F. L. V?k (serial)

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
F. L. V?k
Logo seriálu
Logo serialu
Zakladni informace
?anry drama
historicky
Format serial
P?edloha roman F. L. V?k
Dramaturgie Vladimir Kova?ik
Ji?i Malasek
Scena? Otto Zelenka
Re?ie Franti?ek Filip
Hraji Radoslav Brzobohaty
Jan Pivec
Antonie Hegerlikova
Dana Med?icka
Jana Brejchova
Jaroslav Marvan
Radovan Lukavsky
Gabriela Vranova
Vaclav Voska
Bohu? Zahorsky
Zden?k Kryzanek
Vladimir Men?ik
Jan T?iska
Martin R??ek
Eva Voskova
Zem? p?vodu ?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
Jazyk ?e?tina
Po?et ?ad 1
Po?et dil? 13 ( seznam dil? )
Obvykla delka 42?62 min
Produkce a ?tab
Vedouci
produkce 		Ji?i Dvo?a?ek
Kamera Rudolf Stahl
Hudba Ji?i Srnka
Produk?ni
spole?nost 		?eskoslovenska televize
Filmove studio Barrandov
Distributor ?eskoslovenska televize
Premierove vysilani
Stanice I. program
Format obrazu ?ernobily, 4 : 3
Vysilano 12. za?i 1971 ? 28. listopadu 1971
F. L. V?k na ?SFD , Kinoboxu , FDb , SZ , IMDb
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

F. L. V?k je ?eskoslovensky dramaticky televizni serial vznikly v produkci ?eskoslovenske televize , ktera jej take v roce 1971 vysilala. T?inactidilny serial je adaptaci stejnojmenneho romanu spisovatele Aloise Jiraska , podle scena?e Otto Zelenky jej nato?il re?iser Franti?ek Filip . Serial pojednava o ?ivot? titulni postavy, Franti?ka Ladislava V?ka, ?eskeho vlastence a obchodnika z Dobru?ky , v dob? po?atk? ?eskeho narodniho obrozeni ve t?eti t?etin? 18. stoleti, s p?eva?nym zam??enim na obdobi let 1787?1791. P?edlohou pro fiktivni Jiraskovu postavu V?ka byla osobnost dobru?skeho buditele a kupce Franti?ka Vladislava Heka .

P?ib?h [ editovat | editovat zdroj ]

Do rodiny Josefa V?ka, kupce z Dobru?ky , se v roce 1769 narodi vytou?eny syn Franti?ek. Ve ?kole si jeho p?veckeho talentu v?imne jeho kmotr a zdej?i regenschori Havranek, tak?e jej p?izve do chramoveho sboru na k?ru . Kdy? se jeho bratranec z Prahy shani po n?jakem dobrem choralistovi, Havranek mu se souhlasem V?kovych doporu?i maleho Franti?ka. Mlady V?k tak v roce 1779 odchazi sam z maleho vychodo?eskeho m?sta do Prahy, kde ma zpivat ve sboru v kostele. Zarove? ma zaji?t?no stipendium na ubytovani a stravu v benediktinskem kla?te?e a studium gymnazia. Absolvuje ?kolu a chysta se na studium filozofie, aby se v budoucnu stal kn?zem, av?ak postupn? se seznamuje s divadlem a dal?i kulturou velkom?sta, ale take s mnohymi ?eskymi vlastenci, kte?i usiluji o zachovani a rozvoj ?eske kultury a ?eskeho jazyka v dobach, kdy i v hlavnim ?eskem m?st? p?eva?uje n?m?ina.

Obsazeni [ editovat | editovat zdroj ]

Produkce [ editovat | editovat zdroj ]

Scena? televizni adaptace romanu F. L. V?k spisovatele Aloise Jiraska napsal Otto Zelenka v letech 1968?1969, tedy v dob?, kdy po srpnove invazi vojsk Var?avske smlouvy do ?eskoslovenska je?t? doznivalo uvoln?ni 60. let. [1] Z p?tisvazkoveho romanu vyu?il scenarista prvni dv? knihy a malou ?ast knihy t?eti. [2] [3] Re?iser Franti?ek Filip v let? 1969 p?ipravoval pro ?eskoslovenskou televizi (?ST) nato?eni tohoto materialu ve form? serie osmi celove?ernich dil?. [4] Na podzim 1969 jednal Filip s ?ST o dvanactidilnem serialu, [5] ve stejne dob? se objevily informace o 14 dilech, p?i?em? filmovani m?lo probihat v prvnim a druhem ?tvrtleti nasledujiciho roku. [6] Titulni roli Franti?ka V?ka, kterou Jirasek vytvo?il podle vlastence Franti?ka Vladislava Heka , ziskal Radoslav Brzobohaty , do dal?ich hlavnich roli re?iser Filip obsadil Jana Pivce , Antonii Hegerlikovou , Radovana Lukavskeho a Janu Brejchovou . [7] Postavu ?almana m?l ztvarnit Jaroslav Vojta , ktery v?ak je?t? p?ed zapo?etim produkce v dubnu 1970 zem?el (jeho roli p?evzal Zden?k Kryzanek [8] ). [9] Nata?eni serialu v produkci Filmoveho studia Barrandov pro ?eskoslovenskou televizi bylo zahajeno del?i dobu p?ed srpnem 1970 v atelierech v Hostiva?i , [7] ?tab vyu?ival take externi lokace v Nizke Srbske , Broumov? , Novem M?st? nad Metuji , [10] Dobru?ce i dal?ich mistech vychodnich ?ech. [11] Exteriery vyu?ili filma?i take v Praze, nap?iklad v ?ijnu 1970 se na Malostranskem nam?sti to?il korunova?ni pr?vod cisa?e Leopolda II. , ktereho se zu?astnil ko?ar s panovnikem ta?eny dvanactisp?e?im starokladrubskych b?lou?? , ?ty?i ?ty?sp?e?ni ko?ary, vice ne? 100 jezdc? na konich a p?es 700 komparzist?. [12] V roce 1971 byly palaci ?ofin nato?eny sceny z balu k poct? korunovaneho krale Leopolda. [13] V celem serialu u?inkovalo 180 herc? a asi 3000 statist?. [14]

Uvodni zn?lkou F. L. V?ka je orchestralni verze duchovni ?eskobratrske pisn? ?Soudce v?eho sv?ta, Bo?e“ z Kancionalu sestaveneho Janem Amosem Komenskym , ktery vy?el roku 1659 v exilu v Amsterdamu. [15] Autorem jeji hudby je skladatel Dietrich Buxtehude , jen? ji v 17. stoleti slo?il jako melodii pro star?i luteransky hymnus ?Erhalt uns, Herr, bei deinem Wort“. [16] Hudbu k serialu napsal Ji?i Srnka , [17] pod vedenim Milivoje Uzelace ji nahral Filmovy symfonicky orchestr .

V lednu 1971 uvedl nam?stek ust?edniho ?editele ?eskoslovenske televize, ?e serial F. L. V?k je t?inactidilny, [18] ov?em p?ed premierou uvodniho dilu v za?i 1971 byla tato informace ze strany pracovnik? ?ST upravena s tim, ?e po?ad ma pouze 12 epizod. [19] Zav?re?ny t?inacty dil nebyl, z?ejm? z cenzurnich d?vod?, uveden. [20]

Vysilani [ editovat | editovat zdroj ]

Serial F. L. V?k uvedla ?eskoslovenska televize na I. programu od za?i do listopadu 1971, p?i p?ile?itosti 120. vyro?i narozeni Aloise Jiraska . [21] Prvni dil m?l premieru 12. za?i 1971, [22] dal?i nasledovaly v tydenni period?, tak?e dvanacta, posledni necenzurovana ?ast byla odvysilana 28. listopadu 1971. [23] Serial byl za?azen do ve?erniho vysilani v hlavnim vysilacim ?ase, za?atky jednotlivych dil? o delce od 42 do 62 minut byly ve 20.00 nebo 20.05 hodin. Vyjimkou byl sedmy dil, ktery byl p?edpremierov? uveden ji? v dopolednim vysilani v 9.25 hodin (a ve 20 hodin m?l tenty? den premieru), [24] a devata ?ast, je? byla kv?li oslavam vyro?i ?ijnove revoluce p?esunuta v programu o den d?ive na 21. hodinu. [25]

P?i premie?e serialu v roce 1971 nebyl z?ejm? z cenzurnich d?vod? odvysilan zav?re?ny t?inacty dil, ktery se v?nuje st?etu vlastence V?ka a panske vrchnosti. [20] Cely serial se navic nasledn? b?hem normalizace stal trezorovym dilem [26] kv?li sve celkove tematice obrody utla?ovaneho a poko?eneho naroda (co? nabylo po srpnu 1968 jineho, ne? p?vodniho vyznamu), tak?e nebyl po tem?? dv? desetileti reprizovan. [11] Jeho obnovenou premieru uvedla ?eskoslovenska televize a? po sametove revoluci od prosince 1989. [27] Po?ad byl 4. b?ezna 1990 zakon?en premierou do te doby neodvysilaneho t?inacteho dilu. [28]

Cely serial vydala na DVD poprve na p?elomu let 2007 a 2008 spole?nost Bontonfilm . [29] [30]

Seznam dil? [ editovat | editovat zdroj ]

?. v serialu Re?ie Scena? Datum premiery
1 Franti?ek Filip Otto Zelenka 19710912a 12. za?i 1971
Kupci Josefu V?kovi se roku 1769 narodi v Dobru?ce syn Franti?ek. V?k?v soused ?alman je tajnym vyznanim ?esky bratr . Ma dokonce vytisk Bible kralicke , ale ta je mu v roce 1773, jako posledni z jeho bratrskych knih, zabavena ? domniva se, ?e za udanim stali V?kovi. Maly Franti?ek se od d?tstvi u?i hrat na housle a zpivat. Ma talent, tak?e mu regenschori Havranek v roce 1779 zajisti misto choralisty a stipendium na filozoficka studia v benediktinskem kla?te?e v Praze; ma se stat kn?zem. 
2 Franti?ek Filip Otto Zelenka 19710919a 19. za?i 1971
Po prazdninach stravenych doma se Franti?ek vrati do Prahy. Seznami se i s tamni kla?terni knihovnou, v ni? ho zvla?t? zajimaji zakazane knihy . Cisa? Josef II. vyda toleran?ni patent , tak?e ?alman se necha zapsat jako evangelik . Panovnik ale rozhodne i o dal?ich zm?nach : maji byt ru?eny kla?tery, co? pro Franti?ka znamena v roce 1784 konec studii. Hoch se ale v kla?te?e se samotnym cisa?em dokonce setka a dostane od n?j stipendium na dal?i studium. Majetek kla?tera je rozprodavan. Mni?i se sna?i n?ktere knihy zachranit, tak?e Franti?ek je pro n? vynese tajnou cestou ven a sam si take n?jake m??e vzit. Pro ?almana vezme Bibli kralickou a spor mezi dobru?skymi sousedy se tak urovna. 
3 Franti?ek Filip Otto Zelenka 19710926a 26. za?i 1971
S p?itelem a kolegou ze studii ?ebestianem Hn?vkovskym chodi Franti?ek v Praze roku 1787 do divadla: do Nosticova na Figarovu svatbu nebo do Boudy na Ko?skem trhu . Aby si p?ivyd?lal, za?ne p?sobit take jako u?itel ? v rodin? Butteauovych ma vyu?ovat jejich on?m?lou dceru Paulu h?e na housle, p?i tom se ale do ni zamiluje. U Butteauovych se seznami s divadelnikem Vaclavem Thamem a sp?ateli se s nim. 
4 Franti?ek Filip Otto Zelenka 19711003a 3. ?ijna 1971
V Praze se p?ipravuje se premiera Dona Giovanniho . Mozart je?t? nema dopsanou p?edehru, a tak ho na Bertramce , kde pobyva, Du?kova pani Josefina zamkne v pokoji, dokud ji nenapi?e. Na Bertramce se s Mozartem setka i Franti?ek, ktery ma zasko?it v ope?e ve sboru. Mozart mu da dva dvacetniky. P?i p?edstaveni Lotty, Paulina sestra a here?ka, Franti?ka svadi, jeji plan se nakonec poda?i a Franti?ek ji polibi. Pochopi ale, ?e pro Lotty je to jen hra, tak?e je zahanben. 
5 Franti?ek Filip Otto Zelenka 19711010a 10. ?ijna 1971
Franti?ek u?inkuje jako hudebnik v Boud?, k Butteauovym te? kv?li Lotty nedochazi. V?k?v otec se dozvi o jeho u?inkovani v divadle a rozjede se do Prahy. Chce, aby se s nim syn vratil dom?. Franti?ek to odmitne a otec se ho z?ekne. Hoch ma malo pen?z, na studiich chce ale vytrvat, a proto planuje odprodat sve knihy. Nakladatel Kramerius je ale vezme jen do zastavy. Tham se Franti?kovi sv??i, ?e je zamilovany. 
6 Franti?ek Filip Otto Zelenka 19711017a 17. ?ijna 1971
Franti?ek odjede na kratky vylet za Prahu za Butteauovymi. Zde nahodou uvidi Paulu a Thama, a pochopi, kdo je Thamovou tajnou laskou. V ten okam?ik ho dostihne Lotty, Franti?ek s ni ale nechce mluvit. Mlady V?k se posleze dozvi, ?e jeho maminka je nemocna, a rozhodne se odjet dom?. Otec ho zprvu nechce p?ijmout. I kdy? jeho navrat maminku uzdravi, otec s Franti?kem jedna ?patn?; je pro n?j jen levnou pracovni silou, dokonce mu ?acuje kapsy, kdy? ma podez?eni, ?e Franti?ek kradl v kram?. Franti?ek by rad ode?el zp?t z Dobru?ky do Prahy. 
7 Franti?ek Filip Otto Zelenka 19711024a 24. ?ijna 1971
Franti?ek v roce 1789 stale pracuje v kram? pro otce. Ten nechce o jeho dal?im studiu sly?et ? pouze kdyby se Franti?ek stal kn?zem, co? on nechce. Otec, ktereho trapi zdravotni problemy, ho v?ak pov??i i obchodem: Franti?ek ma odjet nejprve do Solnice pro platno, posleze i do Kralik pro len. Mlady V?k chce cesty do Kralik vyu?it a dostat se odtud tajn? do Prahy. Ve skupin? chudych ko?ovnych herc? ale v Kralikach potka Butteauovy a Thama. Ten se o?enil s Paulou, ktere se narodil chlape?ek, jen? ale nedlouho po porodu zem?el. Paule se ale vratila ?e?. Tham vymluvi Franti?kovi jeho umysl jet do Prahy. 
8 Franti?ek Filip Otto Zelenka 19711031a 31. ?ijna 1971
Franti?ek se nakonec vrati dom? a v?nuje se usp??n? obchodu. Take vede kostelni sbor, solo sv??i Marince Sni?kove. Franti?k?v otec umira a syn po n?m p?ebira kram. Proto?e se mu vede dob?e, nabada ho maminka, aby odjel do Prahy si koupit klavir a nav?tivit p?atele. Tam se op?t setka s Butteauovymi. Paula si Franti?kovi post??uje, ?e jeji man?el se stale v?nuje vlastenecke praci a na ni nema ?as. Vi take, ?e tato prace je finan?n? nezabezpe?i. Kdy? se pani Butteauova od Franti?ka dozvi, ?e nema nev?stu, sna?i se mu dohodit Betty, Paulinu mlad?i sestru. 
9 Franti?ek Filip Otto Zelenka 19711106a 6. listopadu 1971
Franti?ek jde na nav?t?vu k Butteauovym, Betty se mu sna?i zalibit, Franti?ek v?ak jejich plan ? ve kterem figuruje i Paula ? prohledne. Pak jdou v?ichni do divadla a po p?edstaveni Franti?ek odejde s Thamem. Dal?i den zami?i Franti?ek do Krameriova knihkupectvi, kde se setka s paterem Vrbou a Vavakem . Vybere si i klavir a vrati se do Dobru?ky. 
10 Franti?ek Filip Otto Zelenka 19711114a 14. listopadu 1971
Pater Vrba se vyda na cestu po ?echach s kabatem plnym ?eskych knih, ktere na venkov? rozdava. Jinou p?edstavu o vlastenectvi ma po?tmistr Sykora, ktery se sna?i o ? reformu “ ?eskeho jazyka. Trva na pou?ivani vyhradn? ?eskych slov a sam je i vymy?li. V?k mezitim p?j?uje v Dobru?ce kni?ky nejr?zn?j?im zajemc?m; chodi k n?mu pro n? i Frantina, ktera je vyzvedava pro Marinku, proto?e ta se p?ed Franti?kem stydi. Mladik nakonec zjisti, komu Frantina knihy p?j?uje. 
11 Franti?ek Filip Otto Zelenka 19711121a 21. listopadu 1971
Je rok 1791 a v Praze se p?ipravuje korunovace Leopolda II. ?eskym kralem. Do m?sta se chystaji i obyvatele Dobru?ky, v?etn? Franti?ka a Marinky s jeji babi?kou. V?k chce zprvu sledovat korunova?ni pr?vod s p?itelem Hn?vkovskym, nakonec ale p?ijde za Marinkou. 
12 Franti?ek Filip Otto Zelenka 19711128a 28. listopadu 1971
V?ichni spole?n? pozoruji pr?vod, pote jdou do vlasteneckeho divadla U Hybern? . U p?ile?itosti korunovace se kona bal, na ktery dorazi i Franti?ek s Marinkou. Jsou tu take Paula a Betty, ktera se Marince posmiva, ?e je venkovanka. V?k v?ak Marince ?ekne, ?e doufa, ?e se stane jeho nev?stou. Po navratu do Dobru?ky jim po?ehna ?alman a v kostele se uskute?ni svatba. 
13 Franti?ek Filip Otto Zelenka 19900304a 4. b?ezna 1990
V roce 1797 ma Franti?ek s Marinkou dv? d?ti. Odjede do Prahy, kde se setka s Thamem. Ten p?i?el o praci u divadla a rozhodne se odjet do Plzn?. Navic odhalil Paulinu nev?ru, jeho man?elka se ale nakonec rozhodne odjet s nim. Zda se, ?e vlastenectvi te? stoji v pozadi, habsburska monarchie musi ?elit francouzskemu vyhla?eni valky. Franti?ek chce v Dobru?ce organizovat ?eske divadlo, nara?i ale na nesouhlas panskych u?ednik?. Stejne je to i s p?j?ovanim knih, ktere mu jsou zabaveny, i kdy? pozd?ji navraceny. I p?es p?eka?ky chce ale Franti?ek V?k ve vlastenecke praci pokra?ovat dal. 

P?ijeti [ editovat | editovat zdroj ]

Jan ?iha v tydeniku Kv?ty po prvnim dilu uvedl, ?e je p?esv?d?en, ?e divacky zajem o F. L. V?ka bude nar?stat a ?e ?p?ed?i i sveho ?asu popularni Forsythy “, proto?e oproti saze z produkce BBC ?jde o serial ryze ?esky s d?jem velice blizkym a hrdiny, kte?i nam u? davno p?irostli k srdci“. [13] Rovn?? Jan Kliment po zhlednuti prvni epizody v Rudem pravu napsal, ?e ?[v]?echno nasv?d?uje tomu, ?e se um?lc?m na?i televize poda?ilo dilo, ktere bude znamenat mnoho“. Pochvalil scena?, kameru, scenu, hudbu, re?ii i herce v hlavnich a vedlej?ich rolich. [31] List Lidova demokracie ozna?il F. L. V?ka za nejvyznamn?j?i um?lecky ?in podzimni sezony roku 1971 [14] a kvalitu hudby v serialu od Ji?iho Srnky vyzdvihlo Rude pravo . [32] Zhodnoceni dvanacti dil? serialu, ktere v tomto list? vy?lo, uvedlo, ?e po?ad ?[p]?es ur?ite nedostatky byl vyznamnym ?inem na?i televize“. Autor textu kritizoval n?ktere sceny, ktere tv?rci podle n?j zbyte?n? prodlu?ovali (nap?. na k?ru ?i v divadle p?i premie?e Dona Giovanniho ), jine zase byly podle n?j a? p?ili? sentimentalni (rozhovor Marinky s babi?kou v Praze). Podle komenta?e v?ak re?iser Franti?ek Filip dob?e obsadil jednotlive role, tak?e ani nevadil realny v?k Radoslava Brzobohateho a Radovana Lukavskeho, ktery byl oproti postavam, ktere ztvarnili, vy??i. Pov?iml si take kvalitnich hereckych vykon? Antonie Hegerlikove, Bohu?e Zahorskeho a Jana Pivce, z vedlej?ich postav pova?oval za nejzda?ilej?i role Karla Hogera a Josefa Kemra . [3] Podle Karla Misa?e z tydeniku Tvorba byly herecke vykony, hudba a n?ktere ?asti serialu zda?ile, jinak ale, dle jeho nazoru, televizni F. L. V?k za?al i skon?il ?s rozpaky“, nebo? re?iser Filip se scenaristou Zelenkou podle n?j nedokazali zachovat Jiraskem vytvo?enou kroniku te doby, se v?emi rozpory a zm?nami, ale obdobi prezentovali ?jen zevn?, pomoci rekvizit a kostym?“. [1]

Mezi divaky m?l serial velky ohlas, co? se v roce 1972 odrazilo i ve vysoke nav?t?vnosti expozice v rodnem dom? Franti?ka Vladislava Heka v Dobru?ce. [33]

Po sametove revoluci ziskali v roce 1990, p?i oce?ovani trezorovych d?l z p?elomu 60. a 70. let 20. stoleti, re?iser Franti?ek Filip a scenarista Otto Zelenka za svoji praci na serialu F. L. V?k na navrh FITES premii ?eskeho literarniho fondu . [26]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b MISA?, Karel. Skon?i se starosv?tsky ? svatbami. Tvorba . 1971, ?is. 49, s. 16. Dostupne online .  
  2. ↑ F.L.V?k [online]. Aloisjirasek.cz [cit. 2021-11-02]. Dostupne online .  
  3. ↑ a b gr. Zamy?leni nad televiznim F. L. V?kem. Lidova demokracie . 1971-12-02, s. 5. Dostupne online .  
  4. ↑ Serial osmi celove?ernich film?. Lidova demokracie . 1969-08-06, s. 5. Dostupne online .  
  5. ↑ PUDILOVA, Sandra. Shodnout se v tom, o? jde…. Zab?r . 1969, ?is. 22, s. 4. Dostupne online .  
  6. ↑ Nove televizni filmy. Lidova demokracie . 1969-10-31, s. 5. Dostupne online .  
  7. ↑ a b V hostiva?ske. Zab?r . 1970, ?is. 16, s. 2. Dostupne online .  
  8. ↑ TASR. Pred 100 rokmi sa narodil osobity ?esky herec Zden?k Kryzanek [online]. Teraz.sk, 2020-10-30 [cit. 2021-11-02]. Dostupne online . (slovensky)  
  9. ↑ KINSKY, Ota. Posledni d?jstvi: Herec bez masky. Lidova demokracie . 1970-04-23, s. 5. Dostupne online .  
  10. ↑ HEROUT, Jaroslav. Poznavate?. Vlasta . 1971, ?is. 25, s. 26. Dostupne online .  
  11. ↑ a b KOTALOVA, Jana. Kudy kra?el Franti?ek? Od nata?eni F. L. V?ka uplynulo p?lstoleti [online]. Rychnovsky.denik.cz, 2020-02-08 [cit. 2021-11-02]. Dostupne online .  
  12. ↑ Slavnou korunovaci. Lidova demokracie . 1970-10-05, s. 3. Dostupne online .  
  13. ↑ a b ?IHA, Jan. F. L. V?k na obrazovce. Kv?ty . 1971, ?is. 37, s. 34?37. Dostupne online .  
  14. ↑ a b mp. Televizni i netelevizni F. L. V?k. Lidova demokracie . 1971-09-17, s. 5. Dostupne online .  
  15. ↑ HOFMANNOVA, Karla. ?esky hornovy sbor v Litomy?li zahral barokni skladby i sv?tovou premieru [online]. Operaplus.cz, 2021-07-09 [cit. 2021-11-02]. Dostupne online .  
  16. ↑ Erhalt uns Herr bei deinem Wort, BuxWV 27 (Buxtehude, Dietrich) [online]. Imslp.org [cit. 2021-11-02]. Dostupne online . (anglicky)  
  17. ↑ DUBSKY, Vilda. Hudba: Ji?i Srnka. Zab?r . 1973, ?is. 8, s. 6. Dostupne online .  
  18. ↑ K?I?KOVA, Lida. Zeptali jsme se Vladimira Soleckeho. Vlasta . 1971, ?is. 4, s. 2. Dostupne online .  
  19. ↑ cl. Serialy a anga?ovane programy. Lidova demokracie . 1971-09-08, s. 4. Dostupne online .  
  20. ↑ a b MOC, Ji?i. Serialy od A do Z : Lexikon ?eskych serial? . Praha: ?eska televize, 2009. ISBN   978-80-7404-036-8 . S. 63?64.  
  21. ↑ mc. Podzim u obrazovky. Rude pravo . 1971-08-19, s. 5. Dostupne online .  
  22. ↑ Televize. Rude pravo . 1971-09-11, s. 5. Dostupne online .  
  23. ↑ Televize. Rude pravo . 1971-11-27, s. 5. Dostupne online .  
  24. ↑ Televize. Rude pravo . 1971-10-23, s. 5. Dostupne online .  
  25. ↑ Televize. Rude pravo . 1971-10-06, s. 5. Dostupne online .  
  26. ↑ a b ?TK. Ceny za trezorova dila. Rude pravo . 1990-10-23, s. 4. Dostupne online .  
  27. ↑ Televize. Rude pravo . 1989-12-09, s. 8. Dostupne online .  
  28. ↑ Program televize. Kv?ty . 1990, ?is. 9, s. 56?57. Dostupne online .  
  29. ↑ GRAFOVA, Jitka. Na DVD p?ileti ?estmir, p?ikodrca F. L. V?k i Karfik [online]. Aktualne.cz, 2007-12-06 [cit. 2021-11-02]. Dostupne online .  
  30. ↑ F. L. V?k [online]. Csfd.cz [cit. 2021-11-02]. Dostupne online .  
  31. ↑ KLIMENT, Jan. F. L. V?k v televizi. Rude pravo . 1971-09-09, s. 5. Dostupne online .  
  32. ↑ mra. Pokus zajimavy i pou?ny. Rude pravo . 1971-11-23, s. 5. Dostupne online .  
  33. ↑ HLADKY, Ladislav. Rodny domek F. Vl. Heka. Vlasta . 1972, ?is. 42, s. 26. Dostupne online .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Dilo Aloise Jiraska
Romany
Skalaci (1875) ? Na dvo?e vevodskem (1877) ? Filosofska historie (1878) ? Konec a po?atek (1879) ? U Ryti?? (1879) ? Na Stare po?t? (1881) ? Poklad (1881) ? V cizich slu?bach (1883) ? Psohlavci (1884) ? V cizich slu?bach (1885) ? Skaly (1886) ? Z ?ech a? na konec sv?ta (1888) ? Proti v?em (1893) ? Stare pov?sti ?eske (1894) ? Mezi proudy (1887?1890) ? F. L. V?k (1888?1906) ? U nas (1896?1903) ? Bratrstvo (1900?1909) ? Temno (1913?1915) ? Husitsky kral (1920?1930)
Divadelni hry
Vojnarka (1890) ? Kolebka (1891) ? Otec (1894) ? Zkou?ka (1895) ? Emigrant (1898) ? M. D. Rettigova (1901) ? Jan ?i?ka (1903) ? Gero (1904) ? Lucerna (1905) ? Samota (1907) ? Pan Johanes (1909) ? Jan Hus (1911) ? Jan Roha? (1914)
Povidky
Povidka z hor (1878) ? Z bou?livych dob (1879) ? Maryla (1885) ? Zemanka (1885) ? Zaho?ansky hon (1889) ? Na Chlumku (1889) ? Balada z rokoka (1905)
Filmove a
televizni adaptace
Film
Lucerna (Karel Lama?, 1925) ? Psohlavci (Svatopluk Innemann, 1931) ? Vojnarka (Vladimir Borsky, 1936) ? Filosofska historie (Otakar Vavra, 1937) ? Lucerna (Karel Lama?, 1938) ? Jan Roha? z Dube (Vladimir Borsky, 1947) ? Temno (Karel Stekly, 1950) ? Stare pov?sti ?eske (Ji?i Trnka, 1952) ? Vojnarka (Antonin Dvo?ak, 1953) ? Jan Hus (Otakar Vavra, 1954) ? Psohlavci (Martin Fri?, 1955) ? Jan ?i?ka (Otakar Vavra, 1955) ? Proti v?em (Otakar Vavra, 1956) ? Ztracenci (Milo? Makovec, 1956) ? Poklad hrab?te Chamare (Zden?k Tro?ka, 1984)
Televize
Lucerna (Ji?i B?lka, 1960) ? Lucerna (Franti?ek Filip, 1967) ? Zaho?ansky hon (Bohumil Sobotka, 1968) ? F. L. V?k (serial, Franti?ek Filip, 1971) ? Na dvo?e vevodskem (Ev?en N?mec, 1979) ? Psohlavci (Milan Mack?, 1985) ? Preceptor (Ji?i B?lka, 1986) ? Stare pov?sti ?eske (serial, Vladimir Mraz, 2012)
Hudebni adaptace
Psohlavci (Karel Kova?ovic, 1897) ? Lucerna (Vit?zslav Novak, 1923) ? Ji?i z Kun?tatu a Pod?brad (Osvald Chlubna, 1942) ? Temno (I?a Krej?i, 1944) ? Posledni hejtman (Miroslav Krej?i, 1944) ? Zaho?ansky hon (Jaroslav K?i?ka, 1949) ? Maryla (Vladimir Ambros, 1951) ? Kolebka (Osvald Chlubna, 1952) ? Pan Johanes (Ivo Jirasek, 1952) ? Nachodska kasace (Slava Vorlova, 1955) ? Maryla (Franti?ek Suchy Brn?nsky, 1956) ? Vojnarka (Ji?i Franti?ek Novak, 1956) ? Kolebka pro h?i?ne panny (Otmar Macha, 1976)
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=F._L._V?k_(serial)&oldid=21745246 “