한국   대만   중국   일본 
Digitalni da? ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Digitalni da?

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie

Digitalni da? nebo internetova da? (anglicky Internet tax ) je da? , ktera se vztahuje na slu?by poskytovane na internetu . Digitalni da? zavedlo n?kolik zemi jako Italie , Francie (ob? 3%) nebo Rakousko (5%) [1] a dal?i zem? ji bu? chystaji, nebo o ni diskutuji v reakci na usp??ne obchazeni dani nadnarodnimi korporacemi , je? operuji p?eva?n? ve sfe?e digitalni ekonomiky .

Digitalni da? dle region? a zemi [ editovat | editovat zdroj ]

Organizace pro hospoda?skou spolupraci a rozvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Tato organizace p?i?la v ?ijnu roku 2019 s navrhem zdan?ni ?vysoce ziskovych a vysoce digitalizovanych obchodni model?“. [2] Tento navrh byl do 12. listopadu 2019 p?istupny ve?ejne konzultaci firmami, kterych se tento navrh tyka. Tento navrh tedy nepo?ita jen se zdan?nim digitalnich gigant?, ale take podnik? zam??enych na poskytovani spot?ebniho zbo?i (i nep?imo) nebo digitalnich slu?eb spot?ebitel?m (vyjimku by tvo?ili t??ebni pr?mysl , komodity a finance ). [2] Tento navrh take stavi na navrhu Evropske unie o nejmen?im celkovem p?ijmu. Krom toho by parametry, dle kterych by m?ly firmy platit dan?, m?ly byt individualni a nebyly bli?e specifikovany. [2]

V pr?b?hu jara roku 2020 OECD na navrhu stale pracoval i p?es probihajici ekonomickou recesi. Proto navrh, ktery ma byt hotov ke konci roku 2020 a ma vybrat celosv?tov? p?es 100 miliard dolar? vzbuzuje otazky. [3]

V prosinci 2019 vyzval Steven Mnuchin , americky ministr financi, v dopise, adresovanem generalnimu tajemnikovi OECD, aby staty pozastavily sve navrhy na zavedeni digitalni dan?. V tomto dopise nazval da? diskrimina?ni v??i americkym firmam a take pohrozil mo?nymi d?sledky, v p?ipad? jejiho zavedeni. [4] Nap?iklad Francii v prosinci americka vlada pohrozila zavedenim 100% dan? na n?ktere francouzske vyrobky v hodnot? a? 2,4 miliardy dolar?. [5]

Evropska unie [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni plan pro jednotne zdan?ni digitalnich slu?eb, v ramci Evropske unie , byl p?edstaven v b?eznu roku 2018. [6] Tento navrh po?ital s 3 % da?ovou zat??i firem s celkovym p?ijmem vy??im jak 750 milion? euro , tak?e by postihla kolem 150 sv?tovych firem. Takto zvolena mira by zarove? chranila men?i firmy a take evropske firmy, zati?ene mnohem vy??i dani. Dle Pierra Moscoviciho by m?la da? p?inest evropskym stat?m okolo 5 miliard euro. [7] Tento navrh v?ak neschvalily skandinavske zem? a nap?iklad Irsko , kde sidli n?kte?i sv?tovi internetovi giganti. Bylo proto 12. 3. 2019 rozhodnuto, ?e jednani budou vedena na sv?tove urovni, nap?iklad pod hlavi?kou OECD . [6] [8] Jednotne zdan?ni v ramci Evropske unie tedy navrhovano dale nebude.
V roce 2021 po dohod? G20 na budoucim zavedeni globalni minimalni dan? bylo zavedeni digitalni dan? v EU odlo?eno. [9]

Belgie [ editovat | editovat zdroj ]

Da? pro firmy ze zisku z prodeje dat u?ivatel? v Belgii byla navrhnuta v lednu 2019 a v b?eznu stejneho roku byla take odmitnuta. [10]

?esko [ editovat | editovat zdroj ]

V  ?esku se p?vodn? planovalo zavedeni digitalni dan? ve vy?i 7 % da? na vybrane internetove slu?by poskytovane na uzemi ?eske republiky od 1. ?ervence 2020. [11] [12] M?la se tykat spole?nosti s ro?nim globalnim obratem 750 milion? eur a vice a s minimalnim obratem 50 milion? eur na uzemi ?eske republiky . [13] Navrh po?ital se zdan?nim p?ijm? z internetove reklamy , prodeje dat shroma?d?nych o u?ivatelich a z tzv. ?vyu?iti mnohostranneho digitalniho rozhrani“. Naopak ze zdan?ni by byly vylou?eny regulovane finan?ni slu?by , prodej koncovym u?ivatel?m p?es internet , provozovani hazardnich her , poskytovani vlastn?neho digitalniho obsahu nebo obsahu, k jeho? ?i?eni poskytovatel nabyl pravo. [11] Da? by tedy museli platit v?echny podniky spl?ujici dana kriteria, bez ohledu na to, kde dana firma sidli. Platit digitalni da? by tedy, ke dni 28. dubna 2020, podle takto stanovenych kriterii nemusela ani jedna ?eska firma. [11] Navrh by se tykal p?edev?im velkych mezinarodnich podnik? jako Google , Facebook , Amazon nebo t?eba Apple . [14] [15]

Dne 24. ledna 2020 Spojene staty americke skrze americkeho velvyslance Stevena Kinga proti zavedeni digitalni dan? v ?esku oficialn? protestovaly. [16] Jako jeden z problem? uvedly, ?e da? je diskrimina?ni, toto potvrdila take pravni?ka Hana Gawlasova . [17] Da? by se tedy, dle vyjad?eni Andreje Babi?e p?i jedne z b?eznovych interpelaci , m?la sni?it; toto p?ipustila i ministryn? financi Alena Schillerova . Ta uvedla, ?e p?emy?li o dani ve vy?i 5 %, tedy stejne jako v Rakousku . [17] Alena Schillerova dale navrhla odro?eni platnosti digitalni dan? o p?l roku, tedy na za?atek roku 2021. [18] Dle vyjad?eni ministryn? Schillerove je tato da? jen provizorni, ne? vstoupi v platnost navrh OECD . [17]

Francie [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ervnu roku 2019 Francouzske narodni shroma?d?ni schvalilo navrh zakona ( GAFA ) o zdan?ni n?kterych spole?nosti na poli digitalnich technologii. Tento zakon 24. ?ervna 2019 take podepsal Emanuel Marcon . Zakon m?l platit retrospektivn? a to od 1. ledna 2019. [19] Tento zakon po?ital se 3 % zdan?nim digitalnich slu?eb a m?l p?inest dle francouzskeho ministra financi Bruna Le Mairea do francouzskeho rozpo?tu tento rok kolem 400 milion? a p?i?ti rok 650 milion? euro. [20] Zdan?ne m?ly byt slu?by poskytujici u?ivatel?m mo?nost komunikovat s ostatnimi a druhe zdan?ni se tykalo slu?eb, ktere poskytuji cilenou reklamu na zaklad? dat o u?ivatelich (nap?. Google , Facebook ). [19] Zdan?ne m?li byt take jen firmy p?esahujici globalni obrat 750 milion? eur a s minimalnim obratem 25 milion? eur na uzemi Francie . [21] Dle francouzskeho tisku takto zdan?nych firem m?lo byt celkem 30, p?i?em? 17 se sidlem v USA a jen jednou z Francie . [19]

Digitalni da? byla nakonec vybrana jen za ?ervenec roku 2019 a to v listopadu 2019. Po vyhro?ovani 100 % dani z americke strany na francouzske ?ampa?ske a syry se Francie a USA dohodly na odlo?eni dal?iho zdan?ni digitalnich gigant? na konec roku 2020, co? je termin, ktery ma OECD na prosazeni sve p?edstavy o digitalni dani. Pokud bude navrh OECD p?ijat, francouzska vlada planuje zdan?ni sjednotit dle toho standardu. [22]

Italie [ editovat | editovat zdroj ]

Navrh na 3 % da? byl p?edstaven v ?ijnu 2019 a plati od 1. ledna 2020. Tato da? se vztahuje na firmy s globalnim obratem p?es 750 milion? eur a italskym obratem p?es 5,5 milionu eur. Da? se vztahuje na internetove reklamy, p?enos u?ivatelskych informaci, platformy umo??ujici komunikaci mezi u?ivateli nebo na firmy, ktere maji provizi z obchod? mezi u?ivateli dane platformy. [23]

Tato da? se vztahuje na p?ijmy podnik? od u?ivatel? na uzemi Italie a Italsky parlament p?edpoklada, ?e diky teto dani ziska do rozpo?tu 600 milion? euro. [24]

Ma?arsko [ editovat | editovat zdroj ]

7,5 % da? byla ma?arskou vladou uvalena na provozovatele internetove reklamy. Av?ak od 1. ?ervna 2019 byla sni?ena na 0 % a to s u?innosti a? do 31. prosince 2022. [10]

Rakousko [ editovat | editovat zdroj ]

Od 1. ledna 2020 zde plati digitalni da?, ktera je uvalena na internetovou reklamu. Tuto da? musi platit pouze firmy s globalnim obratem 750 milion? euro a s p?ijm? z reklam na uzemi Rakouska p?evy?ujicich 25 milion? euro. [25]

?pan?lsko [ editovat | editovat zdroj ]

Navrh na zakon o digitalni dani byl vladou p?edstaven u? v prosinci 2019. Schvalen ministry byl v unoru 2020, av?ak schvalen ?pan?lskym parlamentem stale nebyl (k datu 28. dubna 2020). Povinnost platit digitalni da? v?ak, kv?li tlaku USA , byla posunuta a? na konec roku 2020. Povinnost platit tuto da? se vztahuje jen na firmy s globalnim obratem p?es 750 milion? euro a s minimalnim obratem ve ?pan?lsku 3 miliony euro z digitalnich slu?eb jako nap?iklad digitalni reklama nebo p?enos a zprost?edkovani dat. [10] [26]

?pan?lska vlada p?edpoklada zisk z vybirani teto dan? a? 1 miliardu euro ro?n?. [26]

Dal?i staty EU , ktere projednavaly zavedeni digitalni dan?, jsou Slovensko , Slovinsko , Litva a Polsko .

Zbytek Evropy [ editovat | editovat zdroj ]

Spojene kralovstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Od 1. dubna 2020 ve Spojenem kralovstvi plati 2 % da? provozovatele internetovych vyhledava??, socialnich medii a online tr?nic (finan?ni a platebni slu?by jsou osvobozeny). Tuto da? dale musi platit firmy s globalnim obratem p?evy?ujicim 500 milion? liber a s obratem na uzemi Velke Britanie p?es 25 milion? liber (firma, ktera tuto hranici p?ekona poprve je od placeni teto dan? v p?islu?nem roce osvobozena). [27]

Asie [ editovat | editovat zdroj ]

Turecko [ editovat | editovat zdroj ]

V prosinci roku 2019 Turecko schvalilo nejvy??i digitalni da? a to 7,5 % p?ijm? od tureckych u?ivatel?. [10] Tento zakon ve?el v platnost na za?atku b?ezna 2020 a plati pro firmy s globalnim obratem p?es 750 milion? euro a s obratem p?evy?ujicim cca 3,1 milion? euro na uzemi Turecka . Zdan?ne jsou online slu?by v?etn? internetove reklamy, prodej jakehokoli zvukoveho, vizualniho nebo digitalniho obsahu a nebo placene slu?by na socialnich mediich. [28]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ VLKOVA, Jitka. P?EHLEDN?: ?eska digitalni da?, miliardy statu i hrozba arbitra?i. iDNES.cz [online]. 2019-03-03. Dostupne online .  
  2. ↑ a b c WOLF, Karel. Za hranici pouhe digitalni dan?. Koho a jak se dotyka navrh OECD?. Lupa.cz [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupne online .  
  3. ↑ Tax Foundation [online]. 2020-04-13 [cit. 2020-04-28]. Dostupne online . (anglicky)  
  4. ↑ WOLF, Karel. Americky ministr financi varoval v?echny zem? p?ed zavedenim digitalni dan?. Lupa.cz [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupne online .  
  5. ↑ U.S. vows 100% tariffs on French Champagne, cheese, handbags over digital tax. Reuters . 2019-12-03. Dostupne online [cit. 2020-04-28]. (anglicky)  
  6. ↑ a b WOLF, Karel. Evropska digitalni da? pro Google ?i Facebook nebude, jednotlive zem? se vydavaji vlastni cestou. Lupa.cz [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupne online .  
  7. ↑ STUPP, Catherine. www.euractiv.com [online]. 2018-03-21 [cit. 2020-04-28]. Dostupne online . (anglicky)  
  8. ↑ EU ditches digital tax plan, to work for global reform. Reuters . 2019-03-12. Dostupne online [cit. 2020-04-28]. (anglicky)  
  9. ↑ https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/evropska-komise-odlozi-plan-na-zavedeni-digitalni-dane/2062938 - Evropska komise odlo?i plan na zavedeni digitalni dan?
  10. ↑ a b c d ASEN, Elke. Tax Foundation [online]. 2020-03-16 [cit. 2020-04-28]. Dostupne online . (anglicky)  
  11. ↑ a b c https://www.lupa.cz/clanky/digitalni-dan-po-cesku-jak-vypada-navrh-zakona-o-dani-z-digitalnich-sluzeb/
  12. ↑ WOLF, Karel. Navrh zakona o digitalni dani pro?el vladou, ?eka jej sn?movna. Lupa.cz [online]. 2019-11-18 [cit. 2019-12-06]. Dostupne online .  
  13. ↑ WOLF, Karel. Vladni koalice chce zm?ny v navrhu digitalni dan?. Lupa.cz [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupne online .  
  14. ↑ Ministerstvo financi do konce kv?tna p?edlo?i navrh podoby digitalni dan?. . Ministerstvo financi ?eske republiky . 30. 4. 2019.
  15. ↑ Vlada schvalila digitalni da? pro firmy jako Google a Facebook. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-04-28]. Dostupne online .  
  16. ↑ ?T24, ?TK. Ameri?ane oficialn? protestovali proti ?eskym plan?m na zavedeni digitalni dan?, ?ekl Pet?i?ek. ?T24 [online]. [cit. 2020-1-24]. Dostupne online .  
  17. ↑ a b c WOLF, Karel. Digitalni da? po ?esku: hami?nost, nebo spravedlnost?. Lupa.cz [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupne online .  
  18. ↑ OPA. Vlada nejspi? odlo?i zavedeni digitalni dan?. Schillerova navrhne i ni??i sazbu [online]. ?T24, 27. 2. 2020 [cit. 2020-02-27]. Dostupne online .  
  19. ↑ a b c France: Digital services tax (3%) is enacted - KPMG United States. KPMG [online]. 2019-07-25 [cit. 2020-04-28]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-05-16. (anglicky)  
  20. ↑ WOLF, Karel. Francouzske Narodni shroma?d?ni schvalilo navrh digitalni dan?. Lupa.cz [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupne online .  
  21. ↑ HOROBIN, William; BLOOMBERG, Aoife White |. Analysis | How ‘Digital Tax’ Plans in Europe Hit U.S. Tech. Washington Post [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2019-12-04. (anglicky)  
  22. ↑ France agrees to delay tax on tech giants. BBC News . 2020-01-21. Dostupne online [cit. 2020-04-28]. (anglicky)  
  23. ↑ INSIGHT: Italy Taxes the Digital Economy. news.bloombergtax.com [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupne online . (anglicky)  
  24. ↑ Italy to introduce web tax on digital giants from 2020. Reuters . 2019-10-16. Dostupne online [cit. 2020-04-28]. (anglicky)  
  25. ↑ Austria: Legislation introducing digital services tax - KPMG United States. KPMG [online]. 2020-02-21 [cit. 2020-04-28]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-02-20. (anglicky)  
  26. ↑ a b Spanish Digital Services Tax | WTS Global. wts.com [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupne online . (anglicky)  
  27. ↑ BIRD; GOUGH, Bird LLP-Simon; POLACCO, Giuliana. Digital Services Tax: Overview of the progress of implementation by EU Member States’ | Lexology. www.lexology.com [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupne online . (anglicky)  
  28. ↑ Turkey: Tax administration’s draft guidance on digital services tax - KPMG United States. KPMG [online]. 2020-02-06 [cit. 2020-04-28]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-06-06. (anglicky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digitalni_da?&oldid=23528509 “