Charleston
je p?istavni m?sto v
Ji?ni Karolin?
ve
Spojenych statech americkych
. Ma
p?ibli?n? 150 tisic
[1]
[2]
obyvatel a jde tak o druhe nejv?t?i m?sto statu Ji?ni Karolina. P?vodni nazev m?sta
Charlestown
vznikl spojenim slov ?Charles“ a ?town“ v roce
1672
, a to na po?est tehdej?iho
anglickeho
a
skotskeho
krale
Karla II. Stuarta
. Od roku
1783
se u?iva sou?asny nazev.
Rozklada se na 330 km², p?i?em? 50 km² tvo?i plocha vody. M?sto le?i na soutoku ?ek
Ashley
a
Cooper
, co? spolu s p?istupem k
Atlantskemu oceanu
m?sto p?edur?uje byti usp??nym p?istavem. M?sto le?i v nizke poloze diky rovinate krajin?, tak?e prudke de?t? vedou nez?idka k ni?ivym povodnim.
M?sto se vyzna?uje
vlhkym subtropickym klimatem
, diky n?mu? jsou zimy mirne a leta horka s po?etnymi sra?kami. M?sicem s nejpo?etn?j?im mno?stvim sra?ek je srpen (181,6 mm), nejsu??im m?sicem je pak listopad (61,7 mm). V zim? jde p?edev?im o sra?ky de??ove, snih se vyskytuje z?idka. Nejteplej?im m?sicem roku je ?ervenec (32,6 °C), nejstuden?j?im pak leden (15 °C). Pr?m?rna doba slune?niho svitu v Charlestonu je 2 810,8 hodin. Jihovychodni p?imo?sky pas USA je vystaven ?asto ni?ivym bou?im, roku 1998
hurikan
Hugo zpusto?il ?ast m?sta v?etn? zastavby.
M?sto bylo zalo?eno roku 1672 v Albemarle Point na zapadnim b?ehu ?eky Ashley (nyni Charles Towne) pote, co vyslanci anglickeho krale
Karla II.
p?ipluli k b?eh?m Ji?ni Karoliny. V roce 1680 osadnici p?esidlili na sou?asne misto, ktere se b?hem deseti let stalo patym nejv?t?im m?stem v Severni Americe. podle planu guvernera Nathaniela Johnsona bylo m?sto roku 1704 opevn?no. B?hem kolonialniho obdobi z?stalo neregistrovano; jeho vladu ?idil p?imo kolonialni soudce a guverner vyslany anglickym parlamentem. Volebni okrsky byly organizovany podle anglikanskych farnosti a n?ktere socialni slu?by vedli anglikan?ti duchovni. Roku 1761 zachvatil m?sto ni?ivy po?ar a v?t?ina d?ev?ne m?stske zastavby lehla popelem. Teprve v roce 1783 Charleston p?ijal sou?asny nazev a za?lenil se do Konfederace. Rychly popula?ni r?st ve vnitrozemi Ji?ni Karoliny vedl k odstran?ni britske vlady statu v roce 1788. Charleston v?ak z?stal mezi deseti nejv?t?imi m?sty ve Spojenych statech i p?i s?itani lidu 1840.
Vyznam Charlestonu v americke historii byl diky geograficke poloze a schopnym obchodnik?m k nejvyznamn?j?im americkym p?istav?m, obchodujicim s otroky; zaji??oval tem?? polovinu ve?kereho dovozu. V ?ele obchodu stal od konce 18. stoleti Joseph Wragg, ktery jako prvni Ameri?an prolomil monopol Kralovske africke spole?nosti.
Kdy? v roce 2018 televize CNN ozna?ila Charleston za symbol historie afroamerickeho otroctvi, m?sto se za svou minulost formaln? omluvilo.
M?sto se stalo kli?ovym p?istavem a k?i?ovatkou v
Konfederaci stat? americkych
za
americke ob?anske valky
. Bylo d?le?itou dopravni tepnou ji?an? pro dovoz zbrani z evropskych zemi p?es
Atlantsky ocean
, p?edev?im ze
Spojeneho kralovstvi
a z
Francie
. Bylo proto pobo?eno hned v prvnim roce valky (
1861
). Dochovala se architektura dom? kolonialniho stylu.
Nyni pat?i Charleston k nejrychleji rostoucim m?st?m na vychodnim pob?e?i USA. V roce
1989
je zasahl ni?ivy
hurikan
. Podle s?itani lidu v roce 2010 m?l 120 083 obyvatel, podle s?itani lidu v roce 2014 125 583 obyvatel a v roce 2016 134.385 obyvatel.
Na okraji m?sta sidli Charlestonska statni universita, ktera je pokra?ovatelkou vy??i st?edni ?koly
The College of Charleston
, zalo?ene roku 1824 a obvykle se uvadi jako 13. nejstar?i americka univerzita. Ve m?st? dale p?sobi vyznamna leka?ska fakulta jihokarolinske univerzity
The Medical Charleston University
, ktera byla zalo?ena roku 1770 jako prvni americka soukroma vysoka leka?ska ?kola, dlouholetou tradici ma rovn?? vojenska univerzita
The Citadel
.
Od roku
1973
zde ka?doro?n? v dubnu sv?tova tenisova federace WTA po?ada mezinarodni tenisovy turnaj ?en, p?vodn? nesl titul
Family Circle Cup
, od roku
2016
je sponzorem turnaje automobilka
Volvo
, a proto byl turnaj p?ejmenovan na
Volvo Car Open
[3]
.
M?sto ma dlouhou a rozmanitou divadelni tradici anglicko-francouzsko-americkou a desitku divadelnich scen. Bylo zde zalo?eno jedno z prvnich americkych divadel. V roce 2010 byl vyhla?en v prvni desitce americkych p?ednich divadelnich m?st.
Charlestonska divadla, je? jsou sou?asti presti?ni "League of Charleston Theatres":
- The Dock Street Theatre - divadlo bylo otev?eno v roce 1930. Je jednim z nejstar?ich Charlestonskych scen.
- The Woolfe Street Playhouse
- The Footlight Players ? jedno z nejuznavan?j?ich ji?anskych divadel.
- Theatre 99 ? Improviza?ni charlestonska scena
- Pure Theatre ? oproti ostatnim divadl?m relativn? mala scena, hraje p?edev?im moderni tvorbu
- Sottile Theater ? scena Charlestonske univerzity
- The Black Fedora Comedy Mystery Theatre
- Threshold Repertory Theatre
- Creative Spark
Historicke domy adaptovane pro muzea nebo expozice:
- The Calhoun Mansion - Viktoriansky d?m z roku 1876
- The Charleston Museum - m?stske muzeum bylo otev?eno roku 1773 a je nejstar?i z americkych muzei. Expozice ukazuje jak Ji?anske otroka?ske zem?d?lstvi s planta?emi, tak historii, kulturu a um?ni, i vale?ne d?jiny m?sta.
- The Old Slave Mart Museum ? muzeum otroka?stvi s branou na trh s otroky z roku 1850
- The Exchange and Provost Dungeon House - budova sm?narny a spravy, postavena roku 1767. B?hem Americke revoluce byla budova vyu?ita jako v?zeni a roku
1791
zde
George Washington
ratifikoval text Ustavy Spojenych stat?.
- The Powder Magazine - budova n?kdej?iho obchodu se st?elivem, nyni expozice st?elneho prachu. Zarove? jde o nejstar?i ve?ejnou budovu v Ji?ni Karolin?.
- The Nathaniel Russell House - rodinny d?m rodiny ji?anskeho boha?e, dnes muzeum bytove kultury 19. stoleti
- Edward Rutledge
,(1749-1800), politik, nejmlad?i signata?
Deklarace nezavislosti Spojenych stat?
, 39. guverner Ji?ni Karoliny
- William Charles Wells (1757?1817), fyzik
- John C. Calhoun
(1782?1850), viceprezident Spojenych stat?
- William Aiken, Jr. (1806?1887), guverner Ji?ni Karoliny
- Judah P. Benjamin (1811?1884), senator za Louisianu
- Ernest Everett Just (1883?1941), biolog
- DuBose Heyward
(1885?1940), spisovatel
- Arthur Freed (1894?1973), filmovy producent Hollywoodu
- Frank Bunker Gilbreth, Jr. (1911?2001), novina?, autor knihy "Dvanact do tuctu"
- Robert F. Furchgott
(1916?2009), americky biochemik, dr?itel Nobelovy ceny za fyziologii z r. 1998
- Robert Jordan
(1948-2007), spisovatel, autor fantasy cyklu
Kolo ?asu
- Beth Daniel (* 1956), profesionalni golfista
- Thomas Gibson (* 1962), herec
- Stephen Colbert
(* 1964), komik, herec, moderator a spisovatel
- Andy Dick
(* 1965), komik, herac a zp?vak
- Katrina McClain Johnsonova (* 1965), basketbalistka, medailistka Olympijskych her 2012
- Joel Derfner (* 1973), spisovatel
- Anthony Johnson (* 1974), basketbalista
- Laron Profit (* 1977), basketbalista
- Kwame Brown (* 1982), basketbalista
- Josh Powell (* 1983), basketbalista
- TROUCHE, Michael:
The Charm of Charleston. Architecture, Culture, and Nature
. Charleston Postcard Co., Inc., 3. vydani, 2012.
ISBN
1-934987-00-X
.