Fakulta architektury ?VUT

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Fakulta architektury
?eske vysoke u?eni technicke v Praze
Faculty of Architecture
Budova Fakulty architektury
Vedeni fakulty
D?kan doc. Ing. arch. Dalibor Hlava?ek, Ph.D.
Prod?kan RNDr. Ji?i ?ruba?, Ph.D.
Prod?kan prof. Ing. arch. Petr Vorlik, Ph.D.
Prod?kanka prof. Ing. arch. Irena ?estakova
Prod?kanka Ing. arch. Kate?ina Rottova Ph.D.
P?edseda  AS doc. Ing. arch. Jan Jakub Tesa?, Ph.D.
Tajemnik Mgr. Jan Gazda, Ph.D.
Statisticke udaje k 2023
Studenti 1920
Zakladni informace
Datum zalo?eni 1976
Status ve?ejna V?
Kontaktni udaje
Adresa FA ?VUT
Thakurova 2700/9
Praha 6 , Dejvice
166 34 Praha 6
Telefon Recepce: +420 776 555 558
DI? CZ68407700
Sou?adnice
[1]

Fakulta architektury ?VUT v Praze (FA ?VUT v Praze) je jednou z fakult ?eskeho vysokeho u?eni technickeho v Praze . Je nejstar?i a nejv?t?i instituci poskytujici v ?eske republice vzd?lani v oboru architektury. Vysoko?kolske vzd?lani nabizi ve ?ty?ech studijnich programech: Architektura a urbanismus, Krajina?ska architektura, Architektura, urbanismus a krajina?ska architektura a Design.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Vyuka architektury na ?eskem vysokem u?eni technickem ma hlubokou tradici. Jeji zaklady byly polo?eny v samych po?atcich existence Stavovske in?enyrske ?koly, ktera byla 18. 1. 1707 zalo?ena reskriptem cisa?e Josefa I.

Vyznamny pokrok ve vyuce architektury nastal v 19. stoleti. Za p?sobeni profesora F. J. Gerstnera (1756 ? 1832) byla p?vodni Stavovska in?enyrska ?kola p?em?n?na v pra?skou polytechniku, ktera m?la za ukol vychovavat odborniky pro domaci pr?mysl, stavebnictvi a architekturu. Na vyuce se podilela ?ada vynikajicich ?eskych architekt? jako nap?. J. Fischer, Josef Zitek a Josef Schulz , tv?rci Narodniho divadla nebo dal?i osobnosti spjate ji? s nastupem moderny, k nim? pat?i Antonin Bal?anek , Josef Fanta a Jan Koula .

V roce 1920 ? dva roky po vzniku samostatneho ?eskoslovenska, byla ?kola p?ejmenovana na ?eske vysoke u?eni technicke. Vysoka ?kola architektury a pozemniho stavitelstvi byla jednou ze sedmi vysokych ?kol (fakult) ?VUT. K vyznamnym profesor?m pat?ili J. K?i?enecky, Antonin Engel , A. Mendel, A. Ausobsky, R. Kuka?, Jan Koula , Franti?ek Kade?avek , Old?ich Bla?i?ek , S. Ond?ej, Old?ich Stefan a V. Krch.

V pr?b?hu n?mecke okupace (1939 ? 1945) byly v?echny ?eske vysoke ?koly uzav?eny. Po valce pokra?ovala vyuka na vysoke ?kole (od roku 1950 Fakult?) architektury a pozemniho stavitelstvi a? do roku 1960, kdy slou?enim n?kolika fakult vznikla Fakulta stavebni. V roce 1976 vznikla samostatna Fakulta architektury, studijni sm?r Pozemni stavitelstvi z?stal sou?asti velke Fakulty stavebni. To vedlo v pr?b?hu let k vyraznemu osamostatn?ni obou uzce sp?izn?nych obor?.

Po ?sametove revoluci“ v roce 1989 do?lo k dal?im vyraznym zm?nam jak v organizaci, tak i struktu?e studia v souladu s novym vysoko?kolskym zakonem z roku 1991. Do ?koly p?i?la cela ?ada tehdy diskriminovanych architekt? jako byli Karel Huba?ek , Alena ?ramkova , Vladimir ?lapeta , Miroslav Masak a dal?i. Do prace se zapojili i ?e?ti architekti p?sobici v zahrani?i jako Miroslav ?ik , Jaroslav ?afer, Martin Roubik a jini. D?sledkem pak byly zasadni zm?ny v systemu vyuky, ktery nahrazoval dosavadni klasicky system typologicky rozd?lenych kateder systemem voln?j?im, zalo?enym na kombinaci znalostni vyuky s tvorbou ve ?vertikalnim atelieru“ pod vedenim zku?enych praktik?.

V roce 2004 prob?hla na Novou budovu architektonicka sout??, kterou vyhrala profesorka Alena ?ramkova spolu se svymi atelierovymi kolegy Luka?em Ehlem a Toma?em Koumarem. Objekt byl pro vyuku architektury otev?en v roce 2011 a od te doby dotva?i vysoko?kolsky kampus navr?eny prof. Engelem z roku 1924.

FA ma od 1. unora 2022 noveho d?kana, je jim doc. Ing. arch. Dalibor Hlava?ek, Ph.D. Z Fakulty architektury chce vybudovat nejlep?i ?kolu architektury a urbanismu ve st?edoevropskem prostoru.

Studium [ editovat | editovat zdroj ]

Fakulta nabizi 4 studijni programy: Architektura a urbanismus, Krajina?ska architektura a Design. Od akademickeho roku 2021/2022 lze take studovat v navazujicim magisterskem studiu novy t?ilety studijni program Architektura, urbanismus a krajina?ska architektura . Nabidka obsahuje v?echny obory v oblasti navrhovani staveb, sidel, uzemi, krajiny a designu.

Studium je organizovane do t?i studijnich stup?? (bakala?skeho, magisterskeho a doktorskeho) umo??uje student?m individualn? planovat a realizovat svoje studijni aktivity, v?etn? studia v zahrani?i, odborne praxe a dal?iho vzd?lavani. 

Bakala?sky cyklus trva 3 roky, navazuje dvoulety magistersky cyklus (nov? take t?ilety magistersky cyklus programu Architektura, urbanismus a krajina?ska architektura). Doktorske studium je nejmen? ?ty?lete.

V akademickem roce 2023/24 studovalo v bakala?skem cyklu 1083 studujicich. V navazujicim magisterskem 701 studujicich. V doktorskem programu bylo 136 studentek a student?.

Na Fakult? architektury je tradi?n? velka ?ast studia vedena formou vyuky na konkretnich projektech zpracovavanych v  atelierech. Mo?nost volby vedouciho atelieroveho projektu pro ka?dy semestr zaji??uje p?imou zp?tnou vazbu mezi studenty a pedagogy. Vyuka probiha v tzv. ?vertikalnich“ atelierech, v nich? vedle sebe pracuji na r?znych typech projekt? studenti od druheho a? do pateho ro?niku. Projekty vedou p?edni architekti, urbaniste a designe?i z ?R i zahrani?i.

Zakladni prakticke znalosti budouciho architekta ziskavaji studenti prvniho ro?niku v tzv. ZANu, ktery sdru?uje p?edm?ty Zaklady architektonickeho navrhovani a Zakladni atelier.

Na fakult? vyu?uje 23 profesor?, 48 docent? a 126 odbornych asistent?.

Ustavy [ editovat | editovat zdroj ]

Sou?asti fakulty je 16 ustav? a 1 kabinet, ktere zaji??uji pedagogickou, um?leckou a v?deckou ?innost v r?znych oborech zabyvajicich se architekturou.

  • Ustav vytvarne tvorby
  • Ustav teorie a d?jin architektury
  • Ustav pamatkove pe?e
  • Ustav interieru
  • Ustav modeloveho projektovani
  • Ustav nauky o budovach
  • Ustav urbanismu
  • Ustav krajina?ske architektury
  • Ustav prostoroveho planovani
  • Ustav nosnych konstrukci
  • Ustav stavitelstvi I
  • Ustav stavitelstvi II
  • Kabinet jazyk?
  • Ustav navrhovani I
  • Ustav navrhovani II
  • Ustav navrhovani III
  • Ustav designu

S Ustavem teorie a d?jin architektury uzce spolupracuje Vyzkumne centrum pr?mysloveho d?dictvi, ktere se v roce 2010 stalo jednim z pracovi?? fakulty.

Vedeni fakulty [ editovat | editovat zdroj ]

  • doc. Ing. arch. Dalibor Hlava?ek, Ph.D.? d?kan
  • RNDr. Ji?i ?ruba?, Ph.D. ? prod?kan pro pedagogickou ?innost
  • prof. Ing. arch. Petr Vorlik, Ph.D. ? prod?kan pro v?du, vyzkum a um?leckou ?innost
  • Ing. arch. Kate?ina Rottova, Ph.D. ? pov??ena prod?kanka pro zahrani?ni vztahy
  • Ing. arch. Kate?ina Rottova, Ph.D. ? prod?kanka pro vn?j?i vztahy
  • Mgr. Jan Gazda, Ph.D. ? tajemnik fakulty

Nova budova ?VUT [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Nova budova ?VUT .
Nova budova ?VUT, Thakurova 9

Od roku 1976 , kdy se Fakulta architektury ?VUT stala samostatnym subjektem, sidlila v patnactipodla?ni budov? A, pat?ici do komplexu budov Fakulty stavebni ?VUT . V roce 2011 p?esidlila do Nove budovy ?VUT , kde ma nyni sve prostory i Fakulta informa?nich technologii ?VUT .

Nova budova ?VUT vznikla podle projektu Ing. arch. Aleny ?ramkove a jejich spolupracovnik?, architekt? Luka?e Ehla a Toma?e Koumara z atelieru Alena ?ramkova architekti. Jejich navrh zvit?zil v sout??i v roce 2004, projekt byl zpracovan v letech 2005?2009. Realizace stavby prob?hla v letech 2009?2010, slavnostni otev?eni se konalo 22. unora 2011.

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]