Felix Ivo Leicher
Narozeni	19. kv?tna 1727 Bilovec , Slezsko ?eske kralovstvi ?eske kralovstvi
Umrti	20. unora 1812 (ve v?ku 84 let) Vide? Rakouske cisa?stvi Rakouske cisa?stvi
Narodnost	?eska
Alma mater	Akademie vytvarnych um?ni ve Vidni
Povolani	mali?
Hnuti	pozdni baroko
Vyznamna dila	Rano , Ve?er (80. leta 18. stoleti), Vid?ni sv. Hedviky (1794?1797)
multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Felix Ivo Leicher ( 19. kv?tna 1727 Bilovec ^[1] ? 20. unora 1812 Vide? ) byl vide?sky mali? olta?nich obraz?, jen? se svou tvorbou usp??n? uplatnil na rozsahlem uzemi cele habsburske monarchie i mimo ni (Monte Libano, Syrie).

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se ve slezskem m?st? Bilovec, dnes tam na zdi napravo od hlavniho vchodu farniho kostela sv. Mikula?e na jeho pamatku visi pam?tni deska. Vyu?il se tkalcem, pozd?ji v?ak studoval na piaristickem gymnaziu v P?ibo?e , kde za?al malovat kulisy pro ?kolni divadlo. Jeho talentu si pov?iml mistni mali? Franz Andreas Schaffer , ?ak Jana Kupeckeho a vzal ho do u?eni ^[2] . Po Schafferov? smrti v roce 1749 Leicher cht?l pokra?ovat ve studiu. Patrn? i pod vlivem star?iho p?itele a sourodaka Jana Ignace Cimbala a stalo se pro n?j poslanim a celo?ivotnim zam?stnanim. Od roku 1751 studoval Leicher vide?skou mali?skou akademii; v roce 1754 v sout??i akademie obdr?el druhou cenu za obraz Pomazani Saula na krale (dnes se tento obraz i s p?ipravnou skicou nachazi v N?meckem narodnim muzeu v Norimberku ), co? mu do budoucna zajistilo podporu teto ?koly. Jeho u?itelem tam byl mimo jine Franz Anton Maulbertsch , s nim? pak po cely ?ivot udr?oval p?atelske vztahy a spolupracoval, nap?. na freskach a obrazech pro piaristicky kostel v Mikulov? . V mnoha mistech je Leicher tv?rcem olta?nich obraz? v kostelich s Maulbertschovymi freskami. Vliv u?itele v?ak nezap?e ani pozdni Leicherovo dilo, jak je patrno na koloristicky bohatem hlavnim olta?nim obraze svateho Mikula?e v Bilovci. V n?kolika p?ipadech byla jeho dila dlouho p?ipisovana prav? Maulbertschovi a teprve nedavno bylo zji?t?no jejich prave autorstvi. Dal?i dila z anonymity dosud nevystoupila. V 70. letech 18. stoleti se v?noval te? tvorb? obrazk? kabinetniho formatu a skic se sv?tskymi ?anrovymi nam?ty.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho kompozice, typika figur, jejich gesta, stylizace tvar?, prace se sv?tlem a rokokovy charakter malby dokazuji zna?ny vliv Maulbertsch?v, jeho? dilo Leicher obdivoval, zvla?t? v po?atcich sve praxe od konce 50. let. Jeho projev byl v?ak barevn? tlumen?j?i, nikdy se pln? neztoto?nil s Maulbertschovym pojetim barevn?-sv?telne exprese. Jeho vyrazove prost?edky maji charakter spi?e lyrizujici, zdr?enliv?j?i, narativn? lad?ny. Na rozdil od Maulbertsche nebyl nijak dot?en expresivnim projevem Pavla Trogera . Inspiroval se z?ejm? te? dily benatskych mali?? 18. stoleti, zvla?t? kompozicemi Giovanni Battisty Pittoniho a nez?idka rovn?? obrazy Petra Paula Rubense ?i mali?? z jeho okoli, nejvyrazn?ji je to patrno na dvou malbach pro olta?e kostela sv. Jana K?titele v Krom??i?i . Jeho vyvoj postrada dramati?nost a ani v reprezentativnim souboru olta?nich obraz? v opavskem farnim kostele Nanebevzeti Panny Marie z po?atku 80. let, je? byvaji ?asto pokladany za jeho nejdokonalej?i, neztraci navaznost na rokokove lad?ni d?l sveho raneho tv?r?iho obdobi.

N?kte?i kritikove v?ak spat?uji t??i?t? Leicherovy inspirace spi?e v dile Michelangela Unterbergera , profesora vide?ske akademie, jeho? dilo bylo jakousi umirn?nou variantou tehdej?iho akademickeho jednotneho stylu; zvla?t? tomu nasv?d?uji jednoducha, p?ehledna kompozi?ni ?e?eni a spi?e lyricke, nedramaticke vyzn?ni d?l obou um?lc?.

• 
  Ve?er, 80. leta 18. stol., Muzeum vytvarneho um?ni, Budape??
• 
  Svaty Josef Kalasansky uctiva Pannu Marii a Je?i?ka

Vybrana dila [ editovat | editovat zdroj ]

• Babice ( Polsko ), farni kostel sv. Kate?iny

Sv. Karel Boromejsky rozd?luje almu?ny, kolem roku 1791

Sv. Kate?ina (nezv?stne)

• Bene?ov , piaristicky kostel

Panna Marie v oblacich

Svata Rodina (hlavni olta?ni obraz)

Vid?ni svateho Josefa Kalasanskeho , kolem 1761

• Bila Voda , byvaly piaristicky kostel

Apoteoza sv. Jana Nepomuckeho, p?ed rokem 1777

Nav?tiveni Panny Marie

• Bilovec ( okr. Novy Ji?in ), M?stske muzeum

Portret Franti?ka ?t?pana Lotrinskeho (1745)

Portret Marie Terezie, 1745

• Bilovec ( okr. Novy Ji?in ), d?kansky kostel sv. Mikula?e

Sv. Mikula? a sv. Jan Nepomucky p?ed Kristem, p?ed 1777

• Brno , minoritsky kostel sv. Jan? (K?titele a Evangelisty)

Oslaveni svateho ?ebestiana

dal?i t?i olta?ni obrazy

• Dobrzyca ( Polsko ), filialni kostel sv. Jakuba V?t?iho

Sv. Jakub V?t?i, kolem 1788 (nezv?stne)

• Dolany , farni kostel sv. Matou?e (p?vodn? Olomouc, byvaly kartuziansky kostel)

Nanebevzeti Marie, kolem 1776

• Doma?ov (okres Jesenik), farni kostel sv. Jana K?titele (p?vodn? Opava, byvaly franti?kansky kostel sv. Barbory)

St?ti sv. Barbory, 1759 ?i 1761 (skica v Szempuveszeti Muzeum v Budape?ti)

• Fulnek , farni kostel Nejsv?t?j?i Trojice (p?vodn? augustiansky)

Sv. Augustin s Nejsv?t?j?i Trojici, kolem 1760

Sv. Franti?ek Salesky (nastavcovy obraz bo?niho olta?e)

Sv. Kazimir Polsky (nastavcovy obraz bo?niho olta?e)

• Grobniky ( Polsko ), farni kostel St?ti sv. Jana K?titele

Sv. Al?b?ta

Sv. Barbora, 1787?1788

• Hlub?ice ( Polsko ), franti?kansky kla?ter

Sv. Kate?ina, kolem 1790

• Jesenik , d?. sbirka dr. Weindlicha

Orfeus v podsv?ti, kolem 1786 (nezv?stne)

• Ji?ikov , farni kostel sv. Michaela

Pad and?l?, kolem 1787

• Krom??i? , kostel sv. Jana K?titele

Du?e v o?istci, kolem 1755 (malba pro olta?ni menzu)

Svaty Vendelin, kolem 1755 (malba pro olta?ni menzu)

• Lisiecice ( Polsko ), farni kostel Povy?eni sv. K?i?e

Sv. Anna

Sv. Valentin

• Liskovec ( okres Frydek-Mistek ), filialni kostel sv. Judy Tadea?e a ?imona

Lou?eni apo?tol? Judy Tadea?e a ?imona, kolem 1791

Marie s dit?tem

• Litomy?l , piaristicky kostel

Svaty Jan Nepomucky, 1759

• Mikulov , kostel sv. Jana K?titele

Vid?ni svateho Josefa Kalasanskeho

• Mistek , d?kansky kostel sv. Jana a Pavla

R??encova madona, po 1768

Sv. Rodina se sv. Annou a Jachymem

Sv. Veronika

• Moravska T?ebova , M?stske muzeum

Sv. Josef Kalasansky p?ed Marii, asi 1765

• Nasiedle ( Polsko ), farni kostel sv. Jakuba V?t?iho

Sv. Anna

Sv. Barbora

• Opava , kostel Nanebevzeti Panny Marie

Pad and?l?

Posledni ve?e?e, 1781?1783

Sv. Anna s Je?i?kem, Marii a sv. Jachymem

Sv. Augustin

Sv. Josef P?stoun

Sv. ?imon Stock p?ed Marii

Zazra?ne uzdraveni sv. Peregrina

• Opava , kaple sv. Al?b?ty

Sv. Al?b?ta rozdili almu?ny, 1783

• Opava , kostel sv. Vojt?cha (p?vodn? Fulnek , byvaly kapucinsky kostel sv. Josefa )

Sv. Franti?ek z Assisi s Pannou Marii a sv. Josefem p?ed Nejsv?t?j?i Trojici, 1778

Sv. Josef z Leonici

Sv. Felix z Cantalice

• Opava-Jakta? , farni kostel sv. Petra a Pavla

Lou?eni apo?tol? sv. Petra a Pavla, kolem 1762 (?)

• Praha - Nove M?sto , byvala kaple piaristicke koleje v Panske ulici

Olta?ni obraz (asi 1764-65), nastropni malba je od Josefa Hagera

• P?ibor ( okres Novy Ji?in ), byvaly piaristicky kostel sv. Valentina

Smrt sv. Josefa, asi 1774

Svaty Josef Kalasansky p?ed Pannou Marii kolem 1764

• T?inec , farni kostel sv. Albrechta (p?vodn? Konska, farni kostel V?ech svatych )

Sv. Jan Nepomucky

Vid?ni sv. Hedviky, 1794 ?i 1797

• Vide? -Wieden, Wiedner Hauptstrasse 82; farni kostel sv. Tekly p?i byvalem kla?te?e piarist?:

olta?ni obrazy: Svata Tekla , Panna Marie Immaculata a Svaty Josef Kalasansky (1755/56)

• Vide? , kla?terni kostel piarist? Panny Marie v?rne (Maria Treu) s freskami F. A. Maulbertsche

obraz Svata rodina na postrannim olta?i (1763)

• Vide? , byvala kolej barnabit?

olta?ni obraz v kapli (1765-66)

• Vide? , Osterreichische Galerie Belvedere (Rakouska galerie Belvedere)

P?ibuzenstvo Kristovo , rytina na m?di (tiskova deska)

• Vide? , Trattnerova dvorni kaple

Olta?ni obraz (1777)

Dal?i obrazy jsou: v Opav?-Kate?inkach , v Morkovicich , v Mut?nicich , v Topolanech u Olomouce ?i v polskem Krakov? (kostel trinita??).

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Horova, And?la. Nova encyklopedie ?eskeho vytvarneho um?ni. Praha: Academia, 1995. 546 stran. ISBN   80-200-0521-8 .
• Jelonek, Emil. Felix Ivo Leicher. In Das Kuhlandchen. 7. svazek. Neu-Tit?chein : L. V. Enders’?ch, 1926. 200 stran. Strany 17?20, 33?37, 49?52.
• Krsek, Ivo. D?jiny ?eskeho vytvarneho um?ni, dil II/2.
• Krsek, Ivo. Um?ni baroka na Morav? a ve Slezsku. Academia, 1996.
• Kuchta, Zden?k. Vyznamni rodaci a osobnosti Bilovecka. Bilovec : M?sto Bilovec, 2009. ISBN   978-80-254-6373-4 . Oddil Leicher Felix Ivo , strany 54?55.
• Petrova-Pleskotova A. K dielu Felixe Ivo Leichera na Slovensku. In ARS, ?islo 1, 1985.
• SCHENKOVA, Marie ; OL?OVSKY, Jaromir . Barokni mali?stvi a socha?stvi v zapadni ?asti ?eskeho Slezska . Opava: Slezske zemske muzeum ; Franti?ek Maj, 2001. 274 s. ISBN   80-86458-06-7 .  
• SCHENKOVA, Marie ; OL?OVSKY, Jaromir . Barokni mali?stvi a socha?stvi ve vychodni ?asti ?eskeho Slezska . Opava: Slezske zemske muzeum ; Franti?ek Maj, 2004. 265 s. ISBN   80-86224-46-5 .  
• Slavi?ek, Lubomir. Felix Ivo Leicher. Disertace FF UJEP Brno 1972.
• SLAVI?EK, Lubomir. Felix Ivo Leicher, ein Maler ohne Eigenschaften? Versuch einer Stildefinition seines Oeuvres. In: Eduard Hindelang; Lubomir Slavi?ek. Franz Anton Maulbertsch und Mitteleuropa : Beitrage zum 30-jahrigen Bestehen des Museums Langenargen . Langenargen - Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN   978-80-210-4394-7 . S. 221?243. (n?mecky)
• Slavi?ek, Lubomir. P?isp?vky k poznani Felixe Ivo Leichera na severni Morav?. In Sbornik pamatkove pe?e v severomoravskem kraji. ?islo 5, 1982.
• TOMAN, Prokop . Novy slovnik ?eskoslovenskych vytvarnych um?lc? . 3. vyd. Svazek 2. Praha: Rudolf Ry?avy : Tvar, 1950. Heslo Leicher, Felix Ivo, s. 19?20.  
• Vollmer, Hans. Allgemeines Lexikon der bildenden Kunst. 22. svazek. Leipzig, 1928.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Felix Ivo Leicher na Wikimedia Commons
• Felix Ivo Leicher v informa?nim systemu abART