한국   대만   중국   일본 
Dezinformace ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Dezinformace

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie

Dezinformace je sou?asti propagandy a je definovana jako nepravdiva informace , ktera je zam?rn? ?i?ena za u?elem oklamani lidi. [1] [2] [3] ?lov?ku, ktery zam?rn? ?i?i dezinformace, se ?ika dezinformator . Dezinformace je n?kdy zam??ovana s  misinformaci , co? je take nepravdiva informace, ale neumysln? ?i?ena. [4] Slovo dezinformace vznika p?idanim latinske p?edpony dis- ke slovu informace a znamena ?p?evraceni nebo odstran?ni informace“. Ov??ovani informaci ( fact-checking ) a zji??ovani, zda nejde o dezinformaci, je ?asov? obti?ne a naro?ne na znalosti.

Definice [ editovat | editovat zdroj ]

Podle Ministerstva vnitra ?dezinformace znamena ?i?eni zam?rn? nepravdivych informaci, obzvla?t? pak statnimi aktery nebo jejich odno?emi v??i cizimu statu nebo v??i mediim, s cilem ovlivnit rozhodovani nebo nazory t?ch, kte?i je p?ijimaji“. [5] Podle Vojenskeho zpravodajstvi dezinformace zpravidla zapadaji do n?jakeho ?ir?iho obsahu, nebo? jejich auto?i obvykle sleduji rozsahlej?i agendu, a dale pak dezinformace nemusi byt smy?lena. M??e se jednat o informaci prezentovanou v zavad?jicim kontextu, kup?ikladu vyjad?eni nevyznamnych osob m??e byt prezentovano jako odraz nalad cele spole?nosti nebo jeji vyznamne ?asti. [6] [7] N?kdy je cilem dezinformace jen zpochybnit p?vodni informaci nebo jeji pravdivostni hodnotu p?edstiranim, ?e existuje alternativni pravda nebo ?e nikdo ne?ika pravdu. Motivem dezinformatora take m??e byt vyd?lani pen?z nebo ziskani volene funkce. [8]

Lidske hledani, co je pravda , je jednim z ust?ednich temat filozofie . Detekce toho, co je dezinformace ?i fake news , je spi?e filozoficka otazka ne? logicka pravdivostni hodnota . [9] Nap?. EU nepova?uje za dezinformace neumyslne chyby, satiru a parodii ani p?edpojate zpravy a komenta?e, ktere se jako vyhran?ne jasn? identifikuji. [10]

Rozd?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Dezinformace vs misinformace

V zakladnim rozd?leni dezinformaci se rozli?uji dezinformace pasivni , kdy dochazi k manipulaci ji? existujici informace, ve smyslu jejiho zpo?d?ni, zatajeni ?i likvidace. Druhou skupinou jsou dezinformace aktivni , ktere jsou vytva?eny ?i zam?rn? pozm??ovany.

Pojem dezinformace ma sve limitace. Z definice nejsou toti? patrne nuance pro pou?iti v jednotlivych situacich. Nap?iklad, pokud je n?jaky narativ dezinforma?ni, a tedy byl ?n?kym“ vytvo?en za u?elem oklamat, neznamena to, ?e osoba, ktera dezinformaci v??i a ?i?i ji, je automaticky dezinformatorem.

Misinformace [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Misinformace .

Misinformace je chybna, ale neumyslna. N?kdo vydal nepravdivy udaj, ale ne?lo o umysl. Nap?iklad ?patny popisek fotky u ?lanku, p?eklep v desetinne ?arce, chybne misto, ?as, apod. Pokud jde skute?n? o omyl, pak se autor omluvi a informaci opravi (co? je take nejlep?i mo?ny zp?sob, jak identifikovat misinformaci). P?edpona -mis je z latinskeho ?chybny“ (v angli?tin? ji m??eme najit nap?iklad ve slov? mistake ? chyba ). Do teto definice spada i to, pokud n?kdo v dobre vi?e sdili dezinformaci a kli?ove je, zda se po upozorn?ni na omyl opravi, ?i nikoliv.

Malinformace [ editovat | editovat zdroj ]

Malinformace je pravdiva, ale je vypu?t?na za u?elem n?koho po?kodit. [11] M??e jit nap?iklad o zve?ejn?ni n??ich osobnich udaj?, r?znych citlivych informaci ze zakulisi podniku, nebo m??e jit o tzv. revenge porn ? zve?ejn?ni videa se sexualnim obsahem n?koho, kdo si to nep?eje. P?edpona z latinskeho -mal je interpretovatelna jako ??kodlivy“.

Dezinformace [ editovat | editovat zdroj ]

Dezinformace je kombinaci obojiho. Je chybna (jako misinformace ) a zarove? je umyslna (jako malinformace ) a jejim cilem je n?koho po?kodit a/nebo obelhat.

Pokud tedy n?jakou nepravdivou informaci identifikujeme, pak musime zjistit, zda se jedna o chybu, nebo umysl. To je kli?em k rozeznani misinformace a dezinformace. To stejne plati pro dezinforma?ni media ? medium, ktere ob?as ud?la chybu (kterou opravi a omluvi se za ni) nem??eme ozna?ovat za dezinforma?ni, maximaln? za nekvalitni. Pokud ov?em medium soustavn? vydava l?ive zpravy, ktere nikdy neopravi, pak se jednozna?n? jedna o medium dezinforma?ni.

Pou?iti dezinformaci [ editovat | editovat zdroj ]

Dezinformace byva vyu?ivana zejmena ve vale?nych konfliktech nebo v ramci vyzv?dnych tajnych slu?eb ( ?piona?e ).

V moderni e?e je dezinformace ?i?ena take v politickem boji prost?ednictvim medii , socialnich siti , ?et?zovych e-mail? nebo dezinforma?nich web? . Internet sni?il naklady na ?i?eni informaci a ?i?eni dezinformaci se stalo vynosnym obchodem. [12]

?i?eni dezinformaci v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

Na strachu lidi vyd?lava v ?esku ?ada osob, v?t?ina z nich si nechava posilat od svych p?iznivc? penize, av?ak kde finan?ni dary kon?i, v?t?inou nelze zjistit. [13] V ?ervnu 2023 mezi n? pat?ili (se?azeno dle dosahu): Ond?ej Ger?l (1,2 mil/m?sic), Marek Pe?l (700 tisic/m?sic), Petr Hajek (464 tisic/m?sic), David Formanek (186 tisic/m?sic), Eugen Sigismund Freimann (154 tisic/m?sic), Ivan Smetana (127 tisic), ?arko Jovanovi? (114 tisic), Jind?ich Rajchl (76 tisic), Jana Peterkova (49 tisic), Vladimir Kapal (45 tisic), Ladislav Vrabel (17 tisic), Pavel Zitko (13 tisic), Jakub Netik (12 tisic), Petr Bily (12 tisic), Jan Macha?ek (9 tisic), Patrik Tu?l (8 tisic), Lubomir Volny (7 tisic), Toma? ?ermak (1,3 tisice). [13]

?i?eni dezinformaci v minulosti [ editovat | editovat zdroj ]

Klasickou dezinformaci uplatnil athensky vojev?dce Themistokles , kdy? oklamal krale Xerxa I. pomoci zdanliv? zradne zpravy. Tim vylakal jeho lo?stvo do u?iny, kde pak ?ecke lo?stvo zvit?zilo roku 480 p?. n. l. v bitv? u Salaminy .

V politickem boji byla fale?na zprava vypu?t?na v polovin? 80. let 20. stoleti v ramci operace DENVER z KGB , ?e AIDS byl vyvinut v ramci vojenskeho vyzkumu Spojenych stat? americkych. Tuto informaci p?evzaly a vytiskly indicke noviny a nasledn? se dezinformace roz?i?ila do celeho sv?ta. [14]

Britsky leka? Andrew Wakefield publikoval v odbornem ?asopise The Lancet v roce 1998 informaci, ?e o?kovani zp?sobuje autismus . Teprve v roce 2004 popsal britsky investigativni novina? Brian Deer v ?asopisu The Sunday Times st?et zajm? Wakefielda, na zaklad? ktereho byla tato informace v?decky vyvracena, av?ak stala se sou?asti neustale opakovaneho mytu . Nasledkem toho byl Andrew Wakefield vy?azen z britskeho seznamu leka?? a na uzemi Spojeneho kralovstvi mu bylo odep?eno pravo vykonavat leka?ske povolani. [15]

V ?eskem prost?edi m?la zasadni vliv na budouci vyvoj klamna zprava o udajnem zabiti studenta Martina ?mida na Narodni t?id? na za?atku Sametova revoluce dne 17. listopadu 1989. Informaci vypustila Drahomira Dra?ska, ktera si pry famu vymyslela jen ze vzteku a z bezmoci nad tim, ?e byla na Narodni t?id? zran?na. [16]

Za ?i?eni dezinformaci bylo ozna?eno tvrzeni vlad Spojenych stat? a Velke Britanie a jejich zpravodajskych slu?eb, ?e Irak kratce p?ed invazi do Iraku v roce 2003 vlastnil zbran? hromadneho ni?eni . [17] Podle byvaleho britskeho premiera Gordona Browna byla tehdy samotna britska vlada ob?ti dezinforma?ni kampan? ze strany Spojenych stat?. [18] Pozd?ji v?ak byly odtajn?ny dokumenty o Operaci Avarice , v ramci ktere byly zbran? hromadneho ni?eni vykoupeny. Tvrzeni, ?e v Iraku ?adne ZHN nalezeny nebyly, byly tak dezinformace, ktere poskytovaly tajne operaci kryti. [19]

Vlada Socialnich demokrat? ve ?vedsku varovala p?ed ?i?enim dezinformaci a propagandy ze strany Ruska p?ed parlamentnimi volbami v roce 2018 . Vy?kolila proto u?edniky a do ?vedskych domacnosti distribuovala miliony letak? varujicich p?ed hrozbou. Po volbach provedl Oxford Internet Institute, ktery je sou?asti Oxfordske univerzity , analyzu ?i?eni fale?nych zprav a dezinformaci ve ?vedsku a zjistil, ?e okolo 80 % hlavnich zdroj? bylo domaciho ?vedskeho p?vodu, zatimco ruske zdroje p?edstavovaly pouhe 1 % URL adres. [20] [21] Rusko bylo obvin?no, ?e ke koordinovanemu ?i?eni dezinformaci vyu?iva tzv. ruske trolli farmy . [22]

Americka kyberbezpe?nostni firma New Knowledge, jeji? zpravu o udajnem ruskem p?sobeni a ovliv?ovan voleb zve?ejnil zpravodajsky vybor americkeho Senatu jako d?kaz vlivu ruskych fake news a dezinformaci ve Spojenych statech, byla v prosinci 2018 obvin?na, ?e ve spolupraci se spole?nosti napojenou na Demokraty vytvo?ila tisice fale?nych ruskych troll? na Facebooku a Twitteru , kte?i m?li b?hem senatnich voleb v Alabam? vytvo?it dojem, ?e Rusove podporuji republikanskeho kandidata Roye Moora . Moore nakonec volby do Senatu prohral. [23] [24]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Ion Mihai Pacepa and Ronald J. Rychlak . Disinformation: Former Spy Chief Reveals Secret Strategies for Undermining Freedom, Attacking Religion, and Promoting Terrorism . [s.l.]: WND Books, 2013. ISBN   978-1-936488-60-5 . S. 4?6, 34?39, 75.  
  2. ↑ BITTMAN, Ladislav . The KGB and Soviet Disinformation: An Insider's View . [s.l.]: Pergamon-Brassey's, 1985. ISBN   978-0-08-031572-0 . S. 49?50.  
  3. ↑ SHULTZ, Richard H. ; GODSON, Roy . Dezinformatsia: Active Measures in Soviet Strategy . [s.l.]: Pergamon-Brassey's, 1984. ISBN   978-0-08-031573-7 . S.  37?38 .  
  4. ↑ BURY?EK, Ji?i. Dezinformace | Co to je? [online]. 2019-07-19 [cit. 2024-05-22]. Dostupne online .  
  5. ↑ Definice dezinformaci a propagandy. mvcr.cz [online]. [cit. 18.6.2022]. Dostupne online .  
  6. ↑ Vojenske zpravodajstvi MO: Vyro?ni zprava vojenskeho zpravodajstvi za rok 2020
  7. ↑ MILLER, Carl. Focusing on ‘Disinformation’ Creates More Problems Than It Solves [online]. 2022-11-18 [cit. 2022-11-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  8. ↑ P?ehled t?ch, kte?i v ?esku vyd?lavaji na strachu lidi - Seznam Zpravy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-06-15]. Dostupne online .  
  9. ↑ Can artificial intelligence help end fake news? [online]. [cit. 2023-10-29]. Dostupne online .  
  10. ↑ Ak?ni plan proti dezinformacim [online]. 2018-12-05 [cit. 2023-10-29]. Dostupne online .  
  11. ↑ Malinformace. Nekrm kachnu [online]. [cit. 2024-05-22]. Dostupne online .  
  12. ↑ DOUBRAVOVA, Barbora. Dezinformace jako byznys. Nejvlivn?j?i vyd?lavaji i statisice m?si?n? diky p?iznivc?m. Aktualn?.cz [online]. 2024-05-15 [cit. 2024-05-21]. Dostupne online .  
  13. ↑ a b CIROKOVA, Kristina; VALA?EK, Luka?. P?ehled t?ch, kte?i v ?esku vyd?lavaji na strachu lidi. Seznam Zpravy [online]. 2023-06-15 [cit. 2024-05-21]. Dostupne online .  
  14. ↑ RENDEK, Peter. Operace ?Denver” - dezinforma?ni operace KGB a Stasi tykajici se AIDS. Minulost.cz [online]. 2019-12-16 [cit. 2024-05-22]. Dostupne online .  
  15. ↑ MMR row doctor Andrew Wakefield struck off register | Society | guardian.co.uk. www.guardian.co.uk [online]. 2010-05-27 [cit. 2018-05-19]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  16. ↑ Drahomira Dra?ska: Str?jkyn? zpravy o mrtvem ?midovi promluvila. ?T24 [online]. [cit. 2020-03-16]. Dostupne online .  
  17. ↑ WMD and the fatal war of misinformation. The Independent [online]. 25. ledna 2004. Dostupne online .  
  18. ↑ Britain was 'misled' and 'misinformed' by US over Iraq's WMDs. SBS News [online]. 5. listopadu 2017. Dostupne online .  
  19. ↑ ARMYWEB.CZ. Facka konspira?nim teoretik?m: Chemicke zbran? v Iraku opravdu byly. Armyweb.cz [online]. 2020-01-14 [cit. 2022-09-06]. Dostupne online .  
  20. ↑ Fake News Takes Its Toll on Sweden’s Elections. www.bloomberg.com . Bloomberg, 15. listopadu 2018. Dostupne online .  
  21. ↑ New report shows that Swedish election second only to US in proportion of ‘junk news’ shared. Oxford Internet Institute [online]. 6. za?i 2018. Dostupne online .  
  22. ↑ Novina?ka popsala, jak funguje ruska tovarna na fake news. ?Smrti mi pak vyhro?ovali i p?atele,‘ vzpomina. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas [cit. 2020-03-16]. Dostupne online .  
  23. ↑ Group touted by Democrats for 'bombshell' Russia report was behind Alabama Senate race tricks. Fox News [online]. 28. prosince 2018. Dostupne online .  
  24. ↑ GREENWALD, Glenn. NBC News, to Claim Russia Supports Tulsi Gabbard, Relies on Firm Just Caught Fabricating Russia Data for the Democratic Party. The Intercept [online]. 3. unora 2019. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • ?ALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky . Praha: Libri, 1999. ISBN   80-85983-75-3 .  
  • KOVA?IKOVA, Zde?ka; GROHMANN, Jan. Rusko a dezinformace. Armadni noviny [online]. 2022-10-21 [cit. 2022-11-30]. Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dezinformace&oldid=23954306 “