Fluvisol

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
(p?esm?rovano z Fluvizem )

Fluvisoly se vytva?eji na recentnich fluvialnich sedimentech . Fluvisoly se vyskytuji v ?i?nich nivach , ktere jsou nebo byly (p?ed upravou vodniho toku) pravideln? zaplavovany povod?ovou vodou. B?hem povodni se ukladaly sedimenty. Ve v?t?i ?i men?i hloubce se nachazi hladina podzemni vody , ktera se shodn? pohybuje s hladinou vody v koryt?. Proto u v?t?iny fluvisol? pozorujeme velke vykyvy hladiny podzemni vody b?hem roku (v rozmezi i n?kolika m). Fluvisoly maji fluvicke diagnosticke znaky v d?sledku periodickeho usazovani sediment? jako nepravidelne nebo zvy?ene mno?stvi humusu ?i zvrstveni profilu .

Do referen?ni t?idy fluvisoly nale?i p?dni typy : fluvizem a koluvizem .

Fluvizem FL [ editovat | editovat zdroj ]

Nazev fluvizem je odvozen od latinskeho fluvius - ?eka . D?ive zvany nivni p?dy. Fluvizem? se nachazi v nivach vodnich tok? a vznikaji z povod?ovych sediment? . Jsou charakteristicke fluvickymi znaky: vrstevnatosti a nepravidelnosti rozlo?eni organickych latek. Zrnitost fluvizem? zavisi na rychlosti vodniho toku a vzdalenosti od ?e?i?t?. Fluvizem? se vyzna?uji p?iznivymi fyzikalnimi vlastnostmi, nachazeji se ve v?t?ich plochach, zejmena ni?inach, a p?dotvorny proces je periodicky p?eru?ovan akumula?ni ?innosti vodniho toku; braunifikace je jen obti?n? prokazatelna. Mimo obdobi ob?asnych zaplav nejsou fluvizem? ovliv?ovany nadbyte?nou vlhkosti. Projevy glejoveho procesu jsou v p?dnim profilu patrne a? hluboko. Obsah humusu je st?edni, av?ak prohumozn?ni je zna?n? hluboke.

P?vodni vegetaci jsou lu?ni lesy a jine lu?ni porosty.

Stratigrafie p?dniho profilu : O - Ah - M - C

Subtypy: modalni a glejova.

Koluvizem KO [ editovat | editovat zdroj ]

Koluvizem vznika z akumulaci eroznich sediment? ve spodnich ?astech svah?, v konkavnich prvcich svah? a terennich upadech, a to nej?ast?ji po odlesn?ni, zasazich do stability svahu nebo v d?sledku intenzivniho zem?d?lskeho obd?lavani. Mocnost akumulovaneho humusoveho horizontu je v?t?i ne? 25 cm.

Stratigrafie p?dniho profilu : Ap - Azx

Subtypy: modalni, oglejena, karbonatova.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • N?ME?EK, Jan; TOMA?EK, Milan. Geografie p?d ?SR . Praha: Academia, 1983. 98 s.  
  • N?ME?EK, Jan; SMOLIKOVA, Libu?e; KUTILEK, Miroslav. Pedologie a paleopedologie . Praha: Academia, 1990. 546 s. ISBN   80-200-0153-0 .  
  • N?ME?EK, Jan; ROHO?KOVA, Marcela; MACK?, Jaromir; VOKOUN, Ji?i; VAV?I?EK, Du?an; NOVAK, Pavel. Taxonomicky klasifika?ni system p?d ?eske republiky . Praha: ?eska zem?d?lska univerzita, 2008. 95 s. Dostupne online .   [ nedostupny zdroj ]