한국   대만   중국   일본 
Estonska sov?tska socialisticka republika ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Estonska sov?tska socialisticka republika

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Estonska sov?tska socialisticka republika
Eesti Noukogude Sotsialistlik Vabariik
Эстонская Советская Социалистическая Республика
←   Estonská první republika
←   Říšský komisariát Ostland 		1940?1941
1945?1991 		Říšský komisariát Ostland  →
Estonsko  →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Rozloha
45 226 km²
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel
1 565 662 (1989)
Narodnostni slo?eni
statem propagovany ateismus
Statni utvar
socialisticka republika jedna ze zemi SSSR
sov?tsky rubl ( rubla )
Vznik
21. ?ervenec 1940 vytvo?enim ESSR a p?ipojenim k SSSR
Zanik
20. srpen 1991 vyhla?enim nezavislosti na SSSR
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici
Estonská první republika Estonska prvni republika
Říšský komisariát Ostland ?i?sky komisariat Ostland
Nasledujici
Říšský komisariát Ostland ?i?sky komisariat Ostland
Estonsko Estonsko

Estonska sov?tska socialisticka republika ( estonsky Eesti Noukogude Sotsialistlik Vabariik , rusky Эстонская Советская Социалистическая Республика , ?eske zkratky Estonska SSR a ESSR , estonske zkratky Eesti NSV a ENSV ) byla svazova republika Sov?tskeho svazu , vznikla okupaci Estonska Sov?tskym svazem roku 1940 a trvajici do obnoveni estonske samostatnosti roku 1991 .

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1939 za?al Sov?tsky svaz podnikat diplomaticke a vojenske kroky ke znovunabyti vlady nad strategicky polo?enym Estonskem. [1] V srpnu 1939 si dvoustrannou smlouvou s nacistickym N?meckem zajistil n?mecky souhlas pro invazi do Pobalti . V za?i teho? roku pod bezprost?edni hrozbou vojenske invaze vnutil dosud neutralnimu Estonsku smlouvu o sov?tskych vojenskych zakladnach na estonskem uzemi. [2]

Podpis n?mecko-sov?tskeho paktu 1939
Demonstrace estonskych bol?evik? v Tallinnu 17. ?ervence 1940

16. ?ervna nasledujiciho roku obvinil Sov?tsky svaz Estonsko z nepln?ni smlouvy o vojenskych zakladnach a zahajil tzv. ?ervnovy p?evrat ( Juunipoore ). 17. ?ervna vstoupily do Estonska okupa?ni jednotky Rude armady . [3] Ji? zcela v sov?tske re?ii vytvo?ili pak 21. ?ervna eston?ti bol?evici prosov?tskou vladu v ?ele s Johannesem Varesem , ktera 21. ?ervence vyhlasila Estonskou sov?tskou socialistickou republiku a po?adala o za?len?ni do Sov?tskeho svazu, ktere bylo formaln? zavr?eno 6. srpna .

Okam?it? po p?evzeti moci byla sov?ty zahajena likvidace politickych odp?rc? a nasilna kolektivizace . [4] Sov?tska okupace byla v ramci vale?nych udalosti roku 1941 vyst?idana n?meckou , av?ak roku 1944 zemi znovu dobyla Ruda armada a nastolila op?t v plnem rozsahu sov?tskou vladu. Celkem p?ibli?n? padesat tisic Estonc?, kte?i se zu?astnili ve valce na stran? fa?ist?, bylo potrestano zakonnou vladou, dal?ich asi osmdesat tisic bylo uv?zn?no ?i odsunuto na Sibi? , p?i?em? bylo povoleno nechat rodiny spolu (d?ti a mladistvi takovym zp?sobem nep?i?li o rodi?e). [5] [6]


Vice ne? osmdesat tisic Estonc? uprchlo ze zem? bu? ji? p?ed navratem sov?tske moci roku 1944, nebo v nasledujicich letech. Hlavni vlny emigrace mi?ily do ?vedska a Kanady , kde vznikla centra mimosov?tske estonske kultury. [7] V Estonsku samotnem se n?kolik desitek tisic Estonc? u?astnilo aktivniho odboje proti sov?tske moci. Vzniklo silne partyzanske hnuti , ktere se poda?ilo sov?t?m zcela zlikvidovat a? v sedmdesatych letech .

Oblasti Estonska p?ipojene k Rusku

B?hem sov?tske vlady byla krom? kolektivizace zem?d?lstvi a pr?myslovych podnik? rovn?? vyrazn? posilena industrializace zem?, a to zejmena v oblasti t??keho pr?myslu . Na misto odsunutych nebo uprchlych Estonc? a do novych pr?myslovych velkopodnik? byly do zem? p?ist?hovany statisice pracovnik? z celeho uzemi Sov?tskeho svazu. V?ak sov?tska moc v?emo?n? podporovala estonsky jazyk, ale zarove? rostl zajem i o ru?tinu, jako jazyk mezinarodni komunikace. [8] ?ast uzemi Ruska byla p?ipojena k Rusku , co pak po rozpadu SSSR z?stalo sou?asti Estonska.

Obnoveni estonske nezavislosti [ editovat | editovat zdroj ]

V druhe polovin? 80. let se i ve sd?lovacich prost?edcich Estonske SSSR za?ala objevovat d?ive tvrd? potla?ovana kritika n?kterych stranek sov?tskeho re?imu. Prvni vlna kritiky zazn?la z ust akademickych v?dc? a tykala se ochrany p?irody a ?ivotniho prost?edi, a vyvrcholila tzv. Fosforitovou valkou v letech 1987 ? 1988 . V dal?ich oblastech se ozvaly kriticke hlasy po vyhla?eni perestrojky v roce 1987. [9] Soub??n? s kritikou konkretnich ne?var? se objevily realne plany na obnoveni estonske suverenity; jimi byla pln? prodchnuta Estonska zpivajici revoluce v letech 1987?1988. Ve v?ech t?ech pobaltskych republikach se zformovala narodni hnuti za suverenitu; v Estonsku bylo takovym hnutim Rahvarinne ( Lidova fronta ). [10]

Dne 16. listopadu 1988 p?ijal nejvy??i sov?t Estonske SSR deklaraci o zakonodarne suverenit? ESSR, podle ni? na uzemi ESSR plati zakony SSSR jen v p?ipad?, jsou-li potvrzeny zakonodarnym sborem ESSR. [11] Tato deklarace byla 26. listopadu nejvy??im sov?tem SSSR prohla?ena za neplatnou. Reakce ust?edni vlady se omezila na verbalni urove?, tak?e nasledn? po estonskem p?ikladu vyhlasila 18. kv?tna 1989 svou zakonodarnou suverenitu Litevska SSR a 28. ?ervence Loty?ska SSR . Ty? rok planovane volby do Sjezdu lidovych zastupc? , tedy nejvy??iho zakonodarneho organu SSSR, byly nejvy??imi sov?ty baltskych republik nov? otev?eny vice kandidatkam. V Estonsku se tedy mohlo voleb zu?astnit i Rahvarinne , ktere tak ziskalo 27 z 36 poslanc?, p?ipadajicich na ESSR. [12] 24. unora 1990 pak Rahvarinne podobn? zvit?zilo ve volbach do Sjezdu lidovych zastupc? ESSR, a 16. b?ezna te? ve volbach do Nejvy??iho sov?tu ESSR. Obdobny vyvoj probihal soub??n? i v Litevske a Loty?ske SSSR. Nejvy??i organy v?ech t?i republik si nyni ve?ejn? vyty?ily za cil obnoveni plne suverenity. [13]


Sov?tske vedeni se sna?ilo vyvoj v baltskych republikach zvratit nejprve vyhr??kami na politicke urovni, od b?ezna 1990 hospoda?skou blokadou, pr?b??n? pak podporou ruskych bol?evickych skupin v Pobalti, ktere b?hem roku 1990 od demonstraci za zachovani jednoty Sov?tskeho svazu p?e?ly k nasilnym akcim. [14] V lednu 1991 nakonec do?lo na nasazeni armadnich jednotek a specialnich jednotek OMON . 13. ledna 1991 bylo sov?tskymi vojaky p?i utoku na vilniusky televizni vysila? zabito 13 neozbrojenych Litevc? , 20. ledna jednotkami OMON p?i utoku na budovu ministerstva vnitra v Rize 5 Loty?? . [15] Tyto akce se setkaly s rozsahlym mezinarodnim odsouzenim, k n?mu? se p?ipojilo i vedeni Ruske svazove republiky . Je?t? 13. ledna ve?er dorazil nejvy??i rusky p?edstavitel Boris Jelcin do Tallinnu , kde podepsal smlouvy o vzajemnych vztazich mezi Ruskem a baltskymi republikami a ve ve?ejnem projevu apeloval na sov?tske vojaky v Pobalti, aby se nedopou?t?li nasilnosti. [16]

Pamatnik znovuvyhla?eni samostatnosti v Tallinnu ? jeden z balvan?, jimi? shroma?d?ni Estonci branili parlament p?ed utokem sov?tskych vojak?

Nejvy??i sov?t SSSR ve snaze zachovat jednotu sov?tske ?i?e vyhlasil na b?ezen 1991 v?esvazove referendum o zachovani Sov?tskeho svazu . Baltske republiky je bojkotovaly, a misto n?ho vyhlasily vlastni referenda o obnoveni suverenity. V Estonsku se referendum konalo 3. b?ezna a 77,8 % hlas? podpo?ilo estonskou samostatnost. [17] Kone?nym popudem k jejimu vyhla?eni se stal vojensky pu? v Moskv? 19. srpna 1991. Nejvy??i sov?t ESSR vyhlasil obnoveni plne statni suverenity Estonska hned 20. srpna , a do?kal se tak?ka okam?iteho uznani od Borise Jelcina, hlavniho protihra?e pu?ist?. [18]

Estonskou suverenitu uznala b?hem n?kolika tydn? v?t?ina zapadnich stat?, je?t? teho? roku i Sov?tsky svaz. 17. za?i 1991 byly v sidle Organizace spojenych narod? slavnostn? vzty?eny statni vlajky v?ech t?i baltskych republik. Roku 1994 opustily zemi te? posledni ruske vojenske jednotky. [19]

Op?tovn? suverenni Estonsko navazalo pravn? na p?edvale?nou estonskou Prvni republiku . Stejn? jako ostatni baltske zem? odmitlo vstup do Spole?enstvi nezavislych stat? , ale stalo se sou?asti NATO 29. b?ezna 2004 a EU 1. kv?tna teho? roku.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ MAGI, Arvo. Eesti rahva ajaraamat . Stockholm: Eesti Paevaleht, 1979. S. 197. (estonsky)  
  2. ↑ PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu . Tallinn: Avita, 1999. ISBN   9985-2-0131-0 . S. 165. (estonsky)  
  3. ↑ PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu . Tallinn: Avita, 1999. ISBN   9985-2-0131-0 . S. 167. (estonsky)  
  4. ↑ MAGI, Arvo. Eesti rahva ajaraamat . Stockholm: Eesti Paevaleht, 1979. S. 206?209. (estonsky)  
  5. ↑ MAGI, Arvo. Eesti rahva ajaraamat . Stockholm: Eesti Paevaleht, 1979. S. 224. (estonsky)  
  6. ↑ RUUTEL, Arnold . Estonia: Future Returned . Tallinn: Ilo, 2003. ISBN   9985-57-468-0 . (anglicky)  
  7. ↑ PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu . Tallinn: Avita, 1999. ISBN   9985-2-0131-0 . S. 194. (estonsky)  
  8. ↑ PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu . Tallinn: Avita, 1999. ISBN   9985-2-0131-0 . S. 187. (estonsky)  
  9. ↑ PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu . Tallinn: Avita, 1999. ISBN   9985-2-0131-0 . S. 200. (estonsky)  
  10. ↑ PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu . Tallinn: Avita, 1999. ISBN   9985-2-0131-0 . S. 201. (estonsky)  
  11. ↑ PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu . Tallinn: Avita, 1999. ISBN   9985-2-0131-0 . S. 204. (estonsky)  
  12. ↑ PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu . Tallinn: Avita, 1999. ISBN   9985-2-0131-0 . S. 205. (estonsky)  
  13. ↑ PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu . Tallinn: Avita, 1999. ISBN   9985-2-0131-0 . S. 206. (estonsky)  
  14. ↑ PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu . Tallinn: Avita, 1999. ISBN   9985-2-0131-0 . S. 207. (estonsky)  
  15. ↑ RUUTEL, Arnold . Estonia: Future Returned . Tallinn: Ilo, 2003. ISBN   9985-57-468-0 . S. 161?162. (anglicky)  
  16. ↑ PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu . Tallinn: Avita, 1999. ISBN   9985-2-0131-0 . S. 208. (estonsky)  
  17. ↑ PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu . Tallinn: Avita, 1999. ISBN   9985-2-0131-0 . S. 209. (estonsky)  
  18. ↑ PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu . Tallinn: Avita, 1999. ISBN   9985-2-0131-0 . S. 210. (estonsky)  
  19. ↑ PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu . Tallinn: Avita, 1999. ISBN   9985-2-0131-0 . S. 214. (estonsky)  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu . Tallinn: Avita, 1999. ISBN   9985-2-0131-0 . (estonsky)  
  • RUUTEL, Arnold . Estonia: Future Returned . Tallinn: Ilo, 2003. ISBN   9985-57-468-0 . (anglicky)  
  • MAGI, Arvo. Eesti rahva ajaraamat . Stockholm: Eesti Paevaleht, 1979. (estonsky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Svazove republiky Sovětský svaz  Sov?tskeho svazu
Hlavni Znak SSSR
D?ive zru?ene
Abcházská SSR  Abchazska SSR (1921?1931) ? Karelo-finská SSR  Karelo-finska SSR (1940?1956) ? Zakavkazská SFSR  Zakavkazska SFSR (1922?1936)
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Estonska_sov?tska_socialisticka_republika&oldid=23674810 “