Chavin

Chavin , nebo Kultura Chavin ?i Chavinska kultura byla p?edincka kultura v severnim Peru . Existovala zhruba v letech 900?200 p?. n. l. Nachazela se na pob?e?i Ticheho oceanu . Jejim centrem a ob?adnim mistem bylo m?sto Chavin de Huantar , ktere se nachazi ve vy?ce 3117 m n. m. (dnes na seznamu sv?toveho kulturniho d?dictvi UNESCO ). Ve m?st? se nachazely dvou a? trojpodla?ni chramy. Zdivo bylo zpevn?no hlin?nou maltou. Archeologove za nejcenn?j?i pova?uji t?i monolity: Lanzon, stelu Raimondino a Tell?v obelisk. V?echny jsou ozdobene reliefy antropomorfnich postav zvi?ecich boh?. Nalezeno bylo rovn?? mno?stvi jednobarevne keramiky, bu? ?erne, ?ede, nebo ?ervene, s vyrytymi geometrickymi nebo zvi?ecimi motivy. Chavin byla patrn? prvni jihoamericka kultura, ktera zpracovavala zlato . ^[1] Jak si ?ikali obyvatele neni znamo, ani jaky pou?ivali jazyk (p?edpoklada se stara forma ke?uan?tiny ). Domestikovali lamy , jejich? maso su?ili (tzv. jerky ? charqui ). P?stovali brambory , kuku?ici a merlik (quinou). Archeologove dolo?ili u?ivani psychotropnich latek (vyta?ky z kaktusu San Pedro ? Echinopsis pachanoi ), pravd?podobn? p?i kouzelnickych ritualech.