Columbia
Zakladni informace
Delka toku	2250 km
Plocha povodi	668 217 km²
Pr?m?rny pr?tok	7500 m³/s
Sv?tadil	Severni Amerika
Pramen
jezero Columbia 50°13′0″ s. ?. , 115°51′0″ z. d. 800 m n. m.
Usti
Tichy ocean 46°14′39″ s. ?. , 124°3′29″ z. d. 0 m n. m.
Proteka
Kanada Kanada ( Britska Kolumbie Britska Kolumbie ) , Spojene staty americke Spojene staty americke ( Washington , Oregon Oregon )
Umo?i, povodi
Tichy ocean
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Columbia ( anglicky Columbia River , ?esky te? Kolumbie ) je nejv?t?i ?eka v severozapadni ?asti Severni Ameriky . Proteka provincii Britska Kolumbie v Kanad? a statem Washington v USA . Tvo?i take v?t?inu hranice mezi staty Oregon a Washington a usti do Ticheho oceanu jako jeho nejvodnat?j?i a druhy nejdel?i p?itok na tomto pob?e?i. Je dlouha 2000  km a jeji povodi zaujima plochu 668 217  km² (z toho 15  % p?ipada na uzemi Kanady ). ^[1] ?eka je pojmenovana podle americke lodi Columbia Rediviva , s ni? kapitan Robert Gray z Bostonu v roce 1792 jako prvni vplul do jejiho usti. ^[2]

Pr?b?h toku [ editovat | editovat zdroj ]

Vyteka z nevelkeho jezera Columbia v kanadske ?asti Skalnatych hor v nadmo?ske vy?ce 820 m . Tem?? na celem svem toku horami proteka a vytva?i ?etne pe?eje . Prvnich 320 km te?e na severozapad a pote se obraci k jihu. Proteka p?es uzka jezera Upper Arrow a Lower Arrow . Na st?ednim toku p?ekra?uje kanadsko-americkou hranici a pokra?uje v uzkych hlubokych ka?onech a sout?skach p?es Kolumbijskou planinu . Pod soutokem s nejv?t?im p?itokem ?ekou Snake se obraci na zapad a jako jediny vodni tok si prora?i cestu skrze Kaskadove poho?i . ^[3] U m?sta Astoria v Oregonu se vleva do Ticheho oceanu estuarem , dlouhym p?ibli?n? 50 km a ?irokym 5 a? 10 km.

P?itoky [ editovat | editovat zdroj ]

Vodni stav [ editovat | editovat zdroj ]

Pr?m?rny ro?ni pr?tok ?ini u m?sta The Dalles na dolnim toku 5520  m³/s a v usti 7500 m³/s. ^[1] Nejvy??ich vodnich stav? dosahuje na ja?e a v let? , naopak nejni??ich v zim? .

Vyu?iti [ editovat | editovat zdroj ]

?eka skyta obrovsky potencial vodni energie diky velkemu pr?toku i pr?m?rnemu spadu 41 cm/km. Na uzemi USA byly na Columbii a p?itocich vybudovany hraze s p?ehradnimi nadr?emi a 150 vodnimi elektrarnami , nap?. John Day , Grand Coulee , Chief Joseph , The Dalles , McNary aj. Grand Coulee a Chief Joseph jsou nejv?t?i vodni elektrarny v USA a Grand Coulee byla patou nejv?t?i na sv?t? (2017). ^{[4] [5]} Celkovy instalovany vykon soustavy v roce 2012 byl 29 GW. Vyu?iva se take k zavla?ovani : v roce 1933 schvalil prezident Franklin D. Roosevelt Columbia Basin Project, v jeho? ramci vznikly ve st?edu statu Washington zavlahy na 270 000 hektarech aridni p?dy.

Zne?i?t?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Potencial povodi byl vyu?ivan k energeticky vysoce naro?nym pr?myslovym proces?m. V roce 1943 byl jako sou?ast projektu Manhattan zalo?en pr?myslovy komplex Hanford Site na jihovychod? statu Washington, kde se v deviti jadernych reaktorech ziskavalo plutonium. Od roku 1944 do roku 1971 byla chladici voda po n?kolika hodinach vypou?t?na do ?eky. ^[6] Reaktory byly s koncem studene valky odstaveny, riziko zne?i?t?ni ze starych reten?nich nadr?i v?ak trva. ^[6]

Vedle toho se voda a jeji energie vyu?ivala k dal?im ekologicky ne?etrnym pr?myslovym proces?m, nap?. vyrob? hliniku, papiru, zpracovani d?eva aj. Dal?i zne?i?t?ni pochazi ze splachu p?dy po vykaceni les? holose?i. Vy?et uzaviraji pesticidy, bakterie, arzen, dioxiny a polychlorovane bifenyly (PCB). ^[7]

Doprava, ryba?stvi a cestovni ruch [ editovat | editovat zdroj ]

Projekt energetickeho, zavla?ovaciho a dopravniho vyu?iti ?eky zahrnuje podle americko-kanadske dohody z 60. let 20. stol. stavbu t?i p?ehrad v Kanad? a p?ehrady Libby na ?ece Kootenay u kanadsko-americke hranice. ^[4] Namo?ni lod? mohou plout a? do Portlandu , ktery je nejv?t?im p?istavem na tichomo?skem pob?e?i USA a le?i v usti leveho p?itoku Willamette . ?i?ni lod? mohou diky plavebnim kanal?m , ktere obchazeji pe?eje , plout a? do vzdalenosti 450 km. Na ?ece je rozvinute ryba?stvi p?eva?n? lososovitych ryb . Na hornim toku v Kanad? je siln? rozvinuta turistika a nachazeji se zde narodni parky ( Kootenay , Yoho , Glacier , Mount Revelstoke ).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• V tomto ?lanku byly pou?ity informace z Velke sov?tske encyklopedie , heslo ?Колумбия“.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Columbia River na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Columbia na Wikimedia Commons