David Roberts
(
24. ?ijna
1796
Edinburgh
?
25. listopadu
1864
Londyn
) byl
skotsky
mali?
, znamy ?adou podrobnych kreseb a maleb z
Egypta
a
Blizkeho vychodu
, ktere provad?l podle svych skic b?hem dlouhe cesty po regionech (1838?1840). Tato prace, a jeho velke olejomalby podobnych pamatek, z n?j ud?laly p?edniho mali?e
Orientu
.
Jeho dilo je vyznamne pro detailni kresby zachycujici p?vodni stav
egyptskych
a
blizkovychodnich
pamatek. V te dob? neexistovala
fotografie
a od poloviny 19. stoleti ji? zapo?aly na n?kterych mistech archeologicke prace, ktere vyrazn? zm?nily okoli pamatek.
V roce 1841 byl zvolen kralovskym akademikem.
David Roberts se narodil ve
Stockbridge
,
Edinburgh
.
Narodil se v chude rodin? ?evce, od deseti let musel pracovat, pomahal dekoraterovi s malbou um?leho mramoru, pravd?podobn? u mali?e Gavina Beuga a studiu um?ni se v?novala jen ve?er. Svou prvni placenou praci dostal v roce 1815, kdy se p?est?hoval do Perthu rok pracoval jako mali? pokoj?.
V roce 1816, za?al pracovat jako asistent scenografa divadla Pantheon v
Edinburghu
, co? byl po?atek jeho kariery mali?e a vytvarnika divadelnich dekoraci. V roce 1819 se stal vytvarnikem divadelnich scen kralovskeho divadla v
Glasgow?
. Tam se setkal se skotskou here?kou Margaret McLachlan. Vzali se v roce 1820 a p?esto?e man?elstvi netrvalo dlouho, narodila se jim roku 1821 dcera Christine.
?ivil se jako vytvarnik divadelnich scen, a take za?al malovat obrazy technikou olejomalby.
V roce 1820 se sp?atelil s um?lcem Williamem Clarksonem Stanfieldem, potom co ukon?il malby v Pantheonu v Edinburghu. V roce 1821 p?ijal Instit vytvarneho um?ni v Edinburghu t?i jeho obrazy (Pohledy z Melrose a opatstvi Dryburgh), dv? z nich zakoupil. Na navrh Stanfielda Roberts take poslal roku 1822 t?i obrazy na vystavu d?l ?ijicich um?lc?, ktera se konala v Edinburghu.
V roce 1822 Londynske divadlo
Coburg
(nyni
Old Vic
), nabidlo Robertsovi praci mali?e a vytvarnika divadelnich dekoraci. Odplul z
Leithu
s man?elkou a ?estim?si?ni dcerou Christine a usadili se v Londyn?. N?jakou dobu pracoval v divadle Coburg, ne? za?al spole?n? se Stanfieldem pracovat pro Kralovske divadlo (Theatre Royal) v Drury Lane na
dioramatech
a panoramatech.
Jeho rodinny ?ivot nebyl p?ili? idylicky, Margaret propadla alkoholu a v roce 1831 ji Roberts poslal zp?t do Skotska, aby se o ni starali jeji p?atele.
V roce 1824 vystavoval v
Britskem institutu
dal?i obraz
opatstvi Dryburgh
a poslal dv? prace na prvni vystavu do nov? zalo?ene
Spole?nosti britskych um?lc?
.
Na podzim roku 1824 nav?tivil Normandii. Jeho obrazy z teto cesty polo?ily zaklady jeho v?hlasu dokumentatora. Jeden z nich, obraz katedraly Rouen, se prodal za 80 guineji. Zatimco si budoval pov?st skv?leho um?lce, jeho obrazy byly take komer?n? usp??ne. Vyd?lky ziskal z Covent Garden ze scen pro londynskou premieru Mozartovy opery
Unos ze serailu
v roce 1827, maloval kulisy pro pantomimu
Namo?ni vit?zstvi Navarina
a dv? panoramata vytvo?il spole?n? se Stanfieldem.
B?hem druhe poloviny dvacatych let, krom? anglicke a skotske sceny, maloval obrazy vyznamnych staveb ve Francii, v?etn?
Amiensu
,
Caen
,
Dieppe
,
Rouenu
,
Antverp
,
Bruselu
a
Gentu
. N?kdy namloval vice variant stejne sceny obrazu jen s drobnymi rozdily.
Od roku 1829 pracoval jako um?lec na plny pracovni uvazek. Tohoto roku vystavoval obraz
Odchod Izraelit? z Egypta
, na kterem se poprve projevil jeho styl, diky n?mu? se stal sv?toznamym. V roce 1831 ho spole?nost britskych um?lc? zvolila za sveho prezidenta, p?i?tiho roku odcestoval do ?pan?lska a
Tangeru
. Vratil na konci roku 1833 se spoustou skic, ktere rozpracoval do p?ita?livych, popularnich obraz?.
Britsky Instit vystavoval jeho obraz
Interier katedraly v Seville
v roce 1834, ktery se prodal za 300 liber. V roce 1837 byl vydan vyb?r z jeho
Picturesque Sketches
(malebnych skic) ve ?pan?lsku jako
litografie
. V Londyn? se seznamil a sp?atelil s um?lci, jako
Edward Thomas Daniell
a
John Linnell
.
Mali?
William Turner
jej p?esv?d?il, aby opustil malbu evropskych lokalit a stal se sv?tovym um?lcem. Roberts vyplul do Egypta dne 31. srpna 1838, n?kolik let po Owenu Jonesovi. Jeho zam?rem bylo vytvo?it skici pro obrazy a litografie s exotickymi nam?ty, ktere by prodaval ve?ejnosti. V tomto obdobi byl Egypt v mod?, mi?ili tam cestovatele, archeologove, sb?ratele a milovnici staro?itnosti, lide kupovali dila inspirovana Vychodem nebo zobrazujici velke pamatky starov?keho Egypta.
Roberts na dlouhe cest? v letech 1838-1839 nav?tivil
Egypt
,
Nubii
, Sinajsky poloostrov, Svatou zemi (Izrael),
Jordansko
a
Libanon
. Po celou dobu cesty piln? kreslil ?adu skic.
v Alexandrii p?ijal Robertse
Muhammad Ali Pasha
dne 16. kv?tna 1839, kratce p?ed jeho navratem do Britanie. Pozd?ji namaloval tuto scenu (z?ejm? zpam?ti) pro t?eti svazek litografii z Egypta a Nubie.
- Odchod Izraelit? z Egypta
(1829)
- Velke schodi?t? ve Stafford House
(1832), Vlada Spojeneho kralovstvi, Art Collection
ARCHIVED CONTENT DCMS | GAC
- Interier katedraly v Seville
(1834)
- Obrazy z Kahiry
(1840), Kralovske sbirky,
hrad Windsor
- Chram v Dende?e
(1841)
- Brana Velkeho chramu v Baalbeku
(1841)
- Ruiny Velkeho chramu v Karnaku, v Hornim Egypt?
(1845), David Roberts, R.A (Scottish, 1796?1864) ? v aukci Christie's
- Pohled na Do?eci palac, piazzettu a chram Santa Maria della Salute v Benatkach
(1852) - v online aukci
- Kostel jezuit? s vyhlidka na Grand Canal v Benatkach
(1854), Yale Center Britskeho um?ni, Paul Mellon Collection, New Haven, Connecticut
- Edinburg z Calton Hill
(1858)
- Dogana a chram Santa Maria della Salute v Benatkach
(1862) Sheffield Gallerie & Museum Trust
- Malebne skici ze ?pan?lska
(Londyn, 1835-36)
- Svata zem?, Syrie, Idumea, Arabie, Egypt a Nubie
(Londyn 1842-49, 3 svazky)
- Egypt a Nubie
(Londyn 1846-49, 3 svazky, pozd?ji tisk: Londyn 1856, 6 svazk?)
- M?sta v severni Africe
(Londyn 1852)
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
David Roberts (painter)
na anglicke Wikipedii.