D?jiny pen?z

D?jiny pen?z znamenaji jednak d?jiny platidel jako hmotnych prost?ednik? sm?ny ( mince , bankovky ), jimi? se zabyva numismatika , jednak d?jiny m?ny jako abstraktni zakonne normy pen?z . Zavedeni pen?z p?edchazela p?irodni platidla, od mu?li po drahe kovy, ktera m?la i svoji vlastni u?itnou hodnotu. Penize za?inaji ra?bou, ktera m?la zaru?ovat vahu a ryzost dane mince jako kousku kovu. Dal?i vyvoj sm??oval jednak k normovani m?ny statem, jednak k posilovani nehmotne ?i fiduciarni povahy platidel, ktera vedla k zavedeni minci z obecnych kov? a papirovych platidel ( penize s nucenym ob?hem ). V sou?asne dob? je v?t?i ?ast pen??nich zasob v ekonomice tvo?ena nehmotnymi u?etnimi ?i virtualnimi pen?zi.

P?edch?dci pen?z [ editovat | editovat zdroj ]

Prosta sm?na zbo?i za zbo?i ?ili barterovy obchod nara?ela na problem ?dvoji shody pot?eb" (angl. double coincidence ): kdo cht?l sm?nit vaji?ka za boty, musel najit n?koho, kdo nejen m?l boty na sm?nu, ale zarove? byl ochoten za n? p?ijmout vaji?ka. Proto se u? v p?edhistorickych spole?nostech za?al prosazovat zprost?edkovany obchod pomoci vzacnych, ?adoucich a trvanlivych p?edm?t?, ktere byl ka?dy ochoten p?ijmout, i kdy? je prav? nepot?eboval. Nejznam?j?imi p?iklady jsou mu?le kauri a podle zpravy cestovatele Ibrahima ibn Jakuba se v na?ich zemich v polovin? 10. stoleti platilo kousky platna. ^[1] Postupn? se v?ak prosadily hlavn? drahe kovy, proto?e byly vzacne, trvanlive a p?itahovaly i svym leskem. Krom? toho m?ly velmi maly objem a daly se tem?? libovoln? odva?ovat a d?lit. Va?ene st?ibro se jako zprost?edkovatel sm?ny u?ivalo nap?iklad v Mezopotamii u? od 5. tisicileti p?. n. l.

Podle n?kterych historik? ale penize nejprve p?edstavovaly uv?r a a? potom hodnotu pro vym?nu. ^[2] Take v?t?ina otrok? nebyla vlastn?na, ale pracovala na splaceni dluhu . ^[3] Chartalismus take poukazuje na to, ?e motivaci k zavedeni pen?z byly take dan? . ^[4] Ov?em starov?ky Egypt neznal penize a p?esto vybiral dan?. ^[5]

Mince [ editovat | editovat zdroj ]

Mince patrn? vznikly normovanim kousk? draheho kovu, aby je nebylo t?eba va?it. Chammurapiho zakonik z doby okolo roku 1770 p?. n. l. u? definuje zrnka st?ibra jako jednotky, ktere se neva?ily, nybr? po?italy. ^[6] Prvni mince v zapadni civilizaci vznikly koncem 7. stoleti p?. n. l. ve m?stech Male Asie , kde se kapky elektra (p?irodni sm?si zlata a st?ibra) ozna?ovaly ra?enou zna?kou m?sta ?i panovnika a nazyvaly stater . Souvislost s va?enim potvrzuje i to, ?e nazvy starych minci ?asto sou?asn? znamenaly i vahove jednotky, jako talent , ?ekel , peso nebo libra .

Jakmile se ra?ene mince prosadily, mohl ov?em vznikat rozdil mezi nominalni hodnotou mince a skute?nym obsahem draheho kovu. Se zakonnym stanovovanim m?ny za?ala u? ?ecka m?sta, prosadili je v?ak a? ?im?ti cisa?ove. A? do konce 19. stoleti se m?na definovala tzv. m?novym ?islem, ktere ur?ovalo, kolik minci se vyrazi z ur?iteho mno?stvi draheho kovu. Ve starov?kych Athenach se z talentu st?ibra (asi 21 kg) razilo 6.000 drachem . Proto?e se ve St?edomo?i u?ivaly jak zlate (na vychod?), tak take st?ibrne (v ?ecku) a bronzove (?im) mince, vznikly take r?zne m?nove systemy a u? cisa? Konstantin se pokusil zavest jednotnou zlatou m?nu ( solidus ).

V politicky rozt?i?t?nem st?edov?ku vznikaly a zanikaly r?zne m?ny, ?asto jen mistniho vyznamu, ktere m?ly podobnou historii: zalo?il je m?novou reformou panovnik, ale postupn? se obsah draheho kovu sni?oval, a? mince ztratila d?v?ru a zmizela. To byla st?edov?ka podoba inflace. Pot?eba neustaleho sm??ovani r?znych minci vedla ke vzniku bank (z italskeho banco , lavice, na ni? sm?narnik sed?l), nicmen? obchod siln? komplikovala. V pozdnim st?edov?ku se proto panovnici sna?ili m?nu centralizovat, p?ipadn? stanovovat i jeji sm?nny pom?r.

S rozvojem obchodu a zejmena vale?nych vydaj? v ranem novov?ku vznikala take nouze o drahe kovy. Proto za valky s Turky dal velmistr Maltezskeho ?adu roku 1565 razit drobne m?d?ne mince s napisem ?Ne kov, nybr? d?v?ra“ (lat. Non aes sed fides ). Vyjad?il tak skute?nost, ?e hodnota mince p?estavala zaviset na obsahu kovu a byla dana pouze rozhodnutim panovnika ? a ov?em ochotou trhu minci v teto hodnot? p?ijimat. ?pan?lsky import st?ibra z Ameriky krom? toho prudce srazil jeho cenu v??i zlatu a zpochybnil ho tak jako zaklad m?ny.

Bankovky [ editovat | editovat zdroj ]

P?echod na fiat m?nu bez obsahu kovu a zalo?enou pouze na d?v??e obchodnik? p?ipravil vznik sm?nek . Zajimavou formu sm?nky p?edstavovaly anglicke tally sticks , p?vodn? d?ev?ne h?lky se za?ezy, ktere ozna?ovaly sumu. H?lka se roz?tipla na dv? poloviny tak, aby na obou byly za?ezy vid?t, a p?edstavovala p?vodn? potvrzeni o zaplacene dani: polovinu si nechal vyb?r?i a druhou platce. Postupem ?asu se ukazalo, ?e h?lky mohou slou?it i jako platidlo a byly v Anglii v ob?hu a? do 18. stoleti. Papirove sm?nky, p?vodn? potvrzeni o ulo?enych pen?zich, mohly byt vystaveny ?na doru?itele“, tak?e je za mince mohl vym?nit v bance kdokoli.

Z papirovych sm?nek se v ?in? vyvinuly statni bankovky s pevnymi hodnotami u? v 11. stoleti, v Evrop? se prvni bankovky objevily v roce 1661 , kdy je z nedostatku st?ibrnych minci za?ala vydavat stockholmska banka . Lide je v?ak p?ijimali dosti neochotn?, zvla?? kdy? se ukazalo, ?e je m??e postihnout ?bankrot“, stav, kdy banka sv?j zavazek nechce nebo nem??e kryt. Tyto skute?ne bankovky se pak u?ivaly a? do 20. stoleti. Anglicka banka ( Bank of England ) dostala monopol na jejich vydavani roku 1694, kde?to nap?iklad v USA je vydavaly tisice bank, ?asto jen s mistni p?sobnosti, a? do roku 1913.

Prvni statni bankrot nasledoval po zavedeni statnich bankovek ve Francii anglickym dobrodruhem J. Lawem roku 1720 a jeho nasledky p?isp?ly ke vzniku Francouzske revoluce. V Rakousku a dal?ich evropskych zemich byly papirove penize a povinnost je p?ijimat uzakon?ny a? ke kryti dluh? statu po napoleonskych valkach a lide se jim velmi dlouho branili. Teprve ve 20. stoleti se bankovky upln? odd?lily od drahych kov?, tak?e si je jejich dr?itele u? nemohli vym?nit za drahy kov v pevn? stanovenem pom?ru. Dnes jsou drahe kovy p?edm?tem obchodu, tak?e se jejich cena m?ni, kde?to emitentem (vydavatelem) bankovek je statni banka a ru?itelem m?ny pouze stat.

Tim v?ak ?odhmot?ovani“ pen?z neskon?ilo. Kdy? se zavedly bankovni u?ty a uv?ry, nemusely byt v?echny penize kryty kovem a od 19. stoleti ani bankovkami. Naopak stale v?t?i ?ast m?nove zasoby byla a je na bankovnich u?tech, od poloviny 20. stoleti elektronickych. Penize tak u? nejsou ani papir, nybr? zaznamy v po?ita?ovych systemech. Jejich jistota se tim p?ili? nezm?nila: nadale za m?nu ru?i stat, nep?imo ale v?ichni jejich dr?itele. Kdyby je lide p?estali p?ijimat, m?na by se zhroutila, proto je jejich p?ijimani na uzemi daneho statu zpravidla vynuceno zakony. Naproti tomu elektronicke penize umo??uji daleko pru?n?j?i zachazeni s nimi.

Elektronicke penize [ editovat | editovat zdroj ]

Na za?atku 21. stoleti s rozvojem informa?nich technologii a pou?ivani platebnich karet se za?aly objevovat navrhy na zru?eni pen?z ve form? hotovosti. Nicmen? do roku 2018 k tomu zatim nedo?lo v ?adnem stat? na sv?t?.

Inflace a krize [ editovat | editovat zdroj ]

Zavedenim a prosazenim ?fiat m?ny“ (z lat. fiat , budi?!), zalo?ene pouze na zarukach bank a stat?, se sice odstranila hospoda?ska omezeni diky nedostatku zlata, vzniklo v?ak nove riziko znehodnocovani pen?z ?ili inflace . V pr?b?hu 20. stoleti se r?zne m?ny postupn? zbavovaly zlateho kryti (Velka Britanie 1931, USA 1971 a jako posledni ?vycarsko roku 1999). Nicmen? u? p?edtim, zejmena v souvislosti s ob?ma valkami, za?ala vznikat trvala inflace . Nap?iklad v USA vzrostly ceny mezi lety 1915 a 2006 tem?? 20×, z toho mezi lety 1970 a 2006 5×. ^[7]

N?ktere historicke m?ny [ editovat | editovat zdroj ]

Anticke ?ecko [ editovat | editovat zdroj ]

Drachma ? atenska st?ibrna m?na byla stanovena tak, ?e z talentu st?ibra (21,196 kg) se vyrazilo 6000 drachem. Jako u jinych st?ibrnych m?n, mince se razily v nasobcich ( didrachma , tetradrachma ).

?im [ editovat | editovat zdroj ]

V rane dob? se v Italii platilo va?enou m?di a bronzem. St?ibrny denar ( denarius , desitka), zavedeny roku 211 p?. n. l., va?il 4,5 g a platil deset m?d?nych ass?. ?imska mincovna byla umist?na v chramu bohyn? Juno Moneta a odtud se odvozuji nazvy pen?z v mnoha evropskych jazycich ( moneta, money, monnaie , mince), V polovin? 3. stoleti, kdy u? denar neobsahoval tem?? ?adne st?ibro, jej nahradil bronzovy antonianus . Od 1. stoleti p?. n. l. se razil i zlaty aureus , zpo?atku nepravideln? a z vale?ne ko?isti. P?vodn? odpovidal 24 denar?m, ve 4. stoleti, kdy hodnota denaru klesala, byla pom?r mnohonasobn? v?t?i. Roku 312 zavedl cisa? Konstantin I. Veliky zlaty solidus o vaze 4,5 g.

Mincovni hospoda?stvi ve st?edov?ke Evrop? [ editovat | editovat zdroj ]

Franska ?i?e u?ivala zlate mince triens i st?ibrnou m?nu, kde 12 pfennig? = ?ilink , 20 ?iling? = ?imska libra = 327,45 g (pozd?ji nahrazena markou =234 g).
V 11. stoleti se roz?i?ila ra?ba velmi tenkych st?ibrnych brakteat? , co? jsou i nejstar?i ?eske mince. Od 13. stoleti se zavad?ji siln?j?i a dvoustranne st?ibrne gro?e (z lat. grossus , tlusty). Toursky gro? Ludvika IX.z roku 1266 byl vzorem pro pra?sky gro? (1300).

Zlate mince ve st?edov?ku a novov?ku [ editovat | editovat zdroj ]

Arabske zlate mince byly zprvu napodobeniny byzantskych solid?, pozd?ji vznikly arabske dinary .
Mezi vyznamne m?ny v Italii pat?ily od roku 1252 florentske floreny (3,5 g zlata) a od roku 1284 benatske dukaty (od nazvu vevodstvi Ducatus), ra?ene z byzantskeho, pozd?ji i uherskeho zlata.
Frank vznikl jako p?vodn? francouzska mince z roku 1360 , nazev podle textu Francorum rex .
Anglicka guinea se razila v letech 1663 a? 1816 a p?vodn? m?la 20, od 17. stoleti 21 shilling? .
Rusky imperial vznikl roku 1755 a rovnal se 10 rubl?m .
Jihoafricky Krugerrand (podle P. Krugera, prezidenta Transvaalu ) byla roz?i?ena obchodni mince o vaze 31,1 gramu.
Luisdor (podle Ludvika XIII. ) se razil ve Francii od roku 1640 do roku 1803 a va?il 7,6 gramu.
Pistole dal razit ve ?pan?lsku Filip II. , 1556 ? 1589 , va?ily 6,2 gramu.
Rynsky zlaty vznikl z dohody ?ty? kurfi?t? roku 1386 , va?il 3,39 gramu ryziho kovu a pou?ival se i v ?eskych zemich.
Sovereign se razil v Anglii od roku 1489 , va?il 15,55 gramu a rovnal se 20 shilling?m.

Vyvoj m?ny v USA [ editovat | editovat zdroj ]

Americky dolar vznikl roku 1785 a do roku 1900 byl definovan jak v??i st?ibru, tak v??i zlatu. V letech 1900?1933 byl definovan pouze v??i zlatu a roku 1934 byl radikaln? devalvovan o 41 %: zlaty obsah dolaru pak tvo?ilo 0,888671 g ryziho zlata. Devalvace nebyla vynucena ubytkem zlatych rezerv, nybr? m?la podpo?it americky vyvoz v dob? krize. V letech 1945?1971 byl dolar v ramci Brettonwoodskeho m?noveho systemu sv?tovou m?nou, ktera cizim vladam zaru?ovala sm?nitelnost za zlato v pevnem pom?ru. Roku 1975 se dolar definitivn? odpojil od zlata, jeho? cena v dolarech od te doby do roku 2010 vzrostla asi 25×. Po roce 1973 staty OPEC , p?edev?im pak Saudska Arabie , p?istoupili na vylu?nou platby v dolarech (tzv. petrodolar ) vym?nou za ochranu ze strany USA. Vzhledem k oslabovani americkeho dolaru oproti cizim m?nam (po roce 2002), nap?. v??i nov? vzniklemu euru a take vzhledem k pokra?ujicimu nar?stu rozpo?tovych i obchodnich deficit? USA v?ak stoupa tlak na opu?t?ni tohoto uspo?adani. Dal?im faktorem ustupu vyznamu dolaru je ekonomicky nastup ?iny a s tim souvisejici vzr?st obchodu mezi staty OPEC a ?inou, ktery sni?uje d?le?itost dolaru pro tyto staty. Krom? ekonomickych d?vod? se v?ak take vyrazn? projevuji d?vody politicke, a? u? zmin?na ochrana re?im? stat? Perskeho zalivu ze strany USA sm??ujici k posileni role dolaru, tak v obracenem gardu nap?. vznik Iranske ropne burzy (IOB) v roce 2008 sm??ujici k jeho oslabeni. Spekuluje se take, ?e jednim z d?vod? invaze USA do Iraku v roce 2003 bylo rozhodnuti Saddama Husajna p?ejit k obchodovani s ropou v eurech namisto v dolarech.

Evropa po druhe sv?tove valce [ editovat | editovat zdroj ]

Evropske zem?, siln? poni?ene valkou, musely provest m?nove reformy a silne devalvace. Zapadni zem? p?ijaly velkou pomoc USA ( Marshall?v plan ) a dolar se stal vedouci rezervni m?nou. Po rozpadu Brettonwoodskeho systemu vytvo?ily zem? Evropskych spole?enstvi roku 1979 EMS , navazany na ECU , od n?ho? se kurzy narodnich m?n nem?ly odchylovat o vice ne? plus minus 2,25 % (s ulevami pro slab?i m?ny). 16. 9. 1992 (??erna st?eda“) v?ak ze systemu vypadly britska libra a italska lira a v r. 1993 bylo pasmo odchylek roz?i?eno na plus minus 15 %.

Od roku 1993 za?ala take platit kriteria Maastrichtske smlouvy, ktera p?ipravovala vytvo?eni Evropske m?nove unie a spole?ne m?ny, od roku 1995 nazvane euro . Od roku 1997 plati pro zem? u?ivajici euro Pakt stability a r?stu , roku 1998 vznikla Evropska centralni banka , od roku 2000 se za?alo euro pou?ivat a od 1. 1. 2002 za?aly platit bankovky a mince. Euro pou?iva k roku 2021 celkem 19 ?lenskych zemi EU (tzv. eurozona ) a ?ada dal?ich stat? a uzemi mimo EU.