Brit?ti d?lost?elci b?hem bitvy u Gallipoli (1915)
D?lost?electvo
(zastarale
artilerie
, z latinskeho
ars tollendi
? um?ni v hazeni) je druh
vojska
zaji??ujici hlavni palebnou podporu na boji?ti. Hlav?ove d?lost?electvo p?edstavuji
d?la
(
kanony
a
houfnice
) a
minomety
, zatimco
raketove d?lost?electvo
je vyzbrojeno raketami odpalovanymi z
raketomet?
. D?lost?elecke zbran? se dale d?li na ta?ene, samojizdne (ta?ena d?la s pomocnym motorem) a
samohybne
.
[1]
Na tuto kapitolu jsou
p?esm?rovana
hesla
obranne d?lost?electvo
a
d?lost?elecka obrana
.
Krom? mobilniho d?lost?electva existuje i pozi?ni, tedy obranne d?lost?electvo: Misto pohyblivych
lafet
pou?iva pevn? ukotvene, proto miva i v?t?i ra?e a dost?el. Historicky ?lo nap?iklad o obranu p?istav? (Nap?iklad silna turecka palebna postaveni byla nami?ena na mo?e, Arabove je v?ak obe?li po pou?ti a dobyli, jak je zmin?no v p?ib?hu
Lawrence z Arabie
;) nebo n?jak jinak strategickych mist, nap?iklad horskych sedel jako pr?chod? p?es hory. (Nap?. italskofrancouzske pomezi, kde na vrcholku dosud stoji kanon z prvni sv?tove valky.)
Konstruk?n? obdobna byla
lodni d?la
modernich
bitevnich lodi
: P?vodn? p?ipevn?na k lodi pak po jejim po?kozeni stale byla cenna, bylo mo?no je p?esunout na b?eh a pou?ivat i dale, pro mistni obranu a ost?elovani proji?d?jicich nep?atelskych lodi, prodlu?ovat tak jejich trasy nebo jim upln? zamezit pr?jezd.
Na tuto kapitolu jsou
p?esm?rovana
hesla
palebne postaveni
a
palpost
.
I pevna d?la stale maji sv?j rozsah mo?nych pohyb? a z toho vyplyvajici ost?elovane palebne pole: Krom? nam?ru do vy?ky jimi lze v omezenem uhlu ota?et i do stran. S p?ichodem letectva a bombardovacich utok? vznikla pot?eba palebnych postaveni typicky p?ed m?sty, tzv.
protiletecke obrany
, ktera pou?iva rychlopalna d?la s vysokym, tem?? a? svislym nam?rem: Extremnim (a sebezni?ujicim) p?ipadem pak mohla byt i jeji
p?ehradna palba
bez mi?eni, s up?ednostn?nim rychlosti a mno?stvi p?ed p?esnosti.
Na tuto kapitolu jsou
p?esm?rovana
hesla
palebne pole
,
dopadova plocha
a
cilova plocha
.
Azimutem
,
nam?rem
, silou
nalo?e
a hmotnosti
projektilu
je dan
dost?el
d?l
a celkova ost?elovana oblast, tedy palebne pole: Co se vyst?eli take n?kam dopadne, bez ohledu, zda ?lo zasah cile, anebo ne. Obzvla?t? pro
nep?imou palbu
je typicke, ?e ost?elovana oblast a palebne postaveni nesouviseji, na map? se ani nedotykaji. Nap?iklad na?e d?iv?j?i
d?lost?elecke cvi?i?t?
a
letecka st?elnice
ve
vycvikovem prostoru Jince v Brdech
se z palebneho postaveni st?ilelo na a? ?est r?znych cilovych ploch.
Historicke d?lo na lafet?
Historicka d?la (do 1900)
D?lost?electvo se na bitevnich polich za?alo objevovat spole?n? s nastupem t???ich palnych zbrani. Nejstar?i znama d?la pochazeji z
?iny
(dynastie
zapadni Sia
) ze 13. stoleti, v Evrop? se za?ala objevovat a? v pr?b?hu v 15. stoleti. Zpo?atku hrala d?la zasadni roli p?i obran? a oblehani pevnosti, od 16. stoleti se za?alo d?lost?electvo, vzhledem ke specifice obsluhy, p?epravy i u?inku d?l, vy?le?ovat jako samostatna armadni slo?ka spole?n? s
p?chotou
a
jizdou
. V sou?asnosti p?sobi hlavn? jako podpora ostatnich armadnich slo?ek.
P?esto?e byla ta?ena d?la v pr?b?hu
studene valky
v?t?inou nahrazena samohybnymi zbran?mi, stale si udr?ela misto ve vyzbroji modernich armad. Jejich vyroba, udr?ba a provoz jsou levn?j?i a navic mohou byt snaze dopravena po mo?i a vzduchem, a to i do mist nep?istupnych t???i technice. Moderni ta?ena d?la mohou byt rychle nasazena do akce, ale na rozdil od samohybnych d?l jsou zraniteln?j?i nep?atelskou palbou.
D?lost?elecke baterie
mohou byt odhaleny a zam??eny tem?? s prvnim vyst?elem, proto pot?ebuji vypalit a potom se rychle p?esunout, aby se vyhnuly odpov?di ze strany nep?itele.
[2]
- ↑
VISINGR, Luka?.
Zbran? 21. stoleti
. Praha: Mlada fronta, 2009.
ISBN
978-80-204-1986-6
. Kapitola 5.4 D?lost?electvo, s. 75?78.
- ↑
Zbran? 20. stoleti
. Praha: Ottovo nakladatelstvi, 1997.
ISBN
80-7181-200-5
. Kapitola D?lost?electvo, s. 29?33.