Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Sir Edmund Barton
(
18. ledna
1849
,
Sydney
?
7. ledna
1920
,
Medlow Bath
) byl
australsky
politik
a
pravnik
, prvni
premier
Australie
a
soudce
tamniho Nejvy??iho soudu.
Narodil se v Sydney, kde take v roce
1871
vystudoval
univerzitu
a slo?il
advokatni
zkou?ky. O
prazdninach
v roce
1870
poznal Jane Mason Rossovou, kterou si v roce
1877
vzal. Byl dobrym hra?em
kriketu
a pozd?ji take kriketovym
rozhod?im
.
Jeho politicka kariera je t?sn? spjata prav? s kriketem. Byl jednim ze dvou rozhod?ich ve slavnem zapase dru?stev
Noveho Ji?niho Walesu
a
Anglie
v roce
1879
. Po kontroverznim rozhodnuti ze strany druheho sudiho do?lo k historicky prvni poty?ce na kriketovem zapase (tzv.
Sydney Riot of 1879
). Barton pomohl tuto situaci zmirnit, co? mu ziskalo popularitu ze strany medii, ktera mu pomohla v nasledujici politicke karie?e.
V roce
1876
kandidoval do Zakonodarneho shroma?d?ni statu Novy ji?ni Wales (
New South Wales Legislative Assembly
), byl ale t?sn? pora?en. S timte? vysledkem kandidoval v roce
1877
, v roce
1879
ale zvit?zil. V r?znych
mistnich institucich
zasedal a? do roku
1879
.
Barton stal na stran? podporovatel?
federace
autonomnich
australskych stat? (tehdy byla
Australie
britskou
kolonii
) s jednotnou vladou. Po ustanoveni australske vlady v roce
1901
se take stal jejim prvnim premierem, kterym z?stal do roku
1903
.
Prvnim
zakonem
, schvalenym Bartonovou vladou byl
Immigration Restriction Act
(Zakon o omezeni
p?ist?hovalectvi
), ktery oficialn? zapo?al tzv. ?politiku bile Australie“. Sou?asti politiky omezeni p?ist?hovalectvi byla zasada, ?e se v Australii mohly usadit pouze osoby bile barvy pleti. Ve vicemen? nezm?n?ne form? toto
rasisticke
pravidlo p?etrvalo a? do padesatych let
20. stoleti
.
V roce
1902
ziskal od anglickeho
krale
?lechticky
titul, v roce
1903
se stal soudcem australskeho Nejvy??iho soudu. M?l ?ty?i syny a dv? dcery.
V tomto ?lanku byly pou?ity
p?eklady
text? z ?lank?
Edmund Barton
na polske Wikipedii a
Edmund Barton
na anglicke Wikipedii.
- ↑
a
b
Darryl Roger Lundy:
The Peerage
.