Clam-Gallas?v palac (Praha)

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Mo?na hledate: Clam-Gallas?v palac ve Vidni.
Clam-Gallas?v palac v Praze
Nádvoří Clam-Gallasova paláce
Nadvo?i Clam-Gallasova palace
U?el stavby

M?stske sidlo rodu Clam-Gallas?

Zakladni informace
Sloh Baroko
Architekti Johann Bernhard Fischer z Erlachu
Vystavba 18. stoleti
Material Zdivo
Stavebnik Jan Vaclav z Gallasu
Dal?i majitele Clam-Gallasove
Sou?asny majitel Hlavni m?sto Praha
Pojmenovano po Clam-Gallasove
Poloha
Adresa Husova 158/20
Marianske nam?sti 158/3
Praha 1 , Stare M?sto
110 00  Praha 1, ?esko Česko ?esko
Ulice Husova , Marianske nam?sti a Linhartska
Sou?adnice 50°5′11,59″ s. ?. , 14°25′5,3″ v. d.
Map
Dal?i informace
Rejst?ikove ?islo pamatky 38155/1-2 ( Pk ? MIS ? Sez ? Obr ? WD )
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Clam-Gallas?v palac z Marianskeho nam?sti
Historicke zobrazeni palace, Johann Bernhard Fischer z Erlachu (1656?1723)

Clam-Gallas?v nebo take Clam-Gallasovsky palac je vyznamna barokni palacova stavba v  Praze na  Starem M?st? , situovana ve vyznamne centralni poloze na tzv. kralovske cest? . Palac ma ?islo popisne 158-I a tvo?i blok na naro?i ulice Husova (?.o. 20) a Marianskeho nam?sti (?.o. 3), u usti ulice Linhartska . Z bo?ni a zadni strany na n?j navazuji domy v  Karlov? ulici , na  Malem nam?sti a v ulici U Radnice .

D?jiny palace [ editovat | editovat zdroj ]

St?edov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Na mist? ji?ni ?asti palace staval ve 14. stoleti d?m, p?estav?ny roku 1351 pro moravskeho markrab?te Jana Jind?icha , mlad?iho bratra Karla IV. Po jeho smrti byl palac pronajiman pra?skym patricij?m. Z p?vodniho domu se zachoval klenuty prostor sklepa (p?vodn? p?izemi) v ji?ni ?asti objektu. V 15. stoleti pat?il palac rodin? zlatnika Otlina, proto byl nazyvan Otlovsky d?m . [1] Po majiteli z let 1499?1535 se d?m nazyval Samuelovsky.

Vrcholne baroko [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atkem 17. stoleti byl d?m p?estav?n na renesan?ni palac ?lechticke rodiny Kinskych , ktery po zavra?d?ni Vald?tejnova pobo?nika Vilema Kinskeho v  Chebu v roce 1634 cisa? zkonfiskoval a daroval cisa?skemu generalovi Matya?i Gallasovi de Campo , pro ktereho d?m v letech 1685-1693 p?estav?l Giacomo Antonio Canevalle v ran? baroknim slohu. Jeho vnuk Jan Vaclav z Gallasu v n?m v letech 1690?1719 realizoval slo?ity architektonicky projekt. Nejd?ive p?ikoupil n?kolik sousednich dom? a parcel a na jejich mist? dal vybudovat t?ik?idly barokni palac. Roku 1713 do Prahy povolal z Vidn? cisa?skeho dvorniho architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu . Ten ji? roku 1714 dodal projekt (jeho? vykresy a rytinu fasady pozd?ji vydal kni?n? ve svazku svych navrh?). Stavba byla sv??ena dv?ma stavitel?m, z nich? jmenem je znam jen Toma? Haffenecker . Sou?asn? byly zahajeny kamenicke prace dv?ma osov? umist?nymi mohutnymi portaly , s dvojici gigant? (atlant?) a plastickymi reliefy Matya?e Brauna , kterymi se palac ?adi k nejp?sobiv?j?im dil?m pra?skeho baroka . Vnit?ek palace je ukazkou velkolepeho panskeho sidla sveho budovatele. Palac byl v hrube stavb? dokon?en v roce smrti cisa?skeho diplomata a kratce neapolskeho mistokrale , hrab?te Jana Vaclava z Gallasu . Stavebnik jej vybudoval jako symbol domaci reprezentace dvorske ?lechty na nejvy??i urovni bydleni vide?skeho dvora.

Pozdni baroko a 19. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho d?dicove, hlavn? Filip Josef Gallas ve 20. letech 18. stoleti, a nakonec Kristian Filip z Clam-Gallasu v zav?ru 18. stoleti , dokon?ili vnit?ni vyzdobu a za?izeni budovy, dali take upravit prostor soukromeho divadla. V severnim sousedstvi palace staval goticky kostel Panny Marie Na lou?i s farou, farni ?kolou a h?bitovem. Po jejich zru?eni a zbo?eni v roce 1791 byl areal palace roz?i?en o ohradni ze? do Marianskeho nam?sti a ka?nu s nikou, do ni? byla umist?na Prachnerova socha divky, zvana lidov? Terezka . ?ast pozemku do poloviny 19. stoleti zabirala Ringhofferova kotlarna.

Palac slou?il jako hlavni m?stska rezidence rodu Gallas? (od roku 1757 Clam-Gallas? ). Dale tu bylo jejich divadlo, plesove i koncertni saly, v nich? diky Kristianu Kry?tofovi z Clam-Gallasu (1771?1838) vystoupili nap?iklad Josefina Du?kova a Wolfgang Amadeus Mozart v roce 1787, nebo Ludwig van Beethoven roku 1796. Tehdy byly interiery prvniho a druheho patra upraveny podle projektu Franti?ka Hegera. Posledni upravy v duchu druheho rokoka prob?hly za Eduarda Clam-Gallase (1805?1891), ktery ?il v?t?inou ve Vidni, a proto palac pronajimal. K najemc?m pat?ili hrab? Hugo Wurmbrand , zemsky advokat JUDr. Vilem Korbel nebo N?mecka technika.

20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Koncem roku 1918 bylo v budov? umist?no prvni ministerstvo financi ?eskoslovenska. Roku 1945 byl palac znarodn?n.

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

P?vodni monumentalni a reprezentativni pozdn? barokni ?lechticka rezidence od roku 1993 pat?i Magistratu m?sta Prahy . Po po?aru Starom?stske radnice v kv?tnu roku 1945 se zde usidlil Archiv hlavniho m?sta Prahy , jeho? fondy, kancela?e i badatelny byly v letech 1990?2017 postupn? zcela vyst?hovany do noveho arealu na Chodovci v Praze 4 . Od roku 1993 se uskute?nila ?aste?na rekonstrukce interier?. Nyni magistrat planuje druhou etapu obnovy; [2] zatim tu po?ada r?zne kulturni a spole?enske akce, vystavy , odborne konference , ale i karnevaly a saly si lze najmout i pro privatni akce.

Architektura [ editovat | editovat zdroj ]

Nyn?j?i podoba palace pochazi z let 1711 ? 1715 , kdy jeho tehdej?i majitel rakousky diplomat hrab? Jan Vaclav z Gallasu hledal vyraz pro reprezentaci ?eskeho patriota na nejvy??i urovni soudobeho stavitelstvi a oslovil jednoho z nejlep?ich evropskych baroknich architekt? one doby, Johanna Bernharda Fischera z Erlachu . Pr??eli je omezeno uzkou ulici, proto je ?len?no jen plochymi rizality; byva srovnavano s klasicizujici francouzskou architekturou Francoise Mansarta a p?irovnavano k dal?imu Fischerovu projektu, vide?skemu Zimnimu palaci Ev?ena Savojskeho . Socha?skou vyzdobu obou osov? symetrickych portal?, stejn? jako ka?ny a schodi?t? provedl Matya? Bernard Braun se svou pra?skou dilnou, kamenicke prace vedl cisa?sky dvorni kamenik Giovanni Pietro della Torre .

Interier [ editovat | editovat zdroj ]

Interier palace, ?estne schodi?t?

Jednotici ideou socha?ske a mali?ske vyzdoby je oslava sily, hrdinstvi a vzd?lanosti majitel?. Silu symbolizuji socha?ske prace: atlanti v pr??eli nesouci ?imsu portalu, s vyjevy sedmi hrdinskych ?in? Heraklovych na soklech. Pohled pr?jezdem do 1. nadvo?i uzavira ka?na s postavou Tritona s velkou mu?li v rukou. Je to dilo Matya?e Bernarda Brauna (kolem r. 1730), koncem 18. stoleti upravene zidkou s m?i?i, na ni? je emblem s inicialami CCG Kristiana Clam-Gallase pod hrab?ci korunkou. Hlavni schodi?t? ma nizke schody, aby jimi nav?t?vnici mohli vyjet a? do pater na koni. [ zdroj? ] Bylo vybudovano v letech 1727 ? 1729 , balustrada a zabradli jsou tesane z piskovce s reliefy a vazami rovn?? z Braunovy dilny. Na klenb? schodi?t? je vymalovana freska Triumfu boha Apollona ve slune?nim voze s ?ty?sp?e?im b?lou??, ktery svym Sv?tlem zahani mocnosti Temna a ?asu, p?edstavovane t?emi starci. Jde o dilo Carla Vincenza Carloneho a jeho dilny: perspektivnimi detaily architektury se na n?m podilel jeho spolupracovnik Gaetano Fanti , figury maloval Silvestro Fossati . ?tukatury provedli Santino Bussi , G. G. Fiumberti a Rochus Bolla . Od Carla Carloneho jsou i malby boh? a bohy? na klenbach odpo?ivadel schodi?t?. Nejlep?i praci Carlone odvedl ve dvou salech 2. patra (tzv. piano nobile ). V prvnim vymaloval Shroma?d?ni olympskych boh? , ktere je variantou fresky provedene ji? p?edtim pro vide?sky palac Filipa Daun-Kinskeho . Druhy sal zdobi Korunovani um?ni a v?d : ok?idlena Historie s knihou p?ekonava ?as reprezentovany bohem Chronem, a na p?ikaz bohyn? Atheny je vyznamenana medaili na ?et?zu. Po stranach na obla?cich sedi alegoricke postavy Mali?stvi, Socha?stvi, Architektury, Hudby a Geometrie. T?eti freska v knihovn? (pozd?ji upravene na divadelni sal) p?edstavuje Nanebevzeti Ariadny a Jupiter?v triumf nad giganty. Doprovazi je Luna , Helios a Hv?zdy). Posledni malba zdobi Zrcadlovy kabinet vedle knihovny ve druhem pat?e, salek se ?tukovanim a vyzdobou ve slohu 2.  rokoka z poloviny 19. stoleti. Mistnosti prvniho patra jsou upraveny take rokokov?.

Filmove misto [ editovat | editovat zdroj ]

Prostory palace se staly oblibenou kulisou filma??.

1993 Svatba upir?, Re?ie: Jaroslav Soukup

2022 Il Boemo, Re?ie: Petr Vaclav

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

  • Slepý severní portál paláce v Husově ulici (pro symetrii fasády)
    Slepy severni portal palace v Husov? ulici (pro symetrii fasady)
  • Erb na průčelí paláce
    Erb na pr??eli palace
  • Kašna se sochou Tritona (atribut - mušle) od M. B. Brauna ve vnitřním nádvoří
    Ka?na se sochou Tritona (atribut - mu?le) od M. B. Brauna ve vnit?nim nadvo?i
  • Interiéry
    Interiery
  • Triumf Apollónův, nástropní malba nad schodištěm
    Triumf Apollon?v, nastropni malba nad schodi?t?m
  • Triumf Apollónův (detail fresky)
    Triumf Apollon?v (detail fresky)
  • Interiéry
    Interiery
  • Mramorový sál
    Mramorovy sal
  • Supraporta s Venuší a amorem
    Supraporta s Venu?i a amorem
  • Supraporta s maskaronem
    Supraporta s maskaronem
  • Zámek dveří ve 2. patře s erbem Clam-Gallasů
    Zamek dve?i ve 2. pat?e s erbem Clam-Gallas?

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ WENIG, Jan. Co vyprav?ly stare pra?ske domy . 1.. vyd. Praha: Panorama, 1982. 184 s. S. 79.  
  2. ↑ PROKE? ,?TK, Jan. Oprava barokniho skvostu se prodra?i. Pra?sky denik . 2020-10-26. Dostupne online [cit. 2021-03-20].  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • KRUMMHOLZ, Martin; SVOBODA, Milan; KABELKOVA, Marketa, a kol. Clam-Gallas?v palac ? Johann Bernhard Fischer von Erlach. Architektura ? vyzdoba ? ?ivot rezidence. Clam-Gallas?v palac, 30. 11. 2007?27. 1. 2008 . P?iprava vydani Martin Krummholz. Praha: Archiv hlavniho m?sta Prahy, 2007. 167 s. ISBN   978-80-86852-19-5 .  
  • POCHE Emanuel, PhDr., JANA?EK Josef, PhDr., Prahou krok za krokem, nakl. ORBIS, edice Pragensie, r.v. 1963, str. 143, ilustroval Cyril Bouda, uspo?adal prom. hist. Eduard ?imek
  • HINTERKREUSER, Guido, Berlin-Wien-Prag, Andreas Schluter, Johann Bernhard Fischer von Erlach und das Palais Gallas, Documenta Pragensia XXVIII, 2009, S. 59?75, ISBN   978-80-86852-30-0
  • KRUMMHOLZ, Martin, Clam-Gallas?v palac a jeho um?lecky vyznam, Documenta Pragensia XXVIII, 2009, S. 77?89, ISBN   978-80-86852-30-0
  • KONE?NY, Lubomir, Clam-Gallas?v palac ? emblematicka architektura? Documenta Pragensia XXVIII, 2009, S. 91?98, ISBN   978-80-86852-30-0
  • POCHE, Emanuel - PREISS, Pavel: Pra?ske palace. Praha : Odeon 1973, s. 56, 172-173.
  • SEEGER, Ulrike, M?stsky palac prince Ev?ena ve Vidni jako mo?ny vzor pro hrab?te Jana Vaclava Gallase, Documenta Pragensia XXVIII, 2009, S. 109?124, ISBN   978-80-86852-30-0

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

?lechticke palace v Praze
Hrad?any
Mala Strana
Auer?persky palac ? Bretfeldovsky palac ? Buquoysky palac ? Furstenbersky palac ? Gromlingovsky palac ? Hartigovsky palac (Rektorat AMU) ? Chotk?v palac ? Kaiser?tejnsky palac ? Kolovratsky palac (Nerudova) ? Kolovratsky palac (Sn?movni) ? Kolovratsky palac (Vald?tejnska) ? Kounicky palac ? Ledeboursky palac ? Lichten?tejnsky palac (Kampa) ? Lichten?tejnsky palac (Malostranske nam?sti) (HAMU) ? Lobkovicky palac ? Maly Buquoysky palac ? Maly Furstenbersky palac ? Morzinsky palac ? Musconsky palac ( Harbuval-Chamare ) ? Nosticky palac (Ministerstvo kultury) ? Oettingensky palac ? Palac Kinskych ? Palac La?anskych (Karmelitska) (soud pro Prahu-zapad) ? Palac La?anskych (Sn?movni) ? Palac Metych? z ?e?ova ? Palac Michny z Vacinova (Tyr??v d?m) ? Palac pan? z Hradce (Slavatovsky) ? Palac Schutzen? ? Palac Smi?ickych ? Palac Strak? z Nedabylic ? Palac Thurn-Taxis? (Vrtbovsky) ? Palac Turb? ? Palac V??nik? (Hartigovsky, Salmovsky) ? Palffyovsky palac ? Rohansky palac (?erninsky) ? Schonbornsky palac (Velvyslanectvi USA) ? Sterneggovsky palac ? ?pork?v palac ? ?ternbersky palac ? Thunovsky palac (Sn?movni) (PS P?R) ? Thunovsky palac (Thunovska) (Leslieovsky, velvyslanectvi Spojeneho kralovstvi) ? Vald?tejnsky palac (Senat P?R) ? Velkop?evorsky palac ? Vratislavsky palac ? Vrtbovsky palac ? Windischgratzovsky palac
Stare M?sto
Nove M?sto
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Clam-Gallas?v_palac_(Praha)&oldid=23704488 “