Tento ?lanek pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

Cessna je americky letecky vyrobce , ktery je v oboru letectvi znamou zna?kou zejmena v oblasti lehkych vrtulovych letoun? . Tak jako i jine typy letadel se jmenuji po svych zakladatelich, nebo konstrukterech, letouny Cessna jsou pojmenovany podle zakladatele firmy, C. V. Cessny . Cessna je vedle Beechcraftu a Bell Helicopter jednou z leteckych divizi spole?nosti Textron . ^[1]

Nejroz?i?en?j?im typem ve vyrob? jsou male, lehke hornoplo?niky , ve sve kategorii roz?i?ene v aeroklubech a pro obchodni u?ely po celem sv?t?, s pevnymi podvozky , p?i?ovym kolem a vzp?rami pod k?idly . Obchodni usp?ch letoun? typu Cessna po 2. sv?tove valce tkvi p?edev?im v hospodarnosti provozu, nizkou poruchovosti a v usp??nem marketingu . Spole?nost ma v nabidce i jine typy, nap?. dvoumotorove vrtulove lehke dopravni letouny a business jety .

Zakladatel firmy Clyde V. Cessna postavil sv?j prvni letoun ji? v roce 1911 ? velice se podobal stroji Louise Bleriota . Do roku 1925 navrhl je?t? n?kolik stroj?.

C. V. Cessna zalo?il 1925 firmu Travel Air Manufacturing Company (spole?nici: Walter Herschel Beech a L. Stearman). Pozd?ji z firmy ode?el a zalo?il roku 1927 firmu Cessna-Ross Aircraft Company (spole?nik: V. Ross). Po odchodu spole?nika se firma jmenuje Cessna Aircraft Company Inc.

Roku 1985 firmu koupila spole?nost General Dynamics Corporation , ktera ukon?ila vyrobu vrtulovych letadel. V roce 1992 koupila firmu Cessna spole?nost Textron Inc. a nasledujiciho roku obnovila vyrobu lehkych letoun?.

Rekordni po?ty vyrobenych stroj? [ editovat | editovat zdroj ]

Usp?ch ka?deho letadla v d?jinach letectvi se m??i jednak po?tem vyrobenych a prodanych kus? a jednak po?tem let, po ktere letadlo leta. Po?ty prodanych a letajicich kus? od n?kolika stovek vy?e se u? pova?uje za usp?ch sv?toveho formatu.

V roce 1955 vzletla prvni C-172 a u? v prvnim roce se prodalo 1170 kus?. V obdobi 1968 a? 1985 se prodalo rekordnich 42 500 kus?.

C-177 Cardinal (od roku 1967 ) byla vyrobena ve 4240 kusech.

Typicka konfigurace vrtuloveho letounu typu Cessna [ editovat | editovat zdroj ]

Typickym znakem vrtulove Cessny v?ech dob je, ?e je konstruovana jako hornoplo?nik, ktery ma oproti dolnoplo?niku vy??i miru aerodynamicke stability. Vyjimkou byl letoun Cessna T-50 Bobcat, dvoumotorovy dolnoplo?nik, ktery slou?il v americke armad? ( USAAF ) jako lehky dopravni letoun. Dal?i vyjimkou byl model C-188 ur?eny k zem?d?lskemu pou?iti.

Obchodni letouny Cessna dne?nich dn? jsou zasadn? turbovrtulove nebo proudove letouny , konstruovane jako dvoumotorove dolnoplo?niky .

Nejznam?j?i vyrab?ne typy [ editovat | editovat zdroj ]

Vrtulove [ editovat | editovat zdroj ]

• model AW, model BW, model CW-6 ( 1929 ), model DC-6
• model T-50 (1939), C-120, C-140, ( 1950 )
• modely C-150 a C-152 ( 1977 )
• modely C-170, C-172 Skyhawk , C-175 Skylark, C-182 Skylane
• C-177 Cardinal ( 1970 ), C-180 Skywagon ( 1966 ), C-188 AG Wagon 300 (Agro)

Turbovrtulove [ editovat | editovat zdroj ]

• Turbo T-310 ( 1954 )
• C-340A (prvni Cessna pro lety IFR, 1975)
• Cessna C-425 Corsair ( 1986 ; 1978 prototyp , od roku 1980 za?ina vyroba)
• Cessna 208 Caravan ( 1980 )

Proudove [ editovat | editovat zdroj ]

• Cessna A-37 Dragonfly , p?vodn? cvi?ny Cessna T-37 k vycviku pilot? USAF (od roku 1959 )
• Cessna Citation
  • Cessna 500 Citation ( 1969 )
  • Cessna 525 Citation Jet ( 1989 prototyp, prvni dodavky v roce 1993 )

Guinnessovy rekordy letoun? Cessna [ editovat | editovat zdroj ]

• C-172 Haccinda ( 1958 , Nevada, USA) ? ? Nejdel?i vytrvalostni let lehkym letounem “ v delce 64 dn?, 22 hodin, 19 minut a 5 sekund. Pilot : Robert Timm a John Cook. Naletali vzdalenost odpovidajici ?estinasobnemu obletu zem?koule. Palivo a potraviny odebirali lanem a hakem z jedouciho nakladniho automobilu .

• C-180 Spirit of Columbus ( 1964 , Ohio, USA) ? Ameri?anka Jerrie Nockova jako ? prvni ?ena, ktera solov? oblet?la zem?kouli “. Let trval 29 dn?, s n?kolika mezip?istanimi.

• Cessna Sky plane ( 1972 , USA) ? ? Nejdel?i vzdalenost proletnuta p?i serii 50 seskok? padakem “ ? vzdalenost byla 19 611 km ? pilot Charles E. Merrit; para?utistou, ktery absolvoval seskok v ka?dem z 50 stat? USA v teto rekordni akci je Kevin Seaman.

• Dvojnasobny rekord ? Cessna Turbo Centurion ( 1980 , Anglie-Australie) ? ? ?ensky rekord p?i solovem p?eletu z Anglie do Australie “ a ? ?ensky vytrvalostni rekord v obletu zem?koule “ ? Ameri?anka Juditha Chrisholnova ; ?as 1. rekordu 3 dny a 13 hodin. ?as 2. rekordu: 5 dni, 22 minut a 30 sekund.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Encyklopedie letadel sv?ta, Cesty, Praha 1999, ISBN   80-7181-230-7
• Sv?tova encyklopedie letadel, International Masters Publishers, s.r.o., Praha 2001, www.imponline.cz
• Guinnessova kniha letadel, M.Taylor Mondey, Mustang 1994, ISBN   80-85831-27-9

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Cessna na Wikimedia Commons
• (anglicky) Historie C-172
• (anglicky) Historie C-177
• (anglicky) Info stranky letoun?: Beechcraft, Cessna, Piper
• (anglicky) Domovska stranka firmy Cessna