DivX
je zna?ka produkt? vytvo?enych spole?nosti DivX, Inc. (d?ive DivXNetworks), v?etn? obrazoveho
kodeku
kompatibilniho se standardem
MPEG-4
. Tento kodek se diky sve schopnosti kvalitni
komprese
film? na vyrazn? men?i velikost velice ?asto pou?iva pro nelegalni ?i?eni
film?
chran?nych
autorskymi pravy
. Jeho popularita v?ak vedla i k tomu, ?e velka ?ast modernich
DVD
p?ehrava?? podporuje p?ehravani film? kodovanych kodekem DivX.
Mrkajici
emotikona
ve starem kodeku ?DivX ;-)“ verze 3 odkazovala na d?iv?j?i nepovedeny pokus o vytvo?eni sit? americkych DVD p?j?oven pod podobnou zna?kou
DIVX
. Verze 4 pak byla ve skute?nosti prvni verzi kodeku DivX (jen? si z tehdy popularniho DivX ;-) 3 vyp?j?il nazev), ktery u? je (na rozdil od DivX ;-)) produktem stejnojmenne firmy. Nazev DivX je take jeji ochrannou znamkou.
Typicky celove?erni film zabira na DVD asi 4,7 gigabajt?; DivX umo?nil takovy film zkomprimovat na cca 700 megabajt? (tak?e se vejde na jedno
CD
) p?i relativn? akceptovatelne ztrat? kvality. To umo?nilo snadne (?asto ov?em nelegalni) ?i?eni takovych film? nap?. prost?ednictvim
P2P
siti.
DivX ;-) 3.11 Alpha a dal?i verze z n?j odvozene byly zalo?ene na nelegaln? upravene verzi kodeku pro MPEG-4 od spole?nosti
Microsoft
. Tento kodek, ktery v?ak nebyl kompatibilni se standardem MPEG-4, p?vodn? dovoloval pouze kompresi do soubor? formatu
ASF
, ale francouzsky hacker Jerome Rota (znamy te? pod p?ezdivkou Gej) jej pozm?nil tak, aby umo??oval i vytva?eni soubor?
AVI
. V letech
1998
?
2002
vznikalo velke mno?stvi program?, ktere vyu?ivaly kodek DivX ;-) a postupn? vyrazn? zvy?ovaly kvalitu jim produkovanych soubor?.
V roce 2000 Jordan Greenhall p?izval Rotu k zalo?eni firmy (p?vodn? nazvane DivXNetworks, p?ejmenovane na DivX v roce 2005), ktera by vytvo?ila novy, ??isty“ kodek DivX, bez pou?iti nelegaln? upraveneho kodeku Microsoftu. Vysledkem bylo nejd?iv vydani kodeku OpenDivX v?etn? zdrojovych kod? 15. ledna 2001. OpenDivX byl open-source projekt umist?ny na webovem serveru Project Mayo. Spole?n? na n?m dal?ich n?kolik m?sic? pracovali interni vyvoja?i firmy i n?kte?i externi vyvoja?i, projekt v?ak ?asem stagnoval.
Za?atkem roku 2001 zam?stnanec firmy DivX Sparky napsal novou a vylep?enou verzi kodovaciho algoritmu kodeku nazvanou encore2. Tento kod byl nakratko zahrnut do ve?ejneho repozita?e kodu OpenDivX, potom v?ak byl nahle odstran?n. Tehdej?i vysv?tleni ze strany DivX bylo ?komunita chce
Winamp
, ne Linux“. Tehdy se projekt rozd?lil. V let? se Rota p?est?hoval do San Diega, kde s Greenhallem zalo?ili firmu DivX.
Z kodu encore2 se vyvinul DivX 4.0, ktery byl vydan v ?ervenci 2001. Dal?i vyvoja?i, kte?i se podileli na OpenDivX, si vzali kodovaci jadro encore2 a zalo?ili novy open-source projekt
Xvid
. Firma DivX pak pokra?ovala ve vyvoji sveho komer?niho kodeku, verze DivX 5.0 byla vydana v b?eznu 2002. Ve verzi 5.2.1 z 8. za?i 2004 byl kodek DivX v podstat? funk?n? kompletni. Zm?ny se od te doby zam??ovaly spi?e na rychlost a roz?i?ovani hardwarove kompatibility.
V roce 2009 vy?la verze 7, podporujici modern?j?i video kompresi
H.264
a
kontejner
Matroska
.
Sou?asna verze baliku DivX obsahuje DivX Player, DivX Community Codec a DivX Web Player. Obsahuje i zku?ebni verze produkt? DivX Converter a DivX Pro Codec. Kodek DivX a DivX Player jsou k dispozici zdarma na strankach DivX. Platici zakaznici maji v registrovane verzi kodeku zvane DivX Pro p?istup k dal?im vlastnostem, mohou take pou?ivat DivX Converter, snadno pou?itelnou kodovaci aplikaci.
Hlavnimi konkurenty na trhu proprietarniho softwaru pro video kompresi jsou Microsoft s
Windows Media Video
, QuickTime firmy Apple a RealVideo od RealNetworks.
I kdy? byl kodek DivX dlouho prosluly svoji vyte?nou kvalitou, jeho
svobodny
a open-source ekvivalent Xvid dnes nabizi srovnatelnou kvalitu. Stejn? jako DivX pou?iva kompresi MPEG-4 ASP. V serii subjektivnich test? kvality na Doom9.org byl DivX pora?en kodekem Xvid ka?dy rok od roku 2003.
Proto?e video kodovane kodekem DivX je MPEG-4 ASP video, je kompatibilni i s jinymi MPEG-4 ASP kodeky. Open-source knihovna
libavcodec
z projektu
FFmpeg
umi dekodovat i kodovat MPEG-4 video, ktere m??e byt kodovano i dekodovano kodekem DivX (i jinymi MPEG-4 kodeky jako Xvid nebo libavcodec MPEG-4). V kombinaci s obrazovymi filtry MPlayeru i kodem z jinych projekt? byl zabalen do DirectShow filtru nazvaneho
ffdshow
, ktery lze pou?ivat pro p?ehravani ve v?t?in? p?ehrava?? pro Windows. Udajn? m??e nabidnout lep?i kvalitu obrazu p?i ni??im zati?eni procesoru ne? dekoder DivX.
Od standardizace H.264/MPEG-4 AVC, znameho te? jako MPEG-4 Part 10, se objevila nova generace kodek?, jako je x264. I p?es relativn? ranou fazi vyvoje tyto kodeky p?ed?ily kodek DivX v testu kvality na Doom9.org v roce 2005, diky pokro?ilej?im vlastnostem MPEG-4 Part 10. Od verze 7 podporuje kompresi H.264 i kodek DivX.