Emmerich Kalman
, vlastnim jmenem (ma?.)
Kalman Imre
(rozeny Koppstein), (
24. ?ijna
1882
,
Siofok
,
Uhersko
?
30. ?ijna
1953
,
Pa?i?
,
Francie
) byl
ma?arsky
operetni
skladatel
.
Narodil se v rodin? bohateho
obchodnika
Karolyho Koppsteina
.
Hospoda?ska recese
a stejn? tak i otcova odva?na
investice
do divadla ?i
jizdarny
v Siofoku mu v?ak zp?sobila v roce
1892
bankrot
. Rodina se p?est?hovala do
Budape?ti
, zm?nila si jmeno na Kalman a 6
d?ti
(2 chlapci a 4 divky) museli rodi?e rozd?lit mezi p?ibuzne. ==
Mlady Emmerich Kalman m?l od mali?ka zajem o hudbu (nap?. se nau?il nazpam??
zpivat
celou 2. ma?arskou rapsodii od
Ference Liszta
). Jako maly chlapec v?ak upadl p?i ve?ejnem
tanci
a od tehdy u? nikdy vice necht?l tancovat. Od mali?ka se u?il h?e na klavir, v roce
1897
vystoupil ve?ejn?. Pozd?ji v?ak dostal bolesti ramene a musel svoje studia hry na klavir p?eru?it. Z t?chto d?vod? take p?e?el na studium
komponovani
.
Emmerich Kalman byl sou?asti usp??ne generace ma?arskych hudebnich skladatel?, kte?i po?atkem 20. stoleti studovali na Hudebni akademii v
Budape?ti
pod taktovkou
Janose Kosslera
. K teto generaci pat?ili operetni skladatele jako nap?.
Albert Szirmai
a
Viktor Jacobi
, jeden z nejd?le?it?j?ich p?edstavitel? prvni hudebni avantgardy 20. stoleti
Bela Bartok
anebo skladatel
Zoltan Kodaly
. Krom? toho nav?t?voval na ?adost sveho otce i studia prav na Budape??ske univerzit?.
Emmerich Kalman.
Jako absolvent hudebni akademie m?l v roce
1904
ur?ity usp?ch na zav?re?nem
koncertu
se svym symfonickym dilem
Saturnalie
, ale jeho dilo bylo ten ve?er hrano poprve a naposledy.
Po absolutoriu studii prav byl zam?stnan u Samuela Bakonyiho. Kdy? m?l zastoupit stavkujici ?elezni?a?e u soudu, nestihl si ani prostudovat spis. U soudu neusp?l, a byl po dohod? propu?t?n. Podle dohody m?l Bakonyi Kalmanovym rodi??m nadale tvrdit, ?e jejich syn je stale jeho
zam?stnancem
.
Namisto pravni praxe byl Kalman zam?stnan jako hudebni kritik v
novinach
Pesti Naplo
, kde byl znam u? z jeho studentskych let. V te dob? zkomponoval svoji druhou
symfonii
Endre a Johanna
, ale nikdo o ni nem?l zajem. Tehdy ze ?ertu poznamenal, ?e zkomponuje operetu. Pote, co zkomponoval usp??ny
kuplet
pro Saru Ferakovou (tehdy nejznam?j?i ?ansonetu v Budape?ti) a doslechl se o velkych usp??ich
Oscara Strause
a
Leo Falla
, za?al se zaobirat my?lenkami na operetu va?n?ji. V tom mu byl p?ikladem a napomocen jeho spolu?ak a p?itel Viktor Jacobi, ktery nevahal a operety za?al psat ihned po absolvovani Hudebni akademie.
Ani o jeho prvni operetu
Podzimni manevry
(
ma?.
Tatarjaras
,
n?m.
Ein Herbstmanover
) v?ak ma?arske Kralovske divadlo (
Kiralyszinhaz
) v Budape?ti neprojevilo zajem. Ve svem zoufalstvi se obratil na ?editele v divadle
Vigszinhaz
, jeho? dilo velmi zaujalo a rozhodl se ho uvest. Toto rozhodnuti bylo stejn? odva?ne i usp??ne. Odva?ne proto, ?e Vigszinhaz m?l do tehdy na programu jen ?inohru, a usp??ne proto, ?e opereta slavila velky usp?ch. Premieru m?la
22. unora
1908
. Usp?chu si v?iml i
Viliam Karczag
, ?editel v
Theater an der Wien
. V Budape?ti ho doprovazel
Leo Fall
, ktery operetu bez zavisti ?i rivality doporu?il. Stal se dokonce Kalmanovym dobrym p?itelem. Operetu uvedli
21. ledna
1909
v upravene verzi. M?la podobny usp?ch jako v Budape?ti a z Vidn? se dostala do mnoha dal?ich sv?tovych divadel.
Z jeho dal?ich usp??nych operet, ktere u? mivaly premiery ve
Vidni
, se proslavila zejmena
?arda?ova princezna
(n?m.
Die Csardasfurstin
), ale i jine, nap?.
Hrab?nka Marica
(n?m.
Grafin Maritza
) alebo
Cirkusova princezna
(n?m.
Die Zirkusprinzessin
).
Ve svych operetach pln? vyu?ival ma?arske ?arda?ove hudebni motivy, ktere vhodn? skloubil s vide?skou operetni tradici.
V roku
1938
musel Kalman kv?li svemu
?idovskemu
p?vodu opustit Vide?. Za vydatne pomoci
Miklosa Horthyho
odejel p?es
?vycarsko
do
Pa?i?e
. Potom kdy? hrozil vpad n?meckych
nacist?
i do
Francie
, odhodlal se na cestu, kterou by jinak asi nikdy nepodnikl, odjel do
New Yorku
v
USA
, kde byl u? diky svym p?edchozim operetam dob?e znam. Kratce ?il i v
Hollywoodu
.
V dob?
2. sv?tove valky
napsal operetu
Marinka
, ktera m?la sice v
USA
usp?ch, ale nedosahla slavy jeho p?ede?lych d?l. V roce
1949
se nakratko vratil do
Evropy
a nav?tivil i
Vide?
. Pote v roce
1950
se natrvalo usadil v
Pa?i?i
, kde o dva roky pozd?ji i zem?el. Jeho posledni opereta
Arizona Lady
byla uvedena v
Bernu
a? po jeho
smrti
.
Prvni Kalmanovou
man?elkou
byla Paula Dvorak, ktera po t??ke
chorob?
zem?ela v roce
1928
. Jeho druhou man?elkou byla chuda
ruska
emigrantka
V?ra Nastasja Makinska, ktera ?ila v uplne chudob? ve Vidni a sna?ila se zde prosadit jako
here?ka
. Kalman se do ni natolik zamiloval, ?e ji dal p?ednost p?ed vzne?enou a vlivnou (a take mladou a krasnou) Agnesou Esterhazy. Kalmanova laska k V??e (se svymi t??kostmi a ??astnym rozuzlenim) je jakoby vytrhnuta ze sv?ta
operety
.
P?esto?e pani
V?ra
byla pom?rn? rozhazova?na, a p?esto?e se pozd?ji v
USA
znova zamilovala a s Kalmanem se rozvedla, je mo?ne ?ici, ?e se jednalo o pom?rn? ??astne
man?elstvi
. "Mila Veru?ka", jak byla mu?em nazyvana, si nicmen? rozchod pozd?ji rozmyslela a op?t se za Kalmana provdala. Man?elstvi tentokrat vydr?elo a? do Kalmanovy smrti a i potom v?novala vdova obrovskou energii v zajmu zachovani man?elova
kultu
.
- Seznam d?l
v
Soubornem katalogu ?R
, jejich? autorem nebo tematem je
Emmerich Kalman
- Tatarjaras
, Ein Herbstmanover -
Podzimni manevry
(
1908
)
- Osbitos
(
1910
)
- Der Zigeunerprimas, Cikansky prima?
(
1912
)
- The Blue House
(
1912
)
- Gold gab ich fur Eisen
(
1914
)
- Die Csardasfurstin
,
?arda?ova princezna
(
1915
)
- Die Faschingsfee, Masopustni vila
(
1917
)
- Das Hollandweibchen, Holan?anka
(
1920
)
- Die Bajadere
,
Bajadera
(
1921
)
- Grafin Maritza
,
Hrab?nka Marica
(
1926
)
- Die Zirkusprinzessin
,
Cirkusova princezna
(
1926
)
- Golden Down
(
1927
)
- Die Herzogin von Chicago, Vevodkyn? z Chicaga
(
1928
)
- Das Veilchen von Montmartre, Fialky z Montmartru
(
1930
)
- Ronny
(
1931
)
- Der Teufelsreiter
(
1932
)
- Marinka
(
1945
)
- Arizona Lady
(
1954
)
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Emmerich Kalman
na slovenske Wikipedii.