Charles Darwin, RS, FRGS, FLS, FZS, JP
Rodne jmeno	Charles Robert Darwin
Narozeni	12. unora 1809 The Mount
Umrti	19. dubna 1882 (ve v?ku 73 let) Down House
Misto poh?beni	Westminsterske opatstvi
Bydli?t?	The Mount
Alma mater	Shrewsbury School (1818?1825) Edinburska univerzita (od 1825) Univerzita v Cambridgi (od 1828) University of Edinburgh Medical School Kristova kolej
Povolani	geolog , objevitel, autor cestopis?, etolog, p?irodov?dec, filozof , spisovatel a botanik
Ocen?ni	Kralovska medaile (1853) Wollastonova medaile (1859) Copleyho medaile (1864) ?ad za zasluhy v oblasti um?ni a v?d (1868) Bressa Prize (1875) … vice na Wikidatech
Nabo?. vyznani	anglikanstvi agnosticismus
Cho?	Emma Darwin (1839?1882) [1] [2]
D?ti	Anne Darwin [1] Francis Darwin [1] William Erasmus Darwin [1] Henrietta Darwin [1] George Darwin [1] Leonard Darwin [1] … vice na Wikidatech
Rodi?e	Robert Darwin [3] [1] a Susannah Darwin [3] [1]
P?ibuzni	Erasmus Alvey Darwin [1] , Caroline Darwin [1] , Marianne Darwin [1] , Emily Darwin [1] a Susan Darwin [1] (sourozenci) Ursula Mommens (pravnu?ka) Josiah Wedgwood II ( stryc a tchan) Emma Darwin ( sest?enice ) Robin Darwin (pravnuk) Sarah Darwin
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Charles Robert Darwin , FRS ( 12. unora 1809 Shrewsbury ? 19. dubna 1882 Downe) byl britsky p?irodov?dec a zakladatel evolu?ni biologie . ^[4] Evolu?ni teorii opiral o p?irodni vyb?r a pohlavni vyb?r . (?Pohlavni vyb?r zavisi na p?evaze ur?itych jedinc? nad druhymi stejneho pohlavi, co? se tyka propagace druh?; zatimco p?irodni vyb?r zavisi na vit?zstvi obou pohlavi, v ka?dem v?ku, za normalnich podminek ?ivota.“- Charles Darwin, 1871.)

Byl synem leka?e a vnukem botanika . Vystudoval teologii na University of Cambridge , studia ukon?il v roce 1831 . Zpo?atku se zabyval studiem geologickych formaci v horach Walesu , na?e? se roku 1831 vydal na 1742 dn? trvajici vyzkumnou cestu kolem sv?ta na lodi HMS Beagle ( 27. prosince 1831 ? 2. ?ijna 1836 ). B?hem teto plavby Darwin shroma?dil cenny p?irodov?decky material a uspo?adal svou zakladni koncepci p?irozeneho vzniku a vyvoje druh? evoluci , jejim? hlavnim hybatelem m?l byt dle jeho nazoru p?irodni vyb?r . Nejzasadn?j?i byl pro n?j v tomto ohledu p?titydenni pobyt na Galapagach . O autorstvi teorie evoluce se Darwin d?li s Alfredem R. Wallacem .

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Charles Darwin se narodil v Mount House, ve Shrewsbury , hrabstvi Shropshire , v Anglii , dne 12. unora 1809 jako paty ze ?esti d?ti bohateho leka?e Roberta Darwina a Susannahy Darwin (rozene Wedgwoodove). Byl vnukem hrn?i?e a podnikatele Josiaha Wedgwooda (z mat?iny strany) a Erasma Darwina , leka?e, vynalezce, basnika a v?dce, liberalniho whigovce , ktery formuloval evolu?ni my?lenky ji? na konci osmnacteho stoleti v leka?sko-zoologickem pojednani Zoonomie . Erasmus Darwin dokonce p?idal do rodinneho erbu 3 lastury h?ebenatky a latinsky psany text ?E Conhis Omnia“, tedy ?V?e pochazi z lastur“, co? p?evzal i jeho syn Robert Darwin a p?idal si ho do sveho ex libris . ^[5] Oba d?de?kove pochazeli z prominentni anglicke rodiny Darwin??Wedgwood?, ktera podporovala unita?skou cirkev . Jeho matka zem?ela, kdy? mu bylo pouhych osm let. Ji? o rok pozd?ji nastoupil na ?internatni“ ?kolu v Shrewsbury.

Studium [ editovat | editovat zdroj ]

Na podzim roku 1825 , po let?, kdy pomahal otci s pe?i o chude pacienty ze Shropshire, za?al Darwin studovat medicinu na univerzit? v Edinburghu . Odpor k brutalit? operaci ho v?ak vedl k zanedbavani studia. Od osvobozeneho ?erno?skeho otroka Johna Edmonstona, ktery mu vyprav?l vzru?ujici historky o jihoamerickem pralese, se nau?il vycpavat ptaky. Ve druhem roce studii se Darwin aktivn? zapojil do ?innosti studentskych p?irodov?deckych spole?nosti, zejmena Plinian Society . Stal se zapalenym ?akem Roberta Edmunda Granta , propagatora vyvojovych teorii Jeana Baptiste Lamarcka a Charlesova d?de?ka Erasma o evoluci pomoci ziskanych vlastnosti. Darwin navazal take na francouzskeho v?dce Etienna Geoffroye Saint-Hilaira a jeho teorii o jednot? druh?, co? potvrdil i tim, ?e Saint-Hilaira ozna?il za prvniho z t?ch, kdo p?edjimali jeho evolu?ni teorii ^[6] . Darwin se zu?astnil Grantova vyzkumu ?ivotniho cyklu mo?skych zvi?at (polyp?) na b?ezich Firth of Forth , jeho? cilem bylo prokazat, ?e Lamarck?v transmutacionismus je spravny a p?echod mezi rostlinnou a ?ivo?i?nou ?i?i je neostry a postupny. Stejny postup pak Darwin vyu?il i ve svych dal?ich vyzkumech ^[5] . Na?li d?kazy podporujici existenci homologie ? teorie o podobnosti organ? slou?icich stejnemu u?elu, ale vyskytujicich se u r?znych druh? organism? . V b?eznu 1827 p?edlo?il Darwin Plinian Society sv?j vlastni objev, ve kterem dokazal, ?e ?erne utvary ?asto nalezene v lasturach ust?ic jsou vaji?ky pijavice Pontobdella muricata . Zu?astnil se take p?irodopisneho kurzu Roberta Jamesona , ve kterem si osvojil v?domosti z geologie . Pomahal take s praci na rozsahlych sbirkach Muzea Edinburske univerzity , kde se nau?il klasifikovat rostliny.

Darwin?v otec, ne??astny z toho, ?e mlad?i syn nema zajem stat se leka?em, ho v roce 1827 p?ihlasil k bakala?skemu studiu na Christ's College Univerzity v Cambridge , aby se stal duchovnim. Charlesovu otci to p?ipadalo jako nejrozumn?j?i, proto?e anglikan?ti duchovni byli zaji?t?ni dostate?nym finan?nim p?ijmem, navic v?t?ina p?irodov?dc? v Anglii byli duchovni, neboli lide, kte?i pova?ovali za sou?ast svych povinnosti ?prozkoumat zazraky bo?iho stvo?eni“. V Cambridge v?ak Darwin p?ed studiem preferoval st?elbu a jizdu na koni. Sou?asn? se svym bratrancem Williamem Darwinem Foxem take zcela propadli va?ni, tehdy velmi popularni, kterou bylo sbirani brouk? . Fox Darwina p?edstavil reverendu Johnu Stevens Henslowovi , profesoru botaniky, ktery mu mohl pomoci se sb?rem. Darwin se nasledn? p?ihlasil do Henslowova p?irodov?deckeho kurzu, stal se jeho oblibenym ?akem a byl ozna?ovan za ?mu?e, ktery kra?i s Henslowem“. S bli?icim se obdobim zkou?ek se Darwin vice soust?edil na studium, dokonce byl privatn? dou?ovan Henslowem, jeho? p?edm?ty byly matematika a teologie. Darwin byl zvla?t? nad?en spisy Williama Paleyho ( 1743 ? 1805 ), v?etn? argumentu Bo?iho zam?ru v p?irod?. Na zav?re?nych zkou?kach v lednu 1831 si v teologii vedl velmi dob?e a usp?l i znalostmi z matematiky a fyziky. Celkov? se umistil na desatem mist? ze 178 absolvent?.

Plavba na lodi Beagle [ editovat | editovat zdroj ]

Darwin musel v Cambridge z?stat do ?ervna 1831 . Inspirovan dilem Alexandra von Humboldta Personal Narrative of travels to the equinoctial regions , planoval nav?tivit s n?kterymi spolu?aky po dokon?eni ?koly ostrovy Madeiry a studovat tam p?irodopis v tropech. Cht?l byt na cestu dob?e p?ipraven, p?ihlasil se proto do kurzu geologie reverenda Adama Sedgwicka , silneho zastance Bo?iho zam?ru, kteremu nasledn? v let? pomahal ve Walesu mapovat geologicke vrstvy . Tam ho zastihla zprava, ?e spole?nik, se kterym cestu na ostrovy planoval, zem?el. Tim byly jeho plany nav?tivit Madeiru zma?eny.

Po navratu dom? v?ak obdr?el dal?i dopis. Henslow doporu?il Darwina na neplacenou pozici panskeho spole?nika pro R. FitzRoye , kapitana lodi Beagle , ktera se chystala na dvouletou expedici majici za cil zmapovani pob?e?i Ji?ni Ameriky . To byla pro Darwina vzacna p?ile?itost jak obohatit a rozvijet sve p?irodov?dne v?domosti a zku?enosti. Jeho otec byl nejprve proti plavb?, tvrdil, ?e je to ztrata ?asu, ale Josiah Wedgwood II , otec Emmy Wedgwoodove , ho p?esv?d?il, a tak se synovou u?asti nakonec souhlasil.

Plavba trvala p?t let a p?inesla dramaticke zm?ny v mnoha odv?tvich v?dy. Darwin stravil dv? t?etiny ?asu zkoumanim pevniny. Studoval geologicke jevy , fosilie a ?ive organismy . Setkal se s ?irokym spektrem lidi, jak domorodc?, tak p?ist?hovalc?. Metodicky nasbiral ohromne mno?stvi vzork?, mnohe z nich v?d? nezname. Zajistil si tak pov?st uznavaneho p?irodov?dce. Po?izene detailni poznamky poukazovaly na jeho dar teoretika, tvo?ily zaklady jeho pozd?j?i prace a umo?nily socialni, politicky a antropologicky nahled do oblasti, ktere nav?tivil.

Beagle na sve cest? u?inila zastavku v Tierra del Fuego v Ji?ni Americe , aby navratili t?i domorodce z prvniho pr?zkumu Ji?ni Ameriky (1826?1830). Pote, co se Darwin setkal s mistnimi domorodci, zaznamenal si, ?e ?lo o nejhor?i a nejbidn?j?i bytosti, jake kdy vid?l. Pi?e, ?e ?P?i pohledu na takove lidi lze jen st??i uv??it, ?e jsou take tvory Bo?imi a obyvateli teho? sv?ta.“ Usoudil, ?e ?v teto nejzaz?i ?asti Ji?ni Ameriky ?lov?k existuje na ni??im stupni dokonalosti, ne? v kterekoliv jine ?asti sv?ta.“ ^[7] Toto se stalo zakladem pro Darwinovo uva?ovani o p?vodu ?lov?ka.

B?hem plavby Darwin trp?l mo?skou nemoci . V ?ijnu 1833 dostal v Argentin? hore?ku a v ?ervenci 1834 onemocn?l b?hem cesty z And do Valparaisa a stravil m?sic upoutan na l??ko. Od roku 1837 Darwin opakovan? trp?l bolestmi ?aludku , zvracenim, t?esem a dal?imi zdravotnimi problemy. Tyto p?iznaky ho zvla?t? su?ovaly ve stresovych situacich, jakymi byla d?le?ita jednani ?i diskuze o jeho teorii. P?i?ina Darwinovy nemoci nebyla b?hem jeho ?ivota znama a pokusy o le?eni m?ly maly usp?ch. Nedavne vyzkumy spekuluji, ?e se u n?ho rozvinula Chagasova nemoc po bodnuti hmyzem v Ji?ni Americe. Dal?i mo?ne p?i?iny mohou souviset se psychosomatickymi problemy, p?ipadn? s Menierovou chorobou .

Navrat a prezentace vysledk? [ editovat | editovat zdroj ]

Ne? se 2. ?ijna 1836 lo? Beagle vratila po p?ti letech ze svych cest, stal se Darwin p?edev?im diky usili Johna Henslowa a Adama Sedgwicka uznavanou osobnosti ve v?deckych kruzich. Mezitim Darwin?v otec ziskal vhodnymi investicemi dostatek prost?edk?, aby se syn mohl stat finan?n? nezavislym v?dcem. V Cambridge Darwin p?esv?d?il Henslowa, aby pracoval na botanickych popisech novych rostlin, ktere ze svych cest p?ivezl. Ve snaze ziskat ty nejlep?i p?irodov?dce pro katalogizaci svych dal?i sbirek a jejich v?asnou publikaci nav?tivil Darwin take r?zne instituce v okoli Londyna. 29. ?ijna 1836 se s Darwinem setkal horlivy Charles Lyell a p?edstavil ho nad?jnemu anatomu Richardu Owenovi . P?i praci na Darwinov? sbirce fosilnich kosti v Royal College of Surgeons Owen odhalil, ?e mnohe pochazely z vyhynulych tvor?. Timto zji?t?nim se je?t? zvy?ila Darwinova reputace. Za nad?ene Lyellovy podpory p?edlo?il Darwin dne 4. ledna 1837 Londynske geologicke spole?nosti sve dilo, ve kterem ukazal, ?e se jihoamericka pevnina pomalu zveda. Ve stejny den Darwin take p?edstavil sve vzorky savc? a ptak? Londynske zoologicke spole?nosti .

Jeho biologicka i geologicka pozorovani ho vedla k uvaham o mo?nych p?em?nach ?ivo?i?nych druh? a v roce 1838 , po p?e?teni eseje Thomase Malthuse O principu populace , ho dovedla a? k p?edstav? teorie p?irodniho vyb?ru ^{[ zdroj? ]} . Proto?e si byl pln? v?dom pravd?podobne reakce na sv?j objev, sv??il se v te dob? se svoji teorii jen nejbli??im p?atel?m a dale pokra?oval ve vyzkumu s cilem byt p?ipraven ?elit o?ekavanym namitkam. 24. ledna 1839 byl Darwin jmenovan ?lenem Kralovske spole?nosti (Royal Society).

Kdy? se v roce 1858 objevily informace, ?e Alfred Russel Wallace dosp?l k podobne teorii, rozhodl se Darwin urychlit publikovani sve teorie. Jeho kniha On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life ( O vzniku druh? p?irodnim vyb?rem, neboli uchovanim prosp??nych plemen v boji o ?ivot ? v?t?inou zkracovana na: O p?vodu druh? ), vydana v roce 1859 , p?edstavila vyvoj organism? od spole?neho p?edka a prezentovala ji jako komplexni v?deckou teorii vyvoje v p?irod?. Darwin pokra?oval ve vyzkumu a napsal serii knih o rostlinach a ?ivo?i?ich, v?etn? lidstva, k vyznamn?j?im pat?ily The Descent of Man, and Selection in Relation to Sex , a The Expression of the Emotions in Man and Animals (Vyraz emoci u ?lov?ka a zvi?at ? ?esky vy?lo 1964 ).

Navzdory opakovanym zapas?m s nemoci b?hem poslednich dvaceti dvou let sveho ?ivota se Darwin nutil do prace a jeho experimenty, vyzkum a psani pokra?ovaly. Publikoval uryvky sve teorie, ale kontroverzn?j?i aspekty jeho ?velke knihy“ ? lidsky vzestup od d?iv?j?ich zvi?at, mechanismus pohlavniho vyb?ru, stejn? jako doporu?ujici mo?ne p?i?iny podtrhujici vyvoj spole?nosti a lidskych du?evnich zp?sobilosti ? byly je?t? neuplne.

N?kte?i sou?asni Darwinovi kritici (zpravidla z ?ad kreacionist? ) ur?uji obdobi definovani teorie p?irodniho vyb?ru do obdobi p?ed plavbou na lodi Beagle , nebo? Darwin v dob? svych studii prostudoval Zoonomii sveho d?de?ka Erasma Darwina , na univerzit? studoval pod vedenim radikalniho evolucionisty Roberta Granta , znal Lamarckovu argumentaci ohledn? vyvoje druh? a sdilel spole?ne nazory se svym otcem i bratrem, ob?ma vyzna?nymi whigovci . Benjamin Wiker tak dochazi k zav?ru, ?e teorie vznikla je?t? p?edtim, ne? za?al Darwin sbirat d?kazy, ktere by tuto teorii podpo?ily. ^[8]

Standardni interpretaci dobovych dokument? je v?ak to, ?e formulovani teorie p?irozeneho vyb?ru spada do obdobi let 1842 (prvni ?rty, 35 str.), 1844 (roz?i?eny koncept, 230 str.) a nasledn? 1856-1859, kdy Darwin v poslednim roce urychlen? dopisoval zkracenou verzi kv?li A. R. Wallacemu . ^[9]

My?lenky a poznatky Charlese Darwina byly rozvijeny i mimo p?irodni v?du ve spole?enskem kontextu ? tzv. socialnimi darwinisty . Jejich usili nakonec vedlo ^{[ zdroj?? ]} a? ke vzniku eugeniky a rasovych teorii.

Vyznamnou oporou Darwinovy teorie byly take n?ktere paleontologicke objevy, zejmena pak fosilie bavorskeho "praptaka" druhu Archaeopteryx lithographica . ^[10]

Zakon?eni ?ivotni drahy [ editovat | editovat zdroj ]

Darwin zem?el v Downe, v Kentu v Anglii, dne 19. dubna 1882 . Myslel, ?e bude poh?ben na h?bitov? St. Mary v Downe , ale na ?adost Darwinovych koleg? a na po?est jeho vyznamnosti za?idil William Spottiswoode ? tehdej?i prezident Kralovske spole?nosti pro Darwina statni poh?eb a jeho ostatky jsou ulo?eny ve Westminsterskem opatstvi , v blizkosti hrob? Williama Herschela a Isaaca Newtona .

Dilo podle obor? [ editovat | editovat zdroj ]

Evolu?ni teorie je dnes ?iroce znamym dilem Charlese Darwina. Jako genialni p?irodov?dec v?ak vyznamn? zasahl do vice obor? p?irodnich v?d.

Teorie vzniku koralovych ostrov? ? atol? [ editovat | editovat zdroj ]

Ch. Darwin ji? p?i sve plavb? na lodi Beagle vypracoval spravnou a dnes v?eobecn? uznavanou a dale rozvijenou teorii vzniku a vyvoje koralovych ostrov?. Podle teto teorie, zname te? jako teorie poklesu, se nap?ed okolo centralniho sope?neho ostrova vytvo?il lemovy koralovy utes. P?i naslednem poklesu centralniho ostrova a sou?asnem r?stu koral? se okolo ostrova vytvo?ilo pasmo barierovych utes? a po potopeni ostrova vznikla centralni laguna a atol. (P?vodni dila: 1842)

Monografie svijono?c? [ editovat | editovat zdroj ]

Klasicke rozsahle encyklopedicke popisne a systematicke dilo sve doby. Touto praci mimo jine doufal Ch. Darwin ziskat v?eobecne uznani a va?nost, ktere by mu byly oporou p?i publikovani evolu?ni teorie. (P?vodni dila: 1851, 1854)

Teorie vzniku druh? ? evolu?ni teorie [ editovat | editovat zdroj ]

Nejslavn?j?i a nejzava?n?j?i dilo Ch. Darwina. Otazkou vzniku a vyvoje ?ivota se zabyvalo vice u?enc?, v?etn? Darwinova d?de?ka Erasma Darwina. Charles Darwin tak nebyl prvni, kdo p?i?el s my?lenkou prom?ny a vyvoje druh? neboli evoluce, byl v?ak prvni, kdo objevil a spravn? vysv?tlil, na jakem principu evoluce probiha. V Darwinov? dob? nebyly znamy geny a DNA, Darwin proto pova?oval za zakladni jednotku p?irodniho vyb?ru jedince. To p?ina?elo n?ktere problemy. Up?esn?ni, ?e zakladni jednotkou p?irodniho vyb?ru je gen, ?ekalo a? na Darwinovy nasledovniky. (P?vodni dila: 1858, 1859, 1871)

Monografie maso?ravych rostlin [ editovat | editovat zdroj ]

Studium maso?ravych rostlin bylo v te dob? velmi popularni, v?novali se mu Darwinovi p?edch?dci i sou?asnici. Darwin se p?stovani a studiu t?chto rostlin za?al v?novat n?kdy okolo roku 1860. Po patnacti letech v roce 1875 vydal v Londyn? prvni ucelenou monografii o maso?ravych rostlinach Insectivorous Plants. Publikace byla p?elo?ena do francouz?tiny a n?m?iny a je pova?ovana za po?atek systematickeho v?deckeho vyzkumu maso?ravych rostlin. ?esky spolek p?stitel? maso?ravych rostlin se na Darwinovu po?est pojmenoval Darwiniana . (P?vodni dila: 1875)

Teorie vzniku humusu [ editovat | editovat zdroj ]

Ch. Darwin se dlouhodob? v?noval studiu ?innosti ?i?al p?i vzniku humusu jiloviteho typu. Jeden pokusny pozemek ponechal po 30 sezon (1842?1871) vlivu p?sobeni ?i?al bez zasahu ?lov?ka. Pomoci ust?i?k? papiru sledoval zatahovani list? ?i?alami do zem?. Pokusil se kvantifikovat vliv ?i?al na p?dotvorny proces. Sbiral a va?il exkrementy ?i?al na dane plo?e. Vysledkem bylo zji?t?ni, ?e ?i?aly se velmi vyznamn? podili na vzniku humusu v jilovitych p?dach, kde vytvo?i a? 2,5 kg humusu na m² ro?n?, co? p?edstavuje vrstvu 3 mm silnou. (P?vodni dila: 1881)

Nabo?enske nazory [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem plavby na Beagle zastaval Darwin pon?kud ortodoxni nazory a citoval bibli jako vzor moralky, sou?asn? v?ak pova?oval poselstvi Stareho zakona za fale?ne a nev?rohodne.

Po svem navratu z plavby rozvinul svou teorii p?irozeneho vyb?ru . V?d?l, ?e p?irodov?dci mezi duchovnimi, a? jeho p?atele, jsou p?esv?d?eni, ?e je to bestialni kaci?stvi, podkopavajici zazra?na ospravedln?ni pro spole?nost a v?d?l, ?e takove revolu?ni my?lenky jsou zvla?t? nevitane v dob?, kdy pozice cirkve v Anglii je pod utokem radikalnich Nesouhlasicich a ateist? . Zatimco tajn? pracoval na sve teorii p?irozeneho vyb?ru, sou?asn? psal o nabo?enstvi jako o domorode strategii p?e?iti, proto?e stale je?t? v??il, ?e B?h je ten nejvy??i zakonodarce. Darwinova vira v k?es?anstvi postupn? ?asem slabla, a se smrti dcery Annie v roce 1851 nakonec vyhasla zcela. Sice nadale podporoval mistni kostel a pomahal s farni praci, o ned?lich daval p?ednost prochazkam. V pozd?j?ich letech, kdy? byl tazan na sv?j postoj k vi?e, prohlasil, ?e nikdy nebyl ateista ve smyslu pop?eni existence Boha, a ?e obecn? se da ?ici: ? Agnosticky by byl spravn?j?i popis meho du?evniho stavu.“

Charles Darwin ve svem ?ivotopisu pop?el fale?ne p?ib?hy, ktere kolovaly o jeho d?de?kovi Erasmovi Darwinovi a ve kterych se tvrdilo, ?e Erasmus na smrtelne posteli volal pro Je?i?e. Charles uzav?el sve psani slovy ?Takovy byl stav k?es?anstvi v na?i zemi (roku 1802 ) … M??eme p?inejmen?im doufat, ?e nic takoveho dnes nezvit?zi.“ Navzdory tomuto o?ekavani, rovn?? i po smrti Charlese Darwina kolovaly velmi podobne p?ib?hy. Tyto p?ib?hy byly natolik siln? propagovany n?kterymi k?es?anskymi skupinami, ?e se postupn? stavaly legendami. Tato tvrzeni byla vyvracena Darwinovymi d?tmi a byla te? d?jepisci ozna?ena za fale?na.

Pokusy o zneu?iti my?lenek Charlese Darwina [ editovat | editovat zdroj ]

Mnohe nazory, ktere zastaval Charles Darwin, by se v dne?ni dob? daly ozna?it za rasisticke ^[11] . V praci P?vod ?lov?ka ( The Descent of Man ) teoretizuje Darwin o tom, ?e usp?ch v konkuren?nim boji o p?e?iti zvyhodnil jednotlive rasy podle ?stupn? jejich civilizovanosti“, co? jasn? nazna?uje, ?e primitivni narody sv?ta by nakonec m?lo ?ekat vyhynuti ^[11] . U? Evolu?ni teorie , vyhla?ena Darwinem v dob? vrcholiciho britskeho kolonialismu , byla Evropany zneu?ivana k tomu, aby se jim jednodu?eji da?ilo odlid??ovat jine rasy a obhajit tak hierarchii pokroku, kdy ?vy??i“ forma ma p?irozene pravo ovladat formu ?ni??i“ ^[12] . Koncem 19. stoleti za?ali n?kte?i lide chapat pojem darwinismus nejen jako empirickou teorii, ale te? jako my?lenku, ?e rasove zdokonalovani se d?je prost?ednictvim boje o p?e?iti ^[11] . Tento rasismus dovedl do extremu nad?eny obdivovatel Charlese Darwina Ernst Haeckel . Ernst Haeckel se dal pokou?el rozvijet Darwinovo dilo a take jako prvni p?i?el s onou zna?n? nep?esnou, zjednodu?ujici a zavad?jici formulaci, ?e ? ?lov?k vznikl z opice “ ^[11] . Pro zastance eugeniky se stal filozof Ernst Haeckel uznavanou osobnosti a eugenika zase ziskala zna?nou popularitu p?edev?im v nacistickem N?mecku ( ale samoz?ejm? nejen tam). O tom, ?e eugenika byla b??n? znama i mezi ?adovymi N?mci, sv?d?i i nasledujici citace, pochazejici z publikace vydane v nacistickem N?mecku jednou spole?nosti chovatel? kralik? v roce 1942 a uvadi: ? Od te doby, co se narodni socialiste chopili moci, dosahlo k?i?eni kralik? neslychaneho pokroku…a ziskalo novy cil. Lide, kte?i se jim zabyvaji, byli nahle napln?ni novymi organiza?nimi a eugenickymi impulsy “ ^[13] . Naciste zam?rn? pok?ivili darwinovskou biologii a sna?ili se ji zneu?it pro sve rasisticke teorie ^[14] . Toto nev?decke a metafyzicke p?ekrouceni Evolu?ni teorie , n?kdy ozna?ovane jako etnicko-nacionalni ideologie, pou?ili naciste k oslav? boje o p?e?iti, konkuren?niho boje mezi narody, pohrdani slabymi a nad?azenosti jedne lidske rasy nad druhou. Naciste v?ak nikdy jednozna?n? nep?ijali tu ?ast my?lenek, ktere se vztahuji k p?vodu ?lov?ka a jeho vyvinuti se z ni??ich ?ivo?i?nych forem. Pro nacistickou ideologii, siln? ovlivn?nou mysticismem, byla Darwinova v?decka teorie p?ita?liva tim, ?e co do struktury odpovidala v zasad? n??emu zcela nev?deckemu a primitivnimu ? toti? totemismu ^[15] , v n?m? je p?vod ka?deho kmene odvozovan od posvatneho zvi?ete. Pro N?mce v?ak byla nep?ijatelna p?edstava, ?e timto totemickym zvi?etem by m?la byt prav? opice, jak to nazna?oval darwinista Ernst Haeckel. Naciste se tedy p?iklan?li k nev?deckemu vysv?tleni, znamemu jako polygeneze , jeho? vychodiskem byla my?lenka, ?e r?zne lidske rasy byly stvo?eny odd?len? ^[16] . Zcela pak odmitli my?lenku, ?e t?eba zrovna Germani by mohli byt v ramci evoluce potomky opic ? Adolf Hitler ve svem projevu z roku 1927 v Mnichov? uvedl: ? Odmyslete si nordicke N?mce a nezbyde vam nic, ne? jen tanec opic “ ^[16] . Timto vyrokem navazal na antisemitske nazory, p?edchazejici nacismu, kdy nap?. Richard Wagner tvrdil, ?e ?ni??i“ rasy pochazeji z opic, zatimco Arijci odvozuji sv?j p?vod od boh? ^[16] .

Man?elstvi a d?ti [ editovat | editovat zdroj ]

29. ledna 1839 se Darwin o?enil se svoji sest?enici Emmou Wedgwoodovou v Maer. Jejich anglikansky ob?ad byl uspo?adan tak, aby vyhovoval i unita??m. Novoman?ele nejprve bydleli v ulici Gower v Londyn?, a 17. za?i 1842 se p?est?hovali do Down House v Downe (na jihu od Orpingtonu, nyni otev?eny pro nav?t?vy ve?ejnosti). Darwinovi m?li deset d?ti, t?i z nich zem?ely velmi brzy. Mnoho z jejich d?ti a vnou?at se pozd?ji take proslavilo.

• William Erasmus ( 27. prosince 1839 ? 1914 )
• Anna Elisabeth ( 2. b?ezna 1841 ? 22. dubna 1851 )
• Marie Eleonora ( 23. za?i 1842 ? 16. ?ijna 1842 )
• Henrietta Emma ?Etty“ ( 25. za?i 1843 ? 1929 )
• George Howard ( 9. ?ervence 1845 ? 7. prosince 1912 )
• Elisabeth ?Bessy“ ( 8. ?ervence 1847 ? 1926 )
• Francis ( 16. srpna 1848 ? 19. za?i 1925 )
• Leonard ( 15. ledna 1850 ? 26. b?ezna 1943 )
• Horace ( 13. kv?tna 1851 ? 29. za?i 1928 )
• Charles Waring ( 6. prosince 1856 ? 28. ?ervna 1858 )

N?ktere z jejich d?ti trp?ly nemocemi nebo slabostmi a Charles Darwin se obaval, ?e toto m??e byt zp?sobeno blizkym p?ibuzenskym vztahem jeho rodokmenu a rodokmenu jeho ?eny. Vyjad?il to ve svych spisech v pojednanich o ?kodlivych nasledcich p?ibuzenskeho rozmno?ovani a vyhodach k?i?eni.

Publikovane prace [ editovat | editovat zdroj ]

?eska vydani [ editovat | editovat zdroj ]

• Vlastni ?ivotopis , 1950 ( Autobiography of Charles Darwin , 1887)
• O vzniku druh? p?irodnim vyb?rem , 1953 ( On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life , 1859)
• Cesta kolem sv?ta , 1959 ( Journal and Remarks nebo The Voyage of the Beagle , 1839)
• Cesta p?irodozpytcova kolem sv?ta , 1912 ( Journal and Remarks nebo The Voyage of the Beagle , 1839)
• Vyraz emoci u ?lov?ka a u zvi?at , 1964 a 2020 ( The Expression of Emotions in Man and Animals , 1872)
• O p?vodu ?lov?ka , 1970 ( The Descent of Man and Selection in Relation to Sex , 1871)
• O pohlavnim vyb?ru , 2005 (?ast z knihy O p?vodu ?lov?ka )

P?vodni dila [ editovat | editovat zdroj ]

• 1836: A LETTER, Containing Remarks on the Moral State of TAHITI, NEW ZEALAND, &c. ? BY CAPT. R. FITZROY AND C. DARWIN, ESQ. OF H.M.S. 'Beagle.'
• Zoology of the Voyage of H.M.S. Beagle: publikovano mezi 1839 a 1843 v p?ti ?astech r?znymi spisovateli, editovano a dohli?eno Charlesem Darwinem
• 1840: Part I. Fossil Mammalia, by Richard Owen (Darwin's introduction)
• 1839: Part II. Mammalia, by George R. Waterhouse (Darwin on habits and ranges)
• 1839: The Voyage of the Beagle (Journal and Remarks)
• 1842: The Structure and Distribution of Coral Reefs
• 1844: Geological Observations of Volcanic Islands
• 1846: Geological Observations on South America
• 1849: Geology from A Manual of scientific enquiry; prepared for the use of Her Majesty's Navy: and adapted for travellers in general., John F.W. Herschel ed.
• 1851: A Monograph of the Sub-class Cirripedia, with Figures of all the Species. The Lepadidae; or, Pedunculated Cirripedes.
• 1851: A Monograph on the Fossil Lepadidae; or, Pedunculated Cirripedes of Great Britain
• 1854: A Monograph of the Sub-class Cirripedia, with Figures of all the Species. The Balanidae (or Sessile Cirripedes); the Verrucidae, etc.
• 1854: A Monograph on the Fossil Balanidæ and Verrucidæ of Great Britain
• 1858: On the Perpetuation of Varieties and Species by Natural Means of Selection
• 1859: On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life
• 1862: On the various contrivances by which British and foreign orchids are fertilised by insects
• 1868: Variation of Plants and Animals Under Domestication (PDF format), Vol. 1 (Prom?nlivost rostlin a ?ivo?ich? vlivem domestikace), Vol. 2
• 1871: The Descent of Man and Selection in Relation to Sex
• 1872: The Expression of Emotions in Man and Animals
• 1875: Movement and Habits of Climbing Plants
• 1875: Insectivorous Plants
• 1876: The Effects of Cross and Self-Fertilisation in the Vegetable Kingdom
• 1877: The Different Forms of Flowers on Plants of the Same Species
• 1879: ?Preface and 'a preliminary notice'“ in Ernst Krause's Erasmus Darwin
• 1880: The Power of Movement in Plants
• 1881: Formation of vegetable Mould Through the Action of Worms
• 1887: Autobiography of Charles Darwin

Dopisy [ editovat | editovat zdroj ]

• Correspondence of Charles Darwin
• 1887: Life and Letters of Charles Darwin, ed. Francis Darwin Volume I , Volume II
• 1903: More Letters of Charles Darwin, ed. Francis Darwin and A.C. Seward Volume I, Volume II

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Charles_Darwin#Religious_views na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• LHOTSKY Josef, Sen noci darwinovske aneb O ?em se vam v souvislosti s evoluci ani nezda , Josef Lhotsky, Kni?ni klub, ed. Universum, 2016
• V?eobecna encyklopedie Diderot ? D?m OP, Praha 1997
• D?jiny Psychologie I. ? doc. PhDr. A. Plhakova, CSc. - UP Olomouc, 2004
• The Origin of Species - C.Darwin ? Oxford U. Press, 1998
• Encyklopedie obecne psychologie ? prof. PhDr. M. Nakone?ny ? Academia, 2003
• ed. Hodge, J. - Radick, G., The Cambridge companion to Darwin , Cambridge - New York, 2003 .
• Knot, R. - Knotova, R., Charles Darwin , Praha, 1989 .
• Leakey, R.E. , Darwin?v p?vod druh? v ilustracich Praha 1989 .
• GABRIEL, Ji?i. Pronikani darwinismu do ?eskych zemi. Sbornik praci Filozoficke fakulty brn?nske univerzity. B, ?ada filozoficka . 1987, ?is. B34, s. 7?18. Dostupne online .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Charles Darwin na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Darwin v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Osoba Charles Darwin ve Wikicitatech
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Charles Darwin
• Plne texty d?l autora Charles Darwin na projektu Gutenberg (anglicky)
• On-line archiv spis? Ch. Darwina (anglicky)
• Darwinova evolu?ni teorie ? video z cyklu ?eske televize Historicky magazin
• ?lanek o Darwinovi na webu Technet (?esky)