Chalkogeny jsou 16. skupinou periodicke tabulky (6. hlavni skupinou nebo skupinou kysliku). Nazev pochazi ze spojeni ?eckych slov chalkos (ruda) a gennao (tvo?it ). Jsou to tedy rudotvorne prvky. Mezi chalkogeny pat?i kyslik (O), sira (S), selen (Se), tellur (Te), polonium (Po) a livermorium ( Lv). Z hlediska vlastnosti je vyznamny rozdil mezi prvnim prvkem kyslikem a ostatnimi prvky skupiny, ktere maji mnoho spole?nych vlastnosti a zarove? odli?nych od kysliku.

Chalkogeny maji elektronovou konfiguraci valen?ni sfery ns ² np ⁴ . Nazyvaji se proto prvky p ⁴ , proto?e maji ?ty?i valen?ni elektrony v orbitalech p. Krom? kysliku maji ostatni prvky teto skupiny ve valen?ni sfe?e take orbital d a diky tomu jsou podstatn? roz?i?eny jejich vazebne mo?nosti.

Nejd?le?it?j?i prvek skupiny je kyslik, ktery ve sve dvouatomove form? tvo?i d?le?itou slo?ku atmosfery a je nezbytny pro ?ivot organism? na Zemi . Hned druhym je sira, ktera se vyskytuje v bilkovinach jako aminokyselina cystein ?i methionin . Je tak p?itomna prakticky ve v?ech ?ivych organismech.

Etymologie [ editovat | editovat zdroj ]

• V 19. stoleti Jons Jacob Berzelius navrhl nazyvat prvky 16. skupiny amfigeny, proto?e tvo?ily soli tehdy nazyvane amfidni (soli oxokyselin ). Termin je nyni zastaraly.
• Na za?atku 20. stoleti se za?al pou?ivat nazev chalcogeny, ktery pochazi z ?eckych slov χαλκο? ( chalkos - doslova m?? a pozd?ji ruda) a γεν?? ( gennao - narozen, tvo?it, pohlavi). Rudotvorna forma byla navr?ena jako lep?i p?eklad, proto?e drtiva v?t?ina kovovych rud jsou chalkogenidy a slovo χαλκο? ve starov?ke ?e?tin? bylo spojeno s kovy a horninami nesoucimi kovy obecn?, ne jenom m?? .
• Nazev kysliku (chemicka zna?ka O, latinsky oxygenium ) pochazi z ?eckych slov oxy gennao , co? znamena kyselinotvorny .
• Nazev siry (chemicka zna?ka S, latinsky sulphur ) pochazi bu? z latinskeho slova sulphurium nebo starov?keho slova ozna?ujiciho siru sulvere.
• Selen (chemicka zna?ka Se, latinsky selenium ) je pojmenovan po ?ecke bohyni M?sice Selene, aby nazev odpovidal d?ive objevenemu prvku tellurium.
• Tellur (chemicka zna?ka Te, latinsky tellurium ) je pojmenovan podle latinskeho slova tellus , co? znamena Zem? .
• Polonium (chemicka zna?ka Po, latinsky polonium ) je pojmenovano po Polsku , rodne zemi objevitelky tohoto prvku Marie Curie-Sklodowske .  
• Livermorium (chemicka zna?ka Lv, latinsky livermorium) je pojmenovano po Lawrence Livermore National Laboratory , kde bylo objeveno. Jeho nazev byl schvalen v roce 2012.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

• Usp??n? vytvo?it kyslik se poda?ilo v?dc?m Robert Hooke , Michail Lomonosov , Ole Borch a Pierre Bayden. Ti si ale neuv?domili, ?e kyslik musi byt sou?asti vzduchu , nebo? a? do konce 17. stoleti byl vzduch pova?ovan za prvek. Kyslik objevil a? Joseph Priestley v roce 1774, kdy? zam??il slune?ni sv?tlo na vzorek oxidu rtu?nateho a shroma?dil vysledny plyn . Carl Wilhelm Scheele vytvo?il kyslik ji? v roce 1771 stejnou metodou, ale publikoval sve vysledky a? v roce 1777.

• 

  Sira je znama ji? od starov?ku a v Bibli je zmin?na patnactkrat. Byla znama starym ?ek?m a b??n? ji t??ili ?imane . Byla take pou?ivana jako sou?ast ?eckeho ohn? . Ve st?edov?ku byla kli?ovou sou?asti alchymistickych experiment?. A? koncem 18. stoleti v?dci Joseph Louis Gay-Lussac a Louis-Jacques Thenard prokazali, ?e sira je chemickym prvkem.
• Tellur byl objeven v roce 1783 Franzem Josephem Mullerem von Reichenstein . Objevil jej ve vzorku mineralu calaverit . P?edpokladal, ?e vzorek je ?isty antimon nebo sulfid bismutity , ale testy to neprokazaly. Nakonec si uv?domil, ?e vzorek je zlato spojene s neznamym prvkem. V roce 1796 poslal Muller ?ast vzorku n?meckemu chemikovi Martinu Klaprothovi , ktery dosud neobjeveny prvek vy?istil a nazval jej tellur podle latinskeho nazvu pro Zemi.
• Selen objevil v roce 1817 Jons Jacob Berzelius . V?iml si ?ervenohn?deho sedimentu v tovarn? na vyrobu kyseliny sirove . P?edpokladal, ?e vzorek obsahuje arsen nebo tellur. Pozd?ji dokazal, ?e obsahuje novy prvek, ktery pojmenoval selen po ?ecke bohyni M?sice Selene.

Fyzikalni vlastnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• 

  Fyzikalni vlastnosti jsou odstup?ovany s rostouci atomovou hmotnosti . Hustota , bod tani , bod varu , atomove a iontove polom?ry rostou s vy??im atomovym ?islem .
• Kyslik je plyn , sira je nekov , selen a tellur jsou polokovy (existuji take kovove modifikace selenu a telluru), polonium a livermorium jsou kovy .
• V?echny pevne stabilni chalkogeny jsou m?kke a ?patn? vedou teplo .  
• Elektronegativita klesa s vy??im atomovym ?islem.

Chemicke vlastnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• V?echny prvky 16. skupiny maji ?est elektron? ve valen?ni vrstv?. Elektronova konfigurace jejich valen?ni elektronove slupky je ns ² np ⁴ . Diky tomu preferuji tvorbu slou?enin s oxida?nim ?islem -II. a? VI.
• Oxida?ni ?islo -II maji chalkogeny p?i vzniku vazby s elektropozitivn?j?imi prvky. P?i vzniku vazby p?ena?eji tyto prvky sdilene elektronove pary do prostoru atom? chalkogen? za vzniku iontove nebo kovalentni vazby .
• Oxida?ni ?islo kladne hodnoty maji chalkogeny p?i vzniku vazby s elektronegativn?j?imi prvky. P?i vzniku vazby p?itahuji tyto prvky sdilene elektronove pary do prostoru svych atom? za vzniku iontove nebo kovalentni vazby.
• S kovy reaguji za vzniku ?aste?n? zasaditych chalkogenid? kov? (nap?iklad oxid? a sulfid? ).
• S vodikem reaguji za vzniku vody, sirovodiku , selenovodiku a tellurovodiku. Tyto slou?eniny maji molekularni vzorec H ₂ X.
• Chalkogeny take tvo?i slou?eniny mezi sebou (nap?iklad oxidy siry nebo sulfidy selenu).
• Chalkogenni oxidy reaguji s vodou za vzniku kyseliny se vzorcem H ₂ XO ₃ (nap?iklad kyselina si?i?ita ) nebo kyseliny se vzorcem H ₂ XO ₄ (nap?iklad kyselina sirova ).

Vyskyt v p?irod? [ editovat | editovat zdroj ]

• ?ty?i nejleh?i chalkogeny (kyslik, sira, selen a tellur) jsou prvotnimi prvky na Zemi. Sira a kyslik se vyskytuji jako slo?ky m?d?nych rud a selen a tellur se v t?chto rudach vyskytuji v malych stopach. Mezi kovovymi chalkogenidy jsou nejb??n?j?i oxidy a sulfidy.

• Kyslik se vyskytuje p?edev?im jako slo?ka vzduchu ve form? dvouatomovych molekul a take rozpu?t?ny ve vod? . Je zakladem ?ivota na Zemi a vyskytuje se ve v?ech ?ivych organismech. S mnoha prvky vytva?i oxidy, nap?iklad plynny oxid uhli?ity v zemske atmosfe?e a pevny oxid k?emi?ity (k?emen) jako hlavni slo?ka zemske k?ry. Nachazi se v mnoha dal?ich oxidovych a hydroxidovych mineralech . Tvo?i 21 % hmotnostnich slo?ek atmosfery, 89 % vody, 46 % zemske k?ry a 65 % lidskeho t?la.  Kyslik je t?etim nejhojn?j?im prvkem ve vesmiru a tvo?i 1 % hmoty vesmiru.

  

• Siru lze nalezt v elementarni form? nebo ve form? sulfidovych a sulfatovych mineral?. Sulfidy tvo?i s mnoha prvky, nap?iklad mineraly galenit , cinabarit , pyrit a sulfid zine?naty . Je obsa?ena v sirovodiku , oxidu si?i?item a kyselin? sirove ?asto v souvislosti se sope?nymi erupcemi . Je take p?itomna prakticky ve v?ech ?ivych organismech, nap?iklad v bilkovinach jako aminokyselina cystein ?i methionin . Sira tvo?i 0,035 % hmotnostnich slo?ek zemske k?ry, co? z ni ?ini 17. nejhojn?j?i prvek. Ve vesmiru je 10. nejhojn?j?im prvkem .

  

• Selen je 67. nejhojn?j?i prvek v zemske k??e. Atmosfera obsahuje 1 nanogram selenu na metr krychlovy. V p?irod? vytva?i vzacn?j?i selenidy , jako je nap?iklad selenid m?di.
• Tellur je jednim z deseti nejmen? hojnych prvk? v zemske k??e. Vytva?i vzacn?j?i telluridy jako je nap?iklad tellurid st?ibrny . Dale se vyskytuje v n?kterych mineralech se zlatem , jako je sylvanit a kalaverit.  

• 

  Polonium je jeden z deseti nejvzacn?j?ich kov? na Zemi. Vyskytuje se pouze ve stopovych mno?stvich prost?ednictvim radioaktivniho rozpadu uranu a thoria . V uranovych rudach je p?itomno v koncentracich 100 mikrogram? na metrickou tunu. Velmi male mno?stvi polonia existuje v p?d?, a tim i ve v?t?in? potravin a lidskem t?le. Vytva?i p?edev?im nestabilni slou?eniny.
• Livermorium se v p?irod? nevyskytuje. Je to transuran s protonovym ?islem 116. Vyrabi se um?le v urychlova?ich ?astic. V?dy je syntetizovano jen n?kolik atom? najednou.

Periodicka tabulka s vyzna?enymi bloky [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Chalcogen na anglicke Wikipedii, Chalkogene na n?mecke Wikipedii, Pnictogen na anglicke Wikipedii a Stickstoffgruppe na n?mecke Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Blok s
• Blok p
• Blok d
• Mnemotechnicke pom?cky ? chemie

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu chalkogeny na Wikimedia Commons