Florentska mali?ska ?kola se zrodila ve 14. stoleti a trvala do 16. stoleti. Za jejiho zakladatele je pova?ovan Giotto di Bondone , jeho? dilo stoji na rozhrani st?edov?keho a renesan?niho um?ni. Vynika smyslem pro perspektivu, plasti?nost a spravne zachyceni anatomickych proporci lidske postavy. Jejimi hlavnimi p?edstaviteli jsou vyznamni florent?ti mali?i rane a pozdni renesance, p?ipadn? manyrismu : Masolino , Masaccio , Fra Angelico , Domenico Ghirlandaio , Fillipo Lippi , Sandro Botticelli , Leonardo da Vinci , Michelangelo Buonarroti . Na severoitalske mali?stvi p?sobila v 15. stoleti padovska ?kola pod vedenim F. Sqarcioniho. Jejimi p?edstaviteli byli padovsky mali? A. Mantegna , ferrarsky C. Tura, benatsky C. Crivelli. Na um?lecky styl ?koly m?la vliv nejen antika ale i Donatell?v padovsky olta?. V italskych m?stech Urbino , Arezzo a Perugia vznikla Umbrijska ?kola . Jeji um?lci davali p?ednost barv? a sv?tlu oproti ?kole florentinske, ktera kladla d?raz na p?esnou kresbu a plastickou modelaci tvaru. ^[1]

Pojmem "florentsky styl" ?i "florentska mali?ska ?kola" ozna?uji historikove um?ni vytvarniky ovlivn?ne naturalistickym stylem vyvinutym ve Florencii ve 14. stoleti. Na vzniku tohoto stylu m?l velky podil Giotto di Bondone . V 15. stoleti se z tohoto um?leckeho sm?ru stala vedouci ?kola zapadniho mali?stvi. K nejznam?j?im um?lc?m teto ?koly pat?i Filippo Brunelleschi , Donatello , Michelangelo , Fra Angelico , Botticelli , Filippo Lippi , Ghirlandaio , Masolino da Panicale a Masaccio .

P?ed rokem 1400 [ editovat | editovat zdroj ]

Ko?eny tohoto stylu lze vysledovat do 13. stoleti. Zaklad pro pozd?j?i vyvoj byl polo?en Toskansku , konkretn? v Pise a v Lucce . Nicola Pisano , ktery si cenil klasickych forem stejn? jako jeho syn Giovanni Pisano , p?inesl do Toskanska novy sm?r gotickeho socha?stvi, vytva?ejici do te doby nebyvale naturalisticke postavy. Novy styl ovlivnil dila pisanskych um?lc? ve 12. a 13. stoleti, zejmena dilo Giunta Pisana , ktery zase ovlivnil takove velikany jako Cimabue (1240?1302), a skrze n?j Giotta (? 1267?1337) a na po?atku 14. stoleti dal?i florentinske um?lce.

Nejstar?im dochovanym rozsahlym projektem florentske ?koly je mozaikova vyzdoba interieru kopule chramu Battistero di San Giovanni (K?titelnice sv. Jana) ve Florencii. Prace za?ala kolem roku 1225. A?koli se na projektu podileli i benat?ti um?lci, toskan?ti um?lci vytvo?ili expresivni, ?ive sceny s d?razem na citovy obsah oproti dosud p?evladajici byzantske tradici. Florentsky mali? Coppo di Marcovaldo (kolem 1225 ? kolem 1276) je autorem ust?edni postavy Krista a je nejstar?im florentskym um?lcem zapojenym do tohoto projektu. Tomuto um?lci jsou n?kdy p?ipisovany deskove obrazy Panny s dit?tem vytvo?ene pro kostely ?adu servit? v Sien? a Orvietu. Po florentske kostely Santa Maria Novella , Santa Trinita a Ognissanti byly koncem 13. a po?atkem 14. stoleti provedeny podobne prace iitalskym mali?em Ducciem di Buoninsegna (kolem r. 1255-1260 - kolem r. 1318-1319), ktery p?sobil v Sien? a Toskansku. Kolem roku 1285 vytvo?il pro chram Santa Maria Novella deskove obrazy Madona s dit?tem a ?est and?l? nebo Madonna Rucellai . Tyto obrazy zobrazujici Pannu a Dit? obklopene and?ly na zlatem pozadi jsou nyni v galerii Uffizi . Ukazuji vyvoj naturalistickeho prostoru a formy a mo?na nebyly p?vodn? zamy?leny jako obrazy olta?ni.

Giott?v cit pro sv?tlo byl ovlivn?n freskami, ktere m?l mo?nost studovat v ?im?. Uplatnil jej ve svych narativnich nast?nnych malbach, zejmena na t?ch, jimi? ho pov??ila rodina Bardi. Jeho postavy jsou umist?ny do p?irody a maji dramaticky charakter a vyraz. Podobny p?istup ke sv?tlu pou?ivali jeho sou?asnici jako Bernardo Daddi (kolem 1280?1348). Ve 14. stoleti byl naturalisticky sm?r podporovan take cirkevnimi zakazkami franti?kanskeho a dominikanskeho ?adu; florentske mali?e ovliv?oval i v nasledujicich stoletich. N?ktere kompozice se i nadale dr?ely tradi?niho stylu, hlavn? ty, ktere m?ly byt poctou objednavateli zakazky ?i zobrazovat svate, jine ? jako zobrazeni nedavnych udalosti, lidi a mist ? nem?ly ?adny vzor a davaly prostor um?lcov? invenci. Ve 13. stoleti dochazelo k nar?stu poptavky po nabo?enskych obrazech, zejmena olta?nich. D?vod neni p?ili? jasny, jiste je, ?e toskan?ti mali?i a ?ezba?i po?atkem 14. stoleti vytva?eli slo?ite kompozice s naro?nou ?ezba?skou praci. Objednavatel ?asto prodiskutoval p?i zadavani zakazky nejen nabo?enska temata, ktera bude um?lec zobrazovat, ale zva?oval i ?ezba?skou praci. U obraz? v panelech predel jsou v?ak nam?ty ve smlouvach zmin?ny jen z?idka a mohly tedy byt ponechany na um?lcich. Florentske kostely pov??ovaly vytva?enim olta?nich d?l mnoho um?lc? ze Sieny, jako je Ugolino di Nerio (1280? ? 1349), ktery byl po?adan o namalovani rozsahleho olta?e pro chram Sv. K?i?e ve Florencii. Pravd?podobn? ?lo o nejstar?i polyptych ve Florencii. Cechy umo??ovaly pracovat Ve Florencii um?lc?m z jinych region?. Socha?i m?li vlastni cech, a v r. 1316 byli mali?i ?leny vlivneho Arte dei Medici e Speziali . Cechy se staly vyznamnymi um?leckymi partnery a od po?atku 14. stoleti dohli?ely na udr?bu a zlep?eni jednotlivych cirkevnich budov. P?ikladem je obnova kostela Orsanmichele ve Florencii.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Florentine painting na anglicke Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Sienska ?kola
• Bolognska ?kola
• Kano ?kola
• Ferrarska ?kola
• Benatska ?kola
• Barbizonska ?kola
• ?kola Fontainebleau

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Florentska ?kola na Wikimedia Commons