Evropske hodnoty jsou normy a hodnoty , ktere maji Evropane udajn? spole?ne a ktere p?esahuji narodni nebo statni identitu. Krom? toho, ?e tato doktrina pomaha podporovat evropskou integraci , poskytuje take zaklad pro analyzy, ktere charakterizuji evropskou politiku, ekonomiku a spole?nost jako odraz sdilene identity. ?asto byvaji spojovany s lidskymi pravy , liberalni demokracii a pravnim statem .

P?ehled [ editovat | editovat zdroj ]

Zejmena ve Francii je ?evropska my?lenka“ ( l'idee d'Europe ) spojovana spi?e s politickymi hodnotami odvozenymi z dob osvicenstvi a republikanstvi vyr?stajicim z Francouzske revoluce a revoluci roku 1848 ne? z osobni ?i individualni identity formovane kulturou ?i etnicitou (nato? s " panevropskym " konstruktem zahrnujicim i oblasti kontinentu, ktere nebyly nikdy zasa?eny racionalismem 18. stoleti ?i republikanstvim). ^[1]

Vyraz ?evropske hodnoty“ vznikl jako politicky neologismus v 80. letech 20. stoleti v souvislosti s projektem evropske integrace a budoucim formovanim Evropske unie . Souslovi zpopularizovala European Values Study - dlouhodoby vyzkumny program zahajeny v roce 1981, jeho? cilem bylo zdokumentovat pohled na ?obecne lidske hodnoty“ evropske populace. Projekt vyrostl ze studijni skupiny na tema ?hodnoty a socialni zm?ny v Evrop?“, kterou iniciovali Jan Kerkhofs a Ruud de Moor (Katolicka univerzita v Tilburgu). ^[2] Tvrzeni, ?e obyvatele Evropy maji svebytny soubor politickych, ekonomickych a socialnich norem a hodnot, ktere postupn? nahrazuji narodni hodnoty, nazval McCormick (2010) ?evropanstvim“. ^[3]

?Evropske hodnoty“ byly v mezinarodnich vztazich stav?ny do protikladu k neevropskym hodnotam, zejmena v dichotomii Vychod?Zapad, ?evropske hodnoty“ individualismu a idea lidskych prav v kontrastu s vychodnimi tendencemi ke kolektivismu. Na ?evropske hodnoty“ je v?ak pohi?eno i kriticky, jejich ?temn?j?i“ stranka nutn? nevede k mirov?j?im vysledk?m v mezinarodnich vztazich. ^[4]

Spojeni ?evropskych hodnot“ a evropske integrace , o kterou usiluje Evropska unie , se dostalo do pop?edi zajmu s vychodnim roz?i?enim EU po ukon?eni studene valky . ^[5]

Lisabonska smlouva (2007) resp. ji upravena Smlouva o Evropske unii v ?lanku 2 uvadi: ?Unie je zalo?ena na hodnotach ucty k lidske d?stojnosti , svobody , demokracie , rovnosti , pravniho statu a dodr?ovani lidskych prav , v?etn? prav p?islu?nik? men?in.“ ^[6]

Pr?zkum Eurobarometru z roku 2012 uvedl, ?e 49 % dotazanych ozna?ilo ?lenske staty EU za ?blizke“ z hlediska ?spole?nych hodnot“ (pokles oproti 54 % v roce 2008), 42 % je ozna?ilo za ?odli?ne“ (nar?st oproti 34 % v roce 2008). ^[7]

Habermas a Derrida (2005) [ editovat | editovat zdroj ]

Filozofove Jurgen Habermas a Jacques Derrida napsali ?lanek pro denik Frankfurter Allgemeine Zeitung , v n?m? prohlasili, ?e se rodi ?evropska ve?ejna sfera“. Tvrdili, ?e nove hodnoty a zvyky daly sou?asne Evrop? ?vlastni tva?“ a vid?li p?ile?itost k vytvo?eni ?jadra Evropy“ (vyjma Britanie a vychodni Evropy), ktera by mohlo byt protivahou Spojenych stat?.

Ve snaze vysv?tlit co Evropa p?edstavuje, uvedli oba filozofove ?est aspekt? toho, co ozna?ili za spole?nou evropskou ?politickou mentalitu“:

• sekularizaci
• d?v?ru ve stat a skepsi ohledn? mo?nosti trhu
• realisticka o?ekavani ohledn? technologickeho pokroku.
• wefarismus
• nizky prah tolerance pro pou?iti sily
• Multilateralismus v ramci reformovane Organizace spojenych narod? ^[8]

McCormick (2010) [ editovat | editovat zdroj ]

Politolog John McCormick ^[9] tyto my?lenky dale rozvadi a za kli?ove atributy evropanstvi ozna?uje nasledujici:

• p?ehodnoceni vyznamu ob?anstvi a vlastenectvi . Druhe jmenovane, hrdost na vlast, je nahrazovano hrdosti na ideje, jinak zname jako ustavni vlastenectvi. Identifikace s narody nebo staty se stale vice spojuje s identifikaci s Evropou.
• kosmopolitismus neboli spojeni s univerzalnimi my?lenkami a p?esv?d?eni, ?e v?ichni Evropane, a mo?na i v?ichni lide, pat?i do jedineho moralniho spole?enstvi, ktera p?esahuje hranice stat? nebo narodni identitu. Mistni a globalni nelze odd?lit ani odli?it
• komunitarismus , ktery, na rozdil od liberalniho d?razu na prava jednotlivce, vyzdvihuje rovnovahu mezi zajmy jednotlivce a komunity a zd?raz?uje odpov?dnost vlady v??i v?em, kdo ?iji pod jeji jurisdikci. Evropanstvi tvrdi, ?e spole?nost m??e n?kdy lepe posoudit, co je pro jednotlivce dobre, ne? naopak
• kolektivni spole?nost . Evropanstvi zd?raz?uje nazor, ?e ke spole?enskym rozpor?m dojde navzdory snaham zajistit rovne p?ile?itosti a akceptuje roli statu jako hospoda?e a garanta spole?enskeho blahobytu
• welfariismus nebo odkaz na evropanske my?lenky, podle nich? je sice t?eba vitat, oce?ovat a odm??ovat individualni usili, ale spole?nost ma odpov?dnost za to, aby zajistila co nejrovn?j?i podminky a spravedlive rozd?leni p?ile?itosti a bohatstvi v?em. Evropanstvi klade d?raz na rovnost vysledk? p?ed rovnosti p?ile?itosti
• udr?itelny rozvoj neboli p?esv?d?eni, ?e rozvoj by m?l uspokojovat pot?eby sou?asnosti, ani? by ohro?oval pot?eby budoucich generaci
• nove vymezeni rodiny . Postaveni evropske rodiny se m?ni, stale men? Evropan? se rozhoduje pro s?atek, zvy?uje se v?k p?i vstupu do man?elstvi, roste rozvodovost, klesa porodnost, stale vice d?ti se rodi mimo man?elstvi a stale ?ast?ji se setkavame s neuplnymi rodinami
• prace pro ?ivot. Postmaterialni Evropane pracuji men? hodin, lepe tento ?as vyu?ivaji a vytvo?ili zakony a politiky vst?icne k rodin?
• trestni pravo. V oblasti trestniho soudnictvi znamena evropanstvi v?t?i d?raz na prava jednotlivce a up?ednost?ovani ?e?eni spor? vyjednavanim p?ed konfrontaci prost?ednictvim zakona
• multikulturalismus v n?m? ma Evropa dlouhou a ?asto p?ehli?enou tradici vyplyvajici z rozmanitosti evropskych spole?nosti, a evropanisticky zvyk integrovat st??ejni hodnoty a rysy novych skupin, s nimi? se jeji dominantni kultury dostaly do kontaktu. To bylo v 21. stoleti zpochybn?no zvy?enou rasovou a nabo?enskou rozmanitosti Evropy a evropskou migra?ni krizi
• sekularismus je pravd?podobn? tou vlastnosti, ktera je s Evropou spojovana nejz?eteln?ji. Zatimco ve v?t?in? ostatnich zemi sv?ta nabo?enstvi stale roste, prakticky ve v?ech evropskych zemich jeho role klesa. V politice a ve?ejnem ?ivot? hraje stale okrajov?j?i roli, p?i?em? siln? ovliv?uje evropanske postoje k v?d? a k ve?ejnym politikam, v nich? hraje roli nabo?enska vira
• odpor k trestu smrti . Ten je zakazan ve v?ech ?lenskych statech Evropske unie a Rada Evropy a evropske vlady pracovaly na dosa?eni celosv?toveho moratoria jako prvniho kroku k jeho celosv?tovemu zru?eni
• trvaly mir. Zatimco d?ive byla Evropa oblasti tem?? neustalych valek, konflikt? a politickeho nasili, je dnes oblasti v?eobecneho miru a oblasti, ktera dosahla velkeho pokroku na cest? k dosa?eni kantovske podminky v??neho miru. Mezistatni valka v regionu je udajn? nemyslitelna a nemo?na, dokonce i b?hem nejhor?ich ekonomickych nebo finan?nich poti?i
• multilateralismus. Evropanstvi se vyhnulo vlastnimu narodnimu zajmu ve prosp?ch spoluprace a konsensu, prosazovani hodnot spi?e ne? zajm?, spolehani se na mezinarodni pravidla a dohody a budovani koalic a prace prost?ednictvim mezinarodnich organizaci na ?e?eni problem?.

Evropska unie [ editovat | editovat zdroj ]

Evropska unie prohla?uje prosazovani hodnot za sv?j p?edni cil spole?n? s mirem a blahobytem ob?an?, p?i?em? hodnotami jsou min?ny: lidska d?stojnost, svoboda, demokracie, rovnost, pravni stat a lidska prava. Tyto zakladni hodnoty a cile jsou definovany v Lisabonske smlouv? . ^[10]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Asijske hodnoty
• eurofil
• Panevropska identita
• Proevropanstvi

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku European values na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Recenzovany akademicky ?asopis Dialogue and Universalism