Tento ?lanek pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

---

Konkretni problemy: upravit stylisticky n?ktere formulace, upr. sekci Literatura, doplnit ref. k n?kterym tvrzenim

Clo , resp. celni poplatek , je davka vybirana statem p?i p?echodu zbo?i p?es celni hranici . Stat nebo skupina stat? jej vyu?iva jako tzv. ochrana?sky prost?edek (k ochran? sveho vnit?niho trhu p?ed zbo?im z jinych zemi), jako prost?edek ekonomicke formy politickeho boje a v neposledni ?ad? jako prost?edek, jak ziskat penize.

Vybirani cla kontroluje celni sprava ( celni u?ad ) te dane zem? a upravuje ho celni zakon . V ?eske republice ma na starost vyb?r cla Celni sprava ?eske republiky (CS ?R), ktera je pod?izena Ministerstvu financi ?eske republiky a jeji ?innost se ?idi podle zakona ?. 17/2012 Sb., zakona o Celni sprav? ?eske republiky . ^{[1] [2]}

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Clo vzniklo spole?n? se vznikem obchodu a statu. Jeho p?itomnost dokladaji n?ktere zaznamy ze starov?ke Mezopotamie. V Bibli je v Novem zakon? (v Evangeliu sv. Matou?e ) zminka o hostin? Krista u celnika Matou?e. Bibli?ti celnici vybirali clo v Judei pro ?imskou ?i?i.

V historii starov?keho ?ecka je zname zavedeni cla Athenami . P?istav Pireus byl mistem, kudy proudilo velke mno?stvi zbo?i, a ve sve dob? byl jednim z nejd?le?it?j?ich p?istav? ve vychodnim St?edozemi. Vlada v Atenach na zbo?i p?ichazejici na trh p?es doky v Pireu uvalila clo ve vy?i dvou procent. ^[3]

Od dob Karla Velikeho se clo pro svou d?le?itost stalo kralovskym regalem (vyhradnim pravem).

Clo na uzemi ?eska [ editovat | editovat zdroj ]

Vybirani cla za dova?ene zbo?i na ?eske uzemi a obchod s Byzantskou a Vychodofranskou ?i?i upravuje ji? raffenstettensky celni ?ad pro obchod se Slovany na Dunaji. Ve st?edov?ku vybirala m?sta vlastni celni poplatky zvane ungelt, tento nazev se pak v?il i pro samotne budovy celnic. Nejd?le?it?j?im obchodnim uzlem ?eskych zemi byla Praha, proto take byla sidlem ?nejstar?i celnice“ v Tynskem dvo?e , podle poplatku tam vybiraneho zvana te? Ungelt . Cisa? Ferdinand I. v roce 1558 na?idil celnim mandatem vyb?r cla nejen v Praze, ale i ve v?ech m?stech kralovskych a mnoha dal?ich m?stech poddanskych. V roce 1751 za?al platit celni ?ad a celni sazebnik pro zem? Koruny ?eske a nasledn? byl vydan jednotny celni ?ad pro ?eske, alpske a polske zem? (zem? neuherske) z roku 1775.

Po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 vyb?r cla p?e?el pod spravu nov? vznikle ?eskoslovenske republiky . Nejvy??i instanci celni spravy bylo ministerstvo financi. Celni slu?bu zaji??ovaly celni u?ady. Ostrahu statni hranice a vedlej?i celni ?innosti provad?la finan?ni stra? . S rozvojem letecke dopravy p?i?la pot?eba zavest celnice na nov? vzniklych leti?tich. V pr?b?hu t?icatych let byla z?izena celni leti?t? v Praze, Brn? a Marianskych Laznich.

B?hem okupace Nacistickym N?meckem byl protektorat ?echy a Morava sou?asti celni unie N?mecke ?i?e. Po druhe sv?tove valce byla obnovena celni sprava podle modelu prvni republiky, ten tak fungoval a? do uchopeni moci komunisty. Na konci roku 1948 bylo rozhodnuto o vykonu celni spravy narodnimi vybory. V roce 1949 byla zru?ena finan?ni stra? . Vykon celnictvi pod narodnimi vybory se neosv?d?il a celnictvi p?e?lo do resortu ministerstva zahrani?niho obchodu . Sou?asti ministerstva zahrani?niho obchodu byla Ust?edni celni sprava , ktera ?idila celnice . Na uzemi ?eskoslovenske republiky bylo vytvo?eno 86 celnic. Po vytvo?eni kraj? v roce 1960 byl sni?en po?et celnic na 40.

Po padu komunismu v roce 1989 p?i?ly op?t zasadni zm?ny. Rozhodnutim ministra zahrani?niho obchodu koncem roku 1992 byla Ust?edni celni sprava se v?emi svymi pod?izenymi slo?kami p?evedena z p?sobnosti federalniho ministerstva zahrani?niho obchodu do p?sobnosti federalniho ministerstva financi . Celni sprava ?eske republiky vznikla 1. ledna 1993 z ?eskoslovenske Ust?edni celni spravy na zaklad? zakona ?. 13/1993 Sb., celniho zakona.

Dal?im zasadnim zlomem byl vstup ?eske republiky do Evropske unie v roce 2004, tim zanikly hrani?ni celni u?ady. Celni sprava ?eske republiky dnes tedy vym??uje a vybira clo pouze ze zbo?i, ktere je dova?eno ze zemi, ktere nejsou v Evropske unii. 80 % vybraneho cla je zasilano do rozpo?tu Evropske unie jako takzvany ?tradi?ni vlastni zdroj", a 20 % jde do rozpo?tu ?eske republiky. Celkove mno?stvi vybraneho cla ?ini ro?n? p?ibli?n? 9 miliard K?. ^{[1] [4]}

D?leni cel [ editovat | editovat zdroj ]

Obchodn? politicke d?leni [ editovat | editovat zdroj ]

• Autonomni ? clo je stanoveno rozhodnutim statu nezavisle na mezinarodni smlouv? +
• Smluvni ? clo je ur?eno podle mezinarodni smlouvy ( bilateralni i multilateralni)

D?leni z hlediska pohybu zbo?i [ editovat | editovat zdroj ]

• Vyvozni ? plati se za vyvezene zbo?i. Neni p?ili? b??ne, tyka se nap?. vyvozu strategickych komodit (ropa) a ?asto je uvaleno za fiskalnim u?elem.
• Dovozni ? plati se za dovezene zbo?i
• Tranzitni ? plati se za zbo?i prochazejici uzemim statu

D?leni z hlediska u?elu [ editovat | editovat zdroj ]

• Fiskalni ? u?elem je p?ijem statniho rozpo?tu. Jedna se o p?vodni u?el pou?iti cel, v sou?asnosti v?ak slou?i cla pro fiskalni u?ely pouze okrajov?.
• Ochranna (protekcionisticka) ? chrani domaci vyrobce p?ed konkurenci ze zahrani?i . Tato cla lze dale d?lit:
  • Prohibitivni ? clo, ktere je tak vysoke, ?e upln? zabra?uje dovozu daneho zbo?i.
  • Sklenikova ? ma chranit nov? se rozvijejici sektor domaciho hospoda?stvi (tzv. infant industry ) p?ed zahrani?ni konkurenci. M?lo by byt do?asne do doby, ne? se odv?tvi etabluje, a postupn? uvol?ovane, aby bylo odv?tvi tla?eno k efektivni vyrob?.
  • Antidumpingova (vyrovnavaci) ? dodate?ne clo, ktere je uvaleno na zbo?i, jeho? cena je ni??i ne? je b??na cena v zemi vyvozu ( dumping ) a je s to po?kodit domaci vyrobce.
  • Preferen?ni ? sni?ene clo, ktere se vztahuje na zbo?i pochazejici ze zemi, kterym bylo ud?leno zvyhodn?ni p?ed ostatnimi. Toto clo byva poskytovano v ramci V?eobecneho systemu preferenci Sv?tove obchodni organizace (WTO).
• Odvetna (retorzni) ? jsou cla uvalena na zbo?i z jineho statu za jeho obchodni politiku.
• Vyrovnavajici (kompenza?ni) ? tato cla maji za u?el vyrovnat sni?enou cenu dova?eneho zbo?i , ktere je zahrani?ni vladou subvencovano (nap?iklad zem?d?lska produkce a podobn?).
• Vyjednavaci (negocia?ni) ? slou?i jako vyjednavaci prost?edek p?i obchodn?-politickych jednanich.

D?leni cel z hlediska vypo?tu [ editovat | editovat zdroj ]

• Specificka ? jsou stanovena pevnou ?astkou za ur?itou fyzickou jednotku (nap?. za tunu nebo za kus).
• Valoricka ? stanovi se jako procentualni ?astka z hodnoty zbo?i.
• Diferencovana (kombinovana) ? hodnota cla se po?ita jako kombinace p?ede?lych zmin?nych. ^[2]

Clo z pohledu ekonomicke teorie [ editovat | editovat zdroj ]

Podle neoklasicke ekonomie cla p?sobi jako omezeni pro volny trh. Cla maji v?ak tendenci p?ina?et prosp?ch domacim vyrobc?m a vlad? na ukor spot?ebitel?. Vysledne dopady cla na blahobyt dova?ejici zem? jsou negativni kv?li tomu, ?e domaci firmy nevyrab?ji efektivn?ji, proto?e chybi vn?j?i konkurence. Posti?eni jsou tedy domaci spot?ebitele, proto?e cena je vy??i kv?li vysokym naklad?m zp?sobenych neefektivni vyrobou a firmy nejsou schopny ziskavat levn?j?i material extern?, ?im? se sni?uje cenova dostupnost produkt?. ^[5]

Graf vpravo ukazuje dopad zavedeni cla na ur?ite zbo?i na modelu poptavky a nabidky . P?ed zavedenim je cena na sv?tovem trhu a na domacim trhu stejna ? P _world . Zavedeni cla zvy?i cenu zbo?i ? P _tariff . Vy??i cena zp?sobi nar?st domaci produkce z Q _S1 na Q _S2 a pokles spot?ebovaneho mno?stvi z Q _C1 na Q _C2 . Tyto zm?ny v cenach maji nasledujici dopady na blahobyt spole?nosti:

P?ebytek spot?ebitele (zelene plocha) se zmen?il, tedy spot?ebitele jsou na tom h??e. P?ebytek vyrobce se naopak zv?t?il, tudi? si vyrobci polep?ili stejn? jako vlada, ktera zbohatla vyb?rem cla (sv?tle modra oblast). Av?ak, spot?ebitel trati vice, ne? kolik ziska vlada a vyrobci. Celkovy efekt (?ervena oblast) na blahobyt spole?nosti je tudi? zaporny. ^[6]

Studie z roku 2021, ktera zkoumala efekt celnich poplatk? ve 151 zemich b?hem obdobi 1963?2014, do?la k zav?ru, ?e zvy?ovani cel je spojeno s p?etrvavajicim, ekonomicky a statisticky vyznamnym poklesem domaci produkce a produktivity, jako? i s vy??i nezam?stnanosti a nerovnosti. Vztah mezi HDP na obyvatele a vy?i dan? uvalene na dovoz konkretnich lze pozorovat na diagramu vlevo, kde lze vid?t, ?e trend je klesajici k?ivka, tedy korelace je zaporna ? vy??i dan? uvalene na dovoz v?t?inou znamenaji ni??i HDP na obyvatele. ^[7]

Celnictvi v Evropske unii [ editovat | editovat zdroj ]

V?echny ?lenske staty Evropske unie jsou ?leny tzv. Celni unie EU, ktera byla zalo?ena roku 1968. Ta umo??uje osvobozeni od ve?kerych celnich poplatk? ?i jinych p?eka?ek volneho obchodu. Znamena to, ?e celni organy v?ech zemi EU pracuji ve shod? tak, jako by byly jednim organem. Uplat?uji stejne celni sazby na zbo?i dova?ene na jejich uzemi ze zbytku sv?ta, p?i?em? na vnit?nim trhu ?adna cla nevybiraji. Celni ?izeni tak dopada jen na subjekty obchodujici se zem?mi mimo EU a na staty t?etich zemi dova?ejici zbo?i do EU.

Jednotny celni sazebnik [ editovat | editovat zdroj ]

V ramci Celni unie EU pou?ivaji ?lenske staty v??i t?etim zemim spole?ny celni sazebnik, ktery slou?i ke zji?t?ni sazebniho za?azeni zbo?i a celni sazby. Jedna se o oficialni seznam zbo?i, ktere podleha nebo by mohlo podlehat clu a nalezneme zde sazebni za?azeni zbo?i, jeho popis, celni sazbu a dopl?kovou jednotku. P?i celnim ?izeni pou?ivaji v?echny ?lenske staty EU tento dokument, tudi? dovozni clo je ve v?ech ?lenskych statech stejne a pro v?echny subjekty obchodujici s EU jsou zaji?t?ny rovne podminky.

Tomuto sborniku v?ech momentaln? platnych celnich p?edpis? i re?im? ?ikame tzv. integrovany celni sazebnik TARIC ( fr. tarif integre des Communautes europeennes). Jedna se o system, ktery obsahuje dva zakladni udaje: ?iselne ozna?eni zbo?i a sazbu cla. Jeho hlavnim cilem je jednotny system, ktery povede k zaji?t?ni jednotne aplikace prava v ?lenskych zemich jedine?nym a konzistentnim zp?sobem.

Pro u?ely klasifikace zbo?i, tj. p?id?leni celnich a da?ovych sazeb k jednotlivym druh?m zbo?i, se v celnim sazebniku vyu?iva tzv. Kombinovana nomenklatura (KN), ktera t?idi systematicky zbo?i podle jeho slo?eni, funkce, u?elu pou?iti ?i dal?ich d?le?itych charakteristik. Kombinovana nomenklatura vychazi z celosv?toveho systemu, ktery slou?i k rozd?lovani a t?id?ni zbo?i, tzv. Harmonizovaneho systemu (HS). Tento system klasifikuje zbo?i do 21 t?id , 97 kapitol. Zakladem HS je 4mistny kod, ktery se pak dale rozd?luje do polo?ek, ktere maji 6mistny kod. Kombinovana nomenklatura tedy navazuje na tuto hierarchii a dopl?uje ji o dvoumistne ?iselne ozna?eni na 8mistne podpolo?ky. Na rozdil od Harmonizovaneho systemu, ktery je aktualizovan jednou za 5 let, Kombinovana nomenklatura se m?ni ka?dy rok provad?cim na?izenim Komise (EU).

Dale v celnim sazebniku najdeme konkretni celni sazebni opat?eni, ktere m??e mit formu:

• v?eobecne celni sazby;
• smluvni celni sazby;
• preferen?ni celni sazby, obsa?ene v mezinarodnich smlouvach, ktere upravuji poskytovani celnich sazebnich preferenci;
• preferen?ni celni sazby, p?ijate jednostrann? v??i n?kterym stat?m, skupinam stat? nebo uzemi;
• jednostranne sazby, poskytujici sni?eni dovozniho cla u n?ktereho zbo?i.

Smluvni celni sazby se v systemu TARIC objevuji nej?ast?ji. Jsou to sazby pou?ivane p?i obchodu se zem?mi, ktere maji podepsanou V ?eobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT) . Vyjimkou jsou jen zem?, ktere maji s EU uzav?enou dohodu umo??ujici lep?i celni vyhody. Smluvni sazby jsou v sou?asnosti aplikovany nap?iklad na dovoz z USA, Kanady, Australie, Japonska ?i Noveho Zelandu. V?eobecne celni sazby pak TARIC obsahuje pouze vyjime?n? a pou?ivaji se hlavn? tehdy, jsou-li ni??i ne? sazby smluvni.

V jednotne celnim sazebniku pak najdeme i metodu vy?isleni cla. Na rozdil od minulosti, kdy se hojn? vyu?ivala tzv. metoda valoricka, ktera vychazi z procentn? stanovene sazby aplikovane na celni hodnotu zbo?i, TARIC b??n? vyu?iva i tzv. metodu specifickou, jeji? vy?isleni vychazi z pevn? stanovenych pen??nich ?astek za fyzickou jednotku dovezeneho zbo?i. Na n?ktere polo?ky zbo?i se pou?ivaji i prom?nlive celni sazby, ktere m?ni svou vy?i v pr?b?hu roku. Dle jednotneho celniho sazebniku m??e byt vy?e cla take vazana na mno?stevn? nebo hodnotov? stanovenou kvotu.

Dovoz zbo?i do EU [ editovat | editovat zdroj ]

Ve?kere zbo?i obdr?ene ze t?eti zem?, ktera neni ?lenem Evropske unie se musi ?adn? vyclit (proclit) a zaplatit vym??ene poplatky (clo, DPH, apod.) prost?ednictvim Celni spravy. K tzv. celnimu ?izeni, ktere umo?ni propustit dane zbo?i do celniho re?imu, nej?ast?ji volneho ob?hu, je nutne p?edlo?it nasledujici importni doklady:

• vypln?ni celni prohla?eni, tzv. Jednotny spravni doklad (JSD)
• tranzitni doklad, nebo souhrnne celni prohla?eni
• p?epravni list (CMR, AWB, Bill of lading, …)
• importni fakturu, kupni smlouvu nebo doklad o platb? za zbo?i
• fakturu za p?epravu zbo?i ? dle dodaci podminky INCOTERMS
• doklad o p?vodu zbo?i (EUR.1, A.TR, CERTIFICATE OF ORIGIN, apod.)
• certifikaty a dal?i doklady nutne ke specifikaci zbo?i

Na tomto zaklad? je pak zji?t?no celni za?azeni zbo?i, existence obchodn?-politickych opat?eni EU (celni sazby, kvoty, antidumpingove celni sazby, apod.) a kone?ny vypo?et cla a DPH.

P?esto?e celnimu ?izeni podleha ve?kere zbo?i p?ichazejici na uzemi EU ze zahrani?i, ne v?echny celni procedury vedou k vym??eni cla, zale?i toti? na hodnot? a druhu dova?eneho zbo?i. Obecn? m??eme dovezene zbo?i rozd?lit do 3 skupin:

1. Hodnota zbo?i do 22 EUR ? V tomto p?ipad? dochazi k osvobozeni od placeni cla i DPH. Vyjimkou jsou zasilky zbo?i mezi soukromymi osobami, kdy se hranice pro vym??eni DPH posouva z 22 na 45 eur. Jedna se o tzv. darkove zasilky, kde v?ak musi jit o dovoz neobchodni povahy.
2. Hodnota zbo?i do 150 EUR ? V teto druhe kategorie dochazi k osvobozeni od cla, av?ak je zde povinnost uhradit DPH. Pro vypo?et DPH je nejprve nutne zjistit zaklad, do ktereho se po?ita cena zbo?i, a dal?i poplatky, nap?iklad cena za dopravu (po?tovne). Dale musime znat sazbu DPH, ktera se vztahuje ke konkretnimu zbo?i, nej?ast?ji se v?ak jedna o standardni sazbu 21 %. Vysledna ?astka DPH je pak tedy procentualni podil ze zakladu pro vypo?et DPH.
3. Hodnota zbo?i nad 150 EUR ? P?i teto hodnot? zbo?i dochazi jak k vym??eni DPH, tak i k vym??eni cla. Povinnost zaplatit clo p?i dovozu zbo?i se ozna?uje jako celni dluh, p?i?em? jeho sou?asti jsou krom? cla i dal?i dan? (DPH, spot?ebni da?) a poplatky z celniho ?izeni. Zakladem vypo?tu celni hodnoty je cena, kterou kupujici zaplati za zbo?i ?i slu?bu. Cena zavisi na dodaci podmince a jeji sou?asti mohou byt nap?. provize, p?epravne nebo poji?t?ni zbo?i b?hem p?epravy. P?i vypo?tu cla se vychazi z celni hodnoty. Zbo?i za?adime pod p?islu?nou podpolo?ku celniho sazebniku (v p?ipad? Evropske unie, celniho sazebniku TARIC), pote vyhledame p?islu?nou celni sazbu a vypo?teme clo. Velikost DHP se vypo?te obdobn?, jako v p?ede?lem p?ipad?, pouze do zakladu pro vypo?et se zahrnuje i clo. Pokud ale nejde o dr?itele povoleni zjednodu?eneho postupu, je procleni takoveho zbo?i administrativn? naro?ne. ^[8]

Vyvoz zbo?i z EU [ editovat | editovat zdroj ]

Vyvoz, neboli export, znamena poskytnuti zbo?i do t?eti zem? na zaklad? rozhodnuti celnich organ?. K provedeni celniho ?izeni a pote nasledneho propu?t?ni zbo?i do p?islu?neho celniho re?imu (nej?ast?ji trvaleho vyvozu) je nutne v?dy p?edlo?it ur?ite exportni doklady. Stanoveni p?ipadneho cla a jeho vy?e se pote v naproste v?t?in? provadi v zemi p?ijemce, kam je zbo?i vyvezeno. D?le?itou sou?asti je take vystaveni vyvozniho doprovodneho dokladu, ktery zbo?i doprovazi a? na hranice EU. Timto dokumentem se proka?e, ?e dane zbo?i nevstoupilo na vnit?ni trh EU a tudi? je jeho prodej opro?t?n od platby DPH.

P?ehled antidumpingovych a vyrovnavacich opat?eni EU [ editovat | editovat zdroj ]

Ministerstvo pr?myslu a obchodu nabizi p?ehled antidumpingovych a vyrovnavacich opat?eni EU v??i t?etim zemim. ^[9] Formula? dotazu na p?ehled obsahuje jako t?idici kriteria nazev vyrobku v ?eskem nebo anglickem jazyce, zem? ?i kody KN nebo TARIC. U vybraneho vyrobku jsou uvedeny podrobne udaje o jeho celnim za?azeni, zemi p?vodu nebo dovozu, p?ipadn? o vyrobci nebo dovozci z teto zem?, ma-li stanovenou individualni vy?i antidumpingoveho ?i vyrovnavaciho cla nebo p?ijal-li zavazek. Dale jsou zde uvedeny hypertextove odkazy na p?islu?ne komunitarni p?edpisy, v nich? je mo?ne vyhledat podrobnosti k danemu p?ipadu.

Ne?adouci externality cla [ editovat | editovat zdroj ]

• Men?i efektivita domacich odv?tvi a men? inovaci kv?li sni?eni zahrani?ni konkurence
• Zvy?eni cen jako d?sledek men?i konkurence
• Vytvo?eni tenzi mezi zvyhodn?nymi a znevyhodn?nymi odv?tvimi ?i regiony
• Vyu?iti cel jako politickeho nastroje m??e vest k obchodni valce

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Kalinska, E., Pet?i?ek, V. a kol.: Mezinarodni obchod I, Praha, Nakladatelstvi V?E Oeconomica, 2003, ISBN   80-245-0600-9
• Machkova, H., ?ernohlavkova, E., Sato, A.: Mezinarodni obchodni operace, Praha, Grada Publishing, 2003, ISBN   80-247-0686-5
• Hazlitt, Henry: Ekonomie v jedne lekci, Praha, Alfa Publishing a Liberalni institut, 2005, ISBN   80-86851-18-4 (AP), ISBN   80-86389-41-3 (Li)
• KENTON, Will. Tariff. Investopedia [online]. [cit. 2021-04-27]. Dostupne online . (anglicky)
• Cla a celni ?izeni v mezinarodnim obchodu | BusinessInfo.cz. BusinessInfo.cz ? Oficialni portal pro podnikani a export [online]. Copyright ⓒ 1997 [cit. 14.03.2022]. Dostupne z: https://www.businessinfo.cz/navody/cla-a-celni-rizeni-v-mezinarodnim-obchod/#b2
• Celni sazebnik. e-LTex [online]. Dostupne z: http://www.skolatextilu.cz/elearning/165/obchodni-dovednosti/mezinarodni-obchodni-operace/Celni-sazebnik.html
• Export zbo?i do t?eti zem? mimo EU. Uvod [online]. Copyright ⓒ 2018 [cit. 14.03.2022]. Dostupne z: https://www.ze-cel-ag.cz/vyvoz-zbozi-do-zemi-mimo-eu/
• Celni prohla?eni. Celni?ka [online]. Copyright ⓒ Celni sprava ?R 2022 [cit. 14.03.2022]. Dostupne z: https://celnicka.cz/celni-prohlaseni
• N. Gregory Mankiw, Macroeconomics , Fifth Edition, Chapter 7.
• Krugman, Paul and, Wells, Robin (2005). Microeconomics . Worth. ISBN   978-0-7167-5229-5 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Celni re?im
• Celni unie
• Celni sprava ?eske republiky

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu clo na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo clo ve Wikislovniku