Filmova vychova (v ?eskem vzd?lavacim systemu te? Filmova/audiovizualni vychova ) je vzd?lavaci obor a oblast propojujici film jako um?lecke odv?tvi a vzd?lavani. Podle Asociace pro filmovou a audiovizualni vychovu se jedna o ?oblast vzd?lavani zam??enou na rozvijeni kompetenci a znalosti recepce, analyzy, kritickeho hodnoceni a tvorby filmovych d?l. Film neni tedy pouhym prost?edkem vyuky nebo osv?ty, ale jejim p?edm?tem.“ ^[1]

Terminologie [ editovat | editovat zdroj ]

Pojem filmova vychova se pou?iva nej?ast?ji samostatn?, ob?as byva zam??ovan s terminem audiovizualni vychova , ktera v?ak pokryva ?ir?i oblast audiovizualni tvorby (v?etn? nap?. po?ita?ovych her , videomappingu nebo VJ-ingu ). V anglofonnich oblastech se pou?iva nej?ast?ji termin screen education, ale take film education v u??im slova smyslu. Vyjime?n? je mo?ne setkat se s terminem, ktery spojuje pojmy vychova a vzd?lavani, a to audiovizualni edukace. ^[2]

Filmova vychova v ?R [ editovat | editovat zdroj ]

Pojem filmova vychova se v ?eske republice objevil a? v 60. letech 20. stoleti , p?esto?e se prvni pokusy o reflexi a osv?tu v oblasti filmu odehraly u? v mezivale?nem obdobi. V te dob? ?lo p?edev?im o publicisticke a osv?tove ?lanky Otakara ?torcha-Mariena , Karla Teigeho , Karla ?apka , Vladislava Van?ury nebo Stanislava Kostky Neumanna . Novou vlnu zajmu ziskal obor v devadesatych letech, nasledn? pak kolem roku 2007 spole?n? s p?ipravami Ramcovych vzd?lavacich program? (RVP).

20.?30. leta 20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Zlinsky u?itel Jaroslav Novotny dlouhodob? pou?ival a prosazoval film jako ?kolni pom?cku, co? se mu da?ilo za vyrazne pomoci Masarykova vychovneho ustavu a take filmovych atelier? firmy Ba?a . V roce 1936 byl film schvalen jako u?ebni pom?cka zakonnou upravou. Sou?asti snad o prosazeni vzd?lavaciho aspektu filmu bylo rovn?? masove zavedeni 16mm projektor? do ?kol a distribuce osv?tovych film?, ktere byly vyu?ivany v rozmanitych p?edm?tech, v?etn? p?irodopisu, zem?pisu nebo fyziky.

60. leta 20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Obnovu zajmu p?ineslo politicke uvoln?ni v obdobi 60. let, kdy se za?ali konkretni filmovi historici a st?edo?kol?ti pedagogove, jako nap?. Boris Jachnin , Zden?k Stejskal a dal?i v?novat uvaham o filmu jako svebytne disciplin? ?eskeho ?kolstvi. ^[3]

80.?90. leta [ editovat | editovat zdroj ]

80. leta probihala ve znameni novych pokus? o prosazeni filmove vychovy, tentokrat p?edev?im p?ed programy vzd?lavani budoucich pedagog?. Iniciativy op?t vychazela p?edev?im od filmovych historik? a pracovnik? ?eskoslovenskeho filmoveho ustavu ( Boca Abrhamova , Jan Bernard , Ivan Klime? , Michal Bregant , ad.) Uvedenych plan? na prosazeni oboru se dotkly p?edev?im spole?enske zm?ny v obdobi Sametove revoluce a nasledne transformace kulturnich instituci i ?eskeho ?kolstvi. V nasledujicich letech se obor stava domenou p?edev?im kulturnich organizaci, ktere ?erpaji inspiraci z jinych evropskych zemi. Mezi kli?ove p?edstavitele pat?i tehdej?i ?editel Letni filmove ?koly a kina Hv?zda v Uherskem Hradi?ti , Ji?i Kralik . Diskuse nad prosazenim oboru ve vzd?lavacim systemu se vraceji op?t a? v letech 2005?2007, kdy se p?ipravuje prom?na osnov na Ramcove vzd?lavaci programy pro zakladni a st?edni ?koly. Narodni ustav pro vzd?lavani spou?ti moderovanou diskusi na Metodickem portalu, kde se vyjad?uji vyznamne osobnosti spojene s oborem o jeho budouci podob?. Na zaklad? teto diskuse vznika vzd?lavaci obsah noveho oboru. ^[4]

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

V prvni verzi RVP pro gymnazia se film neobjevuje, stava se jejich sou?asti a? v roce 2010, kdy je schvalen obor Filmova/audiovizualni vychova jako tzv. dopl?ujici vzd?lavaci obor (spole?n? s Tane?ni a pohybovou vychovou a Etickou vychovou ). Ve stejnem obdobi vznikaji prvni iniciativy, jako jsou pra?ske neziskove organizace Aero?kola , pozd?ji Free Cinema nebo festival Juniorfest v Plzni. Obor se prosazuje zejmena v neformalnim vzd?lavani, nedlouho pote je zaveden take samostatny okruh podpory Ministerstva kultury ?R a Statniho fondu kinematografie .

Po nezdaru pracovnich skupin p?i Ministerstvu kultury a Narodnim filmovem archivu vznika v roce 2017 zast?e?ujici oborova organizace, Asociace pro filmovou a audiovizualni vychovu . Ta sdru?uje v?t?inu organizaci, ktere jsou v oboru aktivni. Z po?ate?nich n?kolika ?len? se tak na konci roku 2022 stava respektovana organizace, jeji? ?lenem je take nap?. Mezinarodni filmovy festival ve Zlin? . ^[5] Asociace mimo jine p?ipravuje kurzy pro u?itele, po?ada odborna setkani a prezentace a vyviji take p?iru?ku filmu a audiovize pro zakladni ?koly s nazvem Filmouka . ^[6]

V roce 2016 vznikla prvni sociologicka studie mapujici vyskyt filmove vychovy na zakladnich ?kolach a gymnaziich. Podle studie zpracovane tymem kolem Terezy Czesany Dvo?akove se film u?i na 2 % zakladnich ?kol a 14 % gymnazii. ^[7] V roce 2022 byla dokon?ena nova sociologicka studie pod vedenim Dvo?akove, realizatorem byla tentokrat Asociace pro filmovou a audiovizualni vychovu. Podle teto studie se film u?i ji? na 4% zakladnich ?kol a 18% gymnazii. ^[8]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Medialni vychova
• Asociace pro filmovou a audiovizualni vychovu , z.s.
• Ramcovy vzd?lavaci program

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Stranky filmvychova.cz provozovane Asociace pro filmovou a audiovizualni vychovu