Druha plavba Jamese Cooka byla namo?ni pr?zkumna plavba Jamese Cooka , d?stojnika britskeho kralovskeho namo?nictva , kterou vykonal v letech 1772 a? 1775 . V ?ervnu 1772 obdr?el James Cook od britske Admirality p?ikaz k veleni na druhe namo?ni vyprav?. U?elem vypravy bylo potvrdit ?i vyvratit existenci mysu Circumcision , obeplout Zem?kouli po nejv?t?ich mo?nych ji?nich zem?pisnych ?i?kach s cilem nalezt p?edpokladanou ji?ni pevninu a dale pak podle mo?nosti provest pr?zkum dal?ich, dosud neprobadanych oblasti ocean?. Cook dostal k dispozici dv? lod? ? H.M. Sloop  Resolution  a H.M. Bark  Adventure . Velenim na lodi Adventure byl pov??en Tobias Furneaux , ktery byl Cookovi pod?izen, zatimco Resolution velel sam Cook. Vypravy se m?l p?vodn? zu?astnit vyznamny britsky p?irodov?dec Joseph Banks , ktery v?ak nakonec u?ast od?ekl. Nahradil jej n?mecky p?irodov?dec Johann Reinhold Forster se svym synem Georgem Forsterem .

Vyprava vyplula 13. ?ervence 1772. Po zastavkach na  Madei?e a Kapvedskych ostrovech doplul Cook nejprve k  mysu Dobre nad?je a odtud se plavil na jih, aby se pokusil nalezt mys Circumcision a Ji?ni zemi. Zde poprve p?ekro?il ji?ni polarni kruh . B?hem plavby vychodnim sm?rem se ob? lodi necht?n? odlou?ily. Adventure pote odplula p?imou cestou na Novy Zeland, zatimco Resolution dale patrala v blizkosti ji?niho polarniho kruhu od zem?pisne delky ji?ni Afriky a? k zem?pisne delce Noveho Zelandu . Po zastavce na Novem Zelandu propatraval Cook oblast severovychodn? odtud a? k  Tahiti . P?i zpate?ni cest? na Novy Zeland nav?tivil souostrovi Tonga . Pote se ob? lod? vratily na Novy Zeland. Zde v?ak Adventure zaostala v bou?ce za  Resolution a ob? lod? se ji? nesetkaly, p?esto?e pro tento p?ipad bylo dohodnuto setkani na smluvenem mist?. Zatimco Adventure odplula k mysu Dobre nad?je, Resolution pokra?ovala v prozkoumavani Ji?niho oceanu ^{[pozn. 1]} a pote zami?ila do tropickeho Tichomo?i. Zde Cook nejprve nav?tivil Velikono?ni ostrov , Markezy a pote znovu Tahiti a souostrovi Nove Hebridy . Objevil a prozkoumal Novou Kaledonii a ostrov Norfolk . Pote opustil Tichy ocean a provedl pr?zkum Oh?ove zem? . Prozkoumal ji?ni oblasti Atlantskeho oceanu mezi mysem Horn a mysem Dobre nad?je. Zde objevil Ji?ni Georgii a Ji?ni Sandwichovy ostrovy .

K technickemu vybaveni lodi Resolution pat?ila p?esna kopie Harrisonova namo?niho chronometru H4, ktera umo??ovala na svoji dobu vyjime?n? p?esn? stanovit zem?pisnou delku.

Po navratu do Anglie byl James Cook povy?en do hodnosti kapitana a za zpravu o prevenci proti kurd?jim byl vyznamenan Copleyho medaili Kralovske spole?nosti .

Pozadi pr?zkumne plavby [ editovat | editovat zdroj ]

Britske kolonie a zamo?ske objevy v 18. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

V druhe polovin? 18. stoleti byl britsky kolonialni vliv omezen v podstat? jen na uzemi vychodniho pob?e?i Severni Ameriky, kde v?ak dochazelo ke konkuren?nim st?et?m s Francouzi. Britanie se dale usp??n? prosazovala na uzemi dne?ni Kanady a Indie. V zamo?skych objevech Britove zna?n? zaostavali za Nizozemci, kte?i ji? od 17. stoleti ovladali strategicke uzemi kolem mysu Dobre nad?je a vyrazn? se prosazovali ve  Vychodni Indii , kde se Batavia stala obchodnim centrem Nizozemske Vychodoindicke spole?nosti . V dob?, kdy anglicky mo?eplavec William Dampier , jako prvni Angli?an, zkoumal oblast jihovychodni Asie, m?li nizozem?ti mo?eplavci za sebou ji? nejd?le?it?j?i objevy v oblasti na jihovychod od Nizozemske Vychodni Indie. Nizozemec Willem Janszoon ji? roku 1605 prozkoumal zapadni pob?e?i Nove Guineje ^[1] a nasledujiciho roku, jako v?bec prvni Evropan, spat?il pob?e?i Australie . ^[2] Dal?i Nizozemec Abel Tasman roku 1642 objevil Van Diemenovu zemi (Tasmanii) a pote i Novy Zeland. ^[3] Roku 1643 Tasman objevil Fid?i a souostrovi Tonga.

K objev?m britskych mo?eplavc? p?ed Jamesem Cookem pat?il nap?iklad Dampier?v objev Nove Britanie nebo pr?zkumy Samuela Wallise a Philipa Cartereta , ktere p?inesly objevy mno?stvi ostrov? a atol?, nap?. Whitsunday , Ostrov kralovny Charlotty, Egmont, Ostrovy vevody z Gloucesteru, Ostrov vevody z Cumberlandu, Otahaite , Maitea, Eimeo, Tapamanou, How, Scilly , Boscawen, Keppel, Wallis ^[4] a Pitcairn?v ostrov . Posledni z malo probadanych oblasti na Zemi byl Tichy ocean a ji?ni ?ast Zem?koule, kde by se, jak se v te dob? stale v??ilo, m?l nachazet rozlehly ji?ni kontinent ? Terra Australis . P?edpokladalo se, ?e pokud by se objev teto pevniny zda?il, znamenal by pro ka?dy stat, kteremu by se poda?il, mohutny mocensky vzestup. Britanie tak nebyla v 18. stoleti jedinym statem, ktery se zam??il na objeveni Ji?ni zem?. Roku 1721 se ji vydal hledat nizozemsky mo?eplavec Jacob Roggeveen . Po objevu Noveho Zelandu se n?kte?i v?dci domnivali, ?e je sou?asti Terra Australis. V Britanii tento nazor prosazoval p?edev?im Alexander Dalrymple , skotsky geograf a prvni hydrograf britske Admirality. ^[5]

Prvni plavba Jamese Cooka [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1768?1771 James Cook vykonal na lodi Endeavour svoji prvni plavbu do Tichomo?i. Hlavnim cilem teto vypravy bylo pozorovani astronomickeho ukazu p?echodu planety Venu?e p?es slune?ni disk , ktere se uskute?nilo na ostrov? Tahiti. ^[6] Po ukon?eni pozorovani se vyprava vydala k Novemu Zelandu, ov??it Dalrympleho nazor, ?e Novy Zeland je zapadni ?asti Terra Australis. ^[7] Cook obeplul cely Novy Zeland a dokazal tak, ?e Dalrympleho teorie byla mylna. Po skon?eni pr?zkumu Noveho Zelandu se Cook vydal na zapad k  Novemu Holandsku , kde provedl d?kladne zmapovani jeho vychodniho pob?e?i. Pote Cook provedl pr?zkum v oblasti Koraloveho mo?e a p?es Novou Guineu, Batavii a mys Dobre nad?je se vratil do Anglie.

A?koliv Cook dokazal, ?e Novy Zeland neni ?asti Terra Australis, otazka jeji existence z?stala nadale nezodpov?zena.

P?ikaz Admirality [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ervnu roku 1772 obdr?el britsky namo?ni d?stojnik James Cook, ktery byl v te dob? v hodnosti Master and Commander , prvniho lorda admirality 4. hrab?te ze Sandwiche , tajny p?ikaz, ktery jej pov??oval velenim na dal?i, v po?adi ji? druhe namo?ni pr?zkumne vyprav?, tentokrate do ji?nich mo?i. ^{[pozn. 2]} V p?ikazu byly specifikovany cile vypravy, k nim? pat?ilo pokusit se dosahnout mysu Circumcision a objasnit, zda mys je ?i neni sou?asti Terra Australis a v p?ipad? objeveni teto pevniny pak provest jeji pe?live popsani, zejmena kartograficke, geograficke i p?irodopisne a nov? objevene kraje pak zabrat jmenem Jeho Veli?enstva krale Ji?iho . Pote m?la vyprava pokra?ovat, dle Cookova uva?eni, v plavb? zapadnim ?i vychodnim sm?rem v nejv?t?ich mo?nych ji?nich zem?pisnych ?i?kach a prozkoumat tyto dosud neprobadane mo?ske oblasti, pokud to stav lodi a posadky umo?ni. ^[9]

V p?ikazu Admirality byly take ur?eny lod? pro expedici, Resolution a Adventure , a byl vydan pokyn na jejich nale?ite vybaveni. P?ikazem byl take jmenovan Tobias Furneaux velitelem lodi Adventure s tim, ?e bude b?hem vypravy podlehat Cookovi, jako?to veliteli cele expedice. ^[10]

Lod? a u?astnici vypravy [ editovat | editovat zdroj ]

Admiralita zakoupila od kapitana Williama Hammonda, zamo?skeho obchodnika z Hullu, pro vypravu dv? lod?. ^[11] Prvni lodi byl Marquis of Grandby s tona?i 462 bm, pro n?j? se po p?estavb? na d?lovou ?alupu po?italo se 110?lennou posadkou. Druhou men?i lodi byl Marquis of Rockingham , bark s tona?i 336 bm s 80 mu?i posadky. Ob? lod? byly postaveny lo?a?em Thomasem Fishburnem z  Whitby . ^[12]

Admiralita lod? po koupi zaregistrovala jako Drake a Raleigh ^{[pozn. 3]} , av?ak je?t? p?ed vyplutim je znovu p?ejmenovala na H.M. Sloop Resolution a H.M. Bark Adventure . ^{[pozn. 4] [12]} Ob? lod? byly nale?it? vybaveny na n?kolikaletou vyzkumnou plavbu jak namo?nimi pot?ebami, tak i v?deckymi p?istroji, zbo?im pro obdarovani a vym?nny obchod s domorodci i nezbytnymi potravinami, ktere umo??ovaly stravovat posadku po dobu minimaln? dvou let.

James Cook kladl veliky d?raz na prost?edky proti kurd?jim , a tak vedle trvanlive stravy, zalo?ene p?edev?im na sucharech, mouce, hrachu a solenem mase, p?ikazal zasobit ob? lod? mno?stvim kysaneho a soleneho zeli, ho??ice, sladu a citronovych a pomeran?ovych sirup?, ktere ov?em m?ly byt vydavany pouze vyjime?n?. ^[15] Ob? lod? byly vybaveny destila?nim p?istrojem, ktery m?l slou?it jako pomocny zdroj pitne vody. ^[16] Vedle zasob potravin bylo na lod? dopraveno n?kolik ?ivych prasat, koz, ovci a dr?be?e. Na ka?de lodi pak byla ulo?ena kostra dvacetitunoveho ?lunu a v?e pot?ebne pro jeho rychle sestaveni. Resolution byla dale vyzbrojena dvanacti a Adventure deseti ?ty?libernimi d?ly. ^{[pozn. 5] [16]}

K posadce Resolution krom? Cooka pat?ili d?stojnici Robert P. Cooper, Charles Clerke , Richard Pickersgill, lo?mistr J. Gilbert, d?lmistr J. Gray, ohn?str?jce Robert Anderson, tesa? James Wallis, ranhoji? James Patten a 6 kadet?, mezi nimi? byl George Vancouver a budouci kontradmiral James Burney . Na Resolution se dale plavil dvaceti?lenny oddil namo?ni p?choty pod velenim poru?ika Johna Edgecomba. Celkem bylo na Resolution 112 mu??. Posadka Adventure byla, s ohledem na velikost lodi, p?im??en? men?i a krom? Tobiase Furneauxe na ni slou?ili d?stojnici Joseph Shank a Arthur Kempe, lo?mistr Peter Fannin, d?lmistr Andrew Gloag, tesa? William Offord, ranhoji? Thomas Andrews, 4 kadeti a dvanacti?lenny oddil namo?ni p?choty pod velenim poru?ika Jamese Scotta ? celkem 81 mu?. ^{[4] [17]}

U?astniky vypravy byli dale p?irodov?dci a jejich asistenti. Ji? p?ed zahajenim vypravy ji finan?n? podporoval Joseph Banks , botanik, dlouholety ?len Kralovske spole?nosti a ?editel botanicke zahrad? v  Kew , ktery se zu?astnil ji? prvni Cookovy vypravy a ktery m?l byt na druhe vyprav? hlavnim p?irodov?dcem. Bankse m?l doprovazet Daniel Solander a mali? Johann Zoffany . Banks a jeho skupina se v?ak nakonec odmitli vypravy zu?astnit. ^{[pozn. 6]} Nahradil je p?irodov?dec Johann Reinhold Forster na doporu?eni sveho p?itele Dainesa Barrigtona, vlivneho ?lena Kralovske spole?nosti, s tim, ?e se vypravy zu?astni jako asistent a kresli? take jeho syn Georg Forster . ^[18] Krom? nich se na  Resolution plavili astronom William Wales a mali? William Hodges . Na  Adventure se dale plavil astronom William Bayly . Plavby z Anglie na mys Dobre nad?je se je?t? zu?astnil skotsky botanik Francis Masson , ktery byl do ji?ni Afriky vyslan Josephem Banksem. Masson na mysu Dobre nad?je vystoupil a a? do roku 1775 zde sbiral mistni rostliny. ^[19]

Po oznameni u?elu cesty a pravd?podobne doby jejiho trvani 60 mu?? z  Resolution a 40 z  Adventure dezertovalo. Na jejich mista byli najati dobrovolnici. ^[20]

Pr?b?h plavby [ editovat | editovat zdroj ]

K mysu Dobre nad?je [ editovat | editovat zdroj ]

V pond?li 13. ?ervence 1772 vypluly Resolution a Adventure z Plymouthskeho pr?livu a zami?ily na jihozapad. ^[17] Po sedmi dnech plavby minuly ?pan?lsky mys Ortegal . 29. ?ervence dorazily na  Madeiru a zakotvily ve  Funchalske rejd?. ^[21] U?elem zastavky bylo dopln?ni zasob ?erstvych potravin a p?edev?im madeirskeho vina. 2. srpna lod? opustily Madeiru a zami?ily ke  Kapverdskym ostrov?m , kam dorazily 9. srpna. Propluly okolo ostrov? Boa Vista a Maio . 13. srpna lod? zakotvily v zatoce Port Praia na ostrov? St. Jago (Santiago), ^[22] kde byly dopln?ny zasoby vody pro plavbu k  mysu Dobre nad?je , co? byl zna?ny problem, proto?e zdroje vody na Kapverdach jsou omezene. ^[23] B?hem zastavky v Port Praia namo?nici koupili pro zabavu n?kolik opic a donesli je na  Resolution . James Cook pote, co zjistil, ?e opice zne?i??uji lo?, p?ikazal hodit je p?es palubu. ^[24] Zastavka na St. Jago p?inesla vyprav? prvni lidske ob?ti. 19. srpna se utopil pomocnik tesa?e z  Resolution , ktery spadl p?es palubu. Dal?i lidske ztraty p?ineslo nezdrave prost?edi na ostrov?. 27. srpna zem?el na  Adventure osmnactilety namo?nik John Lambrecht, ktery podlehl hore?nate nemoci, kterou se nakazil p?i koupani na ostrov?. 10. ?ijna 1772 b?hem plavby k mysu Dobre nad?je zem?el na  Adventure kadet Samuel Kemp na tyfus, kterym se nakazil take na ostrov? St. Jago. Pote, co lod? opustily St. Jago, zami?ily k mysu Dobre nad?je.

Uzemi v okoli mysu Dobre nad?je bylo od 17. stoleti sou?asti Kapske kolonie , ktera byla v majetku Nizozemske vychodoindicke spole?nosti . Kapska kolonie vznikla pote, co Nizozemci odkoupili pozemky od p?vodnich obyvatel ? Hotentot? . Centrem kolonie se stalo Kapske M?sto , ktere vzniklo na mist? prvni nizozemske osady u p?istavu v blizkosti mysu Dobre nad?je. Roku 1772, kdy James Cook p?iplul k mysu Dobre nad?je, byl zastupujicim guvernerem Kapske kolonie baron Joachim van Plettenberg . ^{[pozn. 7]}

Resolution a Adventure dorazily k mysu Dobre nad?je 30. ?ijna a zakotvily ve Stolove zatoce . Zde se vyprava zdr?ela a? do 23. listopadu, a to nejen z d?vodu dopln?ni zasob, ale i pro provedeni prvnich nezbytnych oprav. B?hem zastavky ve Stolove zatoce do?lo take k setkani Jamese Cooka s guvernerem van Plettenbergem. ^[25] V Kapskem M?st? do?lo k nahodnemu setkani se ?vedskym botanikem Andersem Sparrmanem , ktery zde studoval jihoafrickou kv?tenu. J. R. Forster nalehav? po?adal Cooka, aby se Sparrman mohl zu?astnit vypravy jako jeho asistent, s ?im? Cook souhlasil.

Hledani mysu Circumcision [ editovat | editovat zdroj ]

V lednu roku 1739 francouzsky mo?eplavec Jean-Baptiste Bouvet , velitel lodi Aigle a Marie , ^[26] objevil dosud neznamy ostrov, pozd?ji nazvany Bouvet?v ostrov , le?ici jihozapadn? od mysu Dobre nad?je. Bouvet cely ostrov neobeplul a tak nebylo z?ejme, zdali se jedna o pevninu ?i ostrov. ^[27] Navic se dopustil chyby p?i zapisu polohy ostrova a ozna?il jej myln? o 8 stup?? vychodn?ji, ne? byla jeho skute?na poloha. ^[28]

James Cook se domnival, ?e Bouvetem objevena zem? by mohla byt ?asti hledane Ji?ni zem? . 23. listopadu 1772 Resolution a Adventure vypluly ze Stolove zatoky a zami?ily na jih do mist, kde se podle Bouveta m?l nachazet mys Circumcision . ^[29] 10. prosince vyprava doplula do oblasti plovouciho ledu a u? v polovin? prosince byla v mistech, kde cely den byla teplota vzduchu pod bodem mrazu. S dal?im postupem na jih byla plavba vzhledem k mno?stvi plovoucich ker a ledovych hor stale obti?n?j?i a nebezpe?n?j?i. James Cook ve svem lodnim deniku zaznamenaval nejen kartograficke udaje, udaje o po?asi a proudech, ale i o setkanich se ?ivymi tvory. V teto oblasti se setkali s mno?stvim tu??ak?, velryb a sn??neho letajiciho ptactva; setkavali se znamymi druhy, ale i s druhy, ktere Evropane dosud nespat?ili. ^[30]

20. prosince se u n?kterych namo?nik? za?aly projevovat p?iznaky kurd?ji a James Cook na?idil vydavat sladovou mladinu a citrusovy sirup. ^[29] Koncem prosince se nalezali v oblastech s takovym mno?stvim ledu, ?e hrozilo va?ne nebezpe?i zamrznuti lodi v ledovem poli. 3. ledna 1773 dopluli do mist, kde se m?l nachazet Bouvet?v mys Circumcision. Krom? plovoucich ledovych hor zde v?ak nic nebylo a Cook dosp?l k zav?ru, ?e Bouvet se patrn? zmylil a zam?nil plovouci led za pevninu. P?es zna?ne obti?e, ktere jim ?inilo proplouvani ledovym polem, m?la tato oblast pro vypravu jednu vyznamnou vyhodu ? plovouci led se jim stal snadnym zdrojem pitne vody.

17. ledna 1773 p?ed polednem Resolution p?eplula ji?ni polarni kruh a stala se tak prvni lodi, ktere se to v d?jinach poda?ilo. ^[31] James Cook se pote rozhodl pokra?ovat v hledani Ji?ni zem? dal?i plavbou sm?rem na vychod, ktera trvala a? do unora 1773. B?hem teto doby expedice marn? hledala znamky pevniny.

7. unora ob? lod? vpluly do huste mlhy a ztratily vizualni kontakt. Pote, co Resolution vyplula z mlhy, nebyla ji? Adventure na dohled. James Cook vydal p?ikaz st?ilet z d?l, av?ak p?esto?e zaslechli d?la Adventure , st?ilejici v odpov??, nepoda?ilo se druhou lo? i p?es k?i?ovani nalezt. ^[29] Cook m?l pro tuto situaci s Furneauxem domluven navrat do mist, kde byly lod? naposledy na dohled a pote t?idenni k?i?ovani dokud se op?t nesetkaji. Pokud by k setkani p?esto nedo?lo, byli domluveni na dal?im mist? setkani v  pr?livu kralovny Charlotty (Queen Charlotte Sound) na  Novem Zelandu . Po marnem hledani se Cook 10. unora rozhodl, ?e Resolution dale popluje sama. Cook dale plul stale na jihovychod, a?koliv sm?r a velikost vln nenasv?d?ovaly, ?e by v blizkosti byla n?jaka pevnina. 24. unora se Resolution dostala do oblasti, kde bylo v dohledu n?kolik desitek plovoucich ledovc? a sra?ka s n?kterym z nich byla realnym nebezpe?im. Cook se zde rozhodl ukon?it patrani po Ji?ni pevnin? a oto?il lo? na sever. ^[32]

Novy Zeland [ editovat | editovat zdroj ]

Po vyman?ni se z oblasti plovouciho ledu zami?ila Resolution na severovychod s cilem doplout na Novy Zeland, kde James Cook zamy?lel zakotvit v zatoce Dusky Bay . Novy Zeland m?l poslou?it jako misto pro zotaveni posadky po dosavadni naro?ne plavb?, k nutnym opravam a k dopln?ni zasob. James Cook m?l dale v umyslu ov??it, zdali Van Diemenova zem? (Tasmanie) je ?i neni sou?asti Noveho Holandska (Australie). ^[33]

28. b?ezna 1773 Resolution zakotvila na toku male ?i?ky Ji?niho ostrova Noveho Zelandu. Posadka se od prveho dne dostala do kontaktu s  Maory , ktere James Cook v lodnim deniku popisuje jako zpo?atku odmitajici navazat kontakt a daleko men? p?atelske ne? obyvatele Tahiti, s nimi? p?i prvni plavb? navazal velmi p?atelske vztahy. Cookovi se p?esto poda?ilo s obyvateli Noveho Zelandu nastolit vzajemnou d?v?ru.

17. kv?tna Resolution dorazila do pr?livu kralovny Charlotty, kde Cook o?ekaval, ?e se setka s  Adventure , k ?emu? skute?n? teho? dne do?lo. ^[34] Tobias Furneaux informoval Cooka o tom, ?e Adventure sem dorazila ji? 7. dubna, proto?e na rozdil od Resolution plula k Novemu Zelandu p?imou cestou. Furneaux take informoval Cooka, ?e cestou na Novy Zeland dorazil 9. b?ezna k jihozapadnimu cipu Van Diemenovy zem? ^[35] a pote zmapoval jeho vychodni pob?e?i. James Cook pak na zaklad? jeho informaci upustil od zam?ru dale zkoumat Van Diemenovu zemi, zato se v?ak s Furneauxem dohodli na probadani neznamych kon?in na severovychod od Noveho Zelandu, ^[36] s tim, ?e se na Novy Zeland vrati a? skon?i zimni obdobi a bude mo?ne pokra?ovat v patrani po Ji?ni zemi.

Spole?enske ostrovy [ editovat | editovat zdroj ]

7. ?ervna 1773 ob? lod? vypluly z pr?livu kralovny Charlotty. O den pozd?ji propluly nebezpe?nou ?asti Cookova pr?livu a zami?ily na severovychod, k ostrovu Otaheite (Tahiti). 29. ?ervence nechal Cook na ?irem mo?i spustit ?lun a poslal jej k  Adventure , aby se dotazal na stav jeji posadky. Dozv?d?l se, ?e kucha? na Adventure zem?el na kurd?je a patrn? dal?ich dvacet mu?? ma p?iznaky nemoci.

V prvni polovin? srpna vyprava proplouvala oblasti s mno?stvim nizkych, sotva nad hladinu vy?nivajicich atol?. Plavba se stala zna?n? nebezpe?nou, zejmena v noci, kdy mohlo dojit k p?ehlednuti n?ktereho z ostr?vk? a hrozilo ztroskotani. Cook nechal spustit kutr , aby se plavil p?ed lod?mi a daval signaly o mo?nem nebezpe?i. ^[37] 14. srpna minuli ?et?zovy ostrov , ktery Cook objevil ji? b?hem sve prvni plavby . O den pozd?ji spat?ili ostrov Otaheite.

B?hem prvnich dn? po p?istani se James Cook dozv?d?l, ?e kral Toutaha, s nim? se seznamil b?hem prvni plavby, byl p?ed p?ti m?sici zabit v bitv? a ?e na ostrov? nyni vladne kral Tu (Otou) . ^[38] 26. srpna Resolution vplula do zatoky Matavai , kde zakotvila. Cook se pote n?kolikrat se?el s vladcem Tuem a take s byvalou kralovnou Obareou, kterou rovn?? poznal b?hem prvni plavby.

2. za?i byly ji? dokon?eny nutne opravy lodi a dopln?ny zasoby vody a ob? lod? zami?ily k ostrovu Oahine (Huahine). Na ostrov? do?lo k incidentu, kdy botanik Sparrman, kdy? se sam prochazel, byl p?epaden n?kolika domorodci. Sparrman byl oloupen o ?aty a n?ktere v?ci, ktere m?l p?i sob?. ^{[pozn. 8]} Po zasahu mistniho na?elnika v?ak byly ukradene v?ci brzy vraceny.

P?ed odplutim z Huahine komander Furneaux souhlasil s tim, aby se s nim na Adventure plavil do Anglie mlady domorodec Omai. ^[41] Omai pochazel z ostrova Ulietea (Raiatea), ktery musel opustit, kdy? jej obsadili lide z  Bora-Bora . James Cook vyslovil pochybnosti o spravnosti rozhodnuti Furneaxe, vzit Omaie na palubu, proto?e mlady domorodec se li?il t?lesnou stavbou i barvou pleti od typickych obyvatel Huahine a Cook se domnival, ?e by bylo vhodn?j?i vzit s sebou n?ktereho domorodce z vy??i spole?enske vrstvy, kte?i, podle Cookova min?ni, jsou inteligentn?j?i a umi se lepe chovat, ne? lide ze st?edni vrstvy, k nim? pat?il Omai. ^[41] Po p?ijezdu do Anglie, kdy? se Cook bli?e s Omaiem seznamil, v?ak uznal, ?e se v usudku nad Omaiem mylil, proto?e Omai se projevil jako ?estny ?lov?k a m?l p?irozene dobre chovani, ktere umo??ovalo, aby mohl byt v Britanii uveden do jakekoliv spole?nosti. ^[41] Omai byl po p?ijezdu do Britanie p?edstaven krali a byl portretovan mali?i sirem Joshuou Reynoldsem , Williamem Parry i Williamem Hodgesem. Zp?t na Huahine do Polynesie se vratil p?i t?eti Cookov? plavb? .

Po nav?t?v? Huahine vyprava je?t? doplula k ostrovu Ulietay (Raiatea). 18. za?i ukon?il Cook pobyt v teto oblasti a zami?il k ostrovu Amsterdam . ^[42]

Tongatapu a Eua [ editovat | editovat zdroj ]

Nizozemsky mo?eplavec Abel Tasman objevil roku 1643 severn? od Noveho Zelandu ostrov, ktery nazval Amsterdam. Ostrov je sou?asti souostrovi Tonga a dnes je nazyvan Tongatapu . James Cook se rozhodl, ?e jej p?ed navratem na Novy Zeland nav?tivi. 23. za?i vyprava minula skupinu t?i nevelkych, zalesn?nych a z?ejm? neobydlenych ostrov?, ktere Cook nejprve pojmenoval Sandwichovy ostrovy, ^{[pozn. 9]} ale pote p?ejmenoval na Herveyovy ostrovy , na po?est Augusta Herveye , lorda Admirality. ^[43] 2. ?ijna lod? zakotvily u ostrova Middleburg (Eua) a s domorodci byl ihned zahajen ?ily vym?nny obchod . 3. ?ijna dosahla vyprava cile cesty, ostrova Amsterdam. Cook ve svem deniku zevrubn? popsal domorode obyvatelstvo, jejich vzhled, zvyklosti, obydli a zp?sob p?ipravy jidel a napoj? i jejich rukod?lne ?innosti, v?etn? detailniho vzhledu jejich kanoi ?i zp?sobu rybolovu. ^[44] Na ostrov? Tongatapu se zdr?eli a? do 8. ?ijna a pote zami?ili op?t na Novy Zeland.

Novy Zeland a zmizeni Adventure [ editovat | editovat zdroj ]

Vzdalenost z Tongatapu na Novy Zeland ?ini 1200 namo?nich mil a lod? ji urazily za dvanact dni. 20. ?ijna byl Novy Zeland na dohled a p?i?tiho dne lod? zakotvily. 22. ?ijna minuly mys Kidnappers, ^[45] kde je nav?tivili domorodci na kanoich a prob?hl vym?nny obchod. James Cook v dal?ich dnech minul mys Turnagain, ^[45] mys Palliser ^[46] a mys Campbel. B?hem t?chto dn? vypravu su?ovala silna vich?ice s bou?i a znemo??ovala dal?i postup. Adventure zaostavala za Resolution a 30. ?ijna byla vid?na za zadi Resolution , ve vzdalenosti n?kolika mil, naposledy. Cook m?l p?vodn? v umyslu pokra?ovat stale na jih, ale zmizeni Adventure jej donutilo doplout do pr?livu kralovny Charlotty, kde se lod? m?ly, v p?ipad? rozd?leni, setkat.

Za?atkem listopadu Resolution zakotvila v u?in? v blizkosti mysu Terawhiti. ^{[pozn. 10] [47]} Nasledujiciho dne doplula do pr?livu kralovny Charlotty a do Lodni zatoky (Ship Cove), kde bylo kotvi?t?, av?ak ?adne znamky p?itomnosti Adventure zde nebyly nalezeny. 4. listopadu posadka postavila na pob?e?i n?kolik stan? pro d?stojnika Coopera, pro plachta?e a ostatni mu?e, kte?i byli zapot?ebi na pob?e?i a zahajili prace na ut?s?ovani lodi. Cook zde take nechal zbudovat vyhe? pro opravu kovovych sou?asti. B?hem te doby do?lo za stran domorodc? k n?kolika krade?im ze stan?.

12. listopadu byla provedena revize zasob suchar? a bylo shledano, ?e vice ne? polovina je zplesniv?la a nepo?ivatelna v d?sledku nevhodneho uskladn?ni. Teho? dne pan Forster s v?deckymi kolegy provedl botanicky pr?zkum okoli. ^[48] 15. listopadu se skupina pan? a d?stojnik? vydala na vrchol blizkeho kopce, aby shledla na okoli zalivu, zda nenaleznou stopy po Adventure , av?ak pr?zkum nep?inesl o  Adventure ?adne informace. Cook uva?oval o tom, ?e posadka Adventure byla ji? unavena plavbou proti jihozapadnim v?tr?m a Furneaux p?ijal rozhodnuti o navratu k mysu Dobre nad?je. ^{[pozn. 11] [49]}

23. listopadu nalezla skupina namo?nik? poz?statky zabiteho domorodce s nepochybnymi stopami kanibalismu . ^{[pozn. 12] [50]} P?i?tiho dne Cook napsal zpravu o p?ijezdu a pobytu na Novem Zelandu a take informace, nezbytne pro komandera Furneauxe. Zpravu vlo?il do lahve, kterou nechal zakopat mezi ko?eny stromu v dolni ?asti Lodni zatoky a misto ozna?il tak, aby ji Furneaux nebo jini Evropane, kte?i misto nav?tivi, mohli nalezt. ^[51] 25. listopadu Resolution zvedla kotvy a zami?ila na jih. ^[52]

Druha cesta za ji?ni polarni kruh [ editovat | editovat zdroj ]

V polovin? prosince 1773 Resolution dosahla oblasti plovouciho ledu. 15. prosince zm?nila sm?r na jihovychod, proto?e tam se zdala plavba s ohledem na led sch?dn?j?i. Cook ve svem deniku op?t zaznamenaval setkani s velikym mno?stvi bu??ak? a tu??ak? na plovoucim ledu. V nasledujicich dnech lo? ?asto m?nila sm?r plavby v zavislosti na mno?stvi ledu a sm?ru a sily v?tr?. 21. prosince Resolution podruhe b?hem cele plavby p?eplula ji?ni polarni kruh.

25. prosince na lodi prob?hly oslavy Vanoc, byly v?ak tiche, proto?e mnoho z mu??, v?etn? pana Forstera, bylo nemocnych. ^[53] 26. ledna 1774 Cook v lodnim deniku zaznamenal spat?eni pevniny.

?	V osm hodin jsme p?epluli pot?eti ji?ni polarni kruh. Brzy pote jsme vid?li, ?e se mezi vychodem a jihovychodem objevuje zem?. Zami?ili jsme k ni, le? najednou nam zmizela v mlze.	“
? James Cook [54]

Neni z?ejme, co posadka toho dne spat?ila; zdali n?jaky ostrov v blizkosti Antarktidy nebo jen plovouci ledovec. 30. ledna dosahli 71° 10′ ji?ni ?i?ky a 106° 54′ zapadni dalky. ^[55] To byl nejji?n?j?i bod cele Cookovy plavby a sou?asn? nejji?n?j?i poloha, kterou do te doby nikdo jiny nep?ekonal. Brzy pote dorazili k neprostupnemu ledovemu poli, ktere donutilo Cooka ukon?it pr?zkum teto oblasti a oto?it lo? na sever. ^{[pozn. 13]}

Velikono?ni ostrov [ editovat | editovat zdroj ]

Po opu?t?ni ji?ni polarni oblasti se Cook rozhodl prozkoumat oblast tropickeho Tichomo?i a up?esnit polohu n?kterych jeho ostrov?, objevenych jinymi mo?eplavci, o jejich? p?esne poloze v?ak byly pochybnosti. Jeho prvnim cilem byl Velikono?ni ostrov , objeveny nizozemskym admiralem Jacobem Roggeveenem roku 1722. B?hem cesty na sever postihl Cooka ?lu?nikovy zachvat, ktery ho indisponoval natolik, ?e musel veleni lodi na n?kolik dn? p?edat prvnimu d?stojnikovi Cooperovi. ^{[pozn. 14] [56]}

11. b?ezna posadka Resolution spat?ila Velikono?ni ostrov. 13. b?ezna zakotvili u pis?iteho pob?e?i na zapadni stran? ostrova. Po p?ijezdu lodi se ihned objevili domorodci, kte?i, a?koliv byli ozbrojeni, se chovali p?atelsky. Podle n?kterych ?asti evropskych od?v?, ktere m?li p?i sob?, bylo z?ejme, ?e p?ed ?asem k ostrovu p?iplula jina evropska lo?. ^{[pozn. 15]}

Posadka Resolution od domorodc? ziskala n?jake potraviny jako banany, sladke brambory a cukrovou ?epu vym?nou za h?ebiky a ?atstvo. Domorodci se v?ak take zakratko projevili jako ?ili zlod?ji a kapsa?i. Cook vyslal k pr?zkumu ostrova vypravu pod vedenim pan? Pickersgilla a Walese. James Cook se ji nezu?astnil, proto?e byl nemocny. Vyprava pro?la, za doprovodu domorodc?, valnou ?asti ostrova. Skoro cely ostrov shledala jako tem?? neurodny a bez vzrostlych d?evin. Na urodn?j?ich mistech se setkali s n?kolika poli s bramborami a ?epou. Ostrov nema ?adne vodni toky a vodu tak mohli ziskat pouze ze studni, ve kterych voda byla tem?? v?ude nekvalitni a poloslana.

V podstat? od prveho okam?iku pobytu na ostrov? se setkavali se sochami moai . Socham v?novali zna?nou pozornost a n?ktere z nich p?em??ili. ^[57] Shledali take, ?e ty, ktere p?vodn? staly na kamennych plo?inach , byly ji? pov?t?inou z?iceny a mnohe z nich byly padem rozlomeny. Pozornost v?novali take valcovym ozdobam hlav soch a nav?tivili take lom, kde byly vyrab?ny.

Zaznamenali take mno?stvi informaci o domorodcich, o jejich vzhledu, zbranich, o?aceni, zdobenim barvou a tetovanim. Popsali jejich domy, majici tvar obraceneho lodniho trupu. Odhadli, ?e po?et obyvatel na ostrov? nep?esahuje sedm set. Asi dv? t?etiny domorodc?, ktere na ostrov? spat?ili, byli mu?i. Cook se domnival, ?e n?ktere ?eny se p?ed cizinci schovaly v jeskynich. ^[34] B?hem vypravy spat?ili pouze dva nebo t?i ke?e, majici kv?ty podobne hrachoru. Kdy? cht?li ochutnat jejich semena, domorodci jim ihned nazna?ili, ?e je maji vyplivnout; z?ejm? je tedy pokladali za jedovate. ^{[pozn. 16]} Jednalo se o ke? toromiro , ktery rostl na ostrov? endemicky a dnes je ji? v p?irod? vyhynuly.

Z d?vodu nedostatku vody na ostrov? Resolution ji? 16. b?ezna vyplula na dal?i cestu.

Markezy [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?im cilem Resolution bylo souostrovi Markezy , nalezajici se ve Francouzske Polynesii a objevene roku 1595 ?pan?lskym mo?eplavcem Alvarem de Mendanou . Vyprava Markezy spat?ila 7. dubna a p?i?tiho dne zde lo? zakotvila. Cook nav?tivil ostrovy St. Christina (Tahuata) a La Dominica (Hiva Oa) a objevil dosud neznamy ostrov souostrovi, ktery nazval po namo?nikovi, ktery jej prvni spat?il, Hood?v ostrov (Futuhuku). Na Markezach do?lo k incidentu, kdy namo?nici zast?elili domorodce, kradouciho na lodi. I p?es tuto udalost pokra?oval dale mezi posadkou Resolution a domorodci vym?nny obchod. ^[59]

Navrat na Tahiti a Huahine [ editovat | editovat zdroj ]

Z Markez odplul Cook z d?vodu dopln?ni zasob ?erstvych potravin na Tahiti, kde pobyval i p?edchoziho roku. 22. dubna Resolution zakotvila v zatoce Matavai. Cook se setkal op?t s kralem Tuem a posadka za?ala dopl?ovat potraviny. ^{[pozn. 17]} Cook se rozhodl setrvat na Tahiti dele a provest zde nutne opravy lodi.

B?hem pobytu na Tahiti do?lo k vyvrcholeni neshod mezi kralem Tuem a jemu pod?izenym na?elnikem z blizkeho men?iho ostrova Eimeu (Moorea). ^[60] Kral Tu proti n?mu zorganizoval bojovou vypravu. Sou?asti vojsk krale Tua byla i flotila kanoi, ktera se shroma?dila v zatoce Matavai. Cook v zatoce napo?etl 330 kanoi, z nich? nejv?t?i byly schopne uvest a? 40 mu??. Cook p?edpokladal, ?e do vojenskeho st?etnuti kral Tu povolal vice ne? 7700 bojovnik?. ^[61]

15. kv?tna Resolution opustila Tahiti a teho? dne zakotvila na blizkem ostrov? Huahine. ^[62] Zde do?lo k drobnemu incidentu, kdy? se t?i d?stojnici z  Resolution vydali na lov a byli zajati skupinou domorodc?. Cook na to reagoval tim, ?e si vzal jako rukojmi n?kolik domorodych na?elnik? a jeho mu?i byli zakratko zase volni. ^[63] Na Huahine se Resolution zdr?ela do 23. kv?tna, kdy odplula zapadnim sm?rem.

Niue [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 20. ?ervna Resolution p?iplula k osamocenemu, pro Evropany dosud neznamemu ostrovu, dnes nazyvanemu Niue . James Cook se pokusil na ostrov? t?ikrat vylodit, ale v?dy neusp??n?. Vysadek, ktery p?iplul k pob?e?i ve ?lunu, byl v?dy domorodym obyvatelstvem ihned napaden. ^[64] Cook nakonec na vylod?ni rezignoval. Takoveto chovani domorodc? v??i Cookovym mu??m bylo zcela vyjime?ne; Cook obdobne nep?atelske chovani, okam?it? p?i prvnim kontaktu s domorodci, nikde v Tichomo?i nezaznamenal. Encyclopaedia Britannica z roku 1911 vysv?tluje chovani domorodc? strachem ze zavle?eni nezname nemoci. ^[65] Cook po teto zku?enosti pojmenoval ostrov Ostrovem divoch? (Savage Island). Tento nazev se v?ak neujal.

Nove Hebridy [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?im cilem Jamese Cooka bylo souostrovi, k n?mu? jako prvni Evropan dorazil portugalsky mo?eplavec Pedro Fernandes de Queiros roku 1606. Queiros objevil nejv?t?i ostrov souostrovi a domnivaje se, ?e jde o pevninu, pojmenoval jej La Austrialia del Espiritu Santo (Australska zem? Svateho ducha). ^[66] Roku 1768 ostrov nav?tivil francouzsky pr?zkumnik Louis Antoine de Bougainville . Ten v okoli objevil dal?i ?ty?i ostrovy a cele souostrovi nazval Velke Kyklady . ^[67] Cook souostrovi p?ejmenoval na Nove Hebridy , ^[68] dne?ni nazev je Vanuatu

17. ?ervence Resolution k souostrovi p?iplula z vychodu a nejprve se p?ibli?ila k ostrovu Aurora (Maewo). ^[69] Obeplula jeho severni vyb??ek a podel zapadni strany ostrova proplula pr?livem mezi nim a Ostrovem malomocnych (Aoba). Pote minula ostrov Whitsuntide (Pentecost) a ostrov Ambrym .

22. ?ervence Resolution zakotvila u ostrova Mallicolo (Malakula), kde na severovychodni stran? nalezli vhodne p?istavi?t?, ktere Cook pojmenoval Port Sendwich . Cook do sveho deniku p?ipsal poznamku ke vzhledu zdej?ich obyvatel:

?	Lide teto zem? jsou v?eobecn? ?e?eno ti nejo?kliv?j?i a nejh??e stav?ni lide, jake jsem kdy vid?l. Jejich vousy stejn? jako jejich chundelate vlasy maji barvu mezi hn?dou a ?ernou. Mu?i chodi nazi, varlata jsou zcela odhalena, le? kolem pyje si omotavaji kus latky nebo listu, p?ivazaneho k b?ichu provazem nebo pruhem latky. Nosni p?epa?ku maji propichnutou a nosi v ni ozdobu z kamene, ktery se dosti podoba alabastru.	“
? James Cook [70]

Na ostrov? Mallicolo se Cook take setkal, poprve v Tichomo?i, s pou?itim otravenych ?ip?. Na n?kolika hrotech ?ip?, ktere ziskal od domorodc? vym?nou, byla zelena lepkava latka, kterou pova?ovali za jed. Ranhoji? se dokonce pokou?el ov??it u?inek jedu na psu, ale bez prokazatelneho u?inku. ^[71]

24. ?ervence se ?ast posadky p?iotravila ?ervenymi rybami pargos , o kterych se zmi?uje ji? Queiros. ^[72] Nedo?lo v?ak k ?adnemu umrti. Resolution dale pokra?ovala na jihovychod a 4. srpna p?istala u ostrova Erromango . Zde byla posadka po vylod?ni napadena velkou skupinou domorodc? a ?arvatka skon?ila st?elbou z mu?ket, p?i ni? byli dva domorodci zabiti a n?kolik zran?no. ^[73]

Z Erromanga Resolution plavila dele na jihovychod a 6. srpna zakotvila u ostrova Tanna . ^[74] Tento ostrov je vulkanicky aktivni. Dominantou ostrova je sopka Mount Yasur , ktera za pobytu Jamese Cooka neustale chrlila dym a lavu. Na ostrov? posadka provedla opravu kormidla a Resolution ostrov opustila 20. srpna. Cook se rozhodl propatrat souostrovi je?t? jednou, a to z jeho zapadni strany. Plavbou na severoseverozapad se vratil k ostrovu Mallicolo a pote obeplul Espiritu Santo, nejv?t?i ostrov souostrovi.

Nova Kaledonie [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 31. srpna James Cook ukon?il pr?zkum Novych Hebrid a zami?il na jihozapad. Na 20° 17' j. ?. a 164° 41' v. d. objevil Cook veliky ostrov, ktery pojmenoval Nova Kaledonie . ^[75] Po kadetovi, ktery prvni spat?il ?ast ostrova, nazval Cook toto uzemi mysem Colnett. ^[76]

4. za?i zakotvil v zatoce, kterou nazval zatokou Balade (Balade Bay). Provedl pr?zkum ostrova a zdolal vrchol hory Mount Vengaya , nachazejici se ji?n? od zatoky Balade. 6. za?i astronom Wales a poru?ik Clerke provedli na men?im pise?nem ostrov?, nalezajicim se pobli? zatoky, pozorovani zatm?ni Slunce . Cook pak tento ostrov pojmenoval Observatory Island (ostrov Poudiou). ^[77]

Cook zaznamenal, ?e Nova Kaledonie mu p?ipomina p?irodnimi podminkami uzemi Noveho Holandska (Australie). Ostrov byl skalnaty a p?da vyprahla. Zvla?tni pozornost v?noval take popisu obyvatel, ktere popsal jako p?ijemneho vzez?eni, statne a povahou p?iv?tive a poctive. ^[78]

8. za?i se James Cook a Forster p?iotravili neznamou rybou, kterou ziskali od domorodc?. Cook otravou do?asn? ztratil hmat. Oba mu?i pou?ili davidlo, co? jim ulevilo. ^[79] 13. za?i Resolution zvedla kotvy a zami?ila na Novy Zeland.

Ostrov Norfolk a Novy Zeland [ editovat | editovat zdroj ]

10. ?ijna, p?i plavb? na jihovychod, na 29° 2' s. ?. 168° 16' v. d., objevili dosud neznamy ostrov, ktery Cook pojmenoval Norfolk , na po?est vevodkyn? z Norfolku, ?en? Edwarda Howarda , 9. hrab?te z Norfolku. Ostrov byl neobyvany, b?hem jeho pr?zkumu Cook zjistil, ?e rostlinstvo na ostrov? je zna?n? podobne novozelandskemu. Nalezl zde hojn? rostouci novozelandsky len a jehli?nate lesy s mno?stvim mohutnych a rovnych strom?. ^[80] Kdy? Cook o tomto nalezu po navratu informoval Admiralitu, vzbudil jeho objev zna?ny zajem, proto?e vyroba lodi zavisela na dodavkach lnu na plachty a d?eva na stavbu. P?i?tiho dne Resolution pokra?ovala v plavb? na jihojihovychod, p?i?em? v blizkosti ostrova Norfolk objevili je?t? dva men?i ostrovy.

17. ?ijna spat?ili vrcholek novozelandske hory Mount Egmont , nalezajici se na zapadnim pob?e?i Severniho ostrova . ^[80] Dal?i den Resolution zakotvila v Lodni zatoce. Cook hledal svoji zakopanou lahev se zpravou pro Furneauxe, ale lahev ji? byla vykopana. ^[80] 10. listopadu Resolution vyplula z pr?livu kralovny Charlotty a vydala se k  mysu Horn . Cook ji? nem?l v umyslu patrat v  Tichem oceanu v blizkosti ji?niho polarniho kruhu a zami?il k mysu Horn p?imo.

Oh?ova zem? a mys Horn [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 17. prosince se p?ibli?ili na dohled zapadnimu pob?e?i Oh?ove zem? . ^[81] P?i?ti den minuli mys Deseada a pote mys Gloucester a ostrov Noir a velikou zatoku Svate Barbary, do ktere usti Magalhaes?v pr?liv a objevili novy ostrov, ktery Cook pojmenovat po svem lo?mistrovi Gilbert?v ostrov .

24. prosince se vyprava setkala s prvnimi domorodci, ktere Cook popisuje jako ?o?klive, polovyhladov?le plemeno, nejubo?ej?i z lidi, jake kdy vid?l, ?ijici v jednom z nejnep?iv?tiv?j?ich podnebi na sv?t? a nemajici dosti d?vtipu, aby si opat?ili nezbytnosti, je? ?ini ?ivot p?ijemnym.“ ^[82] Domorodci byli ?aste?n? zakryti tulenimi k??emi, jinak byli nazi. ^[83]

27. prosince Resolution kotvila v pr?livu, ktery Cook nazval Vano?nim pr?livem , ktery je na dohled ostrova Ildefonso . P?i?tiho dne minuli Nepravy mys Horn a pote mys Horn . 31. prosince propluli okolo ostrova Stav? .

Ji?ni Georgie a Ji?ni Sandwichovy ostrovy [ editovat | editovat zdroj ]

Po opu?t?ni oblasti Oh?ove zem? Resolution vplula do Atlantskeho oceanu a po plavb? na vychod 13. ledna 1775 spat?ili na jihovychod? men?i ostrov, ktery Cook nazval Williceovym ostrovem . 20. ledna Resolution p?iplula k rozlehlemu skalnatemu ostrovu, jeho? obvod Cook odhadl na sedmdesat namo?nich mil. James Cook jej pojmenoval na po?est anglickeho krale Georgie (Ji?ni Georgie). ^[84]

Po dal?i plavb? na jihovychod Cook objevil 31. ledna n?kolik ostrov? souostrovi, ktere nazval Sandwichova zem? (Ji?ni Sandwichovy ostrovy). Nejji?n?j?i z objevenych ostrov? nazval Ji?ni Thule . Zde Cook ukon?il patrani v ji?ni ?asti souostrovi a pote zm?nil sm?r na sever, kde objevil je?t? dva dal?i ostrovy, ktere pojmenoval Montagu a Saunders?v ostrov .

Od Ji?nich Sandwichovych ostrov? plul dale na vychod a? do 21. unora, kdy se dostal na zem?pisnou delku, kde na p?elomu let 1772/73 hledal Bouvet?v ostrov. ^[85] Proto?e dal?i cesta na vychod ji? byla prozkoumana, ukon?il James Cook pr?zkum ji?ni ?asti Atlantskeho oceanu a zami?il zp?t k mysu Dobre nad?je.

?	Opsal jsem ?iroky kruh v ji?nim oceanu ve vysokych ?i?kach a prok?i?il jsem ocean natolik, ?e nezbyval prostor pro mo?nost, ?e by tam byl n?jaky kontinent, leda u polu a tam, kam se plout nedalo.	“
? James Cook [86]

Mys Dobre nad?je [ editovat | editovat zdroj ]

16. b?ezna spat?ili prvni lod? mi?ici z  Indickeho oceanu k mysu Dobre nad?je a 21. b?ezna Resolution zakotvila ve Stolove zatoce. ^[87] Zde se setkal s lodi Ceres , pat?ici Britske Vychodoindicke spole?nosti a jejimu? kapitanovi p?edal opis sveho deniku a po?izenych map, s tim, aby je p?edal Admiralit?. ^[88] V nizozemske pevnosti na mysu Dobre nad?je byl Cookovi p?edan dopis od komandera Furneauxe, ve kterem Cooka informoval o d?vodech, ktere mu znemo?nily nasledovat Resolution z Noveho Zelandu do ji?niho oceanu a p?inutily ho k navratu na mys Dobre nad?je. ^[88] Cook se op?t setkal s guvernerem Plettenbergem, u n?ho? se mu dostalo velice p?iv?tiveho p?ijeti. James Cook se rozhodl, ?e na mysu Dobre nad?je setrva dostate?n? dlouhy ?as, aby byla lo? nale?it? opravena a posadka ziskala dostate?ny odpo?inek. Cook, otec a syn Forsterove a botanik Sparrman se ubytovali na pevnin? u pana Brantda, ktery, slovy Jamese Cooka, ?je gentleman, dob?e znamy Angli?an?m, s ochotou jim ?adn? poslou?it“. ^[89] Anders Sparrman na mysu Dobre nad?je setrval, s  Resolution se do Anglie neplavil.

Plavba Atlantskym oceanem [ editovat | editovat zdroj ]

26. dubna byly dokon?eny v?echny opravy na lodi, p?i?tiho dne Resolution opustila Stolovou zatoku a spole?n? s dal?i anglickou lodi Dutton zami?ila na ostrov Svate Heleny . Na Sv. Helenu Resolution doplula 15. kv?tna. Zde se Cook setkal s guvernerem Skottowem. 21. kv?tna Resolution zvedla kotvy a zami?ila na ostrov Ascension . Cook p?edal kapitanovi Duttona n?ktere deniky lodnich d?stojnik?, aby je doru?il Admiralit?. 31. kv?tna vypluli od ostrova Ascension a zami?ili k brazilskemu pob?e?i. Cook hodlal zjistit, jaka je p?esna poloha ostrova Fernando de Noronha . ^[90] K ostrovu dopluli 9. ?ervna, av?ak nezakotvili zde, ale pokra?ovali dale na sever. 14. ?ervence Resolution p?iplula k ostrovu Faial v  Azorskem souostrovi a odtud nabrala kurs k Anglii, jeji? b?ehy spat?ili 29. ?ervence 1775. P?i?tiho dne zakotvili ve Spitheadu .

Plavba lodi Resolution trvala t?i roky a osmnact dn?. ^[91]

Plavby odlou?ene lodi Adventure [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem cele druhe Cookovy vypravy do?lo dvakrat k situaci, kdy se Adventure necht?n? odpoutala od Resolution a trasa jeji plavby se dale neshodovala s trasou Resolution .

Cesta na Novy Zeland [ editovat | editovat zdroj ]

K prvnimu odlou?eni do?lo p?i hledani mysu Circumcision 7. unora 1773, kdy se ob? lod? rozd?lily v huste mlze. A?koliv m?l Cook s Furneauxem dohodnut pro tento p?ipad navrat a t?idenni k?i?ovani v mist? posledniho vizualniho kontaktu obou lodi, tento postup selhal i p?es pravidelne ?tvrthodinove vyst?ely z d?l. Furneaux po t?ech dnech odplul p?imym sm?rem k Novemu Zelandu, kde bylo dohodnuto dal?im misto setkani obou lodi, a to v pr?livu kralovny Charlotty. 1. b?ezna posadka Adventure spat?ila pob?e?i Van Diemenovy zem? (Tasmanie). ^[92] 11. b?ezna zakotvili u ji?niho konce ostrova ve vhodne zatoce, kterou nazvali Adventure Bay . Zde setrvali 5 dni, ktere vyu?ili k obstarani d?eva a vody. Pote pluli podel vychodniho pob?e?i, s cilem zjistit, zdali tato zem je sou?asti Noveho Holandska (Australie). 16. b?ezna minuli ostrov Maria a p?i?tiho dne ostrov Schouten . V dal?ich dnech objevili na zapad? dosud nezname souostrovi, dnes nazyvane Furneauxovy ostrovy . Adventure plula dale na sever a 19. b?ezna posadka spat?ila pob?e?i Noveho Holandska. Furneaux m??enim hloubky mo?e mezi Tasmanii a Australii dosp?l k mylnemu zav?ru, ?e ob? zem? nejsou odd?lene pr?livem, ale ?e mo?e mezi nimi je pouze m?lky zaliv. ^{[pozn. 18] [92]} Po tomto zav?ru p?estal Furneaux prozkoumavat tuto oblast a zm?nil kurs k Novemu Zelandu. Do pr?livu kralovny Charlotty dopluli za?atkem dubna 1773. Na  Resolution zde ?ekali vice ne? m?sic.

Z Noveho Zelandu do Anglie [ editovat | editovat zdroj ]

Ke druhemu odlou?eni obou lodi do?lo u Noveho Zelandu pote, co se ob? lod? vracely z ostrova Amsterdam. Cook m?l v planu spole?n? dale patrat na jih od Noveho Zelandu plavbou na vychod po nejv?t?ich ji?nich zem?pisnych ?i?kach. V poslednich dnech ?ijna 1773 ob? lod? pluly podel vychodniho pob?e?i Severniho ostrova . Tehdy je zastihla n?kolikadenni silna bou?e, ktera lod? odd?lila. Pro tento p?ipad byli Cook s Furneauxem domluveni na setkani v pr?livu kralovny Charlotty. Z d?vodu mimo?adn? obti?ne plavby v bou?ich Advendure doplula do pr?livu a? 30. listopadu; to ji? byla Resolution p?t dn? na cest? k ji?nimu polarnimu kruhu.

Posadka Adventure nalezla lahev se zpravou od Cooka a Furneaux m?l zprvu v umyslu nasledovat Resolution plavbou na jih. 17. prosince, kdy byla Adventure ji? opravena a p?ipravena na dal?i vypluti, co? zamy?leli provest p?i?tiho dne rano, vyslal Furneaux velky kutr s deseti mu?i, pod velenim Johna Rowa, pomocnika prvniho d?stojnika, nasbirat divoce rostouci zeleninu. Kutr se m?l vratit nejpozd?ji ve?er, co? se v?ak nestalo. P?i?tiho dne nalezli roz?ezane t?lesne poz?statky posadky kutru. V?ech jejich deset ?len? bylo zabito domorodci. ^[93] Tato tragedie, kdy Furneaux p?i?el o mnoho dobrych namo?nik? a dale pak celkov? ?patny stav lodi, spolu s tim, ?e v podstat? v?echny zasoby hrachu, suchar? a mouky ji? zplesniv?ly, p?im?ly Furneauxe k rozhodnuti vratit se do Anglie. ^[93] Zpate?ni cestu vykonali obeplutim mysu Horn kolem Ji?ni Ameriky a 19. b?ezna 1774 zakotvili ve Stolove zatoce u mysu Dobre nad?je. Zde setrvali p?i nutnych opravach a? do 16. dubna. 14. ?ervence 1774 dorazili do jihoanglickeho Spitheadu. ^[93] Adventure byla prvni lodi v d?jinach, ktera obeplula Zem?kouli vychodnim sm?rem.

V?decka m??eni a p?irodov?decky pr?zkum [ editovat | editovat zdroj ]

William Wales a William Bayly [ editovat | editovat zdroj ]

Astronomove William Wales a William Bayly b?hem plavby ka?dodenn? zapisovali vysledky naviga?nich m??eni a dal?ich okolnosti, tykajicich se trasy plavby lodi. Ve svych denicich zaznamenavali udaje o poloze a kursu lodi, o sile a sm?ru v?tru a o po?asi. Podileli se take na vypo?tech zem?pisnych poloh a kurs?.

Naviga?nim p?islu?enstvim Resolution byla p?esna kopie Harrisonova namo?niho chronometru H4, kterou vyrobil britsky hodina? Larcum Kendall roku 1769 a ktera umo??ovala na svoji dobu vyjime?n? p?esn? stanovit zem?pisnou delku, na ktere se lo? nachazi. Chronometr byl v pe?i astronoma Williama Walese, ktery ho testoval a jeho ?as pravideln? porovnaval s ?asem sledovanym na Adventure . ^[94] Wales a Bayly se take v?novali astronomickym pozorovanim. Nejvyznamn?j?i z nich bylo sledovani zatm?ni m?sice 11. ?ijna 1772, ktere pozorovali u mysu Dobre nad?je a zatm?ni Slunce, ktere se udalo 4. za?i 1774 a ktere Wales sledoval na ostrov? Observatory u Nove Kaledonie. ^[76] Pro u?ely astronomickych pozorovani byla na Resolution p?enosna observato?.

Vysledky sve prace William Wales a William Bayly zve?ejnili roku 1777 v knize The original astronomical observations, made in the course of a voyage towards the South Pole, and round the world, in His Majesty's ships the Resolution and Adventure, in the years MDCCLXXII, MDCCLXXIII, MDCCLXXIV, and MDCCLXXV. (P?vodni astronomicka pozorovani, vykonana b?hem plavby k Ji?nimu polu a okolo sv?ta, na lodich Jeho Veli?enstva Resolution a Adventure v letech 1772, 1773, 1774 a 1775)

Johann R. Forster a Georg Forster [ editovat | editovat zdroj ]

Otec a syn Forsterove si vedli detailni p?irodov?dne zaznamy v?eho, co b?hem plavby uvid?li a shroma?dili rozsahlou sbirku p?irodnich exponat?. Roku 1778 Johann R. Forster publikoval vysledky p?irodov?dnych pozorovani z plavby v knize Observations Made during a Voyage round the World (Pozorovani konana b?hem plavby kolem sv?ta) . P?ijmy z teto publikace v?ak nesta?ily pokryt jeho dluhy, a proto zna?nou ?ast kreseb, ktere jeho syn Georg b?hem plavby po?idil, byl nucen prodat Josephu Banksovi. ^[95] Georg Forster b?hem plavby po?idil vice ne? 270 kreseb se zoologickym nam?tem a 420 botanickych kreseb. ^[95] Po Banksov? smrti byly kresby od roku 1827 vystaveny v  Britskem muzeu . Od roku 1881 jsou ulo?eny v  P?irodopisnem muzeu v Londyn?. ^[95]

James Cook [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni v?decka ?innost Jamese Cooka spo?ivala v oblasti kartografie. Cook vytvo?il mno?stvi preciznich map a mnohe dal?i opravil. Jeho kartograficke dilo bylo v namo?ni doprav? pou?ivano je?t? desitky let po jeho smrti. ^[96]

Vedle povinnosti velitele vypravy a velitele Resolution m?l Cook z?etelne p?irodov?decke a etnograficke zajmy, ktere jsou dolo?eny jak zapisy v jeho denicich, tak i mno?stvim popis? a kreseb domorodeho obyvatelstva, ?emeslnych artefakt?, zvi?at, rostlinstva i ne?ive p?irody. James Cook nem?l ?adne p?irodov?dne vzd?lani. To, ?e jeho p?irodopisne popisy jsou laicke si pln? uv?domoval, o ?em? sv?d?i nap?. jeho zapis z 3. ledna 1775, kdy popisoval faunu Oh?ove zem?:

?	Toto velice nedokonale li?eni podavam spi?e proto, abych pomohl vlastni pam?ti, ne? p?edal poznatky ostatnim. Nejsem ani botanikem ani p?irodov?dcem, schazeji mi slova k popsani dila p?irody, a? je u? z toho odv?tvi nebo z jineho.	“
? James Cook [97]

Ztraty posadky [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem plavby zem?eli na Resolution ?ty?i lide, z toho jen jeden v d?sledku nemoci. K prvnimu umrti do?lo 19. srpna 1772, kdy tesa??v pomocnik Henry Smook spadl p?es palubu a byl vta?en pod lodni za?. Ve?kere usili o jeho zachranu bylo marne. ^[98] 24. srpna 1773 zem?el jeden z namo?nik? po del?i nemoci. 6. za?i 1774 zem?el ?eznik Simon Monk na nasledky zran?ni, ktera utrp?l p?edchoziho dne po padu do p?edniho lodniho pr?lezu. ^[76] Od 22. prosince 1774 nebyl k nalezeni namo?nik William Wedgeborough, z?ejm? spadl p?es palubu a utonul. ^[99]

Ztraty na Adventure byly v?t?i kv?li masakru, ktery se udal v prosinci 1773 na Novem Zelandu, p?i n?m? bylo zabito deset mu?? domorodci. Zabiti byli tito mu?i: pomocnik prvniho d?stojnika John Rowe, kadet Thomas Woodhouse, pomocnik kormidelnika Francis Murphy a namo?nici William Facey, Thomas Hill, Michael Bell, Edward Jones, John Cavanaugh, Thomas Milton a James Sevilley. Cook?v ?ivotopisec Arthur Kitson informuje o tom, ?e v  Yorkshire Gazette ze dne 4. ?ervna 1887 byla uvedena zprava, ?e kadet z deseti?lenneho zmasakrovaneho oddilu namo?nik? p?e?il a po strastiplne cest? se roku 1777 vratil do Anglie. Kitson tuto skute?nost poklada za nepravd?podobnou a pokud by tak bylo, pak by p?e?iv?im byl Thomas Woodhouse, jediny kadet v oddilu. ^[100]

Krom? teto tragedie zem?elo na Adventure n?kolik mu?? na nemoci. 27. za?i 1772 zem?el John Lambrecht, osmnactilety namo?nik, na hore?natou nemoc, kterou se nakazil p?i koupani na ostrov? St. Jago. 10. ?ijna 1772 zem?el kadet Samuel Kemp na tyfus, kterym se nakazil na ostrov? St. Jago. Na Adventure vedle toho do?lo take k umrti na kurd?je. Zem?elym byl lodni kucha? Mortimer Mahoney, znamy jako Murduck Mahoney. ^[101] N?kolik dni po smrti Henryho Smooka spadl take p?es palubu Adventure nejmenovany namo?nik, ktery byl ihned napaden a zabit ?ralokem. ^[102]

D?sledky vypravy [ editovat | editovat zdroj ]

Navrat Cooka do Anglie a zve?ejn?ni zprav z jeho plavby p?ineslo podstatne zm?ny geografickych a kartografickych znalosti. Cook p?edev?im d?kladn? zmapoval ji?ni polarni oblast oceanu a na vzdalenost 120 km se p?ibli?il k pevnin? Antarktidy. ^[103] Na mapach z pozd?j?i doby se ji? Ji?ni zem? p?estala objevovat a misto ni se zakreslovala plocha mo?e a? k polu. ^{[pozn. 19]} Cook objevil mno?stvi novych ostrov? a u mnoha ostrov? objevenych jinymi mo?eplavci up?esnil jejich polohu. Objevil ?adu novych vhodnych namo?nich tras, nova nalezi?t? p?irodnich surovin a bohata lovi?t? velryb a tule??, ktera se v?ak zanedlouho stala p?edm?tem rozsahleho drancovani. ^[106]

James Cook byl 9. srpna 1775 povy?en do hodnosti kapitana (Post-captain). ^[107] Za zpravu o prevenci proti kurd?jim byl vyznamenan Copleyho zlatou medaili Kralovske spole?nosti. ^[108] Byl jmenovan ?tvrtym kapitanem Greenwichske Royal Hospital , co? v podstat? znamenalo lukrativni penzionovani s ro?nim p?ijmem ￡230 a bezplatnym ubytovanim. ^[107] 29. unora 1776 byl jednomyslnou volbou p?ijat za ?lena Kralovske spole?nosti. ^[109]

Poklidny ?ivot v Royal Hospital v?ak trval jen kratce. Ji? nasledujiciho roku byl James Cook vyslan na t?eti namo?ni pr?zkumnou vypravu .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Prameny [ editovat | editovat zdroj ]

• COOK, James ; FURNEAUX, Tobias . A Voyage Towards the South Pole and Round the World, svazek I., [online]. 2005-05-07 [cit. 2009-09-24]. (Project Gutenberg). Opis textu dila A Voyage Towards the South Pole, and Round the World; performed in His Majesty's ships The Resolution and Adventure, in the years 1772, 3, 4, and 5. Written by James Cook, commander of the Resolution. In which is included captain Furneaux's narrative of his proceedings in the Adventure during the separation of the ships. In two volumes. Illustrated with maps and charts, and a variety of portraits of persons and views and places, drawn during the voyage by Mr. Hodges, and engraved by the most eminent masters. Vol. I. , vydaneho roku 1777 v Londyn? vydavatelem W. Strahan and T. Cadell in the Strand.. Dostupne online . (anglicky)  
• COOK, James; FURNEAUX, Tobias. A Voyage Towards the South Pole and Round the World, svazek II. [online]. 2005-05-20 [cit. 2009-09-24]. (Project Gutenberg). Dostupne online . (anglicky)  
• SPARRMAN, Andrew . A Voyage to the Cape of Good Hope: Towards the Antarctic Polar circle, and Round the world: But chiefly Into the Country of the Hottentos and Caffres, from the Yaer 1772, to 1776 . London: G.G.J. and J. Robinson, Pater-noster-row, 1785. Dostupne online .  

Sekundarni literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• AUGHTON, Peter. Na palub? Resolution . Praha: BB/Art, 2007. 251 s. ISBN   978-80-7381-148-8 .  
• BEAGLEHOLE, John Cawte. The Life of Captain James Cook . Stanford: Stanford University Press, 1974. 760 s. Dostupne online . ISBN   0-80472-009-6 . (anglicky)  
• COOK, James. Cesta kolem sv?ta . Praha: Panorama, 1982. 320 s.  
• COOK, James. The Journals . London: Penguin Classics, 2003. 672 s. Dostupne online . ISBN   0-14043-647-2 . (anglicky)  
• FORSTER, Johann Reinhold. Obsarvations made during a voyage round the world . Honolulu: University of Hawaii Press, 1996. 446 s. Dostupne online . ISBN   978-08-2481-725-1 .  

• FORSTER, Georg. Cook, the Discoverer, facsimile . Sydney: Hordern House 276 s. ISBN   978-18-7556-749-2 .  
• FORSTER, Georg. A Voyage Round the World , edited by Nicholas Thomas a Oliver Berghof . Honolulu: Hawai'i Press, 2000. 860 s. ISBN   978-08-2482-091-6 . (anglicky)  
• HOUGH, Richard. Captain James Cook: A Biography . New York: W.W. Norton & Co., 1995. 398 s. ISBN   0-39303-680-4 . (anglicky)  
• KITSON, Arthur. The Life of Captain James Cook . Whitefish: Kessinger Publishing, 2004. 216 s. ISBN   1-41916-947-5 . (anglicky)  
• MILLS, William james. Exploring polar frontiers: A Historical Encyclopedia . Santa Barbara;: ABC-CLIO, 2003. 797 s. ISBN   1-57607-422-6 . (anglicky)  
• THOMAS, Nicholas. Cook : The Extraordinary Voyages of Captain James Cook . New York: Walker & Company, 2004. 468 s. Dostupne online . ISBN   0-80271-412-9 . (anglicky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• James Cook
• Britske imperium
• Zamo?ske objevy
• A Voyage Round the World

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Druha plavba Jamese Cooka na Wikimedia Commons
• DICKINSON, Michael. A Voyage towards the South Pole [online]. 1999 [cit. 2009-09-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-10-21. (anglicky)  
• KERL, Nate. Captain James Cook; a life full of adventure, triumph, and struggle [online]. 1998 [cit. 2009-09-24]. Dostupne online . (anglicky)  
• PARK, Stewart. Captain James Cook 1728?1779 [online]. [cit. 2009-09-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-07-10. (anglicky)  
• The Captain Cook Society [online]. [cit. 2009-09-24]. Dostupne online . (anglicky)