Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Fajsz
nebo take
Fajs
(po?atek
10. stoleti
? po
955
;
ma?arsky
Falicsi
) byl od po?atku 50. let 10. stoleti a? do roku 955
uherskym velkokni?etem
z rodu
Arpadovc?
.
Narodil se jako syn
Jutotzase
, mlad?iho syna
Arpada
, zakladatele Arpadovc?, a jeho nezname ?eny. V roce 947 byl
?omo?sky kni?e
. Neni jiste, jestli se u?astnil neusp??ne
bitvy na Lechu
. Ka?dopadn? brzy po ni se stal novym kni?etem
Tak?o?
. Informace o jeho ?ivot? nezaznamenala ?adna uherska st?edov?ka kronika, jeliko? z?ejm? nepat?il k nejmocn?j?im mu??m v te doby. Jedina zminka o n?m pochazi z autentickeho textu
Konstantina VII. Porfyrogenna
.
Byl jedinym synem
Jutotzase
, t?etiho syna
Arpada
, ktery vedl staroma?arske kmeny do
Karpatske kotliny
mezi roky 895 a? 907.
Po smrti Arpada
do?lo k zasadnim zm?nam ve vlad? kmenove konfederace.
A?koli r?zne kmeny mohly i pote jednat ve shod? s najezdy, ji? se nepod?idily silne ust?edni autorit?. P?esto vlada Arpadovc? p?inejmen?im oficialn? pokra?ovala,
co? dokladaji zpravy od byzantskeho cisa?e Konstantina VII.
Fajsz?v otec, Jutotzas, panoval z?ejm? na uzemi mezi
Dunaji
a
Zagyvou
nebo na uzemi mezi
Rabou
a
En?i
.
Jedina zminka o Fajszovi pochazi z listu
Konstantina VII. Porfyrogenneta
. Ten v roce 948 tituloval Fajsze jako krale Ma?ar?.
O jeho vlad? se nevi nic. Podle Laszla Kontlera byly za Fajszovy vlady polo?eny zaklady k?es?anstvi.
Jista neni ani jeho u?ast v
bitv? na Lechu
, kde Ma?a?i utrp?li katastrofickou pora?ku. Podle Marcela Elia?e se bitvy neu?astnil.
Pote v?ak z?ejm? abdikoval a novym kni?etem se stal Tak?o?.
N?kdy pote zem?el.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Fajsz
na anglicke Wikipedii.
- CURTA, Florin, 2006.
Southeastern Europe in the Middle Ages, 500-1250
. [s.l.]: Cambridge University Press.
Dostupne online
.
ISBN
978-0-521-89452-4
. (anglicky)
- ELIA?, Marcel.
Ostrihom a Stoli?ny Belehrad. Dve centra ranostredovekeho Uhorska
. Brno, 2007. 86 s. Diplomova prace. Masarykova univerzita, Filozoficka fakulta, Historicky ustav. Vedouci prace
Martin Wihoda
. s. 14. Dale jen Ostrihom a Stoli?ny Belehrad.
Dostupne online.
- ENGEL, Pal, 2001.
The Realm of St Stephen: A History of Medieval Hungary, 895?1526
. [s.l.]: I.B. Tauris Publishers.
ISBN
1-86064-061-3
. (anglicky)
- KONTLER, Laszlo; PRA?AK, Richard, 2001.
D?jiny Ma?arska
. P?eklad Miloslav Korbelik. Brno: Lidove Noviny. 601 s.
ISBN
80-7106-405-X
. S. 39. Dale jen D?jiny.
- KORDE, Zoltan, 1994.
Korai magyar torteneti lexikon (9-14. szazad)
. [s.l.]: Akademiai Kiado.
ISBN
963-05-6722-9
. Kapitola Falitzi, s. 207. (anglicky)
- KRISTO, Gyula; MAKK, Ferenc, 1996.
Az Arpad-haz uralkodoi
. [s.l.]: I.P.C. Konyvek.
ISBN
963-7930-97-3
. (ma?arsky)
- MOLNAR, Miklos, 2001.
A Concise History of Hungary
. [s.l.]: Cambridge University Press.
Dostupne online
.
ISBN
978-0-521-66736-4
. (anglicky)