한국   대만   중국   일본 
Fajsz ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Fajsz

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Fajsz
velkokni?e uhersky
Portrét
Relief Fajsze v obci Fajsz
uhersky velkokni?e
Obdobi asi 950 ? 955
P?edch?dce Zoltan ?
Nastupce Tak?o?

Narozeni po?atek 10. stoleti
Umrti po 955
Dynastie Arpadovci
Otec Jutotzas
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Fajsz nebo take Fajs (po?atek 10. stoleti ? po 955 ; ma?arsky Falicsi ) byl od po?atku 50. let 10. stoleti a? do roku 955 uherskym velkokni?etem z rodu Arpadovc? .

Narodil se jako syn Jutotzase , mlad?iho syna Arpada , zakladatele Arpadovc?, a jeho nezname ?eny. V roce 947 byl ?omo?sky kni?e . Neni jiste, jestli se u?astnil neusp??ne bitvy na Lechu . Ka?dopadn? brzy po ni se stal novym kni?etem Tak?o? . Informace o jeho ?ivot? nezaznamenala ?adna uherska st?edov?ka kronika, jeliko? z?ejm? nepat?il k nejmocn?j?im mu??m v te doby. Jedina zminka o n?m pochazi z autentickeho textu Konstantina VII. Porfyrogenna .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Muž s knírem, obalená bílým pláštěm. V roce drží žezlo.
Obraz Fajsze od Josefa Kriehubera .

Byl jedinym synem Jutotzase , t?etiho syna Arpada , ktery vedl staroma?arske kmeny do Karpatske kotliny mezi roky 895 a? 907. [1] Po smrti Arpada [2] do?lo k zasadnim zm?nam ve vlad? kmenove konfederace. [3] A?koli r?zne kmeny mohly i pote jednat ve shod? s najezdy, ji? se nepod?idily silne ust?edni autorit?. P?esto vlada Arpadovc? p?inejmen?im oficialn? pokra?ovala, [2] co? dokladaji zpravy od byzantskeho cisa?e Konstantina VII. [4] Fajsz?v otec, Jutotzas, panoval z?ejm? na uzemi mezi Dunaji a Zagyvou nebo na uzemi mezi Rabou a En?i . [5]

Jedina zminka o Fajszovi pochazi z listu Konstantina VII. Porfyrogenneta . Ten v roce 948 tituloval Fajsze jako krale Ma?ar?. [4] O jeho vlad? se nevi nic. Podle Laszla Kontlera byly za Fajszovy vlady polo?eny zaklady k?es?anstvi. [6] Jista neni ani jeho u?ast v bitv? na Lechu , kde Ma?a?i utrp?li katastrofickou pora?ku. Podle Marcela Elia?e se bitvy neu?astnil. [7] Pote v?ak z?ejm? abdikoval a novym kni?etem se stal Tak?o?. [4] N?kdy pote zem?el.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Fajsz na anglicke Wikipedii.

  1. Kristo a Makk 1196 , s. 18?22.
  2. a b Molnar 2001 , s. 17.
  3. Curta 2006 , s. 20.
  4. a b c Engel 2001 , s. 20.
  5. Elia? 2007 , s. 14.
  6. Kontler 2001 , s. 39.
  7. Elia? 2007 , s. 15.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • CURTA, Florin, 2006. Southeastern Europe in the Middle Ages, 500-1250 . [s.l.]: Cambridge University Press. Dostupne online . ISBN   978-0-521-89452-4 . (anglicky)  
  • ELIA?, Marcel. Ostrihom a Stoli?ny Belehrad. Dve centra ranostredovekeho Uhorska . Brno, 2007. 86 s. Diplomova prace. Masarykova univerzita, Filozoficka fakulta, Historicky ustav. Vedouci prace Martin Wihoda . s. 14. Dale jen Ostrihom a Stoli?ny Belehrad. Dostupne online.
  • ENGEL, Pal, 2001. The Realm of St Stephen: A History of Medieval Hungary, 895?1526 . [s.l.]: I.B. Tauris Publishers. ISBN   1-86064-061-3 . (anglicky)  
  • KONTLER, Laszlo; PRA?AK, Richard, 2001. D?jiny Ma?arska . P?eklad Miloslav Korbelik. Brno: Lidove Noviny. 601 s. ISBN   80-7106-405-X . S. 39. Dale jen D?jiny.  
  • KORDE, Zoltan, 1994. Korai magyar torteneti lexikon (9-14. szazad) . [s.l.]: Akademiai Kiado. ISBN   963-05-6722-9 . Kapitola Falitzi, s. 207. (anglicky)  
  • KRISTO, Gyula; MAKK, Ferenc, 1996. Az Arpad-haz uralkodoi . [s.l.]: I.P.C. Konyvek. ISBN   963-7930-97-3 . (ma?arsky)  
  • MOLNAR, Miklos, 2001. A Concise History of Hungary . [s.l.]: Cambridge University Press. Dostupne online . ISBN   978-0-521-66736-4 . (anglicky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

P?edch?dce:
Zoltan (na?elnik)
Znak z doby nástupu Uhersky velkokni?e
Fajsz
asi 948 ? 955
Znak z doby konce vlády Nastupce:
Tak?o?