Ernst Cassirer
Narozeni	28. kv?tna 1874 nebo 28. ?ervence 1874 Vratislav
Umrti	13. dubna 1945 (ve v?ku 70 let) New York
P?i?ina umrti	infarkt myokardu
Alma mater	Humboldtova univerzita Marburska univerzita
Povolani	filozof , vysoko?kolsky u?itel a historik um?ni
Zam?stnavatele	Hamburska univerzita (1919?1933) Oxfordska univerzita (1933?1935) Goteborgska univerzita (1935?1941) Yaleova univerzita (1941?1944) Kolumbijska univerzita (1944?1945) Vale?na tiskova kancela? All Souls College Humboldtova univerzita
Ocen?ni	Cena Kuno Fischera (1914) ?estny doktor Goteborgske univerzity
Cho?	Toni Cassirer (1902?1945)
D?ti	Heinz Walter Cassirer
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ernst Cassirer ( 28. ?ervence 1874 Vratislav ( Breslau ) ? 13. duben 1945 New York ) byl n?mecko - americky novokantovsky filozof , znamy jako autor filozofie kultury , zalo?ene na teorii symbol? . Zabyval se take fenomenologii , gnozeologii (teorii poznani), filozofickou antropologii , filozofii v?dy , estetikou a d?jinami filozofie. ^[1]

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v bohate ?idovske rodin? v tehdy n?mecke Vratislavi ( Breslau ). V roce 1892 za?al studovat pravo a potom literaturu a filozofii na berlinske univerzit? , mimo jine u Maxe Schelera a Georga Simmela , roku 1896 p?e?el na univerzitu v Marburgu , kde roku 1899 promoval u znameho novokantovce Paula Natorpa praci o Descartov? kritice matematickeho a v?deckeho poznani. Roku 1902 se o?enil a roku 1906 se v Berlin? habilitoval praci o problemu poznani ve v?d? a filozofii a p?sobil zde jako soukromy docent. V te?e dob? se spolu s Natorpem podilel na vydani Kantovych sebranych spis?. Roku 1919 byl povolan jako profesor filozofie na nov? zalo?enou univerzitu v Hamburku , kde byl roku 1929 zvolen rektorem. Zde take v letech 1923?1929 vydal sve nejznam?j?i dilo, ?Filosofie symbolickych forem“, a intenzivn? se zabyval filozofickymi otazkami teorie relativity .

V roce 1929 se zu?astnil ve?ejne disputace s M. Heideggerem v Davosu, ktera vyvolala zna?nou pozornost, nep?inesla v?ak vyznamne vysledky. Po nacistickem p?evratu roku 1933 emigroval do Anglie a p?edna?el na Oxfordske univerzit? a roku 1935 p?ijal pozvani na univerzitu v Goteborgu , kde roku 1939 ziskal ?vedske ob?anstvi. Roku 1941 odjel do USA a p?edna?el nejprve na Yaleov? univerzit? v New Havenu a od roku 1944 na Kolumbijske univerzit? v New Yorku , kde take zem?el. V New Yorku napsal svoji filozofickou antropologii, ? Esej o ?lov?ku“ a sve posledni dilo ?O mytu statu“, vydane posmrtn? v roce 1946.

My?leni a dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Cassirerovo my?leni vychazi z Natorpova novokantovstvi, oproti Kantovi v?ak nechape pojmy prostoru a ?asu jako apriori , nybr? jako ?prvni zku?enosti“. Za skute?ne apriori poklada jen rozumove principy, nap?iklad princip kauzality , nezbytny zaklad v?dy. Odmita take Kantovo rozd?leni smysloveho a rozumoveho poznani. Ve svych ranych pracich se zabyval teorii poznani, zejmena ve spisech o Descartovi a Leibnizovi . V dile ?Substan?ni a funk?ni pojem“ (1910) ukazuje, ?e pojmy matematiky a p?irodnich v?d neozna?uji v?ci, nybr? vztahy, jimi? v?dy sve p?edm?ty popisuji. Ukolem matematiky ve v?d? je prav? popis vztah?, je? dovoluji shrnout rozmanitost zku?enosti do p?ehlednych jednoticich kategorii.

V dal?im obdobi se Cassirer v?noval filozofii kultury. Odmital rozd?leni v?d na p?irodni a duchovni a rozvinul pojem symbolicke formy jako vykladoveho schematu, jim? ?lov?k vysv?tluje svoji zku?enost. Filozofie se nem??e spokojit s uzkym pojetim poznani, ale musi se zabyvat lidskym pro?ivanim ( Erleben ) v plne ?i?i. O pochopeni sv?ta ?lov?k usiluje nejen ve v?d?, ale take v mytu , v nabo?enstvi nebo v um?ni , a v?ude k tomu pou?iva ?e?. Na poznani se v?ak nepodileji pouze pojmy ? jako u Kanta ? nybr? v?echny typy symbolizaci, na n?? je ka?dy vztah ke sv?tu odkazan.

St?edem, z n?ho? lidske organizovani skute?nosti duchem vychazi, neni pouhe pozorovani, nybr? spi?e ?innost. ^[2]

?innost ( Tun ) znamena pro Cassirera p?edev?im tvo?eni a utva?eni, jeho? nejjednodu??i formou je vymezovani a vytva?eni perspektiv: ka?dy smyslovy vjem je perspektivni, a tedy vnimane u? n?jak utva?i. Vnimani samo u? po?ada smyslovy material do r?znych tvar?, jejich vztah? a kontrast? a vtiskuje mu tak jisty smysl. Jen diky tomu m??eme vnimat p?edm?ty, a nikoli beztvary chaos skvrn nebo zvuk?. V symbolickych formach dostavaji tyto artikulace zku?enosti smysl a trvalost, je? teprve umo??uji ka?de poznani i jednani.

Symbolicke formy jednak

• vyjad?uji zakou?ene v??i druhym,
• p?edstavuji je, nap?iklad ?e?i, a
• abstraktn? potom i n?co znamenaji .

Tomu odpovida i ?len?ni ?Filosofie symbolickych forem“ do t?i dil?: mytus, jazyk a poznani.

Symbolicke formy jsou p?vodni a navzajem nep?evoditelne sv?ty pro?ivani ( Erlebniswelten ), jako je jazyk, nabo?enstvi, pravo , um?ni, technika a poznani, je? v?echny vyr?staji ze spole?neho podlo?i celistv? vnimajiciho a pro?ivajiciho mytu. Filozoficka antropologie nebo filozofie ?lov?ka ma poskytovat nahled do struktur t?chto sv?t? a propojovat je do organickeho celku. Prav? symbolicke formy jsou tim, co ?lov?ka odli?uje od jinych ?ivo?ich? a zarove? mu dava novy rozm?r svobody. ?e?, um?ni, nabo?enstvi a v?da jsou r?zne formy tohoto osvobozovani jako postupne objektivace a racionalizace. Filozoficko-antropologicky vym?r ?lov?ka by tedy mohl znit, ?e je to bytost ?schopna forem“. ^[3]

Ve svem poslednim dile, ?Mytus statu“ analyzuje Cassirer my?lenkove a spole?enske ko?eny nacismu. Nachazi je ve ztrat? jistot a pocitu bezpe?i, je? vedlo ke ztrat? d?v?ry v moderni racionalitu a k nap?l nev?domemu navratu k mytu. My?lenkove ko?eny n?meckeho nacismu vidi u? v n?mecke romantice a v jejim iracionalismu. Naopak obranou musi byt vychova k racionalnimu u?ivani lidske svobody.

Vyznam a vliv [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi Cassirerovymi ?aky vynikl nap?iklad Hans Reichenbach nebo Leo Strauss , antropolog Arnold Gehlen a dal?i. V?t?i vliv m?l Cassirer v USA, kde se k n?mu hlasila filozofka Susan K. Langerova , sociolog Talcott Parsons i antropolog Clifford Geertz . Od osmdesatych let 20. stoleti zajem o jeho dilo o?ivl i v Evrop?.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Ernst Cassirer na n?mecke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Ernst Cassirer na Wikimedia Commons
• Heslo Cassirer ve Stanford encyclopedia of philosophy (anglicky)
• Portal Cassirer ? bibliografie, linky, texty (n?mecky)

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Ernst Cassirer
• E. Cassirer, Esej o ?loveku . Bratislava: Pravda 1977
• E. Cassirer, Filosofie symbolickych forem 1: Jazyk, 2: Myticke my?leni . Praha: Oikumene 1996