Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Termin elektromagneticky impuls (EMP) ma nasledujici vyznamy:

• Elektromagneticke za?eni pochazejici z exploze (v?t?inou jaderne ) nebo z elektromagneticke bomby .
• Vysoce intenzivni, ?irokopasmovy, velmi kratkou dobu trvajici vyron elektromagneticke energie .

Vznik [ editovat | editovat zdroj ]

V p?ipad? jaderneho vybuchu nebo asteroidu ^{[ ujasnit ] [ zdroj?? ]} se elektromagneticky puls sklada ze spojiteho frekven?niho spektra. V?t?ina energie je ve form? ni??ich frekvenci mezi 3 Hz a 30 kHz.

Paprsky gamma jaderneho vybuchu produkuji vysokoenergeticke elektrony p?es Compton?v rozptyl . Tyto elektrony jsou zachyceny v zemskem magnetickem poli , ve vy?kach mezi 20 - 40 km, kde rezonuji. Kmitavy elektricky proud produkuje soudru?ny elektromagneticky puls (EMP), ktery trva asi 1 milisekundu a? 1 mikrosekundu. Vedlej?i efekty EMP mohou trvat vice ne? sekundu .

Puls je velice silny a dlouhe kovove p?edm?ty (trubky, kabely) se chovaji jako anteny, na kterych se indukuje vysoke nap?ti, pokud puls nedoka?i nijak uzemnit. Tato nap?ti a s tim spojene vysoke proudy jsou schopny zni?it nechran?nou elektroniku, nap?iklad elektricke spot?ebi?e, ktere nejsou v kovove, magneticky vodive, uzemn?ne krabi?ce, p?edev?im zni?ujici je EMP pro polovodi?e a absolutn? nejhor?i pro FET transistory. U EMP pulsu nebyly zaznamenany ?adne u?inky na biologicke organismy.

Popis impulzu [ editovat | editovat zdroj ]

Samotny magneticky impuls nema nikterak zavratnou magnetickou intenzitu da se srovnat se silnymi neodymovymi magnety (nejslab?i EMP), ni?ivost pulsu spo?iva v jeho rychlosti. Tudi? ?im bude rychlej?i zm?na magnetickeho toku, tim bude naindukovane nap?ti v?t?i. Tudi? B ( magneticka indukce ) vypo?itame z H ( magneticke intenzita ) takto

${\displaystyle \mathbf {B} =\mu _{0}\mu _{r}\mathbf {H} }$

kde ${\displaystyle \mu _{0}}$ je permeabilita vakua , ${\displaystyle \mu _{r}}$ je relativni permeabilita Tak?e pokud budeme vychazet z toho, ?e EMP je silne jako neodymove magnety , budeme tedy po?itat s hodnotou 1,5 T, co? je b??na hodnota u neodymovych magnet?. Za plochu ${\displaystyle S}$ si dosadime plochu dratu, nap?iklad 1 m * 1 mm a za indukci ${\displaystyle B}$ velikost indukce .

${\displaystyle \Phi =BS\cos \alpha \,}$,

uhel α je uhel , ktery svira normalovy vektor plochy s vektorem magneticke indukce. Jinymi slovy nam ur?uje, pod jakym uhlem dopada magneticky tok na plochu. Vychazejme z toho, ?e magneticky tok dopada z 90°.

Tak?e te? u? jen zbyva spo?itat naindukovane nap?ti:

${\displaystyle U={\frac {\Delta \Phi }{\Delta t}}}$

p?i dosazeni 0,0015 Wb za ${\displaystyle \Phi }$ a 0,000001 s za ${\displaystyle t}$ vyjde nap?ti 1500 V na dratu s plochou 0,0015 m ² nap?iklad mobilni telefon ma plochu 10 cm * 4 cm co? je 0,00004 m ² (? --> 0,004 m ² ), p?i indukci 1,5 T nam vyjde tok 0,00006 Wb a p?i 1 uS je toto naindukovane nap?ti rovno 60 V, co? je pro mobilni telefon pracujici s 3-4 V absolutn? smrtelne.

Ionizovany vzduch take naru?i radiovy provoz na t?ch typech vln, ktere pou?ivaji odraz od ionosfery ke svemu ?i?eni ( DV , SV , KV ,...). Vysila?e vyu?ivajici k ?i?eni p?imou viditelnost (FM pasmo) by m?ly byt normaln? sly?et, pokud nedostanou zasah EMP pulsem take.

Ochrana p?ed impulzem [ editovat | editovat zdroj ]

Elektricke p?istroje lze ochranit uzav?enim do uzemn?ne kovove krabice nebo Faradayovy klece . Timto jsou ochran?ny p?ed elektrickou slo?kou pulsu, ochrana i p?ed jeho magnetickou slo?kou vy?aduje vlo?eni do magneticky vodive krabice ( ?elezo , ferit). Pokud je spot?ebi? v siti (AC 230 V, LAN atp.), je vhodne jej na rozhrani s touto siti ochranit transilem nebo trisilem ; t?mito sou?astkami se daji ochranit i vstupy anten . Odstin?na radia samoz?ejm? nemohou spravn? pracovat, av?ak star?i za?izeni na bazi elektronek nejsou tak nachylna k p?sobeni EMP. Proto byla v dob? studene valky sov?tska letadla vybavovana elektronickymi systemy zalo?enymi na elektronkach. Ani sebelep?i stin?ni nicmen? nepom??e, je-li p?istroji ponechana p?ipojena antena.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu elektromagneticky impuls na Wikimedia Commons