Demokraticke hnuti za zm?nu

Demokraticke hnuti za zm?nu
Demokraticke hnuti za zm?nu
	????? ???????? ?????? ‎
Zkratka	Da?
Datum zalo?eni	2. listopadu 1976
Datum rozpu?t?ni	14. za?i 1978
P?edseda	Jigael Jadin
Ideologie	centrismus
Zisk mandat? ve volbach
Nejvice poslanc?	15 ( Kneset 1977 )
Nejmen? poslanc?	15 ( Kneset 1977 )
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Demokraticke hnuti za zm?nu ( hebrejsky ????? ???????? ?????? ‎, Tnu'a demokratit le-?inuj ), b??n? zname pod svym hebrejskym akronymem Da? ( hebrejsky ??? ‎) byla kratce existujici usp??na centristicka izraelska politicka strana . Byla zalo?ena roku 1976 ?adou znamych nepoliticky anga?ovanych osobnosti a po po?ate?nim usp?chu po men? ne? dvou letech zanikla.

Historicke pozadi [ editovat | editovat zdroj ]

Strana byla zalo?ena 2. listopadu 1976 slou?enim n?kolika liberalnich hnuti (v?etn? ?inuj ) a p?i jejim vzniku stala ?ada ve?ejnych osobnosti, jako byli Jigael Jadin , Amnon Rubinstein , ?mu'el Tamir , Me'ir Amit , Me'ir Zorea a dal?i obchodnici, akademici, ale i n?kte?i izrael?ti Arabove .

Vznik strany byl vyust?nim rostouci nespokojenosti s hlavnimi politickymi stranami, a to p?edev?im s vladnouci stranou Ma'arach , ktera, v?etn? svych p?edch?dc?, stala v ?ele Izraele od jeho vzniku v roce 1948. Krom? jomkipurske valky , ktera se zna?n? podepsala na moralce naroda, ?elila strana Ma'arach v polovin? 70. let ?ad? skandal?. Pat?ily mezi n? nap?iklad:

Sebevra?d? ministra bydleni Avrahama Ofera pote, co za?al byt vy?et?ovan policii pro podez?eni ze zneu?ivani stranickych fond?.
Odsouzeni A?era Jadlina , designovaneho guvernera Izraelske banky , k p?ti let?m odn?ti svobody za p?ijimani uplatk? (tzv. Jadlinova afera ).
Odsouzeni Ley Rabinove , man?elky premiera Jicchaka Rabina , za vlastnictvi zahrani?niho finan?niho konta v cizi m?n? (v te dob? ilegalni).

P?vodn? se strana jmenovala Demokrate-?inuj ( hebrejsky ????????-????? ‎, Demokratim-?inuj ), av?ak zakratko byla p?ejmenovana na Demokraticke hnuti za zm?nu , a stejn? jako u ?ady jinych izraelskych politickych stran, se mezi ve?ejnosti ujal jeji akronym ? Da?. Nov? vznikla strana zaujala ve?ejnost a b?hem n?kolika tydn? od sveho zalo?eni m?la ji? vice ne? 37 tisic ?len?. Strana byla v Izraeli pr?kopnikem vyu?iti primarnich voleb (primarek) k sestaveni kandidatni listiny strany, co? m?lo poukazat na demokrati?nost strany a zabranit vyu?ivani styk? k za?azeni do kandidatni listiny. V te dob? byly kandidatni listiny sestavovany stranickymi sekretariaty, av?ak od konce 70. let ji? prakticky v?echny strany (s vyjimkou ultraortodoxnich jako je ?as ?i Sjednoceny judaismus Tory ) nasledovaly p?iklad Da?e a zavedly system vnitrostranickych primarnich voleb.

Ve svem prvnim volebnim klani ve volbach v roce 1977 si strana vedla p?ekvapiv? dob?e a ziskala 15 ze 120 poslaneckych mandat? v Knesetu . Diky tomuto zisku se stala t?eti nejv?t?i parlamentni stranou. Ve volbach v roce 1977 p?elomov? usp?la pravice v podob? Likudu premiera Menachema Begina , nasledovana Ma'arachem Jicchaka Rabina. Begin po volbach vytvo?il pravicovou vladu s t?snou parlamentni v?t?inou, kterou krom? Likudu tvo?ily strany ?lomcijon (strana Ariela ?arona ), Narodni nabo?enska strana a Agudat Jisra'el .

P?t m?sic? po zahajeni funk?niho obdobi Knesetu byl Da? v listopadu 1977 p?izvan do vlady. Strana se vstupem souhlasila a ziskala tak n?kolik ministerskych portfolii: Me'ir Amit se stal ministrem dopravy a ministrem komunikaci , ?mu'el Tamir se stal ministrem spravedlnosti a Jigael Jadin byl jmenovan mistop?edsedou vlady .

Strana v?ak nedokazala nalezt kontrolu nad rovnovahou sil a za?aly se mno?it vnit?ni rozpory. To vedlo k postupne dezintegraci a naslednemu rozpadu na t?i samostatne subjekty. Dne 14. za?i 1978 stranu opustilo sedm poslanc?, aby zreformovali ?inuj, dal?ich sedm zalo?ilo stranu Tnu'a demokratit ( Demokraticke hnuti ) a Asaf Jaguri zalo?il stranu Ja'ad . Strany ?inuj a Ja'ad nakonec opustili vladni koalici, zatimco Demokraticke hnuti ve vlad? setrvalo.

Ani nov? vznikle strany v?ak nem?ly dlouheho trvani, a tak se postupn? za?alo rozpadat i Demokraticke hnuti. V roce 1980 jej opustili t?i z jeho sedmi ?len?, aby zalo?ili stranu Achva a krom? nich te? Mordechaj Elgrably , ktery z?stal neza?azenym poslancem. ?ty?i m?sice p?ed volbami v roce 1981 se hnuti rozpadlo upln? a Tamir, Jadin a Binjamin Halevy z?stali po zbytek funk?niho obdobi Knesetu neza?azenymi poslanci. Tamir p?i?el v roce 1980 o sv?j ministersky post, t?eba ?e Jadin i nadale z?stal mistop?edsedou vlady. Nakonec se rozpadla i strana Achva, kterou p?ed koncem funk?niho obdobi Knesetu opustili dva z jejich t?i poslanc?. K dal?im zm?nam do?lo, kdy? dva poslanci ?inuj p?e?li k Ma'arachu.

Situace pote [ editovat | editovat zdroj ]

Jedinou stranou, ktera na izraelske politicke scen? stanula del?i dobu byla ?inuj, ktera jako jedina z nastupnickych stran Da? kandidovala ve volbach v roce 1981. V roce 1992 se nakonec spojila se stranami Mapam a Rac , ?im? vznikl Merec . Strana v?ak nakonec b?hem 14. Knesetu se v polovin? 90. let pod vedenim Avrahama Poraze z teto strany vystoupila.

?inuj nakonec postihl stejny osud jako jeji n?kdej?i mate?skou stranu Da?. Ve volbach v roce 2003 zaznamenala mimo?adny zisk patnacti mandat? (oproti ?esti v p?edchozich volbach ), ?im? se stala t?eti nejsiln?j?i stranou po Likudu a Stran? prace . Stala se sou?asti koali?ni vlady Ariela ?arona, kterou nakonec koncem roku 2005 opustila pro neshody v otazce statniho rozpo?tu. P?ed volbami v roce 2006 se strana rozpadla ve t?i uskupeni pote, co v?t?ina jejich stavajicich poslanc? neusp?la v primarnich volbach strany. ?adne ze zmin?nych t?i uskupeni v?ak ve volbach neusp?lo.

?lenove Knesetu [ editovat | editovat zdroj ]

Kneset (po?et poslanc?)	?lenove Knesetu
9. (15)	Me'ir Amit , ?afik As'ad , Zejdan Ata?i , Mordechaj Elgrably , David Golomb , Binjamin Halevy , Akiva Nof , Amnon Rubinstein , ?mu'el Tamir , ?mu'el Toledano , Mordechaj Vir?ubski , Stef Wertheimer , Jiga'el Jadin , Asaf Jaguri , Me'ir Zorea (nahradil jej ?lomo Elijahu )