Dareios III. Kodomannos
(
?ecky
Δαρε?ο?
,
staropersky
Darajavau?
[
]; kolem
380 p?. n. l.
?
330 p?. n. l.
) byl
persky
velkokral
z rodu
Achaimenovc?
vladnouci v letech
336
?
330 p?. n. l.
[1]
Jeho otcem byl
Arsanes
, vnuk krale
Dareia II.
, matkou Sisygambis, dcera
Artaxerxa II.
[2]
Dareios III. byl posledni achaimenovsky kral, ktery ovladal celou ?i?i, jeho kratkodoby nastupce
Bessos
(u?ivajici jako kral jmena Artaxerxes IV.) m?l v moci ji? jen vychod monarchie.
Dareia dosadil na tr?n, stejn? jako jeho p?edch?dce
Arsa
, vlivny
eunuch
Bagoas
, ktery z?ejm? doufal, ?e novy kral bude je?t? poslu?n?j?im vykonavatelem jeho v?le ne? ten p?edchozi. Av?ak Dareios se brzy osv?d?il jako ?inorody a energicky vladce: b?hem velmi kratke doby odstranil Bagoa,
[3]
potla?il vzpouru v
Egypt?
a zatla?il do defenzivy
makedonske
oddily, ktere vyslal do
Male Asie
kral
Filip II.
Stabilizace pom?r? v?ak byla jen ramcova, ?i?e pot?ebovala vnit?ni reformy a na ty Dareiovi nezbyval ?as ? roku
334 p?. n. l.
se na maloasijskem pob?e?i vylodila armada
Alexandra Velikeho
, syna zavra?d?neho Filipa II., a za?ala etapa nep?etr?itych vojenskych konflikt?.
Valka zpo?atku probihala bez Dareiovy osobni u?asti, pod vedenim mistnich
satrap?
. Ti ale nebyli schopni Alexandr?v postup zastavit (
bitva u Graniku
),
[4]
tak?e se do ?ela vojska, shroma??ovaneho z cele ?i?e, postavil sam kral. Ke st?etnuti do?lo na pomezi
Syrie
a
Kilikie
v listopadu
333 p?. n. l.
(
bitva u Issu
),
[5]
a t?eba?e se boj nevyvijel pro perskou stranu nep?izniv?, v rozhodujici chvili Dareios ?ztratil hlavu“ a z bitvy uprchl. To rozhodlo o vysledku.
V nasledujicich dvou letech Alexandr obsadil
Foinikii
a pronikl do Egypta, kde ho p?ivitali jako osvoboditele.
[6]
Dareios zatim sestavoval novou armadu, s ni? cht?l Makedonc?m zahradit cestu do nitra sve ?i?e. Jeho snaha byla tem?? usp??na, av?ak
bitva u Gaugamel
v
Mezopotamii
, vybojovana
1. ?ijna
331
, skon?ila nakonec perskou pora?kou.
[7]
Presti? achaimenovskeho vlada?e byla t??ce ot?esena.
Darei?v ?ivot se nyni zm?nil v tak?ka nep?etr?ity ut?k p?ed postupujicim Alexandrem. Znova a znova se persky kral pokou?el organizovat odpor, ale marn?. Musel se uchylit do centralnich oblasti ?i?e, do
Medie
, a bezmocn? sledovat, jak se hrouti jeho vlada. Nakonec ho dal
baktrijsky
satrapa Bessos, jen? rovn?? pochazel z achaimenovskeho rodu, v roce
330 p?. n. l.
zavra?dit a sam se prohlasil kralem.
[8]
V tuto dobu le?ela achaimenovska ?i?e ji? v podstat? v troskach.
Dareios po sob? zanechal dceru
Stateiru
, kterou si v roce
324 p?. n. l.
vzal za ?enu
Alexandr Veliky
. Kral tim cht?l docilit panovnicke legitimity a i jinak v?emo?n? navazoval na perske tradice. Achaimenovskou rezidenci
Persepolis
v?ak nechal p?esto vyplenit.
Vzdor katastrofalnimu pr?b?hu valky s Alexandrem hodnotili anti?ti auto?i Dareia spi?e pozitivn? a vyzdvihovali p?edev?im jeho state?nost.
[9]
Vnimali ho jako mu?e, ktery byl nucen bojovat proti mimo?adn? nadanemu vojev?dci, a to s velmi r?znorodou, heterogenni armadou. Vojenska slabost Persie byla patrna u? ?adu desetileti.
- ↑
SVOBODA, Ludvik, a kol.
Encyklopedie antiky
. 1. vyd. Praha: Academia, 1973. 741 s. S. 132.
- ↑
K Dareiovu p?vodu viz
Diodoros
, 17, 5, 5?6;
Iustinus
, 10, 3, 3?6;
Plutarchos
,
Moralia
326F;
Strabon
, 15, 3, 24.
- ↑
Diodoros 17, 5, 6.
- ↑
Arrianos
,
Ta?eni Alexandra Makedonskeho
1, 13?19.
- ↑
Diodoros 17, 33?36.
- ↑
Diodoros 17, 49, 1?2.
- ↑
Arrianos,
Ta?eni Alexandra Makedonskeho
3, 7?15.
- ↑
Arrianos,
Ta?eni Alexandra Makedonskeho
3, 21, 25.
- ↑
Diodoros 17, 6, 1; Iustinus 10, 3, 3.
- ARRIANOS.
Ta?eni Alexandra Makedonskeho
. P?eklad Jaromir B?lsky. Praha: Na?e vojsko, 1989. 261 s.
ISBN
80-206-0045-0
.
- KLIMA, Otakar.
Slava a pad stareho Iranu
. Praha: Orbis, 1977. 252 s.
- WIESEHOFER, Josef.
Das antike Persien. Von 550 v. Chr. bis 650 n. Chr.
. Munchen ; Zurich: Artemis und Winkler, 1993. 426 s.
ISBN
3-7608-1080-2
. (n?mecky)