Chlorethan
2D model molekuly chlorethanu
Obecne
Systematicky nazev	chlorethan
Ostatni nazvy	monochlorethan, ethylchlorid, chlorethyl, chloraethyl, hydrochloric ether, muriatic ether, aethylis, aethylis chloridum
Anglicky nazev	Chloroethane
N?mecky nazev	Chlorethan
Funk?ni vzorec	CH 3 CH 2 Cl
Sumarni vzorec	C 2 H 5 Cl
Vzhled	bezbarvy plyn , bezbarva kapalina
Identifikace
Registra?ni ?islo CAS	75-00-3
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	200-830-5
Indexove ?islo	602-009-00-0
PubChem	6337
SMILES	CCCl
?islo RTECS	KH7525000
Vlastnosti
Molarni hmotnost	64,51 g/mol
Teplota tani	?139 °C
Teplota varu	12,3 °C
Hustota	0,92 g/cm 3 ( kapalina )
Rozpustnost ve vod?	0,6 g/100 ml
Struktura
Dipolovy moment	2,06  D
Bezpe?nost
GHS02 GHS08 [1] Nebezpe?i [1]
H-v?ty	H220 H351 H412
R-v?ty	R12 R40 R52/53
S-v?ty	( S2 ) S9 S16 S33 S36/37 S61
NFPA 704	4 2 2
Teplota vzplanuti	?50 °C
Neni-li uvedeno jinak, jsou pou?ity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Chlorethan (te? znamy jako monochlorethan , ethylchlorid , chlorethyl a pod ?adou generickych i obchodnich nazv?; funk?ni vzorec CH ₃ CH ₂ Cl) je organicka slou?enina ( chlorovany uhlovodik ) pou?ivana jako lokalni anestetikum , d?ive te? pro vyrobu tetraethylolova (aditiva do automobiloveho benzinu ). Je to bezbarvy ho?lavy plyn (p?ipadn? kapalina ? teplota varu 12,3 °C) nasladle v?n?.

Vyroba [ editovat | editovat zdroj ]

Chlorethan se vyrabi reakci ethenu a chlorovodiku na katalyzatoru chloridu hlinitem p?i teplotach 130?250 °C. Za t?chto podminek chlorethan vznika podle nasledujici rovnice :

CH ₂ =CH ₂ + HCl → CH ₃ CH ₂ Cl

V minulosti se chlorethan vyrab?l take z ethanolu a kyseliny chlorovodikove nebo z ethanu a chloru , ale tyto metody jsou ji? ekonomicky nevyhodne. ?ast chlorethanu vznika jako vedlej?i produkt p?i vyrob? PVC . Pokud bude poptavka po chlorethanu dale klesat, dostane se do bodu, kdy se jeho samotna vyroba nebude vyplacet a pak se tento zp?sob (vyu?iti vedlej?iho produktu) stane hlavni cestou vyroby chlorethanu.

Pou?iti [ editovat | editovat zdroj ]

Po?inaje rokem 1922 a pak po v?t?inu 20. stoleti byla hlavni oblasti pou?iti chlorethanu vyroba tetraethylolova , antidetona?ni p?isady do benzinu . Av?ak kv?li rostoucim obavam ze zne?i?t?ni ovzdu?i bylo nebo aktualn? je tetraethylolovo stahovano z trhu ve v?t?in? pr?myslov? rozvinuteho sv?ta, proto poptavka po chlorethanu prudce klesla.

Podobn? jako jine chlorovane uhlovodiky se chlorethan pou?iva jako chladivo , hnaci plyn do sprej? , anestetikum a nadouvadlo pro p?nove obaly. Po ur?itou dobu se pou?ival jako iniciator v procesu katalyzovanem chloridem hlinitym, kdy se vyrab?l ethylbenzen , prekurzor styrenu . Dnes u? se takto ale ve v?t?i mi?e nepou?iva.

Jedinym p?etrvavajicim d?le?itym pr?myslovym pou?itim chlorethanu je p?em?na celulozy na ethylcelulozu , zahu??ovadlo a plnivo v nat?rovych hmotach , kosmetice a podobnych vyrobcich.

V USA a n?kterych zemich Evropy je chlorethan le?ivem na p?edpis (v ?esku, na Slovensku, v N?mecku je b??n? dostupny v lekarnach bez p?edpisu), prodava se jako kapalina ve spreji hnanem tlakem vlastnich par. U?inkuje jako mirne povrchove anestetikum prost?ednictvim ochlazovani k??e , nap?iklad pro odstra?ovani cizich t?les na chirurgicke a dermatorologicke ambulanci, p?ipadn? ve sportovnim leka?stvi. Teplo pohlcovane vypa?ujici se kapalinou na tkani zp?sobuje rychle a hluboke prochlazeni, av?ak vzhledem k bodu varu dost vysoko nad bodem tuhnuti vody nehrozi nebezpe?i omrzlin . Pary jsou ho?lave a narkoticke, na co? je pot?eba davat pozor.

Chlorethan je narkotickou inhala?ni drogou , n?kdy nazyvanou ?Duster“. Podobn? jako alkyldusitany (?poppers“), pou?iva se chlorethan inhala?n? b?hem sexualnich aktivit pro silny n?kolikaminutovy ?rau?“, ktery usti v prodlou?eny orgasmus . V Brazilii je chlorethan tradi?ni (by? ilegalni) drogou u?ivanou p?i karnevalech , znamou jako ?lanca-parfem“. V ?esku, na Slovensku a dal?ich zemich se prodava pod nazvem Kelen.

Bezpe?nost [ editovat | editovat zdroj ]

(Mono)chlorethan je nejmen? toxickym ?lenem chlorovanych ethan?. Podobn? jako jine chlorovane uhlovodiky p?sobi tlumiv? na centralni nervovy system , by? slab?ji ne? jine podobne slou?eniny. P?i vdechovani vzduchu s parami o ni??i ne? 1% koncentraci se obvykle neprojevi ?adne p?iznaky. Vy??i koncentrace v?t?inou zp?sobuji podobne p?iznaky, jako p?i intoxikaci alkoholem . Vdechovani par o koncentraci 15 % a vice ?asto vede k smrti .

Studie chronickych u?ink? expozice chlorethanu provad?ne u zvi?at zatim poskytly nekonzistentni vysledky, stejn? tak neexistuji ?adna data ohledn? dlouhodobych u?ink? na ?lov?ka . N?ktere studie tvrdi, ?e dlouhodoba expozice m??e po?kozovat jatra nebo ledviny , nebo ?e m??e vzniknout nador d?lohy u my?i , ale tato data jsou obti?n? reprodukovatelna.

?erstve informace napovidaji o karcinogennim potencialu. Chlorethan byl za?azen do t?idy A3 IARC ( Potvrzeny zvi?eci karcinogen s neznamou relevanci pro ?lov?ka ). Vysledkem je, ?e ho stat Kalifornie za?adil do Propozice 65 jako znamy karcinogen. Nicmen? se i nadale pou?iva v medicin? jako lokalni anestetikum.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Chloroethane na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu chlorethan na Wikimedia Commons
• (anglicky) IARC Monograph " Chloroethane. "
• (anglicky) National Pollutant Inventory ? Chloroethane