Filip I. Habsbursky
(
22. ?ervence
1478
,
Bruggy
?
25. za?i
1506
,
Burgos
) byl rakousky arcivevoda, vevoda burgundsky, lucembursky, brabantsky a geldernsky, hrab? flandersky a holandsky a
kastilsky
a
leonsky
spolukral jako man?el
Jany I. Kastilske
pochazejici z
habsburske dynastie
.
Narodil se jako prvorozene dit? v man?elstvi burgundske vevodkyn?
Marie Burgundske
, d?di?ky bohatych dr?av
Karla Sm?leho
, a jejiho man?ela
Maxmiliana
, pozd?j?iho cisa?e
Svate ?i?e ?imske
.
Jeho matka zem?ela ji? v dubnu
1482
a t?i dny p?ed svou smrti nechala vyhotovit testament, v n?m? odkazala v?echny sve dr?avy prav? synu Filipovi, tehdy ?ty?letemu, a dce?i
Market?
. Maxmiliana stanovila pouze jejich poru?nikem a
regentem
a? do Filipovy plnoletosti. Smrt milovane choti byla pro Maxmiliana velmi skli?ujici, jeji politicke d?sledky v?ak byly je?t? zava?n?j?i. Jedinou pravni zakladnou arcivevodovy moci byla nyni funkce poru?nika. Nizozemske stavy se proto sna?ily urychlen? omezit jeho pravomoci z?izenim poru?nicke rady, bez jejiho? souhlasu nesm?l Maxmilian nic podniknout, a davaly mu z?eteln? najevo, ?e by se m?l vratit do ?i?e. Zarove? byl Maxmilian ve vale?nem stavu s Francii, nebo?
Ludvik XI.
si jako lenni pan burgundskeho vevody narokoval pravo na navraceni francouzskych len (p?edev?im burgundskeho vevodstvi).
Dlouha a pro nizozemskou stranu vy?erpavajici valka skon?ila v prosinci 1482 mirem v
Arrasu
, ktery Francii zaru?il dr?eni burgundskeho vevodstvi a hrabstvi, ale nizozemske provincie p?isoudil Habsburk?m. Sou?asti dohody bylo p?evzeti poru?nictvi nad vevodou Filipem nizozemskymi stavy. Chlapec se prakticky stal rukojmim v rukach odbojnych Gen?an?. Pokud by zem?el bez potomk?, zd?dila by nizozemske provincie Marketa spole?n? se svym p?edur?enym man?elem, francouzskym dauphinem
Karlem
. Filip m?l v p?ipad? smrti sve eventualn? bezd?tne sestry pravo na vraceni jejiho v?na, to znamena burgundskeho vevodstvi a hrabstvi a dal?ich drobn?j?ich dr?av. Pozd?ji si Maxmilian vynutil na nizozemskych stavech uznani mistodr?icich nad synovym poru?nictvim.
Dne 21. srpna 1496 se v
Lierre
konala dvojita svatba d?ti
katolickych Veli?enstev
Isabely I. Kastilske
a
Ferdinanda II. Aragonskeho
s d?tmi ?imskeho krale Maxmiliana. Filipovou man?elkou se stala ?pan?lska
infantka
Jana
a jeji bratr
Jan
, jediny syn Katolickych veli?enstev a d?dic jejich tr?nu si vzal za man?elku Filipovu sestru
Marketu
.
Filipovo man?elstvi bylo zpo?atku ??astne, mlada infantka byla hezka a ve Filipovi probudila va?e? a touhu. Kdy? pak po dce?i Eleono?e p?i?el na sv?t syn Karel, zdalo se, ?e je v?e na nejlep?i cest?. Jen?e Filip si hledal pot??eni i jinde a jeho man?elka se s tim rozhodn? nehodlala smi?it. Vyvolavala ?arlive sceny a man?elstvi se stalo pro Filipa peklem.
V dob? s?atku byla Jana t?eti v po?adi naslednictvi na ?pan?lsky tr?n, naslednik tr?nu Jan v?ak zem?el ji? nasledujiciho roku 1497 a jeho pohrobek zahy po n?m. Janina nejstar?i sestra
Isabela
zem?ela o rok pozd?ji (1498) p?i porodu syna; kdy? po dvou letech zem?el i on, stala se Jana jako dal?i v po?adi d?di?kou kastilskeho a aragonskeho tr?nu.
Po smrti kralovny Isabely v roce
1504
se man?ele p?esunuli do ?pan?lska a ujali se opu?t?neho kastilskeho tr?nu. Janino chovani bylo ?im dale podivn?j?i, nebo? se u ni projevila d?di?na du?evni choroba, d?dictvi po jeji babi?ce z mat?iny strany
Isabele Portugalske
. Ferdinand Aragonsky a Filip se proto rozhodli prohlasit kralovnu, ktera prav? byla po ?este t?hotna, za neschopnou vlady. Vzap?ti mezi nimi ale vypukly spory o regentstvi v Kastilii. Ji? 25. za?i 1506 Filip v
Burgosu
zem?el, udajn? pote, co se uh?aty napil ledove vody. Mo?na byl otraven na p?ikaz Ferdinanda, ktery byl tou dobu na nav?t?v? svych dr?av v ji?ni Italii. Kralovna se o man?ela v poslednich dnech ?ivota ob?tav? starala a jeho ztratu nesla velmi t??ce, dlouhe hodiny truchlila. Nechala dokonce otev?it jeho rakev, obavala se, ?e ukradli t?lo. V roce
1507
porodila Filipovu nejmlad?i dceru Kate?inu, kratce na to ji jeji otec nechal internovat v kla?te?e v
Tordesillas
.
Filipovy ostatky byly pochovany v krypt? v
katedrale v Granad?
. Pozd?ji vedle nich spo?inula i rakev jeho ?eny.
| Rakou?ti arcivevodove
|
|
| 1. generace
| |  Znak rakouske cisa?ske rodiny
|
|
| 2. generace
| |
|
| 3. generace
| |
|
| 4. generace
| |
|
| 5. generace
| |
|
| 6. generace
| |
|
| 7. generace
| |
|
| 8. generace
| |
|
| 9. generace
| |
|
| 10. generace
| |
|
| 11. generace
| |
|
| 12. generace
| |
|
| 13. generace
| |
|
| 14. generace
| |
|
| 15. generace
| |
|
| 16. generace
|
| | | | Habsburske
Toskansko
| | | | Uhersko
| |
|
|
| 17. generace
|
| Potomci
Karla I.
| | | | Toskan?ti
| | | | Fal?ti
| |
|
|
| 18. generace
| |
|
| 19. generace
| |
|
S: take ?pan?lsky infant
T: take toskansky princ
M: take modensky princ
P: take portugalsky infant
B: take belgicky princ
kurzivou
jsou
rakou?ti panovnici
|