한국   대만   중국   일본 
Chodov (okres Sokolov) ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Chodov (okres Sokolov)

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Chodov
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vav?ince
Znak města ChodovVlajka města Chodov
znak vlajka
Lokalita
Status m?sto
Pov??ena obec Chodov
Obec s roz?i?enou p?sobnosti Sokolov
( spravni obvod )
Okres Sokolov
Kraj Karlovarsky
Historicka zem? ?echy
Stat ?esko Česko ?esko
Zem?pisne sou?adnice 50°14′29″ s. ?. , 12°45′12″ v. d.
Zakladni informace
Po?et obyvatel 12 649 (2024) [1]
Rozloha 14,26 km² [2]
Nadmo?ska vy?ka 418 m n. m.
PS? 357 35
Po?et dom? 890 (2021) [3]
Po?et ?asti obce 2
Po?et k. u. 2
Po?et ZSJ 11
Kontakt
Adresa m?stskeho u?adu Komenskeho 1077
357 35 Chodov
podatelna@mestochodov.cz
Starosta Patrik Pizinger ( MHNHRM )
Oficialni web: www .mestochodov .cz
Chodov na mapě
Chodov
Chodov
Dal?i udaje
Kod obce 560383
Geodata ( OSM ) OSM , WMF
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a ?eskym sidl?m .
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Chodov ( n?mecky Chodau ) je m?sto v okrese Sokolov v Karlovarskem kraji , 10 km zapadn? od Karlovych Var? , na Chodovskem potoce . ?ije zde p?ibli?n? 13 tisic [1]  obyvatel. Je zname tradici vyroby porcelanu . V chodovske manufaktu?e Thun (p?vodn? H&C) se vyrab?l r??ovy porcelan .

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Od prvni pisemne zminky do t?icetilete valky [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni pisemna zminka o Chodov? pochazi z listiny ?eskeho biskupa a kni?ete Jind?icha B?etislava , ktera byla napsana mezi lety 1195 a 1197. [4] V teto dob? byl Chodov majetkem cisterciackeho kla?tera ve Waldsassenu a ?esky kni?e touto listinou p?ebral nad jeho ?eskymi majetky ochranu. Podle n?kterych historik? ?lo p?vodn? o slovanske sidli?t? vybudovane na zemske stezce, ktera prochazela udolim ?eky Oh?e . Velmi zahy bylo p?vodni nepo?etne slovanske obyvatelstvo asimilovano n?meckymi osadniky. V teto dob? byl v Chodov? take zalo?en kostel, ktery se brzy stal farnim chramem.

V roce 1348 waldsassensky opat prodal Chodov mistnimu ?lechtici Trostovi z Kyn?perka a v nasledujicim obdobi se velmi ?asto m?nil majitel zdej?iho panstvi. Na konci husitskych valek se v Chodov? usadil rod Hyzrl? z Chodova , ktery zde prokazateln? sidlil od roku 1439. V druhe polovin? 15. stoleti za?alo nar?stat nap?ti mezi Hyzrly a rodem ?lik? , kte?i dr?eli sousedni loketske panstvi. Spor vyvrcholil v noci na 30. ?ijna 1490, kdy vojaci Jeronyma ?lika p?epadli chodovskou tvrz a zabrali ji. [5] I kdy? se Hyzrlove pokou?eli sv?j majetek ziskat soudni cestou zpatky, brzy byli nuceni p?esidlit do st?ednich ?ech. Po?atkem 16. stoleti je Chodov rozd?len na dva utvary ? Horni a Dolni Chodov ? ktere se udr?ely jako samostatne spravni jednotky a? do 19. stoleti. Do po?atku t?icetilete valky je Dolni Chodov majetkem m?sta Loket a Horni Chodov pat?i ?lechticke rodin? Unruher?.

T?icetileta valka a Chodov v rukou Plankenheim? [ editovat | editovat zdroj ]

Po bitv? na Bile ho?e a po?ate?ni nestabilit? v obdobi t?icetilete valky se poda?ilo Chodov mezi lety 1644 a 1733 spojit v jeden celek ?lechticke rodin? Plankenheim? . [6] Mezi nejvyznamn?j?i p?edstavitele tohoto rodu pat?il Johann Wilhelm von Plankenheim, za jeho? vlady byly v Chodov? vytvo?eny dodnes existujici pamatky ? bo?i muka (1672 a 1673) a mariansky sloup (1675), a jeho syn Franz Flamin von Plankenheim , ktery nechal v Chodov? vystav?t barokni zamek a kostel svateho Vav?ince . [7] Po jeho smrti se Chodov op?t d?li na Horni a Dolni. Majitelem Dolniho Chodova se a? do konce feudalni ery stava m?sto Loket a Horni Chodov vlastni a? do konce 18. stoleti rodina ryti?? Braun? z Braunsdorfu .

Rozvoj Chodova v 19. stoleti a povy?eni na m?sto [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1810 zalo?il Franti?ek Miesl ve zpustlem zame?ku v Dolnim Chodov? prvni manufakturu na vyrobu kameniny a porcelanu, kterou pro ?patnou prosperitu roku 1830 pronajal vrchnimu mali?i porcelanky v Kysiblu , mj. jako zdroj kaolinu. Nejstar?i porcelanove zbo?i (zna?ene DH, Kodau, Chodau) se datuje do let 1835-1844 [8] . V letech 1845-1872 porcelanku se zbo?im vynikajici kvality provozoval Moj?i? Porges z Portheimu .

Po roce 1848, kdy bylo zru?eno poddanstvi , se Chodov za?al rychle rozvijet jako pr?myslove centrum. Manufaktura byla v polovin? 19. stoleti p?etvo?ena na tovarnu na porcelan a od roku 1871 ji p?evzala firma Haas & Czj?ek ). V roce 1883 byla zalo?ena druha chodovska porcelanka ( Richter, Fenkl & Hahn ) a roku 1890 zde byla otev?ena porcelanka Hofmann & Jahn [9] . V te same dob? bylo v Chodov? otev?eno v?t?i mno?stvi hn?douhelnych dol?. Hornictvi se vedle vyroby porcelanu stalo nejvyznamn?j?im pr?myslovym odv?tvim Chodova. Dal?imu rozvoji pomohl rok 1870, kdy byl Chodov napojen na bu?t?hradskou drahu . Velke mno?stvi pracovnich p?ile?itosti zap?i?inilo i nar?st po?tu obyvatel. V roce 1894 pak byl Chodov dekretem cisa?e Franti?ka Josefa I. povy?en na m?sto a byl mu ud?len m?stsky znak.

Chodov ve 20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Velka hospoda?ska krize v dob? prvni republiky zasahla Chodov velmi t??ce a vyhrocena socialni situace byla jednim z d?vod? p?iklonu obyvatel k nacismu. V za?i 1938 ve m?st? prob?hl pod vedenim mistni sudeton?mecke strany pokus o p?evzeti moci, ktery byl potla?en ?etnictvem a vojskem. [10] V ramci Mnichovske dohody byl Chodov v ?ijnu 1938 p?i?len?n jako sou?ast Sudet k N?mecku . Po konci druhe sv?tove valky byla v?t?ina p?vodniho n?meckeho obyvatelstva vysidlena a nahrazena ?eskym obyvatelstvem z vnitrozemi. Dochazelo ke znarodn?ni podnik?, p?i?em? n?ktere byly zahy zcela zru?eny, tyka se to porcelanek Hofmann & Jahn [11] a Richter, Fenkl & Hahn. [12] Nejslavn?j?i z mistnich porcelanek se tykalo znarodn?ni podniku Haas & Czjzek, pod ktery tou dobou spadala. Jeji provoz byl zachovan a pozd?ji se stala sou?asti narodniho podniku Karlovarsky porcelan. [13] V 60. letech 20. stoleti byla vystav?na nedaleko od m?sta mohutna plynarna, elektrarna s teplarnou ve V?esove a bylo p?istoupeno k vystavb? panelovych sidli?? v Chodov?. Za?ala take podpora migrace nove pracovni sily. Od 80. let 20. stoleti se po?et obyvatel pohybuje kolem 15 000.

P?irodni pom?ry [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto se nachazi v mirnem udoli pod upatim Kru?nych hor . Le?i na soutoku Vinti?ovskeho a Chodovskeho potoka . Na severovychodnim okraji katastralniho uzemi Chodova se nachazi men?i ?ast kaolinoveho lo?iska Osmosa , ktere z v?t?i ?asti p?inale?i k obci Bo?i?any . [14]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Vyvoj po?tu obyvatel a dom? Chodova (bez mistni ?asti Stara Chodovska) [15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Po?et obyvatel 1 909 2 760 4 362 5 980 6 307 5 962 6 710 3 183 3 989 11 550 14 441 14 725 14 485 13 450 12 154
Po?et dom? 234 295 361 439 445 465 658 675 578 489 507 598 630 728
Vyvoj po?tu obyvatel a dom? Chodova (v?etn? mistni ?asti Stara Chodovska) [15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Po?et obyvatel 2 472 3 389 5 204 7 104 7 470 7 035 7 849 3 786 4 551 11 798 14 704 14 929 14 687 12 451
Po?et dom? 321 394 471 561 574 593 821 850 719 568 577 679 714 890
  • Věková struktura obyvatel obce Chodov roku 2011
    V?kova struktura obyvatel obce Chodov roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Chodov roku 2011
    Rodinny stav obyvatel obce Chodov roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Chodov roku 2011
    Vzd?lani obyvatel obce Chodov roku 2011

?asti m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Rekreace [ editovat | editovat zdroj ]

K rekreaci je mo?no vyu?it vodni nadr? Bilou vodu ( kaolinove jezero) v blizkosti m?sta, nebo severn? polo?enou rekrea?ni oblast s vodni nadr?i Tatrovice . Mo?nost sportovniho vy?iti je na atletickem stadionu ?AK Chodov a na fotbalovem h?i?ti v prostorech TJ Spartak Chodov .

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Silnice [ editovat | editovat zdroj ]

M?stem prochazi silnice II. t?idy

?eleznice [ editovat | editovat zdroj ]

Chodov le?i na vyznamne ?elezni?ni trati 140 Chomutov - Cheb a dale je zde propojovaci tra? 143 Chodov ? Nova Role

Kulturni instituce [ editovat | editovat zdroj ]

  • Galerie u Vav?ince
  • M?stska galerie
  • M?stska knihovna
  • KASS ? Kulturni a spole?enske st?edisko

Pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

  • Kostel svatého Vavřince
    Kostel svateho Vav?ince
  • Českobratrský kostel
    ?eskobratrsky kostel
  • Mariánský sloup
    Mariansky sloup
  • Pomník padlým
    Pomnik padlym
  • Kašna
    Ka?na

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Partnerskymi m?sty jsou: [16]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b ?esky statisticky u?ad : Po?et obyvatel v obcich ? k 1. 1. 2024 . Praha : ?esky statisticky u?ad . 17. kv?tna 2024. Dostupne online . [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ ?esky statisticky u?ad : Maly lexikon obci ?eske republiky ? 2017 . ?esky statisticky u?ad . 15. prosince 2017. Dostupne online . [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ ?esky statisticky u?ad : Vysledky s?itani 2021 ? otev?ena data . Dostupne online . [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ http://www.portafontium.cz/charter/staam/kloster-waldsassen-urkunden-13
  5. ↑ VLASAK, Vladimir. Chodov . 1.. vyd. [s.l.]: M?sto Chodov, 2004. 171 s. ISBN   80-239-3318-3 . S. 14.  
  6. ↑ MA?EK, Petr. ?lechticke rody v ?echach, na Morav? a ve Slezsku od Bile hory do sou?asnosti ? I. dil (A-M) . 1.. vyd. [s.l.]: Praha: Argo,, 2010. 673 s. ISBN   978-80-257-0027-3 .  
  7. ↑ Chodov : jak jej (ne)znate ? (un)bekannt . [1. vyd. Chodov: M?sto Chodov, 2014. 80 s. ISBN   978-80-260-6420-6 .
  8. ↑ BRAUNOVA Alena, Kouzlo keramiky a porcelanu . Praha 1985, 302-306
  9. ↑ Antikpraha.cz: Porcelanka Hofmann & Jahn
  10. ↑ http://chodauer.blogspot.cz/2014/03/pokus-o-henleinovsky-puc-v-chodove-v.html
  11. ↑ Antikpraha.cz: Hofmann & Jahn
  12. ↑ Antikpraha.cz: Richter, Fenkl & Hahn
  13. ↑ Antikpraha.cz: Porcelanka Chodov
  14. ↑ Hornicky Chodov [online]. Chodov: M?stsky u?ad Chodov [cit. 2019-08-01]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2019-08-01.  
  15. ↑ a b Historicky lexikon obci ?eske republiky 1869?2011 Okres Sokolov . Praha: ?esky statisticky u?ad, 2015. 12 s. Dostupne online . S. 3.  
  16. ↑ Partnerska m?sta [online]. M?sto Chodov [cit. 2021-06-04]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2019-08-24.  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • POCHE, E. a kol., Um?lecke pamatky ?ech I. Praha 1977, str. 511.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

?asti m?sta Chodov
?asti obce
M?sta , m?styse a obce okresu Sokolov
legenda: m?sto , m?stys .
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chodov_(okres_Sokolov)&oldid=23638836 “