Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
| Dubnium
|
|
|
| ↓ Periodicka tabulka ↓
|
|
| Obecne
|
| Nazev
,
zna?ka
,
?islo
|
Dubnium, Db, 105
|
| Cizojazy?ne nazvy
|
lat.
Dubnium
|
| Skupina
,
perioda
,
blok
|
5. skupina
,
7. perioda
,
blok d
|
| Chemicka skupina
|
P?echodne kovy
|
| Identifikace
|
| Registra?ni ?islo CAS
|
53850-35-4
|
| Atomove vlastnosti
|
| Relativni atomova hmotnost
|
268,13
|
| Atomovy polom?r
|
p?edpokladany 139 pm
[1]
|
| Kovalentni polom?r
|
p?edpokladany 149 pm
[2]
|
| Elektronova konfigurace
|
[Rn]
5f
14
6d
3
7s
2
(zalo?eno na
tantalu
)
|
| Ioniza?ni energie
|
| Prvni
|
p?edpokladana 664,8 kJ/mol
[1]
|
| Druha
|
p?edpokladana 1546,7 kJ/mol
[1]
|
| T?eti
|
p?edpokladana 2378,4 kJ/mol
[1]
|
| Mechanicke vlastnosti
|
| Skupenstvi
|
p?edpokladane
pevne
|
| Bezpe?nost
|
Radioaktivni
|
| I
|
V (%)
|
S
|
T
1/2
|
Z
|
E (MeV)
|
P
{{{izotopy}}}
|
|
Neni-li uvedeno jinak, jsou pou?ity
jednotky
SI
a
STP
(25 °C, 100 kPa).
|
|
|
Dubnium
(chemicka zna?ka
Db
) je 13.
transuranem
, siln?
radioaktivni
kovovy
prvek, p?ipravovany um?le v
jadernem reaktoru
nebo
urychlova?i ?astic
.
Dubnium doposud nebylo izolovano v dostate?n? velkem mno?stvi, aby bylo mo?no ur?it v?echny jeho fyzikalni konstanty. P?i sve poloze v
periodicke tabulce prvk?
by svymi vlastnostmi m?lo p?ipominat
tantal
.
Dubna ? V?decky d?m
Prvni p?iprava prvku s atomovym ?islem 105 byla ohla?ena roku
1967
v laborato?ich Ustavu jaderneho vyzkumu v
Dubn?
v byvalem
Sov?tskem svazu
pomoci urychlova?e ?astic. Byl p?itom bombardovan ter? z
americia
243
Am urychlenymi ionty
neonu
. Byl ohla?en vznik dvou izotop? noveho prvku s atomovym ?islem 105 a relativni atomovou hmotnosti 260 a 261,
-
243
95
Am +
22
10
Ne →
260
105
Db + 5
1
0
n,
-
243
95
Am +
22
10
Ne →
261
105
Db + 4
1
0
n.
V?dci kalifornske university v
Berkeley
v roce
1970
za pomoci
linearniho urychlova?e
?astic bombardovanim ter?e z izotop?
kalifornia
249
Cf jadry
dusiku
14
N ziskali novy prvek s atomovym ?islem 105 a relativni atomovou hmotnosti 260,
-
249
98
Cf +
15
7
N →
260
105
Db + 4
1
0
n.
V Sov?tskem prostoru byl novy prvek pojmenovan
nielsbohrium
(s chemickou zna?kou
Ns
) na po?est danskeho fyzika
Nielse Bohra
. V Americkem prostoru byl naopak pojmenovan
hahnium
(s chemickou zna?kou
Ha
) na po?est n?meckeho jaderneho fyzika
Otto Hahna
. Zasedani
IUPAC
v roce
1997
nakonec definitivn? rozhodlo o pojmenovani prvku
dubnium
(s chemickou zna?kou
Db
) po mist? sveho prvniho vzniku (tj. po m?st? Dubna).
Dnes je znamo celkem 16 izotop? dubnia, nejstabiln?j?i
izotop
268
Db ma
polo?as p?em?ny
32 hodin.
| Izotop
|
Rok objevu
|
Reakce
|
Polo?as p?em?ny
|
| 255
Db
|
|
|
1,6 s
|
| 256
Db
|
1983? , 2000
|
209
Bi(
50
Ti,3n)
|
1,6 s
|
| 257
Db
|
|
|
2,3 s
|
| 257
Db
g
|
1985
|
209
Bi(
50
Ti,2n)
|
1,50 s
|
| 257
Db
m
|
2000
|
209
Bi(
50
Ti,2n)
|
0,67 s
|
| 258
Db
|
1976? , 1981
|
209
Bi(
50
Ti,n)
|
4,2 s
|
| 259
Db
|
2001
|
241
Am(
22
Ne,4n)
|
0,51 s
|
| 260
Db
|
1970
|
249
Cf(
15
N,4n)
|
1,52 s
|
| 261
Db
|
1968
|
249
Bk(
16
O,4n)
|
1,8 s
|
| 262
Db
|
1971
|
249
Bk(
18
O,5n)
|
35 s
|
| 263
Db
|
1971 (?), 1990
|
249
Bk(
18
O,4n)
|
27 s
|
| 264
Db
|
|
|
?
|
| 265
Db
|
|
|
?
|
| 266
Db
|
2006
|
237
Np(
48
Ca,3n)
|
?
|
| 267
Db
|
2003
|
243
Am(
48Ca
Ca,4n)
|
73 min
|
| 268
Db
|
2003
|
243
Am(
48
Ca,3n)
|
32 h
|
| 269
Db
|
|
|
?
|
| 270
Db
|
|
|
1,0 h
|
- ↑
a
b
c
d
HAIRE, Richard G., 2006.
The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements
. Redakce Morss. 3rd. vyd. Dordrecht, The Netherlands: Springer Science+Business Media.
ISBN
1-4020-3555-1
. Kapitola Transactinides and the future elements.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Chemical Data. Dubnium - Db
, Royal Chemical Society
- N. N. Greenwood ? A. Earnshaw,
Chemie prvk?
1. dil, 1. vydani 1993
ISBN
80-85427-38-9
