Edgar Ætheling
(n?kdy take
Æþeling
,
Aetheling
,
Atheling
nebo take
Etheling
),
[1]
anebo
Edgar II.
, (asi
1051
? asi
1126
) byl posledni mu?sky zastupce rodu
Wessex?
. V roce
1066
byl prohla?en kralem
Anglie
, ale nikdy korunovan nebyl.
Edgar se narodil v Uhersku jako syn
Eduarda Vyhnance
a byl tedy vnukem krale
Edmunda II.
Jeho matkou byla Agata, jakasi p?ibuzna ?imskon?meckeho cisa?e. Byl jedinym synem svych rodi??, ale m?l dv? sestry:
- Marketa
(Margaret,
1045
nebo
1046
,
Uhry
?
16. listopadu
1093
,
Edinburg
), man?el
skotsky kral
Malcolm III.
;
- Kristina
(Cristina,
1047
, Uhry ? ca
1102
, nezname misto umrti),
jepti?ka
,
abaty?e
kla?tera
v
Romsey
v
Hampshire
, teta pozd?j?i anglicke kralovny
Matyldy Skotske
;
Kdy? se bezd?tny anglicky kral
Eduard III. Vyznava?
dozv?d?l, ?e syn jeho star?iho nevlastniho bratra Edmunda (a tedy posledni p?imy potomek jeho rodiny) stale ?ije, povolal ho jako sveho naslednika zp?t do Anglie. Roku
1057
se tedy Eduard i s celou rodinou vratil do vlasti, av?ak ji? v unoru v
Londyn?
zem?el, pouhe dva dny pote, co vstoupil na anglickou p?du, ani? se s kralem
Eduardem Vyznava?em
sta?il setkat. Stalo se tak v roce 1057. ?estilety Edgar byl tedy krom? krale jedinym mu?skym potomkem rodu.
Eduard Vyznava? zem?el roku 1066. Edgar byl tehdy stale velmi mlady, ale v podobnem v?ku p?ed nim za?alo vladnout u? vice anglickych panovnik?. Eduard Vyznava? ov?em neud?lal efektivni kroky k tomu, aby ho Edgar nahradil. Na tr?n po n?m nastoupil mocny
hrab?
Harold II. Godwinson
, ktery v?ak vladl jen n?kolik m?sic?. Tr?n si narokoval take
norsky kral
Harald III. Hardrada
a
normandsky vevoda
Vilem Bastard
. Harold se ubranil Hardradovi a zabil jej, pak ale podlehl Vilemovi v
bitv? u Hastingsu
14. ?ijna
1066
.
?ast ?lechty tehdy prohlasila Edgara kralem, ale jejich oddanost jeho v?ci byla od za?atku sporna. Jejich sily proti normandskemu vevodovi byly diskutabilni a vojenska odpov?? neefektivni. Kdy? se Normane dostali a? k Londynu, Edgarovi kli?ovi spojenci s Vilemem za?ali vyjednavat. V prosinci toho roku se Edgar Vilemovi podrobil a spole?n? s dal?imi mocnymi anglickymi ?lechtici skon?il jako rukojmi v Normandii, brzy se v?ak do Anglie vratil. V roce
1068
se s matkou a sestrami odebral ke skotskemu krali Malcolmovi III., ktery se o?enil s jeho sestrou Marketou a souhlasil s tim, ?e Edgarovi znovu pom??e ziskat tr?n.
Edgar se pokou?el spojit s
Dany
, ale Vilem je podplatil a vojensky Edgar?v pokus o p?evrat porazil. V roce
1072
Vilem vtrhl do Skotska a Malcolm III. se mu pod?idil. Sou?asti dohody z?ejm? bylo i to, ?e nadale nebude podporovat Edgara. Ten byl na n?jakou dobu vyho?t?n. Francouzsky kral mu nabidl uzemi v Normandii, odkud by mohl napadat uzemi nep?itele, ale jeho lo? ztroskotala u anglickeho pob?e?i. Malcolm ho nakonec p?esv?d?il, aby po p?edchozich neusp??ich sv?j boj o tr?n vzdal.
Po Vilemov? smrti v roce
1087
podporoval jeho syna
Roberta II. Normandskeho
. Stal se take jednim z anglickych vojenskych velitel? v Syrii b?hem
I. k?i?ove vypravy
.
Edgar znovu podpo?il Roberta Normandskeho, tentokrat proti jeho bratrovi
Jind?ichovi I.
Jind?ich Roberta porazil, zajal a nechal jej internovat na dvacet let na hrad? Devizes. Nasledn? byl Robert p?evezen do
Cardiffu
, odkud tem?? unikl p?es ba?iny. Dle pov?sti jej pote Jind?ich rad?ji nechal oslepit, aby p?ede?el dal?im snaham o ut?k.
[2]
Robert stravil v bratrov? v?zeni celych dvacet osm let,
[3]
zda se, ?e zem?el jako osmdesatilety sta?ec. Edgar m?l v?t?i ?t?sti a Jind?ich mu ud?lil milost.
Edgar z?ejm? zem?el kratce po roce
1125
. Misto jeho posledniho odpo?inku je nezname. Zda se, ?e nem?l potomky, a tak s nim vym?ela p?vodni anglicka kralovska dynastie.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Edgar the Ætheling
na anglicke Wikipedii.
- ↑
Staroanglicky
termin
Aetheling
, soudoby pravopis
Æþeling
, ozna?uje mu?e kralovske krve.
- ↑
GREEN, Judith A.
Henry I : King of England and Duke of Normandy
. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. 392 s.
ISBN
0-52174452-0
. S. 216. (anglicky)
- ↑
MORGAN, Kenneth O.
D?jiny Britanie
, str. 111