한국   대만   중국   일본 
Dobro ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Dobro

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
O americkem hudebnim nastroji pojednava ?lanek dobro (nastroj) .
ikona
Tento ?lanek pot?ebuje upravy.
M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .
Konkretni problemy: zobecn?ni, chybi moralka a nabo?enstvi

Dobro je obecny pojem, odvozeny od hodnoticiho slova ?dobry“. M??e tedy znamenat to, co lze v silnem slova smyslu ozna?it za dobre. Toto ozna?eni lze zhruba chapat ze t?i stranek, ktere se navzajem nevylu?uji:

  • subjektivni dobro ? to, co t??i;
  • objektivni dobro ? to, co prospiva;
  • mravni dobro ? to, co slou?i ke cti.

Vzhledem k teto mnohozna?nosti a mo?nym zneu?itim, na n?? upozornil u? Nietzsche, se pojem dobra v moderni etice a filosofii u?iva opatrn?. Znamena nejvy??i moralni hodnotu a protiklad zla ; nicmen? ?ada filosof? se mu rad?ji vyhyba (Spinoza, Nietzsche, A. J. Ayer). [1]

Dobro ve filosofii [ editovat | editovat zdroj ]

Pokusy o definici [ editovat | editovat zdroj ]

Britsky filosof George Edward Moore ve vlivnem dile Principia ethica ( 1903 ) ov?em upozor?uje, ?e p?idavne jmeno ?dobry“ nelze nahradit ?adnym jinym a v?echny takove pokusy nazyva ?naturalistickym klamem“ ( naturalistic fallacy ).

? ?Dobro“ ? pokud tim minime tu kvalitu, kterou p?isuzujeme v?cem, o nich? ?ikame, ?e jsou ?dobre“ ? nep?ipou?ti ?adnou definici. (...) Je to jeden z t?ch nes?etnych p?edm?t? my?leni, je? samy nep?ipou?t?ji definici, nebo? pomoci nich jako?to kone?nych pojm? se naopak musi definovat v?echno ostatni, co definici p?ipou?ti. “
? G. E. Moore [2]

Moore pak kritizuje r?zne filosofy, kte?i se domnivali, ?e misto ?dobry“ mohou ?ici ??adouci“, ?dokonaly“, ?nesobecky“ a podobn?. Je sice pravda, ?e co je dobre, m??e byt take ?adouci, dokonale, nesobecke atd., nicmen? to neni tote?. Filosoficka etika sice hleda, co je r?znym ?dobrym“ v?cem spole?ne, nicmen? nesmi podlehnout omylu, ?e by tim mohla slovo ?dobry“ nahradit.

Anticka filosofie [ editovat | editovat zdroj ]

Na po?atku je ale t?eba ?ict, ?e slovo p?ekladane do ?e?tiny jako "dobro" ma v ?e?tin? spi?e vyznam prosp??nosti, ?eske slovo "dobro" je pon?kud ?ir?i a tim nejasn?j?i.

Zatimco p?idavne jmeno ?dobry“ u?ivame zcela b??n?, v r?znem smyslu a v r?znych situacich, vyjad?uje pojem dobro p?esv?d?eni, ?e v?echny tyto v?ci nakonec cosi spojuje. Tuto my?lenku p?esn?ji vyjad?uje Platon tak, ?e r?zne v?ci se v te ?i one mi?e podileji ( methexei ) na jedine a spole?ne ideji dobra. Pokud bychom tuto ideu mohli dokonale poznat, v?d?li bychom v ka?de situaci, co je dobre a co neni. N?kte?i Platonovi ?aci a nasledovnici dokonce soudili, ?e byti, dobro a pravost (ve scholasticke terminologii ens, bonum, verum ) jsou tote?: jen o jsoucim lze ?ici, ?e je dobre, a to jen tehdy, je-li zarove? i prave. ?patne a zle je bu?to neprave, anebo nedostate?n? jsouci, a zlo je nedostatek dobra.

Platonovo pojeti kritizuje Aristoteles prav? proto, ?e kdyby na?e jednani m?la vest jedina idea dobra, ztratila by se lidska svoboda a v?ichni by museli chtit a konec konc? i d?lat tote?. Proto Aristoteles misto jedine ideje dobra p?edklada jako idealy jednani ?adu r?znych ctnosti , ktere se vesm?s vyzna?uji jistou um??enosti. ?t?dry neni ani marnotratny, ani lakomy, naopak je od obojiho stejn? a podstatn? vzdalen.

Aristoteles d?li dobro na t?i druhy:

  • dobro p?ijemne ( bonum delectabile ), ktere vede k hedonizmu ,
  • dobro u?ite?ne ( bonum utile ), ktere je prost?edkem k jinemu dobru,
  • dobro vzne?ene ( bonum honestum ), ozna?ovane take jako dobro u?lechtile nebo nejvy??i dobro.

Kritiky pojmu dobra [ editovat | editovat zdroj ]

Aristoteles take upozor?uje, ?e ozna?eni ?dobry“ u?ivame v?dycky v jiste situaci a ze zku?enosti vime, ?e co je jednou nebo pro n?koho dobre, m??e byt jindy a pro jineho nedobre nebo dokonce ?patne. Proto se Immanuel Kant sna?i u?ivani slova ?dobry“ siln? omezit a na jednom mist? ?ika, ?e skute?n? dobra je jen a jedin? dobra v?le. [3] Je?t? radikaln?j?i postoj zastaval Friedrich Nietzsche . Lide, kte?i se odvolavaji na dobro, se podle n?ho vyhybaji vlastnimu rozhodovani a odpov?dnosti; ?lov?k si proto ma ?tvo?it“ sve ctnosti a o svych rozhodnutich ne?ikat, ?e jsou dobra, ale ?tak jsem tomu cht?l ja“. [4]

Novy zajem o pojem dobra [ editovat | editovat zdroj ]

Podle N. Hartmanna je dobro zakladni mravni hodnota, ktera m??e nabyvat r?zne formy podle toho, jak se definuje jeho vztah k ostatnim zakladnim mravnim hodnotam; za takove hodnoty poklada vzne?enost, plnost a ?istotu. Vzne?ene interpretuje dobro velkodu?n? a velkoryse jako to co je vysoke a idealni . Plnost zase interpretuje dobro ve smyslu co mo?no nejrozmanit?j?i a nejv?estrann?j?i u?asti na hodnot?. ?istot? jde o to, aby se jednodu?e a p?esn? zam??ovala na dobro jako jedine co je t?eba. Z t?chto r?znych interpretaci dobra vyplyvaji r?zne typy etosu a moralky .

V posledni dob? se pojem dobra v ?ir?im slova smyslu op?t o?ivil, a to v souvislosti s obnovenym zajmem o etiku ctnosti. Ve velmi hlubokem smyslu uva?ovala o dobru Simone Weilova a Alasdair MacIntyre v knize Zanik ctnosti rozli?uje dvoji dobro: dobro vnit?ni ( intrinsic ), nap?iklad pot??eni ze hry, a dobro vn?j?i, nap?iklad odm?nu za vit?zstvi. Rozdil mezi nimi je v tom, ?e jen vnit?ni dobro motivuje hra?e, aby hrali dob?e, kde?to ?lov?k motivovany pouze vn?j?im dobrem m??e chtit dosahnout vit?zstvi t?eba podvodem.

Lao-c’ o dobru [ editovat | editovat zdroj ]

ikona
Tato ?ast ?lanku pot?ebuje upravy.
M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ji vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .
  • Nejvy??i dobrota je jako voda.
  • U?itek vody je v tom, ?e prospiva mnohym, ale sama ne?kodi.
  • Uspokojuje se s misty, kterymi lide pohrdaji.
  • Proto je blizka Tau .
  • Dobrota se p?i byti projevuje v mist?, p?i my?leni v hloubce, p?i davani v lasce, p?i hovoru v pravd?, p?i vladnuti v po?adku, p?i p?sobeni ve zp?sobilosti, p?i konani v pravem ?ase.
  • Kdo se nepovy?uje, z?stava bez uhony.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Ritter-Grunder, Historisches Worterbuch 3, sl. 967-972.
  2. ↑ G. E. Moore, Principia ethica . I. §10. [1]
  3. ↑ I. Kant, Metaphysik der Sitten I.
  4. ↑ F. Nietzsche, Tak pravil Zarathustra . Praha 1992

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • E. Kohak, ?lov?k, dobro a zlo: kapitoly z d?jin moralni filosofie . Praha: Je?ek, 1993 - 271 s. ISBN   80-901625-3-3
  • G. W. Leibniz, Theodicea: pojednani o dobrot? Boha, svobod? ?lov?ka a p?vodu zla . Praha: OIKOYMENH, 2004 - 413 s. ISBN   80-7298-094-7
  • A. MacIntyre, Ztrata ctnosti: k moralni krizi sou?asnosti . Praha: OIKOYMENH, 2004 - 332 s. ISBN   80-7298-082-3
  • F. Nietzsche, Mimo dobro a zlo: p?edehra k filosofii budoucnosti . Praha: Aurora, 2003 - 199 s. ISBN   80-7299-067-5
  • Ritter ? Grunder, Historisches Worterbuch der Philosophie . Basel 1981nn. Heslo Gut. Sv. 3, sl. 937-972.
  • M. R??i?ka, Informace a dobro . Praha: Je?ek, 1993 - 82 s. ISBN   80-901625-2-5
  • S. Weilova, Dobro, mez a rovnovaha: vybor ze Se?it? . Praha: Mlada fronta, 1996 - 177 s. ISBN   80-204-0596-8
  • A. N. Whitehead, Matematika a dobro a jine eseje . Praha: Mlada fronta, 1970 - 121 s.
  • ?i?an, Pavel; Brichcin, Petr (2001): Dobro, zlo a lidsky vztah v Jungovske perpektiv? . In I. Schuller (ed.), Psychologia pre bezpe?ny svet (22- 27). Bratislava: Stimul

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dobro&oldid=22029508 “