Fabian Gottlieb von Bellingshausen
Narozeni	9. jul. / 20. za?i 1778 greg. Saaremaa
Umrti	13. jul. / 25. ledna 1852 greg. (ve v?ku 73 let) Kron?tadt
Misto poh?beni	Kron?tadt
Alma mater	Namo?ni kadetni sbor (do 1797) Petrohradsky vojensko-namo?ni institut
Povolani	objevitel, kartograf, vojak a mo?eplavec
Ocen?ni	?ad sv. Alexandra N?vskeho (1842) ?ad sv. Vladimira 1. t?idy (1846) ?ad sv. Anny 1. t?idy s imperatorskou korunou ?ad lazn? ?ad sv. Vladimira 3. t?idy … vice na Wikidatech
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Fabian Gottlieb Thaddeus von Bellingshausen (9. za?i ^jul. / 20. za?i   1778 ^greg. Lahetaguse ? 13. ledna ^jul. / 25. ledna   1852 ^greg. Kron?tadt ), te? znam jako Fadd?j Fadd?jevi? Bellingshausen ( rusky Фаддей Фаддеевич Беллинсгаузен ) byl d?stojnik Ruskeho carskeho namo?nictva , mo?eplavec a kartograf . ^[1] Je pova?ovan za objevitele Antarktidy .

Po Fabianu Gottliebu Bellingshausenovi je pojmenovano mnoho mist, nap?iklad Bellingshausenovo mo?e v Ji?nim oceanu , Bellingshausen?v ostrov v Ji?nich Sandwichovych ostrovech , Fadd?jovy ostrovy v mo?i Lapt?v? , Bellingshausenova stanice na Ostrov? krale Ji?iho , Bellingshausenova litosfericka deska , krater Bellinsgauzen na M?sici a planetka 3659 Bellingshausen .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v rodin? baltskych N?mc? na statku Lahetaguse na estonskem ostrov? Saaremaa (Osel). Ten pat?il v dob? jeho ?ivota k Ruskemu imperiu . Jeho otec byl Fabian Ernst von Bellingshausen a matka Anna Katharina von Folckern.

V deseti letech se p?ihlasil jako kadet k carskemu namo?nictvu a v osmnacti absolvoval namo?ni akademii v Kron?tadtu . B?hem studia poru?til sve jmeno a p?estal pou?ivat ?lechticke ?von“. Stal se velkym obdivovatelem Jamese Cooka .

V letech 1803?1806 slou?il na Kruzen?ternov? lodi Nad??da , se kterou se u?astnil prvni ruske namo?ni vypravy kolem sv?ta. Zde prokazal mimo jine i sve vlohy pro kartografii. Po vyprav? byl povy?en do hodnosti kapitan-poru?ika a pokra?oval v karie?e v ruskem namo?nictvu. Slou?il nejprve na Baltu , od roku 1810 pak provad?l rozsahly hydrograficky vyzkum v ?ernem mo?i. ^[2]

V letech 1819?1821 velel namo?ni vyprav? k ji?nimu polarnimu kruhu a velmi vyznamn? p?isp?l k objev?m a vyzkumu v antarkticke oblasti. Pravd?podobn? byl prvnim, kdo Antarktidu spat?il.

Po navratu byl povy?en na kontradmirala a slou?il dal v ruskem namo?nictvu. V roce 1826 se o?enil s Annou Dmitrijevnou Bajkovou. M?l 7 d?ti, z nich? ?ty?i se do?ily dosp?losti. V letech 1828?[1829 slou?il v rusko-turecke valce a v za?i 1828 velel utoku na Varnu . V roce 1838 byl povy?en na admirala a roku 1839 se stal p?istavnim velitelem Kron?tadtu, kterym byl a? do sve smrti. Zarove? mu byl ud?len ?ad sv. Vladimira prvniho stupn?.

Vyprava k Antarktid? [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? v roce 1819 car Alexandr I. vydal zplnomocn?ni k uspo?adani namo?ni vypravy do ji?nich polarnich oblasti, byl Bellingshausen pov??en velenim. Byl osloven v kv?tnu 1819 a na p?ipravu expedice m?l jen velmi malo ?asu. P?esto byla vyprava velmi dob?e vybavena jak pot?ebami pro posadku, tak modernimi p?istroji. Cilem toti? nebylo pouhe probadani neznamych oblasti, ale take mnoha v?decka pozorovani. Bellingshausen sledoval p?i sve plavb? trasu Jamese Cooka, na jeho? cestu m?la vyprava oficialn? navazat. Podle rozkaz? m?l nejprve prozkoumat Ji?ni Georgii a Ji?ni Sandwichovy ostrovy a potom pokra?ovat v cest? na jih, a? kam to bude mo?ne. Ruska expedice tak Antarktidu obeplula kolem dokola.

Dne 4. ?ervence 1819 vyplul Bellingshausen z p?istavu Kron?tadt se dv?ma lod?mi; vyprav? velel z 600tunove vale?ne korvety Vostok doprovazene 530tunovou nakladni lodi Mirnyj , kterou ?idil Michail Petrovi? Lazarev . Posadka ?itala 205 mu??. Ob? plavidla m?la jako jedinou ochranu proti ledu m?d?ne oplechovani. P?ili? pomale tempo lod? Mirnyj v?ak zt??ovalo pr?b?h cele vypravy.

Prvni zastavkou byl anglicky p?istav Portsmouth . V Anglii se Bellingshausen setkal se sirem Josephem Banksem . Ten se o 50 let p?ed nim u?astnil prvni vypravy Jamese Cooka a mohl ruske expedici poskytnout cenne informace, v?etn? map. Rusove opustili Anglii 5. za?i a p?es Rio de Janeiro , kde kotvili od 2. do 20. listopadu, se vydali k Ji?ni Georgii . Dorazili tam 27. prosince 1819 a pak pluli dal k Ji?nim Sandwichovym ostrov?m .

Dne 26. ledna 1820 p?ekro?il Bellingshausen se svymi lidmi jako druhy v historii ji?ni polarni kruh (prvni byl James Cook v roce 1773). O dva dny pozd?ji, 28. ledna 1820, se p?ibli?ili k antarkticke pevnin? v mistech dne?niho pob?e?i Princezny Marty ( 69°21′28″ j. ?. , 2°14′50″ z. d. ). Kv?li ?elfovemu ledu v?ak nemohli p?istat a museli z?stat kotvit asi 40 km od pob?e?i. Spor o prvni zhlednuti Antarktidy podle nejnov?j?ich badani A. G .E. Jonese vyhrava prav? Bellingshausenova vyprava. Jen o dva dny pozd?ji Antarktidu spat?il Brit Edward Bransfield a po n?kolika m?sicich (17. listopadu) i Ameri?an Nathaniel Palmer . ^[3] K pevnin? se ruske lod? p?ibli?ily b?hem tydne je?t? jednou, tentokrat v mistech pob?e?i Princezny Ragnhildy . 22. unora 1820 se v?ak dostaly do t??ke bou?e, a Bellingshausen byl nucen odvelet vypravu k severu.

Dne 11. dubna Vostok zakotvil v zalivu Port Jackson v dne?nim Sydney . Pomalej?i Mirnyj dorazil o 8 dni pozd?ji. 20. kv?tna lod? op?t vypluly, tentokrat v?ak do Tichomo?i , kde stravily zimni sezonu. Vyprava nav?tivila b?hem ?ervence a srpna roku 1820 Novy Zeland a ?ast Polynesie , p?i?em? zde zaznamenala mno?stvi dosud neznamych atol? v souostrovi Tuamotu . Do Sydney se vratili 21. za?i a po kratke p?estavce vypluli znovu k jihu. Je?t? n?kolikrat p?ekro?ili ji?ni polarni kruh, ale bou?e je v?dy donutily zami?it zp?t na sever. A? 21. ledna 1821 objevili novy antarkticky ostrov a pojmenovali jej podle Petra I. Zde dosahli nejji?n?j?iho bodu cele vypravy ? 69°59’ ji?ni ?i?ky. Kv?li ?patnemu po?asi nemohli p?istat, a tak se plavili dal k Ji?nim Shetlandam. 28. ledna spat?ili dal?i pevninu a pojmenovali ji jako pob?e?i Alexandra I. Jedna se o dne?ni ostrov Alexandra I. , ktery je s pevninou spojen mocnou vrstvou ?elfoveho ledu. Zde take potkali osm anglickych a americkych tule?a?skych lodi a setkali se s Nathanielem Palmerem. Vostok a Mirnyj se pote vratily p?es Rio de Janeiro a Lisabon do Kron?tadtu 4. srpna 1821. Plavba tedy trvala celkem 751 dni a zem?eli p?i ni pouze 3 mu?i.

Vyprava m??e byt hodnocena jako velmi usp??na. Krom? objeveni Antarktidy bylo nalezeno mnoho novych ostrov? v antarkticke oblasti i v Tichomo?i. Byla provedena r?zna hydrograficka, atmosfericka, zoologicka, botanicka i etnograficka pozorovani a byly zpracovany nove mapy. Ty dosahly takove kvality, ?e byly pou?ivany a? do roku 1940. P?esto nebyly lod? uvitany s p?ili?nym nad?enim a Bellingshausen dokazal sve objevy publikovat a? deset let po navratu, v roce 1831. I dlouho pote byla jeho vyprava mimo Rusko jen malo znama, nebo? spisy byly z ru?tiny poprve p?elo?eny a? v roce 1902 (do n?m?iny) a 1945 (do angli?tiny).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Fabian Gottlieb von Bellingshausen na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BARTL, Stanislav 1975: Bila pevnina.
• BELLINGSHAUSEN, F. F. 1945: Voyage of Captain Bellingshausen to the Antarctic Seas, 1819?1821.
• BUBAK, Old?ich 2003: Doteky konc? sv?ta. Paralelni pohledy do Arktidy a Antarktidy.
• RUBIN, Jeff 2008: Antarctica. Lonely Planet.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Fabian Gottlieb von Bellingshausen na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Fabian Gottlieb von Bellingshausen
• Kdo objevil Antarktidu?
• ?ivotopis (rusky)
• Mapa Bellinghausenovy expedice (rusky) Archivovano 10. 3. 2007 na Wayback Machine . ? data podle Julianskeho kalenda?e
• Rodi?t? F. G. Bellingshausena