Filozofie v?dy je oblast filozofie , ktera zkouma v?du jako specifickou sferu lidske ?innosti i jako vyvijejici se system poznatk?. Zkoumani v?dy m??eme pozorovat ji? v anticke filozofii (zvla?t? u Aristotela ), samotny pojem filozofie v?dy se nicmen? roz?i?il po?atkem 20. stol. v dilech p?edstavitel? logickeho pozitivismu (forma novopozitivismu praktikovaneho Vide?skym kruhem okolo Rudolpha Carnapa ). P?vodni snahou bylo omezovat filozoficky vyzkum v?dy jazykovymi prost?edky formalni logiky s cilem redukovat v?decke teoreticke pojmy a vyroky na empiricke , ktere umo??uji prov??eni pozorovanim ?i experimentem .

Karl Raimund Popper namisto kriteria verifikovatelnosti zavadi kriterium falzifikovatelnosti ; v?decka hypoteza je pravdiva, pokud jsou pravdive vyroky, ktere z ni m??eme dedukovat . Pokud je hypoteza falzifikovana, stava se cela teorie vyvracenou. Dokud falzifikaci odolava, je pova?ovana za platnou. M??e jit o vyvraceni zakladni (axiomaticke) hypotezy celeho systemu (nap?. "Neexistuje vy??i rychlost ne? rychlost sv?tla."), pak jde o vyvraceni cele v?decke teorie. Nebo m??e jit o vyvraceni pomocne hypotezy, kdy je mo?ne zachovat celou teorii diky tvorb? hypotezy ad-hoc, ktera opravuje neshody. To v?ak nelze provad?t do nekone?na. Popper ozna?uje ospravedl?ovani anomalii pomoci hypotez ad-hoc do nekone?na za nev?decke (toho se dopou?t?ji nap?. kreacioniste). V?da je tak evolu?nim procesem spo?ivajicim v neustalem p?ekonavani omyl?. Na Poppera navazal Thomas Samuel Kuhn se svym pojetim paradigmatu a v?deckych revoluci . ^[1]

V sou?asnosti se filozofie v?dy zabyva nejen strukturou v?deckeho poznani , ale i jeho d?jinami. Krom? studia ji? ziskanych poznani se v?nuje i problem?m ziskavani novych poznani, a od trendu redukovat v?decky vyzkum pouze na empirickou urove? se postupn? upou?ti.

Filozofie v?dy je jednim z hlavnich okruh? zajm? analyticke filozofie ( Ludwig Wittgenstein , W. V. O. Quine , Hilary Putnam a dal?i), trvale se ji v?ak zabyvaji i neanalyti?ti filozofove, ^[2] nap?. Gaston Bachelard , Alexandre Koyre , Paul Feyerabend , v ?esku pak mj. Zden?k Neubauer .

Jistou formou filozofie v?dy je i bioetika , sou?ast filozofie biologie .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Primarni texty v ?e?tin?

• Paul K. FEYERABEND : Rozprava proti metod? . Praha: Aurora 2001. ISBN   80-7299-047-0 .
• Thomas Samuel KUHN : Struktura v?deckych revoluci . Praha: Oikoymenh 1997. ISBN   80-86005-54-2 .
• Karl Raimund POPPER : Logika v?deckeho zkoumani . Praha: Oikoymenh 1997. ISBN   80-86005-45-3 .

Sekundarni literatura

• Zden?k NEUBAUER: V?da a filosofie . In: O Sn?hurce aneb cesta za smyslem byti a poznani . Praha: Malvern 2004. ISBN   80-86702-02-2 .
• B?etislav FAJKUS: Filosofie a metodologie v?dy . Vyvoj, sou?asnost a perspektivy. Praha: Academia 2007. ISBN   80-200-1304-0 .
• ZEMAN, Ji?i . Filozofie a p?irodov?decke poznani . 1. vyd. Praha : Academia , 1985. 160 s.  
• Filozoficke zaklady p?irodnich v?d . Redakce : S. T Meljuchin ; p?eklad : Milena Manova; ilustrace : Leo Novotny (autor obalky). 1. vyd. Praha : Svoboda , 1980. 377 s. (Filozofie a sou?asnost, sv. 31). Po charakteristice dialektickeho materialismu jako univerzalni metodologie sou?asne v?dy pojednavaji auto?i o filozofickych zakladech p?irodov?deckych teorii, o socialnim zakladu a funkci sou?asne p?irodov?dy. V?nuji pozornost problem?m filozofickeho zd?vodn?ni matematiky a matematicke logiky, zabyvaji se filozofickymi zaklady fyziky, biologie, geologie, geografie a podrobuji kritice bur?oazni koncepce filozofickych zaklad? v?dy.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Metafyzika
• Filozofie biologie
• Empirismus

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu filozofie v?dy na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.