Chmel ota?ivy
Chmel ota?ivy ( Humulus lupulus )
V?decka klasifikace
?i?e	rostliny ( Plantae )
Pod?i?e	cevnate rostliny ( Tracheobionta )
Odd?leni	krytosemenne ( Magnoliophyta )
T?ida	vy??i dvoud?lo?ne ( Rosopsida )
?ad	r??otvare ( Rosales )
?ele?	konopovite ( Cannabaceae )
Rod	chmel ( Humulus )
Binomicke jmeno
Humulus lupulus L. , 1753
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Chmel ota?ivy ( Humulus lupulus ) je vytrvala dvoudoma pravoto?iva liana z ?eledi konopovitych . Latinsky nazev vznikl jako zdrobn?lina z latinskych slov humus = zem (bez opory se plazi po zemi) a lupus = vlk (?kodi rostlinam). ^[1]

Synonyma [ editovat | editovat zdroj ]

• Humulus americanus T. Nuttall , 1847

• Humulus volubilis R. A. Salisbury , 1796 ( nom. illeg. )
• Lupulus communis J. Gaertner , 1788 (nom. illeg.)
• Lupulus humulus P. Miller , 1768
• Lupulus scandens de Lamarck , 1779 (nom. illeg.)

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Chmel ota?ivy je vytrvala bylina , obvykle se silnym svislym oddenkem a velkym po?tem podzemnich vyhonk?. ^[2] Jako trvalka vydr?i na jednom mist? 20?25 let.

Stonek [ editovat | editovat zdroj ]

Tenka ?ty?hranna pravoto?iva lodyha dosahuje vy?ky kolem 3?5 m, n?kdy dokonce a? 10 m. Povrch stonku je drsny a porostly ha?kovitymi chlupy , ktere napomahaji p?i popinani . ^{[3] [4]}

List [ editovat | editovat zdroj ]

Ve st?edni ?asti lodyhy jsou listy vst?icne, dlanite a dlouze ?apikate , s vej?itou a? okrouhlou ?epeli , ktera je 3?5klana a? 3?5dilna, dosahuji ?i?ky a? kolem 20 cm. Okraj list? je pilovity a jejich baze je hluboce srd?ita ^[2] .Povrch na svrchni ?asti listu je tmav? zeleny a drsny, zatimco spodni strana je sv?tlej?i se ?lutymi ?lazkami. Na bazi ?apiku se nachazeji dva tem?? srostle blanite palisty . ^{[2] [5]} V horni ?asti lodyhy jsou listy men?i, p?eva?n? st?idave a ?asto celistve nebo lalo?nate. Jejich ?i?ka se pohybuje kolem 6?10 cm. ^[2]

Kv?t [ editovat | editovat zdroj ]

Sam?i rostliny maji na konci lodyh v u?labi list? vrcholi?nate laty pra?nikovych kv?t?. Zelenava sami?i kv?tenstvi se skladaji z kratkych klask? , z nich? se vytva?eji vej?ite ?i?tice, ktere v u?labi list? vyr?staji po dvou. A? 2 cm dlouhe ?upiny ?i?tic pokryvaji zlato?lute lupulinove ?lazky. ^[4]

Plod [ editovat | editovat zdroj ]

Plod je vejcovita na?ka . Plodenstvi chmele ota?iveho jsou p?evisla, a? 6 cm dlouha, se zv?t?enymi suchymi ?lutavymi listeny . ^[2]

Vyskyt [ editovat | editovat zdroj ]

Jako vlhkomilna rostlina se plany chmel ota?ivy vyskytuje v ol?inach , na okrajich les?, v lu?nich lesich , ale p?edev?im v pob?e?nich k?ovinach potok? a ?ek, kde vytva?i mohutne porosty. Kulturni rostliny se nej?ast?ji vysazuji na rovinatych plochach, nebo v ?irokych otev?enych udolich. Nejvhodn?j?i je pro p?stovani mirn? kysela p?da (permske ?ervene p?dy ?atecka) se slab? kolisajici hladinou podzemni vody (cca 2m). ^[2]

V sou?asne dob? je roz?i?en po celem mirnem pasu Evropy , Asie a Severni Ameriky . Zavle?en byl i do Ji?ni Ameriky ( Chile ) a do Australie .

Hlavnimi oblastmi p?stovani chmele krom? ?eska jsou N?mecko , USA , ?ina , Polsko , Velka Britanie , Rusko , Ukrajina , Kanada a Australie .

?k?dci a choroby [ editovat | editovat zdroj ]

Plise? chmelova ( Pseudoperonospora humuli ) je houbova choroba, ktera napada vyhony, listy a nasledn? hlavky. Roz?i?uje se hlavn? za tepleho a vlhkeho po?asi. Listy jsou pokryty ?lutozelenymi skvrnami a pozd?ji hn?dnou a opadavaji, hlavky po napadeni ziskaji rezavy nadech. Za velmi vlhkych a teplych let m??e zp?sobit rozsahle hospoda?ske ?kody.

Padli chmelove ( Sphaerotheca humuli ) je mykoticka choroba, ktera se roz?i?ila hlavn? v 90. letech. Na svrchni stran? list? se vytva?i b?lave povlaky, ktere postupn? p?echazeji na hlavky.

M?ice chmelova ( Phorodon humuli ) na spodni stran? list? saje rostlinne ??avy a zanechava na nich lepkave vykaly, ktere jsou pak ?ivnou p?dou pro roz?i?eni saprofytickych hub .

Svilu?ka chmelova ( Tetranychus urticae ) sanim na listech zp?sobuje puchy?e, listy ?loutnou a? postupn? ze?ednou, p?i silnem vyskytu zasychaji a opadavaji. Hlavky ziskaji cihlov? ?ervene zbarveni a vyrazn? se zhor?uje jejich kvalita. ^[6]

Obsahove latky [ editovat | editovat zdroj ]

Plodni ?i?tice obsahuji prysky?ici s ho??inami (α-ho?ke kyseliny (humulon), β-ho?ke kyseliny (lupulon)), silice s terpenoidy (nap?. humulen, myrcen) s bakteriostatickymi a konzerva?nimi u?inky. Sekrece ho?kych latek vrcholi v druhe polovin? srpna, kdy za?ina i sklize?. ^{[2] [1]}

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Chmel pat?i k velmi starym kulturnim rostlinam. U? ve st?edov?ku pojidali labu?nici chmelove vyhonky se soli, pep?em , octem a olejem a v??ili v jeho le?ebne u?inky. Prvni udaje o p?stovani chmele na uzemi ?R jsou z roku 859 . Vyznamn? se o jeho roz?i?eni v ?eskych zemich zasadil cisa? Karel IV. Za t?icetilete valky byly chmelnice zpusto?eny a obnoveny a? v 18. stoleti. ^[7]

Vyu?iti [ editovat | editovat zdroj ]

Potravina?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavky sami?ich kv?t? (chmelove ?i?tice) nebo extrakt z nich se pou?ivaji v pivovarnictvi p?i vyrob? piva , obsahuji toti? ho??iny ( lupulin ), ktere mu dodavaji chu? a aroma. Jeliko? kv?ty ztraceji po opyleni na kvalit?, je t?eba dbat na to, aby se ve chmelnici nevyskytovaly sam?i rostliny. Pro vyrobu piva se pou?ivaji chmelove pelety (lisovane chmelove granule), ktere jsou vyhodn?j?i zejmena z hlediska p?epravy a skladovani. V ?eskem pivovarnictvi pat?i mezi nejlepe hodnocene odr?dy ?atecky polorany ?erve?ak , ktery ziskal certifikat Chran?ne ozna?eni p?vodu. Prvni historicka zminka o u?iti chmele pro dochuceni piva pochazi z listiny franskeho krale Pipina III. Kratkeho z r. 768 . ^[8]

?esky chmel (p?stovany v Pooh?i (?atecko), Polabi (U?t?cko) a na Hane (Tr?icko)) pat?i k nejkvalitn?j?im na sv?t? a ob?as byva ozna?ovan za zelene zlato .

Mlade vyhonky chmele se dodnes n?kdy u?ivaji jako zelenina (?chmelovy ch?est“). Z vyhonk? se te? p?ipravuji polevky , omelety, ale take se nakladaji. Z chmelovych ?i?tic se d?laji i napln? do bonbon? zvanych chmelinky.

Farmaceuticky pr?mysl [ editovat | editovat zdroj ]

Lupulin z chmelovych ?lazek zavedl jako sedativum v roce 1813 pa?i?sky lekarnik Planche. Su?ene pestikove ?i?tice se pou?ivaji jako droga Strobili lupuli a chmelove ?lazky jako Glanduale lupuli (?chmelova mou?ka“).

V homeopatii se pou?iva esence z ?erstvych ?lazek jako diuretikum , antiafrodiziakum nebo narkotikum . ^[1]

Men?i mno?stvi se vyu?iva p?i vyrob? kosmetickych p?ipravk?.

Lidove le?itelstvi [ editovat | editovat zdroj ]

V lidovem le?itelstvi se take vyu?iva jako sedativum a take povzbuzuje chu? k jidlu. Sbiraji se mlade vyhonky, ktere zatim neprorostly na sv?tlo a obsahuji hodn? vitamin? skupiny B i mineralnich latek. ?aj z chmelovych ?lazek pomaha proti nespavosti, p?sobi mo?opudn? a u?iva se p?i k?e?ich sval?. ^[1]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Atlas ?eskych odr?d chmele ?atec : Chmela?sky institut, 2012. Dostupne online
• HEJNY, Slavomil; SLAVIK, Bohumil (eds.). Kv?tena ?SR, dil 1 Praha : Academia, 1988. s. 426?428. ISBN   80-200-0643-5 .
• KREJ?A, Jind?ich; KRESANEK, Jaroslav. Atlas lie?ivych rastlin a lesnych plodov . Martin : Osveta, n. p., 1982.
• NESVADBA, Vladimir; a kol. Vyvoj a tradice ?eskych odr?d chmele . ?atec : Chmela?sky institut, 2013. ISBN   978-80-87357-11-8 .
• NOVAK, F. A.: Vy??i rostliny , Tracheophyta I.
• VRZALOVA, Ji?ina; FRIC, Vaclav. Rostlinna vyroba. IV: P?adne plodiny, chmel . Praha : Vysoka ?kola zem?d?lska, 1994. ISBN   80-213-0155-4 .
• ?A?EK, Zden?k. V?n? ko?eni. Praha: Merkur, 1981.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu chmel ota?ivy na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo chmel ota?ivy ve Wikislovniku
• Vyukovy kurs PKR/Humulus lupulus ve Wikiverzit?
• Galerie chmel ota?ivy na Wikimedia Commons
• Chmel ota?ivy na botanika.wendys
• Chmel ota?ivy na biolibu
• Chmelove stranky ? biologie, p?stovani, historie, pivovarnictvi…
• Chmela?sky institut, s. r. o. , ?atec
• Svaz p?stitel? chmele ?eske republiky
• Stranky o ?ateckem chmelu
• Chmel a pivo: situa?ni a vyhledove zpravy Archivovano 13. 3. 2023 na Wayback Machine .