Charleston
je hlavnim a nejv?t?im m?stem
americkeho
statu
Zapadni Virginie
nalezajici se na soutoku ?ek Elk a Kanawha v okrese Kanawha. Udaje z roku 2000 uvad?ji 53 421 obyvatel centralniho m?sta.
Zpo?atku byly nejd?le?it?j?imi pr?myslovymi zdroji s?l a plyn, pozd?ji se jimi stala lo?iska
uhli
. V sou?asne dob? hraji nejvyznamn?j?i roli v ekonomice m?sta obchod, podniky ve?ejne slu?by, vlada, leka?stvi a vzd?lavani.
Prvni trvale sidlo, Ft. Lee, bylo na mist? vybudovano ji? v roce 1788.
Charleston je sidlem
baseballoveho
tymu ni??i ligy West Virginia Power (d?ive Charleston Alley Cats) a ka?doro?n? se tam kona patnactimilovy (24 km) b?h Charleston Distance Run. Ve m?st? se take nachazi
leti?t?
Yeager Airport a University of Charleston; je te? domovem letky jmenem 130th Airlift Wing of the West Virginia Air National Guard.
Ve m?st? najdeme parky jako je nap?. Cato Park ?i Coonskin Park, a Kanawha State Forest, co? je rozlehly statni park s bazenem, kempy, cyklostezkami a stezkami pro p??i, misty pro piknik a i n?kolik chat pro rekrea?ni u?ely.
West Virginia State Capitol - sidlo vlady statu
Charleston Town Center Mall
Po
Americke valce za nezavislost
se vydali prvni pr?zkumnici pry? od p?vodnich osad. Mnoho z nich se pomalu st?hovala do zapadnich ?asti
Virginie
. Vyu?ivanim jejich bohatych zdroj? se Charleston stal vyznamnou sou?asti historie Virginie a Zapadni Virginie. V sou?asnosti je Charleston nejv?t?im m?stem statu a zarove? jeho m?stem hlavnim.
D?jiny Charlestonu za?inaji v osmnactem stoleti. V roce
1774
ziskala rodina Bullitt? 5 km² p?dy pobli? usti ?eky Elk. Pozemek byl o dvanact let pozd?ji prodan plk. Georgi Clendeninovi. Prvni trvala osada, Fort Lee, vznikla v roce 1788 diky plk. Clendeninovi a jeho skupin? Virginia Ranger?. Osada zaujimala plochu nyn?j?i k?i?ovatky ulic Brooks Street a Kanawha Boulevard. Historikove se domnivaji, ?e Charleston byl pojmenovan po otci plk. Clendenina Charlesovi. Nazev m?sta Charles Town se pozd?ji zkratil na Charleston, aby se p?ede?lo zam?n? s jinym Charles Townem v sou?asne Zapadni Virginii.
O ?est let pozd?ji Charleston u?edn? ustanovil parlament virginskeho Commonwealthu, tzv. Virginia General Assembly. Na 40 akrech, ktere m?sto tvo?ily v roce
1794
, obyvalo sedm dom? 35 lidi.
Charleston je sou?asti okresu Kanawha. Slovo Kanawha pochazi z vyrazu indianskeho kmene Arawak? pro kanoi z vydlabaneho kmene. V?bec prvni budovou okresu bylo dvoupatrove v?zeni, ktere bylo doslova vydlabano do b?ehu ?eky Kanawha.
Daniel Boone, ktery byl zmocn?n jako zastupce Kanawahske domobrany, byl v roce
1791
zvolen do Virginskeho parlamentu. V historickych dokumentech stoji, ?e ?el a? do
Richmondu
p??ky.
P?ed po?atkem
19. stoleti
byla podel ?eky Kanawhy objevena lo?iska soli. Prvni s?l byla dolovana u? v roce
1806
, co? oblasti umo?nilo prosperitu a rychly hospoda?sky r?st. P?ed rokem 1808 se tu vyrab?lo 1250 liber soli denn?. Oblast kolem Charlestonu, Kanawhaske solne panve, nyni Malden, se m?ly stat nejv?t?im producentem soli na sv?t?. V roce
1818
za?ala fungovat Kanawha Salt Company, prvni trust v USA.
B?hem dolovani soli narazil v roce
1815
kapitan James Wilson na prvni lo?isko plynu. Stalo se tak na mist? dne?ni k?i?ovatky ulic Brooks Street a Kanawha Boulevard (pobli? dne?niho komplexu parlamentu). V roce
1817
bylo objeveno uhli a za?alo se postupn? v solnych tovarnach pou?ivat jako palivo. D?le?itost kanawhaskeho solneho pr?myslu za?ala po roce 1961 upadat, a teprve nastup
2. sv?tove valky
p?inesla dal?i poptavku po chemickych surovinach, jako jsou nap?. chlor a ?iraviny, ktere se ze solnych roztok? mohly vyrobit.
M?sto dale rostlo, a? v roce 1861 p?i?la
Americka ob?anska valka
. Stat Virginie se odtrhl od tzv. Unie a Charleston se rozd?lil na v?rne Unii a
Konfederaci
. 13. za?i
1862
se odehrala
Bitva o Charleston
. P?esto?e vojska Konfederace zvit?zila, m?sto udr?ela jen kratce. Vojaci Unie se jen o ?est tydn? pozd?ji vratili a z?stali a? do sameho konce valky.
Sever si Charleston dr?el a v?t?ina zapadni ?asti Virginie zp?sobila je?t? v?t?i problem. Virginie u? od Unie byla odtr?ena, ale jeji severni ?ast m?la pod kontrolou Unie a vyvstala tak otazka statni suverenity. Uprost?ed bou?live ob?anske valky se Zapadni Virginie diky prohla?eni prezidenta stala u?edn? statem.
Abraham Lincoln
prohlasil, ?e severozapadni oblast Virginie se vraci zp?t pod Unii, a
20. ?ervence
1863
se tak Zapadni Virginie stala 35. statem USA.
P?esto?e se ?asto ?ika, ?e Zapadni Virginie se od Virginie odtrhla kv?li rozdilnym postoj?m k otroctvi, skute?ne d?vody byly ekonomicke. T??ky pr?mysl Severu, a p?edev?im ocela?stvi horni oblasti ?eky Ohio, byly zavisle na uhli dostupnem v dolech zapadni Virginie. Jednotky federalizovane armady byly hned na za?atku valky poslany z Ohia na zapad Virginie, aby tak zajistily bezpe?ny p?istup k uhelnym dol?m a doprav?.
A?koli u? nyni existoval stat, osidlovani oblasti hlavniho m?sta statu bylo komplikovane: hlavni m?sto Zapadni Virginie se n?kolik let st?hovalo mezi Wheelingem a Charlestonem. V roce
1877
ale ob?ane statu jako kone?ne umist?ni hlavniho m?sta zvolili Charleston a o osm let pozd?ji byla otev?ena prvni budova kapitolu.
Po po?aru v roce
1921
byla rychle postavena budova nova, ale v roce
1927
take vyho?ela. Vybor pro vystavbu kapitolu, ustanoveny v roce 1921 legislativou, v?ak povolil vystavbu sou?asneho kapitolu. Architekt Cass Gilbert navrhl ?lutohn?dou stavbu z vapence v italskem renesan?nim stylu, ktery m?l celkem stat tem?? 10 milion? dolar?. Pote, co byly hotove prvni t?i etapy stavby, guverner William G. Conley kapitol slavnostn? otev?el
20. ?ervence
1932
.
Charleston byl nyni centrem vlady statu. P?irodni zdroje, jako uhli a plyn, spolu s roz?i?ovanim ?eleznice k r?stu take p?isp?ly. Do statu p?i?la nova odv?tvi pr?myslu, nap?. chemicky, skla?sky, d?eva?sky a ocela?sky, p?itahly prav? p?irodni zdroje oblasti. V Charlestonu se rychle stav?lo. Mnohe z t?ch dom? v?etn? kostel? a kancela?skych budov stoji v samem centru m?sta dodnes, v?t?inou kolem ulice Capitol Street.
B?hem
2. sv?tove valky
nedaleko Charlestonu otev?ela prvni a nejv?t?i tovarna na vyrobu syntetickeho kau?uku v USA, ktera poskytovala pro valku velmi d?le?ite vyrobky. Pote, co valka skon?ila, se Charleston ocitl na kraji d?le?itych staveb. Jednou z nich b?hem tohoto obdobi bylo leti?t? Kanawha Airport (nyni Yeager Airport, pojmenovane po generalovi Chucku Yeagerovi), ktere se stalo asi jednou z nejpozoruhodn?j?ich
Dalnice 64 Charleston
in?enyrskych usp?ch? sve doby. Postaveno bylo v roce 1947 a jeho vystavba zahrnovala vykaceni 1.5 km² na t?ech vrcholcich a p?est?hovani vice ne? deviti milion? krychlovych yard? zem?.
V roce
1959
bylo otev?eno Charleston Civic Center, ktere stoji dodnes, by? zcela zrekonstruovane, a poskytuje nejrozlehlej?i prostory pro sch?ze a vystavy v Zapadni Virginii.
V roce
1956
prezident
Dwight D. Eisenhower
podepsal Federal Aid Highway Act, zakon o budovani systemu dalnic. Charleston se stal sou?asti tohoto systemu v 60. letech, kdy? byly vystav?ny t?i velke mezistatni dalni?ni systemy, ktere se sbihaly v Charlestonu. I diky nim je Charleston pouze na den cesty od 60 procent obyvatel USA.
V roce
1983
bylo otev?eno nakupni centrum Charleston Town Center Mall. Bylo nejv?t?im m?stskym mallem na vychod od ?eky
Mississippi
a py?nile se t?emi patry obchod? a restauraci. V 80. letech za?ala i skute?na revitalizace centra. Byly z?izeny fondy pro vylep?eni vzhledu ulic a za?alo se otevirat mnoho malych firem. Nyni jsou ulice Capitol Street, Hale Street a dal?i sousedici ulice vybranou sm?si restauranci, obchod? a firem, ktere se pro mnoho lidi staly opravdovym st?edem m?sta.
Robert C. Byrd Federal Building, Haddad Riverfront Park a Capitol Market jsou jen n?kolika z nov? vystav?nych budov, ktere napomohly rozvoji st?edu m?sta v 90. letech. Charleston se take stal znamym jako jedno z nejlep?ich zdravotnich st?edisek statu. Plany na dal?i mista pro zabavu a obchod udr?uji Charleston dlouhodob? aktivni.
Rok 2003 se stal vyznamnym diky otev?eni Clay Center for the Arts & Sciences. Centrum obsahuje Maier Foundation Performance Hall, The Walker Theatre, The Avampato Discovery Museum a take um?lecke muzeum. V Centru se nachazi take ElectricSky Theater, ktery je kombinaci planetaria a kina s 175 sedadly. Filmy promitane v kin? mivaji vzd?lavaci velkoformatove (70 mm) prezentace, a jsou ?asto k vid?ni v podobnych omnimaxovych kinech. P?edstaveni v planetariu se inscenuji jako kombinace p?edto?enych a ?ivych program?.
V charlestonskem kalenda?i lze take nalezt mnoho festival? a dal?ich udalosti, v?etn? Multifestu, Vandalia Festivalu, oslav
Dne nezavislosti
s oh?ostrojem v Parku Haddad Riverfront, a oblibenou regatou Sternwheel, je? byla zalo?ena v roce 1970.
Charleston ma jednu centralni agenturu pro hospoda?sky rozvoj, Charleston Area Alliance. Alliance stale spolupracuje s mistnimi v?d?imi osobnostmi a obchodni komunitou p?i usp??nem budovani ekonomiky oblasti a revitalizace centra. Charleston ma take historickou ?ast, ktere se ?ika East End.
V Charlestonu se st?idaji v?echna ?ty?i ro?ni obdobi. M?sto le?i na severnim okraji vlhkeho
subtropickeho pasu
, jeho? zakladem jsou p?edev?im rozdily v
nadmo?ske vy?ce
. Pr?m?rne teploty v Charlestonu jsou pov?t?inou teplej?i ne? ve zbytku
Zapadni Virginie
(vyjma Huntingtonu), a to diky sve poloze na zapad od vy??ich nadmo?skych vy?ek.
Jaro
je nejmen? p?edvidatelne ro?ni obdobi a doopravdy v?t?inou p?ichazi na konci b?ezna ?i za?atkem dubna. Od za?atku b?ezna a? do prvnich kv?tnovych dn? jsou teploty zna?n? prom?nlive a neni nijak neobvykle, ?e po slune?nem teplem dni o 24 °C p?ijde chladny de?tivy den, p?i kterem teplota vystoupa na pouhych sedm stup??. Teploty jdou b?hem kv?tna znateln? vzh?ru a vyskytuji se i dny a? letni.
Letni
po?asi byva horke a vlhke s nejvy??imi dennimi teplotami a? mezi 30-35 stupni a byva velmi vlhko. Dny na
podzim
jsou obvykle teple a suche a? do pozdniho ?ijna, ale na noc se za?ina ochlazovat. Po?asi v
zim?
se obvykle li?i od po?asi obvykleho ve zbytku Zapadni Virginie. Spolu s Huntingtonem byva Charleston poslednim m?stem v tomto statu, kde za?ne sn??it. Zimy ma Charleston mirne s pr?m?rnymi teplotami kolem 5 °C b?hem v?ech zimnich m?sic?, i kdy? ob?asna ochlazeni srazi no?ni teploty a? pod -20 °C. Kdykoli od konce listopadu do poloviny dubna m??e za?it sn??it, p?i?em? nejvy??i sra?ky se objevuji mezi lednem a unorem. Vyskyt velke sn?hove bou?e je v teto oblasti vzacnosti, a v Charlestonu je dokonce vzacne, aby najednou napadlo vice ne? 30 cm sn?hu. Charleston dostava velky p?id?l de?t?, jen? je rozd?len do celeho roku. Ke konci jara a b?hem leta jsou ?aste bou?ky, ktere ob?as mohou byt velmi nebezpe?ne.
Tornada
jsou vzacnosti, ale b?hem t?chto bou?i se objevit mohou. Velka ?ast podzimni a zimni vlahy ma formu mrholeni. Nejsu??im obdobim byvaji m?sice za?i a ?ijen.
[1]
| M?sic
|
I
|
II
|
III
|
IV
|
V
|
VI
|
VII
|
VIII
|
IX
|
X
|
XI
|
XII
|
Rok
|
Pr?m?r nejvy??ich
°F (°C)
|
43 (6.1)
|
46 (7.7)
|
56 (13.3)
|
67 (19.4)
|
76 (24.4)
|
83 (28.3)
|
86 (30)
|
85 (29.4)
|
78 (25.5)
|
68 (20)
|
56 (13.3)
|
46 (7.7)
|
66 (18.8)
|
Pr?m?r nejni??ich
(°F) (°C)
|
25 (-3.8)
|
27 (-2.7)
|
34 (1.1)
|
43 (6.1)
|
52 (11.1)
|
60 (15.5)
|
65 (18.3)
|
63 (17.2)
|
56 (13.3)
|
45 (7.2)
|
36 (2.2)
|
38 (3.3)
|
45 (7.2)
|
| De??ove sra?ky
in. (mm)
|
3.4 (86.4)
|
3.2 (81.3)
|
3.9 (99.1)
|
3.3 (83.8)
|
3.9 (99.1)
|
3.6 (91.4)
|
4.9 (124.5)
|
4.0 (101.6)
|
3.2 (81.3)
|
2.6 (66)
|
3.3 (83.8)
|
3.3 (83.8)
|
42.9 (1089.7)
|
| Sn?hove sra?ky
in. (mm)
|
10.1 (256.5)
|
8.7 (221)
|
5.1 (129.5)
|
0.9 (22.9)
|
0.0 (0.0)
|
0.0 (0.0)
|
0.0 (0.0)
|
0.0 (0.0)
|
0.0 (0.0)
|
0.2 (0.2)
|
2.2 (55.9)
|
5.1 (129.5)
|
32.3 (820.4)
|
V roce
1850
?ilo v Charlestonu 1050
obyvatel
, v dal?ich desetiletich jejich po?et ka?de dva roky stoupal o jeden a? dva tisice a na
p?elomu stoleti
u? po?et obyvatel ?inil 11 099. Nejv?t?i nar?st (cca 20 tisic) p?i?el ve 20. letech, v roce
1960
v Charlestonu ?ilo v?bec nejvice obyvatel: 85 796.
[
zdroj?
]
Podle pr?zkumu
[2]
z roku
2000
bydlelo v Charlestonu 53 421 lidi, 24 505 domacnosti a 13 624 rodin.
Hustota zalidn?ni
byla 652,7/km². Bylo tam 27 131 bytovych jednotek p?i pr?m?rne hustot? 331,5/km².
Rasov?
se obyvatelstvo sklada z 80,63 %
bilych
, 15,07 %
Afroameri?an?
, 0,24 %
Ameri?an?
, 1,83 %
Asiat?
, 0,03 % obyvatel p?vodem z Oceanie, 0,30 % jinych ras, a 1,91 % lidi se hlasi ke dv?ma nebo vice rasam. 0,81 % obyvatel bylo
hispanskeho
nebo
Latino
p?vodu z jakekoli rasy. P?t nej?ast?j?ich p?vod? zahrnuje n?mecke Ameri?any (12,4 %), Angloameri?any (11,6 %), Ameri?any (11,4 %), irske Ameri?any (10,6 %) a italske Ameri?any (3,9 %).
V Charlestonu bylo dle pr?zkumu 24 505 domacnosti, ve kterych ze 23,7 % ?ily d?ti do 18 let, 38,9 % byly spolu ?ijici man?elske dvojice, 13,5 % bylo samostatn? ?ijicich ?en bez man?ela, a 44,4 % nebyly rodiny. 38,9 % v?ech domacnosti sestavala z jednotlivc? a ve 14,5 % p?ipad? to byl n?kdo, komu bylo nejmen? 65 let a ?il sam. Pr?m?rna velikost domacnosti byla 2,11 a pr?m?rna velikost rodiny byla 2,82.
Co se ty?e v?koveho rozlo?eni, m?lo 20,7 % pod 18 let v?ku, 8,4 % od 18 do 24, 27,9 % od 25 do 44, 25,3 % od 45 do 64 a 17,6 % lidi m?lo 65 let ?i bylo star?ich. St?edovy v?k tak byl 41 rok?. Na ka?dych 100 ?en p?ipadalo 87,3 mu?? a na ka?dych 100 ?en ve v?ku 18 a vy??im bylo 83,7 mu??.
St?edni p?ijem m?stske domacnosti ve m?st? byl $34 009 a st?edni rodinny p?ijem byl $47 975. Mu?i m?li st?edni p?ijem $38 257 oproti $26 671 u ?en. P?ijem na hlavu ?inil ve m?st? $26 017. Asi 12,7 % rodin a 16,7 % obyvatelstva ?ilo pod
hranici chudoby
, a to v?etn? 24,5 % lidi do v?ku 18 let a 11,3 % lidi ve v?ku 65 let nebo star?ich.
M?sto Charleston je sidlem velkeho mno?stvi zakladnich a st?ednich ?kol a tzv. middle schools (p?echod mezi Z? a S? pro d?ti mezi 11 a 14 lety) jako sou?ast ?kolskeho systemu okresu Kanawha. Jeho t?emi st?ednimi ?kolami jsou Capital High School, slou?ene Charleston High School and Stonewall Jackson High School; George Washington High School a Charleston Catholic High School, co? je ?imskokatolicka ?kola. Byvalymi st?ednimi ?kolami jsou Charleston High School, v sou?asnosti nemocnice CAMC General Hospital, a Stonewall Jackson High School, ze ktere je nyni pouze middle school. Middle schools (d?ive Junior High Schools) tedy krom? John Adams Middle School a Horace Mann Middle School zahrnuji take Stonewall Jackson Middle School. Zakladnich ?kol je v Charlestonu celkem jedenact.
V Charlestonu ma sidlo West Virginia University, ktera slou?i jako nemocni?ni
kampus
pro jeji studenty na ?kolach
mediciny
a
stomatologie
. Na obou ?kolach musi nav?t?vovat ?kolu v hlavnim kampusu v Morgantownu, ale nemocni?ni praxi mohou d?lat v Morgantownu nebo prav? v Charlestonu.
Ve m?st? take funguje soukroma vysoka ?kola pro 1000 student?, University of Charleston, d?ive Morris Harvey College. Nachazi se na MacCorkle Avenue podel ?eky Kanawha. V roce 2006 tato V? otev?ela obor
farmacie
.
V bezprost?edni blizkosti se nachazi West Virginia State University a Marshall University Graduate College, co? je pouze postgradualni obor Marshall University. V oblasti je te? sidlo Charlestonske pobo?ky Institutu Roberta C. Byrda pro Advanced Flexible Manufacturing, nezavisly program spravovany Marshall University, ktery poskytuje p?istup k za?izeni pro computer numerical control (CNC) pro firmy ve dvou statech.
Asi 50 km od Charlestonu, v Montgomery, ma kampus West Virginia University Institute of Technology. Je nejv?t?im mistnim kampusem teto university a zam??uje se p?edev?im na
strojirenske
studentske programy.
V Charlestonu sidli i kampus West Virginia Junior College nachazejici se v centru na adrese 1000 Virginia Street. Ma akreditaci na ud?lovani diplom? a p?ibuznych titul? a v Kanawha Valley funguje u? tem?? 115 let. P?vodn? byla zalo?ena jako Capitol City Commercial College
1. za?i
1892
, aby ?kolila studenty v sekreta?skych a obchodnich dovednostech, ale b?hem let v ni prob?hly zm?ny v
osnovach
i jejim umist?ni.
Vyznamne spole?nosti sidlici v oblasti Charlestonu
[
editovat
|
editovat zdroj
]
- Appalachian Power, vlastn?na firmou American Electric Power v
Columbusu
- Charleston Newspapers
- Charleston Stamping and Manufacturing
- Gino's Pizza and Spaghetti
- MATRIC (Mid-Atlantic Technology, Research and Innovation Center)
- Tudor's Biscuit World
- United Bank of West Virginia, Inc.
- Walker Machinery se sidlem ve m?st? Belle
- West Virginia-American Water Company, vlastn?na spole?nosti RWE AG z n?meckeho
Essenu
Vyznamne spole?nosti zalo?ene v Charlestonu
[
editovat
|
editovat zdroj
]
- Restauranty Shoney's
- Diskontni obchodni domy Heck's / L.A. Joe
Charleston ka?doro?n? po?ada mno?stvi kulturnich akci a veletrh?, ktere se konaji po celem m?st?, od b?eh? ?eky Kanawha a? na plochy budov kapitolu.
B?hem
West Virginia Dance Festivalu
, konajicim se mezi
25.
a
30. dubnem
, studenti tance z celeho statu nav?t?vuji hodiny a workshopy
baletu
,
jazzu
a moderniho tance. V zav?ru maji studenti p?edstaveni v divadle West Virginia State Theatre, ktere se pro ve?ejnost kona zdarma. Dvakrat ro?n?, na konci dubna a op?t znovu za?atkem listopadu, se kona
West Virginia International Film Festival
, kde se promita mnoho domacich i zahrani?nich film?, ktere zahrnuji filmy celove?erni, kratke, dokumentarni, animovane i studentske.
Na konci za?i Charleston hosti Daily Mail Kanawha County Majorette and Band Festival pro osm statnich st?ednich ?kol z okresu Kanawha. Festival za?al v roce 1947 a v ka?doro?ni tradici pokra?uje. Kona se na stadionu University of Charleston.
6. kv?tna
miva v Clay Centeru p?edstaveni
Kanawha Kordsmen Barbershop Chorus
. 40?lenny sbor zpiva v p?edstaveni nazvanem "Songs America Sings" (Pisn?, co si zpiva Amerika). O vikendu p?ed Memorial Day, poslednim kv?tnovym pond?lim, se na p?d? statniho kapitolu kona
Vandalia Gathering
. Tisice nav?t?vnik? se bavi tradi?ni hudbou, um?nim, tancem, p?ib?hy, ?emesly a jidlem, ktere pochazeji z "unikatnosti zapadovirginske horske kultury." Za vstup se neplati.
Od roku 2005 poskytuje v Charlestonu tyden kulturnich a um?leckych akci
FestivALL
, ktery za?ina
20. ?ervna
, co? je zarove? Dnem Zapadni Virginie a zahrnuje tanec, divadlo a hudbu. FestivALL umo??uje mistnim um?lc?m skv?lou ?anci vystavit sve dilo a zaujmout a za?lenit do n?j ostatni lidi z mistni um?lecke komunity. Zlatym h?ebem byva um?lecky veletrh na ulici Capitol Street a mistni skupiny, ktere hraji na?ivo na podiich postavenych po celem centru m?sta. Stejn? tak se oblib? t??i i festival jazzu a
vina
v kampusu University of Charleston, jeho? se u?astni mistni i celonarodn? znami jazzmani a kde se prezentuji vyrobky zapadovirginskych vinic.
- Avampato Discovery Museum v Clay Centeru
- Sunrise Museum - nyni sou?asti Clay Centeru
- West Virginia State Museum
- South Charleston Museum
- St. George Orthodox Cathedral zalo?ena v roce
1892
- Stadion University of Charleston na Laidley Field pou?ivane pro americky fotbal, fotbal, atletiku a festivaly
- Appalachian Power Park - stadion West Virginia Power
- Cato Park - nejv?t?i m?stsky park Charlestonu s golfovym h?i?t?m, velkym bazenem a misty pro piknik
- Coonskin Park - obsahuje bazen, p?ist?e?ek pro ?luny, klubovnu s mo?nostmi stravovani, tenisove kurty, minigolf, 18-jamkove golfove h?i?t? a jezero pro ryba?eni. Na Schoenbaum Soccer Field (fotbalove h?i?t?) a Amphitheatre uvnit? parku ma sidlo fotbalovy klub West Virginia Chaos
Most p?es ?eku Elk
- Daniel Boone Park - ?ty?akrovy park s rampou pro ?luny, kde se m??e take ryba?it a piknikovat
- Kanawha State Forest - les o 38 km² s 46 kempy nachazejici se v ?asti Loudendale
- Little Creek Park se pou?iva pro basketball, tenis, a zavody motokar (soap box cars)
- Magic Island je oblast nachazejici se na soutoku ?ek Elk a Kanawha pobli? Kanawha Boulevardu
- Davis Park
- Haddad Riverfront Park
- Ruffner Park
| Klub
|
Sport
|
Zalo?en
|
Liga
|
Misto
|
| West Virginia Power
|
Baseball
|
1987
|
South Atlantic League
|
Appalachian Power Park
|
| West Virginia Chaos
|
Fotbal
|
2003
|
USL Premier Development League
|
Schoenbaum Field
|
| West Virginia Wonders
|
?ensky fotbal
|
2008
|
National Women's Football Association
|
TBA
|
Nakupni centrum
Charleston Town Center
V sou?asnosti jsou v Charlestonu dv? nakupni centra. Nejv?t?i je Charleston Town Center otev?ene v roce 1983 se t?emi patry obchod? a restauraci. Zaklad nakupniho centra tvo?i obchody Macy's, Sears a J.C. Penney. ?tvrtym zakladnim kamenem je BrickStreet Mutual Insurance Co. Centrum take zahrnuje ?est velkych restauraci umist?nych na urovni silnice a 12
fast food
restaurant? jako zastupce tzv. food courtu (= velka otev?ena plocha s r?znymi stanky fast food restauraci), ktery se nachazi na t?etim podla?i.
Druhym m?stskym nakupnim centrem je Kanawha Mall postaveny v m?stske ?asti Kanawha City. Velikosti je o mnoho men?i a jeho pili?i jsou obchody Elder-Beerman a Gabriel Brothers.
T?emi hlavnimi nakupnimi oblastmi v Southridgi jsou Southridge Centre, Dudley Farms Plaza a The Shops at Trace Fork.
Charleston ma dvoje hlavni noviny.
Charleston Gazette
jsou noviny s nejv?t?im nakladem v Zapadni Virgini a vychazeji od pond?lka do patku rano.
Charleston Daily Mail
vychazi ve v?edni dny odpoledne. V sobotu a ned?li
Charleston Gazette
a
Daily Mail
spoluvytva?i noviny nazvane
Charleston Gazette-Mail
.
V Charlestonu existuje celkem 11 stanic s m?stskou licenci (AM a FM). V?t?inu z nich vlastni bu? West Virginia Radio Corporation nebo Bristol Broadcasting Company.
- ↑
Weatherbase
- ↑
# ^ a b "American FactFinder". United States Census Bureau. Retrieved on 2008-01-31.