Druha sudanska ob?anska valka

Druha sudanska ob?anska valka
	Uzemi Ji?niho Sudanu
Trvani	1983?2005
Misto	Modry Nil a hory Nuba, Ji?ni Sudan
P?i?iny	zavedeni prava ?aria v k?es?anskych ?astech Sudanu
Vysledek	Naiva?ska smlouva (2005) Referendum o samostatnosti Ji?niho Sudanu ; vznik nezavisleho Ji?niho Sudanu ( 9. ?ervence 2011) ;
Strany
Sudan ; r?zne provladni milice	Sudanska lidov? osvobozenecka armada
Velitele
D?afar Nimeiry ; Abdel Rahman Swar al-Dahab ; Sadiq al-Mahdi ; Omar Hasan Ahmad al-Bashir	John Garang
Ztraty
?	?
	1 - 2.5 milionu mrtvych (p?edev?im civilist? diky hladomoru )
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Druha sudanska ob?anska valka vypukla v roce 1983 a navazuje na Prvni sudanskou ob?anskou valku . Valka skon?ila podepsanim mirove dohody v roce 2005 . Celkov? si konflikt vy?adal vice ne? 2 miliony ?ivot?.

Po?atky konfliktu [ editovat | editovat zdroj ]

K vypuknuti konfliktu do?lo prakticky ihned po skon?eni prvni sudanske ob?anske valky, kdy se k moci dostal prezident Gaafar Nimeiri , ktery se pokusil aplikovat islamske pravo ?arija . V dubnu 1983 vyhlasil v zemi stanne pravo , s cilem roz?i?it ?ariu i do ji?nich oblasti zem?. Sou?asti zakoniku byly i velice brutalni tresty za alkohol a utinani rukou zlod?j?m. Pro k?es?ansky jih bylo takoveto z?izeni neakceptovatelne a tak do?lo k povstani , ktere bylo vedene tzv. Svobodnou armadou sudanskeho lidu (SPLA) . V?dcem organizace byl John Garanga .

Prvni faze valky 1985?1991 [ editovat | editovat zdroj ]

Na za?atku roku 1985 do?lo k velkemu nedostatku chleba a paliva v severni ?asti zem?. V kv?tnu teho? roku byla svr?ena Nimeriho vlada a k moci se dostal Abdul Rahman Suwar ad-Dahhab . V dubnu teho? roku take do?lo k volbam v zemi, za u?elem vytvo?eni civilni vlady.

Zpo?atku existovaly dv? hlavni seskupeni rebel?: Sudanska osvobozenecka armada / Sudanske osvobozenecke hnuti (SLA/M) a Hnuti pro spravedlnost a rovnost (JEM) ,p?i?em? JEM bylo vice ovlivn?no islamskou ideologii. Do?lo k vytvo?eni koalice znep?atelenych stran, av?ak vedouci postaveni si udr?ela strana Umma , Sadiqa -al-Mahdiho .

V kv?tnu do?lo k mirovym jednanim mezi SPLA a muslimskou vladou v Etiopii a vznikla tzv. Koka damska deklarace , ktera ru?ila stavajici islamsky zakonik a volala po svolani dal?i konference. SPLA kontroluje velka uzemi v provincii Equatoria , provincii Bahr al Ghazal a Horni Nil , operuje take v ji?ni ?asti Darfuru a Kardofaru .

V roce 1988 se ob? strany dohodly na mirovem planu, ktery obsahoval zru?eni vojenskych pakt? z Egyptem a Libyi , pozastaveni vyjime?neho stavu v zemi, zru?eni islamskeho prava a klid zbrani. Domluvene p?im??i vydr?elo do ?ijna 1989 , kdy boje znovu vypukly.

Druha faze valky 1991?2005 [ editovat | editovat zdroj ]

V za?i 1992 se na jihu zem? zformovala dal?i skupina, ktera se p?ipojila k SPLA v boji za autonomii. Jejim v?dcem byl William Nyuon Bany . K SPLA se pak v prosinci 1993 p?idala take organizace Kerubina Bola .

V roce 1993 se dohodli vedouci p?edstavitele Eritreje , Keni , Ugandy a Etiopie na spole?ne mirove iniciativ? pro Sudan , pod nazvem Mezivladni u?ad dohli?ejici na vyvoj (IGDA). Iniciativa po?adovala pravo na autonomii pro jih Sudanu , upravovala nabo?enske otazky v zemi, rozd?leni moci a bohatstvi. Sudanska vlada v?ak dokument nepodpo?ila.

V roce 1995 se spojila v jednu organizaci opozi?ni hnuti, p?sobici jak v Sudanu , tak v zahrani?i a vznikla tzv. Narodni demokraticka aliance , tento akt otev?el severovychodni frontu, kde se valka rozost?ila a oblast se stala centrem konfliktu.

V roce 1997 se uskute?nila ?ada sch?zek mezi skupinou povstalc?, vedenou byvalym Garangovym generalem Riekem Macharem a vladou. Vysledkem sch?zek byl uzav?en mir s ?asti povstalc?, za podobnych podminek jake slibovala IGDA . Velka ?ast v?dc? povstaleckych skupin po dohod? z?stala v Chartumu a kolaborovala v neprosp?ch SPLA .

Zahrani?ni pomoc v pr?b?hu valky [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1989 souhlasil Sadiq-al-Mahdi s mezinarodni pomoci pro valkou zpusto?enou zemi. Plan nazvany Operace ?ivy Sudan zahrnoval potravinovou pomoc, ktera se rozd?lila mezi ob? znep?atelene frakce. V roce 1991 zasahlo zemi obrovske sucho a naproste humanitarni katastrof? se poda?ilo zabranit jen diky dal?i mezinarodni pomoci.

Mirova dohoda [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2005 byla podepsana mirova dohoda ukon?ujici vlekly konflikt. Dokument sestava z osmi protokol? a byl podepsan vice-presidentem sudanske vlady, Alim Osmanem Mohamedem Tahou , a ?efem lidove armady za osvobozeni Sudanu , Johnem Garangou . Ceremonial se konal v Naivashi v Keni za p?itomnosti dvanacti hlav stat? a africkych vlad a tajemnika americke vlady, Colina Powela . Dohoda zaru?uje take mo?nost navratu sudanskych uprchlik? a vypsani referenda o sebeur?eni jihu po p?echodnem obdobi ?esti let.

Na zaklad? dohodnutych podminek byla take vytvo?ena demilitarizovana Oblast Abeyi .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]