Tento ?lanek neni dostate?n?
ozdrojovan
, a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba
ov??it
.
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim
referenci
na
v?rohodne zdroje
.
Maria Eva Duarte de Peron
, rozena
Maria Eva Duarte Ibarguren
, znama take jako
Eva Peronova
nebo
Evita
(zdrobn?lina pro Evu, Evi?ka;
7. kv?tna
1919
Los Toldos
nebo Junin,
Argentina
?
26. ?ervence
1952
Buenos Aires
, Argentina) byla politi?ka, spisovatelka, here?ka a take druha
man?elka
argentinskeho
prezidenta
Juana Dominga Perona
(1895?1974) a prvni dama Argentiny od roku
1946
a? do sve
smrti
v roce
1952
. Spolu se svym man?elem je pova?ovana za zakladatelku a sou?asn? hlavni p?edstavitelku politicke filozofie nazvane
peronismus
.
Podle oficialnich zaznam? se narodila 7. kv?tna 1922 v m?st? Junin v provincii
Buenos Aires
jako Maria Eva Duarte. Dnes v?ak historici tyto dokumenty pova?uji za zfal?ovane na po?adavek samotne Evy Peron, ktera je nechala p?epsat v dob? sve svatby. Podle rodneho listu se ukazalo, ?e Eva byla o t?i roky star?i. Narodila se 7. kv?tna 1919 se jmenem Maria Eva Ibarguren jako neman?elske dit? Juana Duarteho a Juany Ibargurenove. I misto narozeni se li?ilo a dodnes se o n?m vedou spory. Jedna teorie je, ?e Eva ve zfal?ovanem dokumentu uvedla prave m?sto narozeni, jine teorie odkazuji k m?ste?ku Los Toldos nebo k nedalekemu statku La Union, ktery je asi nejpravd?podobn?j?i, proto?e tu rodina Iberguren ?ila mezi lety 1908 a 1926. Historici ziskali ale mnoha sv?dectvi o tom, ?e se udajn? jeji matka z d?vodu rizikoveho t?hotenstvi na ?as p?est?hovala p?imo do m?sta Junin, kde nasledn? i Evu porodila.
Oba jeji rodi?e m?li
baskicke
p?edky. Jeji otec byl
konzervativnim
politikem ve m?st? Chivilcoy v provincii Buenos Aires. ?il prakticky dva ?ivoty. Prvni, oficialni s man?elkou a d?tmi v Chivilcoy a pote druhy, na statku La Union s matkou Evy a dal?imi ?ty?mi d?tmi (nejstar?i byla Blanca, nasledovala Elisa, pote bratr Juan a Erminda, Eva byla nejmlad?i). Otec rodinu opustil kratce po narozeni Evy a rodina se ocitla ve velke finan?ni nouzi. Roku 1926 Juan Duarte zem?el p?i autonehod? a rodina musela statek opustit. Eva s matkou a sourozenci se take nemohli u?astnit poh?bu z d?vodu p?ani oficialni rodiny. M?li pouze mo?nost se podivat na pr?vod. Evu tato udalost poznamenala a? do konce ?ivota.
T?sn? p?ed smrti otec uznal d?ti s Juanou Iberguren za sve, a tak mohli za?it pou?ivat jmeno Duarte. Rodina se p?est?hovala do nedalekeho m?ste?ka Los Toldos, kde ?ila v dvoupokojovem byt?. Matka se za?ala ?ivit jako ?vadlena. Eva m?la problemy ve ?kole a dokonce musela opakovat druhou t?idu. Jeji sestry si ale za?aly v?imat jejiho talentu a zapalu pro dramaticke um?ni. Roku 1930 se rodina p?est?hovala do m?sta Junin. Za?alo se jim vice da?it, proto?e dv? star?i sestry za?inaly pracovat a pomahaly tak matce p?ivad?t do rodiny penize. P?est?hovali se do v?t?iho domu a roku 1934 v 15 letech Eva ukon?ila studium na zakladni ?kole. Projevovala zajem o herectvi, u?astnila se kulturnich akci a jednou tydn? chodila do nedalekeho improvizovaneho rozhlasu recitovat basn?.
Ve stejnem roce se podle n?kterych historik? stala spolu se svou kamaradkou ter?em sexualniho utoku. Dva mladi mu?i je udajn? cht?li znasilnit, ale nepovedlo se jim to. Vyhodili tehdy naha d?v?ata na silnici, kde je na?el ?idi? nakladniho vozu a pomohl jim. V te dob? si v?ak Eva za?inala s mladym
anarchistou
, ktery kratce na to byl zat?en a zem?el ve v?zeni na nasledky mu?eni. Eva m?la mo?nost ho je?t? p?ed smrti nav?tivit.
Eva Duarte v roce 1944 na snimku od
Annemarie Heinrich
Mlada Eva se v 15 letech, v lednu 1935, p?est?hovala do Buenos Aires s jasnym cilem: stat se here?kou. St?hovala se za svym o p?t let star?im bratrem Juanem. U? kratce po p?ichodu se stala ?lenkou divadelni spole?nosti Evy Francove, vyznamne argentinske here?ky. A? m?la mnoho nabidek i prace, ?ila v chudob? a musela ?elit poni?ovani ze strany okoli, ktere ura?elo jeji p?vod a vzd?lani. Naproti tomu kritici jeji ztvarn?ni roli chvalili. Krom? prace u filmu si p?ivyd?lavala jako modelka. V tomto obdobi si za?ala s n?kolika mu?i, kte?i ji dohazovali praci. Take si zm?nila svoji p?irozenou ?ernou barvu vlas? na blond a za?ala pracovat v rozhlase jako hlasatelka a here?ka. Hrala v rozhlasovych hrach a za?inala se stavat znamou diky svemu po?adu o slavnych ?enach, ktery v rozhlase dramatizovala. Tento po?ad se stal hitem sve doby. Roku 1942 m?la dostatek prost?edk? na to, aby se odst?hovala od bratra.
Dne 22. ledna 1944 se Eva Duarte poprve potkala s dvojnasobn? star?im vdovcem Juanem Peronem, ktery v te dob? byl vlivnym ?lenem vlady. Setkali se na banketu uspo?adanem samotnym Peronem, ktery inicioval celostatni kampa? na podporu m?sta
San Juan
po zem?t?eseni ze za?atku roku a banket byla mo?nost, jak ocenit herce a here?ky za ziskavani financi na podporu tohoto fondu. Peron Evu ve?ejn? ocenil, proto?e byla druhou nejaktivn?j?i osobnosti v ziskavani prost?edk?. Moderator je pote vzajemn? p?edstavil a par spolu na konci ve?era ode?el. Prakticky od unora ?ili spole?n?, jeliko? se Peron p?est?hoval do bytu vedle Evy.
Kli?ovym se pro Argentinu, ale i pro Evu a Juana stal rok 1945. Tohoto roku ziskala Eva svoji prvni hlavni roli ve filmu, ktery byl v?ak i jejim poslednim. Za?inala se formovat skupina tzv. Antiperonist? v ?ele s americkym velvyslancem Spruillem Bradenem, ktery byl proti
industrializaci
Argentiny a stal se tak nep?itelem a odp?rcem Perona. V za?i byla svolana velka demonstrace nazvana jako Pochod ustavy a svobody, kde se se?lo na 200 000 odp?rc? Peronovy vlady a za?ala snaha o jeho odstran?ni. Zatim v?ak m?l podporu prezidenta Edelmira Juliana Farrella. Av?ak 8. ?ijna po nalehani armady v ?ele s generalem Eduardem Avalesem vyzval prezident Perona k rezignaci. Peron slo?il v?echny sve funkce, ale spolu s podpisem demise p?ipojil i podpis k odsouhlaseni zvy?eni plat? v cele Argentin?. Byl mu umo?n?n projev v rozhlase, ktery mu je?t? vice zvy?il popularitu. Peron i Eva v teto dob? kv?li bezpe?nosti n?kolikrat zm?nili misto, kde p?espavali. O ?ty?i dny pozd?ji 12. ?ijna byl Peron zat?en a p?evezen na ostrov
Martin Garcia
. Psal dopisy Ev? a svemu p?iteli, v kterych uvad?l, ?e po?ada prezidenta o mo?nost odejit do d?chodu, s Evou se vezmou a odjedou do provincie
Chubut
, kde spolu stravi klidny a bezstarostny zbytek ?ivota.
Evita a Juan Peron v roce 1947
Eva Peronova v roce 1947
Ve stejnou dobu za?ala mit argentinska vlada problem kv?li bou?icim se
odbor?m
, ktere byly tvrdymi zastanci Perona. Tato snaha vyvrcholila 17. ?ijna, kdy se uskute?nil velky pochod, ktery nazvali Den v?rnosti (Dia de la lealtad). Podle tradi?ni verze argentinskeho lidu ho organizovala sama Evita, ale historikove tuto variantu zpochyb?uji. Eva nem?la v teto dob? politickou podporu ani v okoli Juana Perona a nem?la se jak s odbory spojit. N?kte?i tvrdi, ?e dokonce v den protest? byla u sve matky v Junin? a nemohla se tak u?astnit demonstrace v Buenos Aires. Protesty byly masivni. Zu?astnilo se jich okolo 500 000 d?lnik?, odbora?? a tzv. Descamisados (bez ko?ile/trika), nejchud?ich obyvatel Argentiny. Vlada byla nucena k reakci. Policie i armada odmitly zasahovat proti demonstrujicim. Prezident rozhodl, ?e Peron bude p?evezen do prezidentskeho palace, co? m?lo podle p?edstavy politik? demonstrace ukon?it. Kdy? Peron p?ijel do palace, za?ala jednani, p?i kterych se rozhodlo, ?e Peron ve?ejn? vystoupi na demonstraci, bude propu?t?n z v?zeni a vlada rezignuje. Peron slibil odchod do d?chodu a po?adal o vypsani svobodnych voleb na za?atek roku 1946. Peron nasledn? vit?zn? vystoupil na balkon, demonstrant?m oznamil sv?j odchod z armadniho ?ivota a vyzval je k nenasilnym protest?m.
Dne 22. ?ijna 1945 se v m?st? Junin Peron s Evou o?enil a nasledn? se konal i cirkevni ob?ad v m?st?
La Plata
.
Po svatb? se Eva aktivn? zapojovala do politicke kampan? sveho man?ela. V te dob? to bylo n?co nevidaneho, a tak se stala prvni ?enou v Argentin?, ktera se takto u?astnila politickeho d?ni. Bylo to pozoruhodne i proto, ?e argentinske ?eny nem?ly v te dob?
volebni pravo
a nepova?ovaly se za schopne k aktivnimu politickemu ?ivotu, na co? upozor?oval prav? Peron i dlouho p?edtim. Tato politika zajistila, ?e o n?kolik let pozd?ji m?la Argentina nejv?t?i zastoupeni ?en v politice ze v?ech zemi
Latinske Ameriky
. Eva aktivn? vystupovala se svymi populistickymi projevy na podporu sveho man?ela jak v radiu, tak i na shroma?d?nich. Budouci
prvni dam?
se za?alo p?ezdivat Evita. Bylo jasne, ?e Eva usiluje o vlastni politickou ulohu a nasledn? i ve svem projevu zminila, ?e nebude jen man?elkou prezidenta. Dne 24. unora prob?hly volby a z 83 % voli??, kte?i se voleb u?astnili, vice ne? 52 % hlasovalo pro Perona a jeho stranu. Peronova Strana prace ziskala kontrolu nad ob?ma komorami parlamentu a v?emi provinciemi.
Dne 4. ?ervna 1946 se Juan Peron ujal funkce prezidenta Argentiny a op?vovana Evita se stala prvni damou.
Peron v?as vycitil silu sve man?elky a jeji moci vyu?ival ve sv?j prosp?ch. Cht?l podporu sve vlady v Evrop?, a tak Evitu poslal na turne. Oficialni pozvanku zasilala ?pan?lska vlada a tzv. Duhove turne mohlo za?it. Nav?tivila Italii, Francii, ?vycarsko, Portugalsko nebo t?eba Monako. Nasledn? se vratila do Ji?ni Ameriky, kde nav?tivila Brazilii a Uruguay. Cestoval s ni i jeji man?el, kteremu ?lo hlavn? o posileni vlivu a postaveni Evy jak v zahrani?i, tak i v domaci politice. Oficialnim d?vodem nav?t?vy bylo p?sobeni velvyslankyn? dobre v?le a Evita se m?la seznamit s formami socialni pomoci, aby v Argentin? mohla zavest novy
socialni system
, ktery Peronova vlada p?ipravovala. ?pan?lsky diktator
Francisco Franco
ji ud?lil ?ad Izabely Kastilske a spolu nav?tivili 9 mist. V?ude ji vitalo mno?stvi lidi. ?pan?lska vlada dokonce v ?asech jejiho pobytu zvy?ila davku p?id?lu chleba. Ve Francii podepsala smlouvu mezi Argentinou a Francii, na zaklad? ktere Argentina poskytla Francii potraviny. V Italii se potkala s ministrem zahrani?i a p?ijal ji pape?
Pius XII.
Eva Peronova oslovuje argentinske ?eny, pote co pomohla prosadit
volebni pravo ?en
v za?i 1947
Zasadila se o prava ?en v Argentin?. Prosazovala, aby se ?eny zajimaly o politiku, aby v ni aktivn? vystupovaly. Take zalo?ila ?enskou peronistickou stranu, ktera byla ur?ena vyhradn? pro ?eny. Tato strana m?la a? 500 000 ?lenek. Nasledn? m?la peronisticka strana 23 poslanky? a 6 senatorek.
Velke pozdvi?eni vyvolal jeji rozhovor s vojenskym ata?e v roce 1949, kdy p?iznala, ?e za posledni rok zhubla 10 kg. V roce 1950 omdlela na ve?ejnosti a podstoupila operaci akutni
apendicitidy
, b?hem ktere se p?i?lo na
karcinom d?lo?niho hrdla
. Podle sv?dectvi m?la p?iznaky ji? d?ive. ?asto omdlevala a dokonce trp?la i vaginalnim krvacenim, ale i p?es doporu?eni leka?? odmitala zvolnit pracovni tempo. Jeji zdravotni stav se rychle zhor?oval. Zahrani?ni velvyslanci ji nabizeli mo?nost le?it se v zahrani?i u nejlep?ich evropskych leka??, Eva ale odmitala opustit Argentinu. Na ve?ejnosti se Evita, mila?ek naroda, objevovala ?im dal men?.
Ve?ejny projev Evy Peronove v roce 1951
Dne 15. ?ijna 1951 vydala knihu
D?vod pro m?j ?ivot
(
La razon de mi vida
), na ktere spolupracovala se ?pan?lskym novina?em Manuelem Penellem a argentinskym spisovatelem Raulem Mandemem. Kniha vznikala t?i roky. Pozd?ji vydala je?t? jednu knihu s nazvem
Moje poselstvi
(
Mi mensaje
). Tu ji? nemohla psat sama kv?li pokro?ilemu stadiu rakoviny, a tak text diktovala zapisovateli. Dne 6. listopadu ji tajn? operoval americky onkolog George T. Pack. Podstoupila
hysterektomii
, co? byla snaha o odstran?ni nemoci. Dne 11. listopadu poprve hlasovala v prezidentskych volbach z nemocni?niho l??ka. Objevilo se i tvrzeni, ?e na zmirn?ni bolesti podstoupila
lobotomii
. Jejim poslednim osobnim projevem byl projev 1. kv?tna 1952, kdy i p?es velkou bolest a namahu do?la sama na balkon
Casa Rosada
a vyzvala Argentinu k loajalit? ke svemu mu?i. Promluvila i o svem zdravi a zd?raznila, ?e pro sebe nic nechce, jen pro Perona podporu descamisados. Dne 4. ?ervna 1952 se zu?astnila oslav man?elovy
inaugurace
. V te dob? ji? nedokazala sama stat a jeji man?el ji musel p?i projevu podpirat. Lide Argentiny po?adali pochody za uzdraveni Evity, posilali ji darky a p?edm?ty, ktere m?ly dopomoci k uzdraveni. Peron ji ud?lil titul duchovni v?dce naroda, ktery ji pat?i dodnes. Rakovina dale
metastazovala
, a tak prvni dama jako prvni ob?an Argentiny podstoupila n?kolik serii
chemoterapie
. Po chemoterapiich va?ila neuv??itelnych 36 kg a 18. ?ervence 1952 upadla poprve do komatu. Na cest? pomoci Evit? byli dva specialiste z N?mecka, kte?i ale konstatovali, ?e ji nelze pomoci. Dne 25. ?ervence vyzval blizky duchovni Evity o modlitby za ni a za zazrak. Sama Eva si p?ala, aby na ni pamatovali jako na svou sestru a matku.
Dav lidi na poh?bu Evy Peronove v Buenos Aires
Dne 26. ?ervence 1952 se ozvala z rozhlasu smutna zprava, kterou ve?ejnosti sd?lil Raul Apold: duchovni v?dkyn? naroda, Eva Peron, dnes ve v?ku 33 let ve 20:25 hod. zem?ela.
Ve skute?nosti zem?ela o 2 minuty d?ive, ale tento ?as byl uve?ejn?n kv?li leh?imu zapamatovani. Pla?ici lide se shroma??ovali okolo prezidentskeho palace a narodni smutek se m?nil v narodni hysterii. Odbory byla oznamena generalni stavka na 3 dny a jeji ?lenove ozna?ili Evu za ?mu?ednici prace“. Take po?adovali po vlad? vyhla?eni statniho smutku na 30 dn? a ?adali i ud?leni nejvy??iho vyznamenani. Vlada vyhlasila 2 dny statniho smutku. Prezident Peron rozhodl o tom, ?e Evino t?lo bude
balzamovano
. Poz?statky byly sv??eny znamemu leka?i Pedru Arovi. Evita m?la vypadat jakoby ve spanku a ukolem doktora bylo upravit Evu tak, aby si ji mohla ve?ejnost prohlednout. Kompletni balzamovani bylo provedeno a? o 20 let pozd?ji. Na upravu zesnule prvni damy byl povolan ten nejlep?i tym. Jeji osobni kade?nik, Julio Alcaraz, ji znovu barvil a upravoval vlasy. Myslelo se i na detaily jako jsou nehty, ktere ji, stejn? jako za jejiho ?ivota, upravila jista Sara. Evita m?la na sob? bile ?aty, v ruce
r??enec
a jeji sklen?na rakev byla do poloviny pokryta argentinskou vlajkou. V radiu zazn?lo oznameni, ?e Evino t?lo bude nasledujici den vystaveno v budov? ministerstva prace a socialnich v?ci. Nakonec vlada rozhodla o p?eneseni t?la do budovy argentinskeho kongresu. B?hem tohoto p?evozu bylo v hysterickem davu zabito 8 lidi a vice ne? 2 000 Argentinc? bylo zran?no. Peron ka?dy den chodil do kongresu, kde u Evina t?la z?staval a? do noci. B?hem dvou dn? byly v cele Argentin? vyprodane kv?tiny a dokonce se dova?ely i z Chile. Nap?i? celou zemi se konaly pochody se zapalenymi pochodn?mi a u?ady i podniky vybudovaly vlastni pamatniky na po?est Evity. Fotka prvni damy byla na v?ech vyznamnych budovach a na v?t?in? v?t?ich k?i?ovatek v Buenos Aires. P?vodn? m?lo byt t?lo vystaveno po dobu t?i dn?, ale jeliko? se lide neustale schazeli, vlada tuto dobu prodlou?ila na dobu neur?itou. Lide se Evit? klan?li, omdlevali a hladili ji. V obav? o po?kozeni jejiho t?la bylo po 13 dnech rozhodnuto o poh?beni. Smute?niho pr?vodu se u?astnilo na 2 miliony lidi. Tem?? na v?ech balkonech byly rodiny, ktere hazely na rakev kv?tiny. Mnozi volali po svato?e?eni Evity a pape? dostal dokonce dv? ?adosti.
Po n?kolika p?esunech t?la je dnes Evita pochovana v hrobce rodiny Duarte v La Recoleta v Buenos Aires.
Eva Peronova je znama take diky muzikalu
Evita
Andrewa Lloyda Webbera
a
Tima Rice
, ktery byl v roce 1996 pod
stejnym nazvem
zfilmovan se zp?va?kou
Madonnou
v hlavni roli.
V tomto ?lanku byly pou?ity
p?eklady
text? z ?lank?
Eva Peron
na anglicke Wikipedii a
Eva Peronova
na slovenske Wikipedii.
- KOVA?KOVA, Monika.
Bo?ska Evita
. In:
?iva historie
. 11/2011. s. 68?70.