Chorvati
(zastarale Charvati,
chorvatsky
Hrvati
) jsou
jihoslovansky
narod
, ?ijici p?edev?im na pomezi
st?edni
a
ji?ni Evropy
. Jejich populace ?ita p?es 7 milion? osob (podle jinych odhad? a? 9 milion?). P?evladajicim jazykem je
chorvat?tina
, ktera pat?i do
indoevropskych jazyk?
, ktere u?iva
latinku
. V??ici jsou p?eva?n?
k?es?ane
, p?edev?im
?im?ti katolici
. V samotnem
Chorvatsku
se v roce 2001 k ?imskokatolicke cirkvi p?ihlasilo 88 % obyvatel.
V obdobi 4.?6. stoleti do?lo pod vlivem najezd? ko?ovnych
Hun?
do Evropy k migraci dal?ich kmen?. Tak se p?ed nimi dostaly do st?edni a ji?ni Evropy ?etne kmeny
Slovan?
. Kde p?vodn? ?ili, neni zatim jiste, nejspi?e na vychod od Karpat. N?ktere z kmen? ozna?ujeme jako Chorvati ?i Charvati. Jedna ?ast, tzv. severni Charvati, se usadila v severnich ?echach. Podle kronika?e
Kosmase
byli Charvati na severu v 9.?10. stoleti usidleni kolem ?eky
Jizery
v sousedstvi
P?ovan?
(z jihu) a srbskych
Mil?an?
(ze severu).
[1]
Severni Chorvate byli postupn? asimilovani ostatnimi Slovany (p?edev?im ?echy) a Germany.
Jinak tomu bylo u Chorvat? na jihu. Vzhledem k teorii o
p?ichodu Chorvat? do jihovychodni Evropy
z tzv. Velkeho nebo
Bileho Chorvatska
byvaji n?kdy
[
zdroj?
]
pova?ovani z historickeho hlediska za zapadni Slovany. Jejich p?edky byly
slovanske kmeny
, ktere ji? v
6. stoleti
?ily okolo ?ek
Drava
,
Sava
a na pob?e?i
Jaderskeho mo?e
.
Chorvati ?iji p?edev?im v
Chorvatsku
(4 284 889), kde tvo?i 90,4 % populace. Velka men?ina je take v sousedni
Bosn? a Hercegovin?
(497 883),
Chile
(380 000),
Argentin?
(250 000),
Srbsku
(57 900) ? p?eva?n? ve
Vojvodin?
), v pohrani?i
Ma?arska
, v
N?mecku
(231 000),
Australii
(115 000) a
Kanad?
(62 000). V roce 1991 se v socialisticke Jugoslavii hlasilo k chorvatske narodnosti 19,8 % obyvatel.
Do roku 1950 ?ila vyznamna
chorvatska men?ina
na ji?ni Morav? (okolo
B?eclavi
v moravsko-rakouskem pohrani?i), ale po 2. sv?tove valce byla jako celek asimilovana. Dnes v
?esku
existuje chorvatska men?ina v pohrani?i v podh??i
Jesenik?
(nap?.
Huzova
), kam byla po komunistickem pu?i v
unoru 1948
vyhnana komunisty z moravsko-rakouskeho pohrani?i a rozptylena.
[2]
V roce 2011 se k chorvatske narodnosti v ?esku p?ihlasilo 1 125 osob.
Nobelovu cenu za chemii ziskali
Vladimir Prelog
a
Leopold Ru?i?ka
. Vyznamnym meteorologem a seizmologem byl
Andrija Mohorovi?i?
. V?estrannym badatelem byl jezuita
Ruđer Bo?kovi?
, ktery v oblasti astronomie mj. na?el zp?sob vypo?tu ob??nych drah planet a objevil neexistenci atmosfery na M?sici. Pr?kopnikem padakoveho letani byl
Faust Vran?i?
.
Na Cresu se narodil benatsky filozof
Franciscus Patricius
. V Donji Kraljevci zakladatel antroposofie
Rudolf Steiner
. Chorvatsky p?vod m?l i filozof
Ivan Illich
.
Za Chorvata m??e byt pova?ovan i nositel Nobelovy ceny za literaturu
Ivo Andri?
, p?vodem katolik z Bosny. V barokni e?e se proslavil dubrovnicky basnik
Ivan Gunduli?
. Symboly renesan?niho humanismu jsou
Marko Maruli?
a
Janus Pannonius
. Klasikem realisticke prozy 19. stoleti byl
August ?enoa
. V mezivale?ne e?e proslul basnik
Tin Ujevi?
?i
Vladimir Nazor
. Vyznamnym autorem po druhe sv?tove valce byl
Miroslav Krle?a
. V Nizozemsku se prosadila
Dubravka Ugre?i?ova
. Nejvyznamn?j?i autorkou literatury pro d?ti je
Ivana Brli?ova-Ma?urani?ova
.
Nejvyznamn?j?im hudebnim skladatelem je
Ivan Zajc
, socha?em
Ivan Me?trovi?
, mali?em pak
Giulio Clovio
, autor miniatur a iluminator st?edov?kych rukopis?.
Maksim Mrvica
se proslavil jako klavirista kombinujici pop a klasiku.
Goran Vi?nji?
a
Mira Furlanova
se prosadili jako televizni a filmovi herci v Britanii a USA.
St?edov?kym vojenskym hrdinou byl
Mikula? ?ubi? Zrinsky
. V 17. stoleti vynikla postava ?lechtice
Mikula?e Zrinskeho
.
Josip Jela?i?
potla?il
revoluci roku 1848
, ale byl prvnim modernim sjednotitelem zem?. P?edstavitelem chorvatskeho narodniho obrozeni byl
Josip Juraj Strossmayer
. Kli?ovou politickou postavou 19. stoleti byl
Ivan Ma?urani?
. Tv?rcem moderni nacionalni koncepce byl
Ante Star?evi?
. V rakousko-uherske armad? se proslavil
Svetozar Boroevi? von Bojna
. Fa?istickym diktatorem za druhe sv?tove valky byl
Ante Paveli?
. V?dcem socialisticke Jugoslavie byl
Josip Broz Tito
, z?ejm? nejznam?j?i Chorvat v?ech dob. Mezi komunistickymi partyzany se stal legendou take
Ivan Ribar
. Zakladatelem samostatneho chorvatskeho statu po rozpadu Jugoslavie byl
Franjo Tuđman
.
?ty?i zlate olympijske medaile ma sjezda?ka
Janica Kosteli?ova
.
Hlavni hv?zdou hazenka?skeho tymu, ktery na olympijskych hrach v Athenach roku 2004 vybojoval zlato a rok p?edtim titul mistr? sv?ta, byl
Ivano Bali?
. Vit?zem Wimbledonu se stal tenista
Goran Ivani?evi?
. Jednim z nejslavn?j?ich basketbalist? Evropy sve doby byl
Dra?en Petrovi?
.