Evropska rada

Evropska rada
	Logo Evropske rady
Vznik	1961 ; 2009 (oficialn?)
Typ	Instituce Evropske unie
Sidlo	Budova Europa , Brusel
P?edseda	Charles Michel
Oficialni web	www .consilium .europa .eu
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Evropska rada (ER) je instituci Evropske unie (EU), ktera ur?uje hlavni politicke sm??ovani a priority unie. Jejimi ?leny jsou hlavy stat? nebo p?edsedove vlad ?lenskych zemi EU , p?edseda Evropske rady a p?edseda Evropske komise .

P?edsednictvi se do p?ijeti Lisabonske smlouvy odvozovalo od p?edsednictvi v Rad? Evropske unie . V souladu s ustanovenimi Lisabonske smlouvy byla zavedena funkce staleho p?edsedy Evropske rady, ktery je dle ?l. 15 odst. 5 teto smlouvy volen kvalifikovanou v?t?inou ?len? Evropske rady na 2,5lete funk?ni obdobi s tim, ?e m??e byt zvolen dvakrat po sob?. Prvnim stalym p?edsedou Evropske rady se 1. prosince 2009 stal Belgi?an Herman Van Rompuy . Od 1. prosince 2019 funkci zastava jeho krajan Charles Michel , byvaly eurokomisa? , belgicky ministr zahrani?i a v letech 2014 a? 2019 p?edseda vlady.

Evropska rada se schazi zpravidla ?ty?ikrat ro?n? na ?adnem zasedani. Evropska rada ?dava Unii nezbytne podn?ty pro jeji rozvoj a vymezuje jeji obecne politicke sm?ry a priority“ (?l. 15 SEU). V minulosti byla Evropskou radou p?ijata tak zasadni politicka rozhodnuti, jakymi bylo nap?. p?ijeti jednotne m?ny eura ?i tzv. vychodni roz?i?eni Evropske unie. Evropska rada v?ak nevykonava legislativni funkce. Po ka?dem svem zasedani je povinna p?edlo?it Evropskemu parlamentu zpravu o tomto jednani a ka?doro?n? pisemnou zpravu o pokroku dosa?enem Evropskou unii.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni zasedani p?edstavitel? stat? integrujici se Zapadni Evropy se uskute?nilo v roce 1961, druhe pak a? v roce 1967. Po n?kolika nepravidelnych dal?ich setkanich bylo v prosinci 1974 dohodnuto, ?e nadale se budou summity konat minimaln? t?ikrat ro?n? a byl p?ijat nazev ?Evropska rada“.

Do tzv. evropskeho prava byla instituce Evropske rady za?len?na roku 1986 v Jednotnem evropskem aktu a jeji ?innost byla dale vymezena Maastrichtskou smlouvou , v ni? je stanoven i minimalni po?et ?ty? zasedani ro?n?. ^[1] V Lisabonske smlouv? byl ustanoven jeji staly p?edseda, ktery je Evropskou radou volen na 2,5 roku s jednou mo?nosti znovuzvoleni. Od 1. prosince 2019 jim je Charles Michel .

?lenove Evropske rady [ editovat | editovat zdroj ]

?lensky stat		?lensky stat		?lensky stat
? Evropska unie (bez hlasovaciho prava) ? ?len od 20191201a 1. prosince 2019	p?edseda Evropske rady Charles Michel ( Obnova )	? Evropska unie (bez hlasovaciho prava) ? ?lenka od 20191201a 1. prosince 2019	p?edsedkyn? Evropske komise Ursula von der Leyenova ( EPP )	? Belgicke kralovstvi (2,58 % populace EU) ^[a] ? ?len od 20201001a 1. ?ijna 2020	premier Alexander De Croo ( Obnova ? Open VLD )
? Bulharska republika (1,55 % populace EU) ? ?len od 20240409a 9. dubna 2024	p?edseda vlady Dimitar Glav?ev (nezavisly)	? ?eska republika (2,35 % populace EU) ? ?len od 20211217a 17. prosince 2021	p?edseda vlady Petr Fiala ( ECR ? ODS )	? Danske kralovstvi (1,30 % populace EU) ? ?lenka od 20190626a 26. ?ervna 2019	p?edsedkyn? vlady Mette Frederiksenova ( PES ? S )
? Estonska republika (0,30 % populace EU) ? ?lenka od 20210126a 26. ledna 2021	p?edsedkyn? vlady Kaja Kallasova ( Obnova ? ER )	? Finska republika (1,23 % populace EU) ? ?len od 20230620a 20. ?ervna 2023	p?edseda vlady Petteri Orpo ( EPP ? KOK )	? Francouzska republika (14,97 % populace EU) ? ?len od 20170514a 14. kv?tna 2017	prezident republiky Emmanuel Macron ( Obnova ? RE )
? Chorvatska republika (0,91 % populace EU) ? ?len od 20161019a 19. ?ijna 2016	p?edseda vlady Andrej Plenkovi? ( EPP ? HDZ )	? Irsko (1,11 % populace EU) ? ?len od 20240409a 9. dubna 2024	taoiseach Simon Harris ( EPP ? FG )	? Italska republika (13,58 % populace EU) ? ?lenka od 20221022a 22. ?ijna 2022	p?edsedkyn? vlady Giorgia Meloniova ( ECR ? FdI )
? Kyperska republika (0,20 % populace EU) ? ?len od 20230228a 28. unora 2023	prezident Nikos Christodulides (nezavisly)	? Litevska republika (0,62 % populace EU) ? ?len od 20190712a 12. ?ervence 2019	prezident Gitanas Naus?da (nezavisly)	? Loty?ska republika (0,43 % populace EU) ? ?len od 20230915a 15. za?i 2023	p?edsedkyn? vlady Evika Sili?ova ( EPP ? V )
? Lucemburske velkovevodstvi (0,14 % populace EU) ? ?len od 20231117a 17. listopadu 2023	p?edseda vlady Luc Frieden ( EPP ? CSV )	? Ma?arsko (2,18 % populace EU) ? ?len od 20100529a 29. kv?tna 2010	p?edseda vlady Viktor Orban ( Nz?. ? Fidesz )	? Maltska republika (0,11 % populace EU) ? ?len od 20200113a 13. ledna 2020	premier Robert Abela ( PES ? PL )
? Spolkova republika N?mecko (18,54 % populace EU) ? ?len od 20211208a 8. prosince 2021	spolkovy kancle? Olaf Scholz ( PES ? SPD )	? Nizozemsko (3,89 % populace EU) ? ?len od 20101014a 14. ?ijna 2010	p?edseda vlady Mark Rutte ( Obnova ? VVD )	? Polska republika (8,47 % populace EU) ? ?len od 20231213a 13. prosince 2023	p?edseda vlady Donald Tusk ( EPP ? PO )
? Portugalska republika (2,30 % populace EU) ? ?len od 20240402a 2. dubna 2024	p?edseda vlady Luis Montenegro ( EPP ? PSD )	? Rakouska republika (1,98 % populace EU) ? ?len od 20211206a 6. prosince 2021	spolkovy kancle? Karl Nehammer ( EPP ? OVP )	? Republika Slovinsko (0,47 % populace EU) ? ?len od 20220601a 1. ?ervna 2022	p?edseda vlady Robert Golob ( Obnova ? GS )
? Rumunsko (4,31 % populace EU) ? ?len od 20141221a 21. prosince 2014	prezident Klaus Iohannis ( EPP ? Nez. ^[b])	? ?ecka republika (2,39 % populace EU) ? ?len od 20230626a 26. ?ervna 2023	p?edseda vlady Kyriakos Mitsotakis ( EPP ? ND )	? Slovenska republika (1,22 % populace EU) ? ?len od 20231025a 25. ?ijna 2023	p?edseda vlady Robert Fico ( Nz?. ^[c] ? SMER-SD )
? ?pan?lske kralovstvi (10,56 % populace EU) ? ?len od 20180602a 2. ?ervna 2018	p?edseda vlady Pedro Sanchez ( PES ? PSOE )	? ?vedske kralovstvi (2,30 % populace EU) ? ?len od 20221018a 18. ?ijna 2022	p?edseda vlady Ulf Kristersson ( EPP ? M )

Vysv?tlivky

↑ Podily populace ?lenskych stat? EU jsou vyu?ivany k nej?ast?j?imu mechanizmu hlasovani Rady v podob? kvalifikovane v?t?iny . Pro p?ijeti navrhu kvalifikovanou v?t?inou je t?eba souhlasu 55 % ?lenskych stat? a stat? zastupujicich nejmen? 65 % celkoveho po?tu obyvatel EU. Hodnoty podil? populaci jednotlivych stat? vychazeji z dokumentu Rady COUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2020/2030 of 10 December 2020 amending the Council's Rules of Procedure . ^[2]
↑ Klaus Iohannis je byvaly p?edseda Narodn? liberalni strany , ktera jej podporovala v prezidentskych volbach. Dle ustavy nem??e byt prezident ?lenem politicke strany. P?ed prezidentskou p?isahou tak odstoupil z pozice p?edsedy a vzdal se ?lenstvi.
↑ Slovenske stran? SMER-SD bylo v ?ijnu 2023 pozastaveno ?lenstvi ve Stran? evropskych socialist? . ^[3]

Politicka spojenectvi [ editovat | editovat zdroj ]

?lenove Evropske rady se organizuji v politickych stranach na vnitrostatni a evropske urovni v?etn? alianci, jako je nap?iklad Obnova Evropy. Ty ?asto p?ed zasedanim Evropske rady po?adaji p?edb??na zasedani. P?islu?nici rady mohou byt take bezpartijni ?i neza?azeni. Evropska rada je slo?ena tak, aby zastupovala staty EU, a nikoliv politicke aliance, a rozhodnuti jsou zpravidla p?ijimana podle t?chto zasad, a?koliv ideologicka shoda m??e podbarvovat jejich politicke dohody a vyb?r jmenovani (nap?. p?edsedy).

V tabulce je uveden po?et ?len? rady podle p?islu?nosti k evropskym politickym stranam, p?ipadn? aliancim, a jejich celkova vaha p?i hlasovani dana sou?tem obyvatel jednotlivych stat? sdru?enych ve stranach. Mapa uvadi p?islu?nost ?lenskych stat? Evropske unie k evropskym politickym stranam podle ?lenstvi jejich zastupc? v rad?.

Evropska politicka strana		?lenove	% populace
	Evropska lidova strana / skupina EPP	11	25,6 %
	Obnova Evropy ( ALDE , EDP , RE )	5	22,4 %
	Strana evropskych socialist? (PES)	4	30,6 %
	Nezavisli	3	2,4 %
	Strana evropskych konzervativc? a reformist? (ECR)	2	15,7 %
	Neza?azeni	2	3,4 %
Celkem		27	100 %

U?astnici zasedani bez ?lenstvi v Evropske rad?

P?edsedkyn? Evropskeho parlamentu			Vysoky p?edstavitel Unie
? Evropska unie ? zvolena 20220118a 18. ledna 2022 ? volby 2019 planovane 2024		p?edsedkyn? Evropskeho parlamentu Roberta Metsolaova ( EPP )	? Evropska unie ? zvolen 20191201a 1. prosince 2019 ? volby 2019 planovane 2024		vysoky p?edstavitel Unie Josep Borrell ( PES )

?asova osa u?astnik? zasedani [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku European Council na anglicke Wikipedii.

↑ VEBER, Vaclav. D?jiny sjednocene Evropy . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X . Kapitola 14. Instituce Evropske unie, s. 481?482.
↑ CCOUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2020/2030 of 10 December 2020 amending the Council's Rules of Procedure [online]. Official Journal of the European Union (eur-lex.europa.eu), 2017-12-29 [cit. 2021-07-18]. Dostupne online . (anglicky)
↑ European socialists suspend Robert Fico’s Smer party and its ally Hlas. POLITICO [online]. 2023-10-12 [cit. 2023-10-25]. Dostupne online . (anglicky)

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Jak funguje Evropska unie. Pr?vodce institucionalnim ramcem EU. Lucemburk 2013, s. 12?13.
MCCORMICK, John : Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 76?79.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Instituce Evropske unie

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Evropska rada na Wikimedia Commons
www.consilium.europa.eu ? oficialni stranky Evropske rady

[3] Podily populace ?lenskych stat? EU jsou vyu?ivany k nej?ast?j?imu mechanizmu hlasovani Rady v podob? kvalifikovane v?t?iny . Pro p?ijeti navrhu kvalifikovanou v?t?inou je t?eba souhlasu 55 % ?lenskych stat? a stat? zastupujicich nejmen? 65 % celkoveho po?tu obyvatel EU. Hodnoty podil? populaci jednotlivych stat? vychazeji z dokumentu Rady COUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2020/2030 of 10 December 2020 amending the Council's Rules of Procedure . ^[2]

[4] Klaus Iohannis je byvaly p?edseda Narodn? liberalni strany , ktera jej podporovala v prezidentskych volbach. Dle ustavy nem??e byt prezident ?lenem politicke strany. P?ed prezidentskou p?isahou tak odstoupil z pozice p?edsedy a vzdal se ?lenstvi.

[6] Slovenske stran? SMER-SD bylo v ?ijnu 2023 pozastaveno ?lenstvi ve Stran? evropskych socialist? . ^[3]

[veber-1] VEBER, Vaclav. D?jiny sjednocene Evropy . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X . Kapitola 14. Instituce Evropske unie, s. 481?482.

[2] CCOUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2020/2030 of 10 December 2020 amending the Council's Rules of Procedure [online]. Official Journal of the European Union (eur-lex.europa.eu), 2017-12-29 [cit. 2021-07-18]. Dostupne online . (anglicky)

[5] European socialists suspend Robert Fico’s Smer party and its ally Hlas. POLITICO [online]. 2023-10-12 [cit. 2023-10-25]. Dostupne online . (anglicky)

[1]

[a]

[b]

[c]

[2]

[3]