Doktor filozofie (z lat. philosophiae doctor ), ve zkratce PhDr. psane p?ed jmenem, je akademicky titul , ktery je ud?lovan v oblasti humanitnich, spole?enskych (a v ?esku od zru?eni ud?lovani titulu ve zkratce PaedDr. ) i pedagogickych v?d na p?islu?nych fakultach vysokych ?kol . Podminkou k jeho obdr?eni je ji? ziskany titul magistr (ve zkratce Mgr.) a slo?eni rigorozni zkou?ky z p?islu?neho v?dniho oboru, jeji? sou?asti je i obhajoba rigorozni prace . ^[1] Dnes se jedna zpravidla o fakultativni zkou?ku, nikoli o dal?i formalni studium ? nejedna se o typ studia t?etiho stupn? vysoko?kolske soustavy ( Ph.D. ? doktor). ^[2]

PhDr. je titul historicky specificky pro ?eske a slovenske univerzitni prost?edi (za spole?neho statu i v ?eskoslovenskem ?kolstvi) spolu s dal?imi tzv. malymi doktoraty (7 v ISCED ). Hovorov? se tituly ziskane rigorozni zkou?kou (PhDr., JUDr. , RNDr. apod.) tedy obecn? ozna?uji prav? jako tzv. male doktoraty. ?Doktor filozofie“ je pak rovn?? take p?eklad p?vodniho vyznamu zkratky jineho titulu ? Ph.D. (titul ?doktor“, zkratka z lat. philosophiæ doctor ), co? je ale tzv. velky doktorat (8 v ISCED , ekvivalent d?iv?j?iho CSc. ?i pozd?j?iho Dr. ); ^{[3] [4]} tento v?decky titul Ph.D. (doktor) je v?ak dosahovan po ukon?eni magisterskeho studia dal?im t?iletym ?i ?ty?letym doktorskym studiem v p?islu?nem doktorskem studijnim programu zavr?enym obhajobou diserta?ni prace (tedy neni dosahovan v ramci rigorozniho ?izeni), nejedna se tedy o ekvivalent titulu PhDr. (doktor filozofie), co? je titul magisterske urovn? (7 v ISCED ).

Nositel titulu magistr (Mgr.) mohl te? v minulosti po?adat na n?kterych fakultach i o to, pakli?e to umo??oval p?islu?ny vnit?ni p?edpis ?koly, aby mu byla stejna p?edlo?ena magisterska (diplomova) prace rovn?? uznana i jako rigorozni prace , podrobnosti v?t?inou upravoval pokyn rektora , pokyn d?kana atp. Rigorozum je ov?em v t?chto p?ipadech v ?esku i Slovensku finan?n? podmin?no ? poplatky s timto spojene jsou pak p?ijmem dane vysoke ?koly. ^{[5] [6]}

Zapis [ editovat | editovat zdroj ]

Doktorat filozofie, stejn? jako dal?i, jsou platne jak v ?esku , tak na Slovensku (diky mezinarodni smlouv? neni t?eba podstupovat tzv. nostrifikaci ). Plati pro n? i stejny zapis ? zkratka titulu se pi?e p?ed jmenem a od jmena se odd?luje mezerou, nap?. PhDr. Jan Novak . N?kdy se zkracuje na ?dr.“, pop?. na za?atku v?tneho celku jako ?Dr.“ (nap?. Na Univerzit? Karlov? vystudoval dr. Jan Novak. / Dr. Jan Novak vystudoval na Univerzit? Karlov?. )

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Do roku 1953 [ editovat | editovat zdroj ]

Doktorat filozofie bylo p?vodn? mo?ne v Rakousku ziskat po absolvovani t?i rigoroznich zkou?ek , ktere byly pevn? dany a ktere pokryvaly zakladni obory tehdej?ich studii na filosofickych fakultach ( filosofie , matematika a fyzika , v?eobecne d?jiny ). Po Thunovych ?kolskych reformach byl roku 1872 vydan novy rigorozni ?ad, ktery pro ziskani titulu PhDr. zavedl nutnost vypracovani a obhajeni diserta?ni prace , jen? mohla byt sepsana podle konkretni fakulty n?mecky, ?esky nebo take latinsky. Zarove? ov?em sni?il po?et zkou?ek na dv?, p?i?em? krat?i prvni byla op?t z filosofie, ale deletrvajici druha u? byla zam??ena na v?decky obor podle vyb?ru kandidata (d?jiny a latina nebo ?e?tina ; klasicka filologie a starov?ke d?jiny; dvojkombinace z matematiky, fyziky, chemie ?i jednoho z p?irodov?deckych obor? ? botaniky , zoologie nebo mineralogie ). Takova podoba ziskani doktoratu, p?es pozd?j?i obm?ny volitelnych p?edm?t?, existovala v podstat? a? do roku 1950 i v ?eskoslovensku , v oblasti p?irodnich v?d byl ale ud?lovan titul doktor p?irodnich v?d . ^{[7] [8] [9]} A? do roku 1953 pou?ivali studenti filosofickych fakult, kte?i ji? slo?ili alespo? jednu statni zkou?ku, neoficialni kandidatsky titul PhC. ( philosophiae candidatus ).

Po roce 1953 [ editovat | editovat zdroj ]

Po reform? vysoko?kolskeho studia z roku 1950 u? nebyly od roku 1953 ^[10] akademicke tituly ud?lovany a navrat titulu doktora filosofie tak znamenal a? dal?i zakon o vysokych ?kolach z roku 1966 . Tehdy u? ale ne?lo o nejvy??i akademicko-v?decke ocen?ni, proto?e ji? byly zavedeny po sov?tskem vzoru tzv. v?decke hodnosti ( CSc. a DrSc. ). Titul PhDr. (dle zakona doktor filosofie ) nicmen? op?t nebyl automaticky ud?lovan po absolvovani vysoke ?koly, ale mohl byt ud?len pouze pokud absolvent op?t obhajil pisemnou praci a usp??n? slo?il rigorozni zkou?ku ze zvoleneho oboru a z jeho ?ir?iho v?dniho zakladu. ^[11]

Po roce 1990 [ editovat | editovat zdroj ]

Po revoluci byl novym vysoko?kolskym zakonem z roku 1990 akademicky titul PhDr., tak jako ostatni fakultativni male doktoraty , zru?en. Misto toho byl po absolvovani ?koly ud?lovan titul magistra , ^[12] obdobn? jako v jinych zemich, kde jsou podminky pro ziskani doktoratu obti?n?j?i. Bolo?sky proces pak sjednotil evropske vysoko?kolske vzd?lavani. Pro nesouhlas s timto stavem byl od p?ijeti noveho vysoko?kolskeho zakona v roce 1998 tento titul znovu zaveden, a to nyni po dodate?ne a zpoplatn?ne rigorozni zkou?ce ? jeho ud?leni tak nep?edchazi ?adne dal?i formalni studium . Tento stav, kdy se ud?luje jak PhDr. (doktor filozofie), tak Mgr. (magistr), p?i?em? oba ozna?uji de facto stejnou kvalifikaci ( magisterskou urove? , 7 v ISCED , master's degree ), v?ak byva p?edm?tem kritiky. ^[13] Navic zde vedle toho existuje standardni mezinarodni titul Ph.D. (doktor), jako?to titul, ktery zna?i v?dce , ten se v?ak spravn? pi?e za jmenem (odd?len ?arkou). Prav? tuto kvalifikaci (8 v ISCED , doctor's degree ) vhodnou primarn? pro v?deckou, resp. pedagogickou, ?innost je pak mo?no od roku 1998 dosahnout dal?im 3-4letym studiem v doktorskem studijnim programu (doktor ? Ph.D. ), p?i?em? mezi lety 1990-1998 se jednalo o tzv. ?postgradualni studium“ (doktor ? Dr. ) a v p?edchozim obdobi (od roku 1953) se pak jednalo o tzv. ?v?deckou aspiranturu“ (zmin?ny kandidat v?d ? CSc.).

Zajem o tento titul nicmen? dlouhodob? klesa. ^[14]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Slovnikove heslo PhDr. ve Wikislovniku