Dale Weldeau Jorgenson
Jorgenson 2015
Narozeni	7. kv?tna 1933 Bozeman
Umrti	8. ?ervna 2022 (ve v?ku 89 let) Cambridge
Bydli?t?	Bozeman (od 1933) Cambridge (od 1969)
Narodnost	americka
Alma mater	Harvard University (Ph.D., 1959) Reed College (B.A., 1955)
Povolani	ekonom
Zam?stnavatele	Harvardova univerzita Kalifornska univerzita v Berkeley
Ocen?ni	Medaile Johna Batese Clarka Americke ekonomicke spole?nosti (1971)
Funkce	prezident
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Dale Weldeau Jorgenson ( 7. kv?tna 1933 Bozeman , Montana ? 8. ?ervna 2022 , Cambridge , Massachusetts ) byl profesorem na Harvardov? univerzit? v oboru ekonomie a profesorem na Harvard Kennedy School. Dale slou?il jako p?edseda oboru ekonomie v letech 1994 a? 1997.

Ocen?ni a ?lenstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Jorgenson byl ohodnocen ?lenstvim v Americke filozoficke spole?nosti (1998), Kralovske ?vedske akademii v?d (1989), Narodni akademii v?d Spojenych stat? americkych (1978) a na Americke akademii um?ni a v?d (1969). Byl zvolen jako ?len do Americke asociace pro rozvoj v?dy (AAAS) (1982), Americke statisticke asociace (1965), a Ekonometricke spole?nosti (1964). Byl mu ud?len ?estny doktorat fakultou socialnich v?d na univerzit? v Uppsale (1991), univerzitou v Oslu (1991), univerzitou Keio v Tokiu (2003), univerzitou v Mannheimu (2004), univerzitou v ?im? (2006), Vysokou ?kolou ekonomickou ve Stockholmu (2007), ?inskou univerzitou v Hongkongu (2007) a univerzitou Kansai (2009).

Jorgenson slou?il jako prezident Americke ekonomicke asociace v roce 2000 a v roce 2001 byl jmenovan vyznamnym ?lenem asociace. V roce 1991 byl jednim ze zakladajicich ?len? vyboru pro v?du, technologie a ekonomicke zasady v Narodni rad? pro vyzkum, a slou?il jako p?edseda rady v letech 1998 a? 2006. Dale byl p?edsedou sekce 54, ekonomickych v?d v Narodni akademii v?d Spojenych stat? americkych mezi lety 2000 a? 2003, a byl prezidentem Ekonometricke spole?nosti pro rok 1987. V roce 2000 byl prezidentem Americke ekonomicke asociace. Dnes zastava pozici viceprezidenta ve Spole?nosti pro ekonomicka m??eni (SEM).

V roce 1971 mu bylo ud?leno presti?ni ocen?ni Medaile Johna Batese Clarka Americke ekonomicke spole?nosti. Medaile je ud?lovana ka?doro?n? a to ekonomovi, kteremu se do svych ?ty?iceti let poda?ilo dosahnout vyznamneho p?isp?vku v oboru ekonomie. Citace z ocen?ni:

?Dale Jorgenson svou praci ovlivnil ?istou ekonomickou teorii (nap?. praci na r?st dualni ekonomie) a statistickou metodu (nap?. systemem metod odhadu racionalniho distribuovane zpo?d?ni). Jeho hlavni oblast expertizy je na pomezi ekonomie a analyzy. Jeho dlouholete zkoumani determinant? pro investi?ni vydaje budou jist? dlouho mezi nejlep?imi p?iklady v uzkem vztahu teorie a praxe v ekonomii.“

Je take zastancem uhlikove dan? z emisi sklenikovych plyn? jako prost?edku ke sni?eni globalniho oteplovani . Jeho vyzkum byl take pou?it k obhajob? FairTax, navrhu da?ove reformy ve Spojenych statech nahradit v?echny federalni dan? ze mzdy a dan? z p?ijmu (firemni i osobni) narodni maloobchodni dani z prodeje a m?si?ni da?ove slevy pro domacnosti ob?an? a legalnich zahrani?nich rezident?. Nicmen?, Jorgenson podporuje da?ovy plan jeho vlastni vyroby, ktery nazyva Efektivni zdan?ni p?ijm?. Je popsan v jeho knize Investice. Tento p?istup by zavedl r?zne da?ove sazby na p?ijmy typu nemovitosti a p?ijmy z prace.

Vyzkum [ editovat | editovat zdroj ]

Jorgensonova prace z roku 1963 s nazvem ?Teorie kapitalu a investi?ni chovani“ p?edstavila v?echny d?le?ite rysy kapitalovych naklad? pou?itych v nasledujici literatu?e. Jeho hlavnimi inovacemi byly odvozeni investi?ni poptavky z modelu kapitalu jako vyrobniho faktoru a za?len?ni da?oveho zachazeni s kapitalovymi p?ijmy do ceny vstupniho kapitalu. V roce 1971 Jorgenson zkoumal empiricky vyzkum investic v ?asopise ekonomicke literatury. Ve stejnem roce mu byla ud?lena Medaile Johna Batese Clarka Americke ekonomicke asociace za vyzkum investi?niho chovani. V roce 2011 byla Jorgensonova prace vybrana jako jedna z 20 nejlep?ich praci publikovanych v prvnich 100 letech Americkeho ekonomickeho hodnoceni.

Rozhodujici role investic [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2005 Jorgensen vysledoval obnovu americkeho ekonomickeho r?stu ke zdroj?m v jednotlivych odv?tvich pr?myslu ve sve knize ?Information Technology and the American Growth Resurgence“, kterou napsal spolu s autory Mun S. Ho a Kevin J. Stiroh.

V teto knize vyu?ili ramec d?ive popsany Jorgensonem, Frank M. Gollopem a Barbarou M. Fraumeni. K n?mu p?idali detailni informace o investicich do informa?nich technologii a softwaru.

Jorgenson a jeho spoluauto?i ukazali, ?e investice do lidskeho i finan?niho kapitalu byli zdrojem vice ne? 80 % ekonomickeho r?stu USA v p?edchozich padesati letech, zatimco r?st v celkove produktivit? vyrobnich faktor? byl zdrojem pouze 20 % celkoveho r?stu. Jorgensen a Khuong Vu zaznamenali podobne vysledky i u sv?tove ekonomiky.

Nova architektura narodnich u?t? [ editovat | editovat zdroj ]

Jorgenson a Steven Landefeld (?editel americkeho U?adu pro ekonomickou analyzu) navrhli novy system narodnich u?t?, ktery zapojuje cenu kapitalu ve?kereho majetku, v?etn? vybavy informa?nich technologii a softwaru. Tento novy system prezentovali v knize vydane v roce 2006, spole?n? s Williamem Nordhausem.

V b?eznu 2007 bylo Statistickou komisi OSN doporu?eno, aby byly Jorgensonovy zm?ny zavedeny do Systemu narodnich u?t? OSN za rok 2008. OECD manual vydany Paulem Schreyerem, ?Measuring Capital“, ma slou?it jako navod praktikant?m tohoto systemu. Tato ?nova architektura“ byla v roce 2008 take podpo?ena Poradnim vyborem pro m??eni inovaci v 21. stoleti.

V roce 2009 Jorgenson uvedl aktualizovanou verzi ?nove architektury“ ve svem vystupu p?ed Mezinarodni asociaci pro vyzkum p?ijm? a bohatstvi.

Sv?tova iniciativa KLEMS, ktera ma podporovat ekonomicky r?st a rozvoj ve sv?t?, byla zalo?ena na Harvardov? univerzit? mezi srpnem 19. a 20. 2010. Jeji databaze ma ?asem obsahovat narodni u?ty pro vice ne? 40 zemi na urovni jednotlivych pr?mysl?, a ma vyu?ivat veli?iny kapital (K), praci (labour-L), energii (E), material (M) a slu?by (S). U?ty pro 25 z 27 ?len? EU byly dokon?eny 30. ?ervna 2008, za pomoci osmnacti vyzkumnych tym? z EU .

Tato iniciativa take ve sve databazi obsahuje narodni u?ty Australie , Kanady , Japonska , Koreje a USA (zalo?ene na metodologii Jorgensona, Ho a Stiroha.) Narodni u?ty KLEMS jsou dnes sou?asti oficialnich narodnich u?t? Australie , Kanady a p?ti evropskych stat?. Sv?tova iniciativa KLEMS v budoucnu do tohoto systemu zapoji d?le?ite rostouci ekonomiky, jako nap?. Argentinu , Brazilii , Chile , ?inu , Indii , Indonesii , Mexiko , Rusko , Turecko a Taiwan .

M??eni blahobytu [ editovat | editovat zdroj ]

Jorgenson v roce 1990 navrhl ekonometricke metody pro m??eni blahobytu ve svem proslovu k Ekonometrickemu sdru?eni. Tyto metody zap?i?inily novy p?istup k formam m??eni ?ivotnich naklad? a vznik noveho m??itka pro standardy ?ivota, nerovnosti a chudoby.

Hodnoceni alternativnich opat?eni [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1993 Jorgenson a Peter J. Wilcoxen posoudili toto zhodnoceni opat?eni tykajicich se energie, ?ivotniho prost?edi, obchodu a da?ovych politik, zalo?enych na modelech ekonometricke obecne rovnovahy, ktere Jorgenson vynalezl spole?n? s Ho a Wilcoxenem. Sjednocujicim ramcem byl koncept mezi?asoveho systemu cen. Tento system balancuje momentalni poptavky a zasoby produkt? a faktory produkce. Ceny aktiv jsou spojeny se sou?asnymi hodnotami budoucich kapitalovych slu?eb skrz racionalni rovnovahu o?ekavani. Dlouhodoba dynamika ekonomickeho r?stu je zachycena skrz spojeni mezi kapitalnimi slu?bami, kapitalovymi akciemi, a p?edchozimi investicemi. Alternativni opat?eni jsou porovnavany z hlediska dopadu zm?n opat?eni na ?ivotni urove? jednotlivc? i spole?nosti. Tento p?istup byl zapojen do oficialnich pokyn? americke Environmental Protection Agency pro p?ipravu ekonomickych analyz.

Dila [ editovat | editovat zdroj ]

• Optimal Replacement Policy , spole?n? s J. J. McCall a R. Radner, Amsterdam 1967
• Measuring Performance in the Private Economy of the Federal Republic of Germany 1950?1973 , Tubingen 1975
• Productivity and U.S. Economic Growth , s F. M. Gollop a B. M. Fraumeni, Cambridge 1987
• Tax Reform and the Cost of Capital , s K.-Y. Yun, Oxford 1991
• International Comparisons of Economic Growth , Cambridge 1995
• Postwar U.S. Economic Growth , Cambridge 1995
• Capital Theory and Investment Behavior , Cambridge 1996
• Tax Policy and the Cost of Capital , Cambridge 1996
• Aggregate Consumer Behavior , Cambridge 1997
• Measuring Social Welfare , Cambridge 1997
• Econometric General Equilibrium Modeling , Cambridge 1998
• Energy, the Environment, and Economic Growth , Cambridge 1998
• Econometric Modeling of Producer Behavior , Cambridge 2000
• Lifting the Burden: Tax Reform, the Cost of Capital, and U.S. Economic Growth , Cambridge 2001
• Economic Growth in the Information Age , Cambridge 2002
• Information Technology and the American Growth Resurgence , Cambridge 2005
• A New Architecture for the U.S. National Accounts , s J. Steven Landefeld a William D. Nordhaus, Chicago 2006

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Dale W. Jorgenson na anglicke Wikipedii a Dale Jorgenson na n?mecke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Dale Weldeau Jorgenson na Wikimedia Commons