Ekonomicka efektivnost je stav ekonomiky , p?i jeho? zm?n? by se zisk jednoho subjektu projevil jako ztrata druheho subjektu. Podle kontextu ji d?lime na:

1. Aloka?ni efektivnost ? nabidka zbo?i a slu?eb se vyrovnava vy?i poptavky.
2. Paretovo optimum ? subjekt nem??e na trhu vyd?lat bez toho, aby na tom jiny subjekt prod?lal.
3. Produktivni efektivnost ? Bez zvy?eni investic nejde zvy?it zisk a investici do produkce je nutno udr?ovat na co nejni??i mo?ne urovni.

Tyto definice nejsou synonymni, trh m??e byt efektivni aloka?n?, ale ne produktivn?, a produktivn?, ale ne aloka?n?. Ekonomicka efektivnost se m??i velikosti zisku ze stejneho vkladu.

My?lenkove proudy [ editovat | editovat zdroj ]

Existuji dva hlavni my?lenkove proudy o ekonomicke efektivnosti. Jeden se zam??uje na distorze ekonomiky statem a druhy se zam??uje na distorze zp?sobene trhem. ?im v?t?i roli ma stat, tim men?i roli ma trh, a naopak.

Koexistence t?chto dvou proud? zavisi na politicke orientaci statu. O t?chto proudech se mluvi pouze v kontextu ekonomickeho liberalismu.

Aloka?ni efektivnost a produktivni efektivnost [ editovat | editovat zdroj ]

Moment, kdy se cena produktu rovna mezni hodnot?, kterou jsou zakaznici ochotni zaplatit, nazyvame aloka?ni efektivnost .

Vzhledem k faktu, ?e ekonomicke zdroje jsou nedostatkove, musi byt spravn? p?erozd?lovany do r?znych odv?tvi pr?myslu. Tim je zaji?t?na spravna mira produkce. U firem by tato efektivnost byla dosa?ena, pokud by se marginalni naklady rovnaly pr?m?rnym vynos?m. K tomuto dochazi pouze v dlouhodobe rovnovaze p?i dokonale konkurenci.

Moment, kdy se produkt dodava za co nejni??i mo?nou cenu, je definovan jako produktivni efektivnost . Pokud bychom znovu dali jako p?iklad firmy, produktivni efektivnost nastava v nejni??im bod? na pr?m?rne cenove k?ivce.

V?t?inovy nazor [ editovat | editovat zdroj ]

Obecn? se tr?ni ekonomiky pova?uji za efektivn?j?i ne? jine varianty ekonomik. Na makroekonomicke urovni se p?ipou?ti ovliv?ovani statem ( keynesianstvi ). Mikroekonomicka urove? je st?edem debaty. Jedna strana tvrdi, ?e by soukromym subjekt?m m?la byt zanechana volnost s minimem zasah? statu. Druha strana tvrdi opak, stat by m?l ekonomiku na mikrourovni regulovat, aby zamezil selhanim trhu .

Prvni teorem ekonomie blahobytu tvrdi, ?e ka?da konkurenceschopna tr?ni rovnovaha vyhovuje Paretovu optimu . Tento stav je ale mo?na pouze p?i dokonale konkurenci , to znamena p?i absenci selhani trhu , co? je ale v realit? nemo?ne. Paretovo optimum navic nezohled?uje pot?eby spole?nosti ? nezale?i na rovnosti ani na celkovem blahobytu lidi. ^{[1] [2]}

?koly [ editovat | editovat zdroj ]

Podporovatele teorie minimalniho statu nebo take laissez faire navazuji na filozofii klasickeho liberalismu 19. stoleti a jsou hlavn? spojovani s ekonomickymi ?kolami klasicke ekonomie , neoklasicke a rakouske ?koly.

Podporovatele v?t?i role statu pracuji s teorii progresivismu . V anglicky mluvicich zemich jsou spojovani s institucionalni ekonomii a v N?mecku s filozofii ordoliberalismu . Na makroekonomicke urovni je to keynesianstvi .

Mikroekonomicka reforma [ editovat | editovat zdroj ]

Mikroekonomicka reforma spo?iva v aplikaci regulaci, ktere by m?ly pomoct ke sni?eni tr?nich selhani a tim dosa?eni ekonomicke efektivnosti. Nicmen? neni pevna teoreticka baze pro tvrzeni, ?e odstran?nim deformaci trhu dojde ke zlep?eni nebo zvy?eni ekonomicke efektivnosti.

Typy efektivnosti [ editovat | editovat zdroj ]

1. Aloka?ni efektivnost
2. Distribu?ni efektivnost
3. Dynamicka efektivnost
4. Kaldor-Hicksova efektivnost
5. Provozni efektivnost
6. Paretova efektivnost (Paretovo optimum)
7. Produktivni efektivnost
8. X-neefektivnost

Reference [ editovat | editovat zdroj ]