Ust?edni zpravodajska slu?ba

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Ust?edni zpravodajska slu?ba
Motto The Work of a Nation. The Center of Intelligence
P?edch?dce Office of Strategic Services
Zakladatel Dwight D. Eisenhower , William Joseph Donovan, Allen Dulles a Harry S. Truman
Vznik 18. za?i 1947
Sidlo Langley, 221 01, Spojene staty americke ( George Bush Center for Intelligence )
Sou?adnice 38°57′8″ s. ?. , 77°8′40″ z. d.
Lidr William J. Burns (od roku 2021)
Mate?ska organizace Federalni vlada Spojenych stat? americkych
Po?et zam?stnanc? 21 575 (2013)
Ocen?ni Cena za doublespeak (1985)
Oficialni web www .cia .gov
Map
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Na tento ?lanek je p?esm?rovano heslo CIA . Dal?i vyznamy jsou uvedeny na strance CIA (rozcestnik) .

Ust?edni zpravodajska slu?ba ( CIA , anglicky Central Intelligence Agency ) je zpravodajska slu?ba USA s vn?j?im polem p?sobnosti (tj. ?piona?nim) majici zarove? za ukol provad?t po celem sv?t? operace ve prosp?ch USA. Vznikla 18. za?i 1947 na zaklad? National Security Act ( Zakona o narodni bezpe?nosti ), ktery podepsal prezident Harry S. Truman . Stala se tak nastupcem OSS ( Office of Strategic Services ).

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

CIA byla zalo?ena s cilem soust?edit do jedne organizace v?echny vladni struktury zabyvajici se zpravodajstvim za u?elem zefektivn?ni sb?ru informaci pro v?echny slo?ky provad?jici vykon moci. Od tohoto cile v?ak za?ala p?imo provad?t americkou zahrani?ni politiku, co? vyustilo k vyu?ivani CIA jako mocenskopolitickeho nastroje ( Invaze v zatoce Svini na Kub? a Karibska krize , u?ast na svr?eni levicovych vlad Mosaddeka v Iranu, Arbenze v Guatemale, Lumumby v Kongu, Sukarna v Indonesii, Goularta v Brazilii nebo Allendeho v ?ile a p?edev?im postupne vyeskalovani americke intervence ve Vietnamske valce ). [1]

Zlomem v ?innosti CIA se stalo v roce 1972, propu?t?ni ?editele CIA Richarda Helmse v d?sledku afery Watergate . CIA byla pod?izena kontrole Kongresem (zvla?tnim vyborem Senatu a Sn?movny reprezentant? pro aktivity tajnych slu?eb) a Narodni bezpe?nostni radou . CIA bylo na?izeno ukon?eni tajnych operaci a zam??eni se pouze na ?piona?.

Od roku 1975 do konce 80. let ultrapravicove (a? fa?isticke) diktatury v Latinske Americe s podporou CIA v ramci tzv. Operace Kondor zavra?dily nebo nechaly zmizet a? 80 000 politickych odp?rc? a levicov? smy?lejicich lidi. [2] [3] Dal?ich asi 400 000 lidi bylo uv?zn?no. [4] Nedemokraticke re?imy byly podporovany z obavy p?ed silicim vlivem SSSR a Kuby, [5] [6] [7] jednalo se o tzv. zastupne valky .

V Afghanistanu , na po?atku 80. let, CIA podporovala povstalce proti prosov?tske afghanske vlad? a Sov?tske armad?. Nejv?t?i aferou 80. let byla aferu Iran-Contras , kdy bylo odhaleno, ?e Reaganova administrativa tajn? a ilegaln? prodavala zbran? Iranu v iracko-iranske valce , aby docilila propu?t?ni americkych rukojmi, kte?i byli zadr?ovani v Libanonu , a z vyt??ku financovala protivladni povstalce Contras v Nikaragui . V Afghanistanu CIA financovala a vyzbrojovala protisov?tsky odboj z ?ad domacich mud?ahid? i zahrani?nich dobrovolnik? z celeho islamskeho sv?ta , mezi kterymi byl i Usama bin Ladin . [8]

V roce 1994 CIA ot?asl p?ipad Aldricha Amese, ?efa sov?tske sekce kontra?piona?niho odboru CIA, ktery od roku 1984 pracoval jako tzv. "krtek" pro KGB. Ames m?l diky sve funkci p?istup k tajnym informacim a prozradil KGB mnoho sov?tskych agent?, kte?i zb?hli na stranu Zapadu. [9]

S koncem tzv. studene valky se v d?sledku zm?n na mezinarodni scen? zm?nily i cile CIA; dnes bojuje proti teroristickym utok?m. Z d?vodu ?patne spoluprace mezi CIA, FBI a NSA se nezabranilo utok?m z 11. za?i 2001 , ale od utok? se spoluprace zlep?ila. Na tajnem programu CIA, ktery zahrnoval unosy a mu?eni lidi podez?elych z terorismu, se podilela i ?R . [10] Od roku 2012 se CIA anga?uje v ob?anske valce v Syrii a p?i pokusu o svr?eni syrskeho re?imu Ba?ara Asada vycvi?ila a vyzbrojila p?ibli?n? 10 000 protivladnich povstalc?. [11] [12]

Dne 7. b?ezna 2017 za?al server WikiLeaks publikovat tajne dokumenty CIA v ramci serie publikaci s nazvem Vault 7 , ktere obsahuji detailn? popsane aktivity a mo?nosti CIA elektronicky sledovat lidi po celem sv?t? a nabourat se do jejich elektronickych za?izeni. [13]

Status [ editovat | editovat zdroj ]

CIA je nezavisla statni organizace, ktera je odpov?dna prezidentovi Spojenych stat? . Ve?ejna kontrola je zaji?t?na vybory americkeho Kongresu . Ro?ni rozpo?et, ktery schvaluje Kongres, neni americkemu da?ovemu poplatniku znam, [14] podle zdroj? s r?znou mirou d?v?ryhodnosti se pohybuje v ?adu jednotek miliard dolar?. V ?ele CIA stoji ?editel (Director of Central Intelligence ? DCI), ktereho jmenuje prezident. Odhaduje se, ?e CIA ma asi 20 000 zam?stnanc?.

Zakladnimi ukoly CIA jsou sb?r, analyza a vyhodnocovani zpravodajsky vyznamnych dat z celeho sv?ta (jednim z aspekt? je uchovani stavajicich americkych hodnot a vlivy, ktere by je mohly ohrozit). Ziskana data jsou analyzovana a vyhodnocene informace p?edavany zadavateli (americke vlad?) jako podklad pro rozhodovani. Ze zakona nesmi vyzv?dna slu?ba p?sobit na uzemi USA, p?sobi pouze v zahrani?i.

Sidlo CIA se nachazi v Langley , ktere le?i ve stat? Virginie , nedaleko tamni letecke zakladny, ?eky Potomac a hlavniho m?sta Washingtonu, D.C. Tento komplex je ov?em, stejn? jako dal?i d?le?ite vladni budovy v USA , jednou z nejvice hlidanych budov na sv?t?.

Spoluprace s BIS [ editovat | editovat zdroj ]

?editel BIS Michal Koudelka obdr?el v b?eznu 2019 v sidle CIA v Langley Tenetovu cenu za zahrani?ni spolupraci. [15] V roce 2017 obdr?el Tenetovu cenu korunni princ ze Saudske Arabie , ktera je stejn? jako ?eska republika blizkym spojencem Spojenych stat?. [15] Koudelka uvedl, ?e ?Toto nejvyznamn?j?i ocen?ni, ktere CIA dava, beru nejen jako ocen?ni sve prace, ale p?edev?im jako ocen?ni prace BIS.“ [16]

Organy CIA [ editovat | editovat zdroj ]

ikona
Tento ?lanek pot?ebuje aktualizaci, nebo? obsahuje zastarale informace.
M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite , aby odra?el aktualni stav a nedavne udalosti. Podivejte se te? na diskusni stranku , zda tam nejsou nam?ty k dopln?ni. Historicke informace nema?te, rad?ji je p?eve?te do minuleho ?asu a p?ipadn? p?esu?te do ?asti ?lanku v?novane d?jinam.
  • ?editel Ust?edni zpravodajske slu?by: David S. Cohen ? zastupujici
    • Zastupce ?editele Ust?edni zpravodajske slu?by: funkce neni obsazena
      • ?editelstvi zpravodajstvi ( Directorate of Intelligence )
        • ?editel zpravodajstvi Ust?edni zpravodajske slu?by: funkce neni obsazena
      • ?editelstvi Ust?edni utajovaci slu?by ( Directorate of National Clandestine Service )
        • ?editel Ust?edni utajovaci slu?by: tajne
      • ?editelstvi pro v?du a vyzkum ( Directorate of Science & Technology )
        • ?editel v?dy a vyzkumu Ust?edni zpravodajske slu?by: funkce neni obsazena
      • Centrum pro studium zpravodajstvi ( Center for the Study of Intelligence )
        • ?editel pro studie zpravodajstvi Ust?edni zpravodajske slu?by: funkce neni obsazena
      • U?ad generalniho rady ( Office of General Counsel )
        • Generalni rada Ust?edni zpravodajske slu?by: (?)
      • U?ad pro civilni zale?itosti ( Office of Public Affairs )
        • ?editel pro civilni zale?itosti Ust?edni zpravodajske slu?by: funkce neni obsazena

Zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

  • Podle rezoluce iranskeho parlamentu je CIA teroristickou organizaci. [17]
  • CIA aktualizuje a bezplatn? publikuje zakladni statisticke, demograficke a jine informace o sv?tovych zemich, teritoriich, zavislych uzemich a strategicky vyznamnych mistopisnych entitach pod souhrnnym nazvem The World Factbook . V?echny tyto informace, stejn? jako vlajky a generalizovane mapy, jsou poskytovany jako volne dilo .
  • CIA stala za zalo?enim ?vycarske firmy Crypto AG, ktera pak po mnoho desetileti dodavala ?ifrovaci za?izeni desitkam stat? v?etn? ?eskoslovenska, a tak je odposlouchavala. [18]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Incident v Tonkinskom zalive [online]. [cit. 2022-09-30]. Dostupne online . (SK)   [ nedostupny zdroj ]
  2. ↑ Belen Fernandez. Reappearing the disappeared of Operation Condor. www.aljazeera.com . Al-D?azira , 30. srpna 2014. Dostupne online .  
  3. ↑ A? 25 let v?zeni: Soud potrestal jihoamericke d?stojniky za likvidaci politickych odp?rc?. ?T24 [online]. [cit. 2022-08-02]. Dostupne online .  
  4. ↑ " 1992: Archives of Terror Discovered Archivovano 11. 12. 2015 na Wayback Machine .". National Geographic . 22. listopadu 1992.
  5. ↑ KLEIN, Naomi. The Shock Doctrine . New York: Picador, 2007. ISBN   978-0-312-42799-3 . S.  126 .  
  6. ↑ Archivovana kopie. www.valka.cz [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-05-12.  
  7. ↑ ?Polep?eny“ Ortega se op?t dostava k moci | Sv?t. Lidovky.cz [online]. 2006-09-26 [cit. 2022-08-02]. Dostupne online .  
  8. ↑ Tady na?el ?ef Al-Kaidy smrt. Na balkon?, pomoci dvou ?ninja raket“. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-08-02]. Dostupne online .  
  9. ↑ Superkrtek Ames. P?ed 20 lety FBI zatkla nejdra??iho vyzv?da?e Moskvy. iDNES.cz [online]. 2014-02-24 [cit. 2022-08-02]. Dostupne online .  
  10. ↑ ?R nese vinu za program tajnych v?znic CIA, stoji v nevladni zprav?. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-08-02]. Dostupne online .  
  11. ↑ U.S. has secretly provided arms training to Syria rebels since 2012. Los Angeles Times . 21. ?ervna 2013. Dostupne online .  
  12. ↑ Secret CIA effort in Syria faces large funding cut. The Washington Post . 12. ?ervna 2015. Dostupne online .  
  13. ↑ WikiLeaks zve?ejnily hackersky arzenal CIA, ?pion?m jej n?kdo ukradl. iDNES.cz [online]. 2017-03-07 [cit. 2022-08-02]. Dostupne online .  
  14. ↑ CIA Budget: An Unnecessary Secret. www.cato.org [online]. [cit. 2008-03-14]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-03-13.  
  15. ↑ a b EXKLUZIVN?: Bez kamer a v p?isnem utajeni. ?ef tajne slu?by dostal medaili CIA. Lidovky [online]. 4. dubna 2019. Dostupne online .  
  16. ↑ ?ef kontrarozv?dky Koudelka dostal od americke CIA presti?ni Tenetovu cenu. V tichosti a utajeni. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas [cit. 2022-08-02]. Dostupne online .  
  17. ↑ Jste teroriste, vzkazal Iran armad? USA a CIA. iDNES.cz [online]. 2007-09-29 [cit. 2022-08-02]. Dostupne online .  
  18. ↑ The CIA secretly bought a company that sold encryption devices across the world. Then its spies sat back and listened.. Washington Post [online]. [cit. 2022-08-02]. Dostupne online . (anglicky)  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • ROEWER, Helmut; SCHAFER, Stefan; UHL, Mathias: Encyklopedie tajnych slu?eb ve 20. stoleti ; Euromedia Group, Praha, 2006, ISBN   80-242-1607-8

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ust?edni_zpravodajska_slu?ba&oldid=23622631 “