Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
| Frisove
|
|---|
|
| Populace
|
|---|
| cca 1,5 milionu
|
| Zem? s vyznamnou populaci
|
|---|
| Frisko
(rozd?lene do N?mecka a Nizozemska)
|
| Jazyk(y)
|
|---|
| fri?tina
,
nizozem?tina
,
n?m?ina
,
dolnosa?tina
|
| Nabo?enstvi
|
|---|
d?ive pohane,
pozd?ji ve st?edov?ku k?es?ane
Dnes
protestanti
, p?eva?n?
kalviny
a
luterani
;
katolicke
men?iny; take nev??ici.
|
| P?ibuzne narody
|
|---|
| Afrikanci
,
Nizozemci
,
Angli?ane
,
Vlamove
,
N?mci
|
Frisove
jsou
germansky
narod ?ijici v dne?nim
Nizozemsku
a
N?mecku
. Vzhledem k postupne diverzifikaci dnes mluvi jednim ze t?i dochovalych
friskych jazyk?
. Jednotna fri?tina vymizela.
Frisove byli ve
st?edov?ku
vyznamnymi obchodniky a rejda?i. Jejich stat se nejd?iv dostal pod kontrolu
Franske ?i?e
, pozd?ji Holandska. Pozd?ji Frisko ztratilo trvale samostatnost, u?ednim jazykem se staly ostatni jazyky, friske jazyky existovaly po n?kolik staleti prakticky pouze v mluvene podob?. V poslednich desetiletich za?aly byt ve v?ech zemich systematicky vyu?ovany, vydavaji se v nich tiskoviny, rozviji se literatura (nap?iklad nizozemsky spisovatel
Theun de Vries
napsal n?ktera sva dila ve
zapadofri?tin?
).
Stara fri?tina m?la velmi blizko ke
stare angli?tin?
a i dne?ni friske jazyky jsou pova?ovany za jazyky angli?tin? nejbli??i. Nap?. anglickemu
green cheese
(nezraly syr) odpovida zapadofriske
griene tsiis
, zatimco nizozemsky se tote? ?ekne
groene kaas
. Vzhledem k dlouholete nadvlad? ostatnich narod? v?ak jejich jazyky zanechaly na friskych jazycich p?ece jen z?etelne stopy. Nejstar?i dochovane pisemne pamatky jsou ze 13. a?
16. stoleti
.
