Zkratka
CASE
je ozna?enim pro
Computer Aided Software Engineering
nebo take
Computer Aided Systems Engineering
, co? v p?ekladu znamena
po?ita?em podporovane
softwarove in?enyrstvi
nebo
vyvoj software s vyu?itim po?ita?ove podpory
. Jde o pou?iti
softwaru
p?i vyvoji (resp. udr?b?)
po?ita?ovych program?
, za u?elem dosahnuti vy??i kvality, bezchybnosti, udr?ovatelnosti apod. Podpora m??e probihat v r?znych stadiich ?ivotniho cyklu programu ? p?i sb?ru po?adavk?, analyzach, navrhu,
programovani
(s pomoci
IDE
) atd. Nastroje pou?ivane pro tento u?el se obvykle nazyvaji
CASE nastroje
. N?ktere z nich slou?i k automatizaci vyvojoveho procesu.
CASE nastroje primarn? umo??uji modelovani IT systemu pomoci diagram? (?lov?k lepe chape obrazek ne? slo?it? psane slovo), generovani zdrojoveho kodu z modelu (reverse engineering), zp?tne vytvo?eni modelu podle existujiciho zdrojoveho kodu (usnad?uje praci programator?m), synchronizaci modelu a zdrojoveho kodu, vytvo?eni dokumentace z modelu. N?ktere obvykle funkce CASE nastroj?:
CASE nastroje jsou navr?eny tak, aby podporovaly tymovou praci p?i vyvoji systemu, zaji??uji sdileni rozpracovanych fragment?, spravu vyvoje, sleduji konzistenci modelu systemu, automatizuji n?ktere procesy, hlidaji dodr?ovani zvolene metodiky, n?ktere umo??uji ?izeni celeho
?ivotniho cyklu aplikaci
. Usp?ch vyu?iti CASE nastroj? zale?i mimo jine na vybrane metodice.
Pokud se chceme zam??it na historii CASE nastroj?, musime vyjit z nazvu CASE, konkretn? ze softwaroveho (systemoveho) in?enyrstvi.
Podle definice IEEE 610.12 ?softwarove in?enyrstvi je aplikace systematickeho, disciplinovaneho, kvantifikovatelneho p?istupu k vyvoji, provozu a udr?by softwaru, tj. aplikace in?enyrstvi na software. Take je to studium p?istup? dle vy?e uvedeneho.“
Softwarove in?enyrstvi
se za?alo formovat ke konci 60. let, kdy za?ala tzv. softwarova krize, kdy vykon hardware p?ed?il vyvoj software. Zcela zlomova byla konference NATO v r. 1968 ve st?edisku Garmisch Partenkirchen ve Spolkove republice N?mecko, ktera popularizovala softwarove in?enyrstvi. Do te doby se po?ita?e vyu?ivaly pro v?deckotechnicke vypo?ty, kde zale?elo spi?e na preciznosti ?e?eni, ne? na efektivit? vyvoje. V 70. letech dochazi k formulaci zakladnich princip? tohoto oboru. V dal?ich letech jsou vyvijeny metodiky (strukturovana, objektova) pro analyzu. Vznika take prvni generace nastroj? pro podporu teto discipliny, co? jsou prav? CASE nastroje. Mezi prvni CASE nastroje pat?ily nastroje, ktere m??eme nazyvat Lower Case. Tyto nastroje jsou dodnes ur?eny pro fazi implementace nap?. generovani kodu. P?vodni my?lenka CASE nastroj? byla ta, ?e u? nebude zapot?ebi programator?, tzn., ?e CASE nastroj vygeneruje ji? samotny kod, ktery nebude pot?eba upravovat a bude se moci tak jak byl vygenerovan pou?it. Tato my?lenka ov?em byla mylna.
Obrozeni za?ivaji CASE nastroje v 80. letech spole?n? s grafickym u?ivatelskym rozhranim. To byl prvopo?atek CASE nad?enosti. Dosud byly dostupne pouze samostatne male nastroje, nyni bylo mo?ne v?e integrovat na univerzalni pracovni plo?e. Strategicka p?ile?itost, kterou poskytovala CASE technologie, byla ta, ?e program m??e byt p?ipadn? udr?ovan na navrhove urovni spi?e ne? na urovni zdrojoveho kodu. Toto by byvalo jednim z vychodisek z boje programovacich jazyk?. Nad?je, ?e CASE nastroj zautomatizuje generovani kod?, se v?ak nenaplnila. Kdy? byla investice do CASE prosazena za podminky automatickeho generovani kod?, usili se pote nevyplatilo. Vysledkem bylo, ?e dichotomie mezi navrhem a kodem p?etrvavala, tzn. kdy? se zm?nil navrh, musel byt zm?n?n i kod. Nebo naopak, kdy? se zm?nil kod, musel se aktualizovat i navrh, co? p?edstavovalo je?t? v?t?i problem. CASE nastroj, ktery by mohl byt pou?ivan jako pouze navrhovy nastroj nebo jako zdroj pro v?echny druhy nesouvisejicich material?, se stal brzy p?ili? drahy, tzn. naklady na u?eni a udr?bu byly p?ili? vysoke.
?asem, v souvislosti s vyvojem strukturovanych a hlavn? objektovych metod, se problemy a chyby postupn? odstranily, tzn. nastroje za?aly zaji??ovat provazanost jednotlivych model?, je poskytuji mo?nost zp?tneho vytvo?eni modelu ze zdrojoveho kodu ad.
V sou?asne dob? existuje nespo?et CASE nastroj?, ktere plni r?zne funkce, nepomahaji ji? pouze vyvoja??m, ale take nap?. v procesu ?izeni firmy, kdy se zanalyzuji stavajici firemni procesy a pomoci CASE nastroj? se potom na zaklad? analyzy vymodeluji tak, jak by spravn? tyto procesy m?ly fungovat.
Dnes v?t?ina CASE nastroj? p?edstavuje velke aplikace, ktere je mo?no vyu?it ve v?ech fazich procesu vyvoje software. U v?t?iny nastroj? je jadrem univerzalni modelovaci jazyk UML (Unified Modeling Language).
Pokud se podivame na CASE nastroj, prvni co uvidime, je graficke rozhrani. Zde je mo?no modelovat nejr?zn?j?i typy diagramu. Uve?me alespo? ty nejb??n?j?i: DFD diagramy, ktere dovoluji provad?t funk?ni analyzu; Class diagramy ? pro modelovani t?id; STD diagramy; procesni diagramy a dal?i. Podpora pou?ivani t?chto nastroj? byla jednim z podn?t? pro vznik CASE nastroj?. Hlavnim d?vodem byla ?asta aktualizace diagramu, kterou, p?i vy??i slo?itosti diagramu, nebylo mo?ne provad?t jen tak v ruce.
P?i pou?ivani CASE nastroj?, p?i podpo?e navrhu a vyvoje softwarove aplikace ?i informa?niho systemu je pot?eba dodr?ovat ur?ita pravidla a postupy, ktere zaru?i smysluplnost a efektivitu. Jedna se o metodiky, jako?to souhrny postup? a metod, ktere ur?uji co, kdo a kdy se ma ?e?it. Podpora metodiky prost?edkem CASE vy?aduje p?edev?im, aby tento prost?edek pokryval v?echny faze ?ivotniho cyklu projektu. Tyto prost?edky se nazyvaji integrovana prost?edi pro vyvoj aplikaci. P?i?em? jejich hlavni charakteristikou je pevna svazanost s konkretni metodikou. Takoveto nastroje maji pak vyhodu integrity v?ech metod, technik a nastroj? v kontextu celeho ?ivotniho cyklu projektu. Dal?i skupinou jsou prost?edky ozna?ovane jako b??ne nastroje (tools), ktere podporuji pouze n?ktere metody a techniky z ?ivotniho cyklu projektu. Od integrovanych prost?edi se pak li?i nezavislosti na konkretni metodice.
Z toho, jake jsou obecne funkce, vlastnosti CASE nastroj? a po?adavky na n? vyplyva take z jakych komponent se tyto systemy skladaji. Mezi d?le?ite funkce a vlastnosti CASE pat?i:
- Konzistentni graficke ovladaci prost?edi (podle zasad tvorby GUI) ? jednotny vzhled obrazovek, popisk?, tla?itek, jednotne ovladani, pou?iti symbolickych ikon apod.
- Centralni databaze (repository) pro uchovani informaci o v?ech objektech IS (timto zp?sobem se zaru?i, ?e informace je pou?itelna v libovolnem dal?im kroku projektovani)
- Prost?edky verifikace konzistentnosti dat a podpora normalizace dat
- Textovy editor pro popis jednotlivych objekt? ? pro u?ely technicke a u?ivatelske dokumentace systemu, mo?nost jejiho p?imeho generovani ze systemu
- Mo?nost rychleho navrhu u?ivatelskych obrazovek v?etn? simulace vstup? a vystup? (je vy?adovano pro prototyping)
- Generator zdrojovych program? (pro p?ipady ?asteho znovupou?iti daneho kodu)
- Export / import dat ? pro praci s modely a dokumentaci, ktere byly vytvo?eny v jinych programech nebo jsou v jinych programech dale vyu?ivany a zpracovavany.
Nej?ast?j?i d?leni CASE nastroj? vyplyva ze ?ivotniho cyklu projektu, tzn. v jake fazi cyklu vyvoje se CASE nastroj vyu?ije. Toto d?leni je nasledujici:
- Pre CASE
(podporuje ?innosti p?edchazejici vyvoji IS ? globalni strategie)
- Upper CASE
(podporuje tvorbu informa?ni strategie a fazi analyzy)
- Middle CASE
(podporuje tvorbu globalniho a detailniho navrhu IS)
- Lower CASE
(podporuje fazi implementace)
- Post CASE
(podporuje fazi uvedeni IS do provozu, provoz, udr?bu,reengineering)
Lze se i setkat s jednodu??im ?len?nim na:
- Upper CASE
(nastroje podporujici faze analyzy a navrhu ? nap?. nastroje pro tvorbu diagramu, generovani reportu a formula?? a analyticke nastroje)
- Lower CASE
(nastroje podporujici faze implementace, testovani a ?izeni konfiguraci)
- CASE nastroje, ktere
jsou interaktivni
ze sve podstaty (nap?. nastroje podporujici metodu navrhu)
- CASE nastroje, ktere
nejsou interaktivni
(tzv. vyvojove nastroje, nap?. p?eklada?e)
Podle faze projektu vyvoje software, v ni? jsou vyu?ivany
[
editovat
|
editovat zdroj
]
- front-end CASE
nastroje (vyu?ivany v d?iv?j?ich fazich projektu ? nap?. nastroje na podporu navrhu)
- back-end CASE
nastroje (vyu?ivany v pozd?j?ich fazich projektu ? nap?. kompilatory a nastroje podporujici testovani)
Podle toho, zda jsou vyu?ivany b?hem celeho ?ivotniho cyklu software
[
editovat
|
editovat zdroj
]
- vertikalni CASE
nastroje (nastroje podporujici jen dil?i krok ?ivotniho cyklu software ?i dil?i oblast ? nap?. zji??ovani u?ivatelskych po?adavku nebo kodovani)
- horizontalni CASE
nastroje (nastroje podporujici n?kolik kroku ?ivotniho cyklu software ?i vice oblasti ? nap?. nastroje pro tvorbu dokumentace ?i ?izeni konfigurace)
- CASE tools
(nastroje zabezpe?ujici automatizovanou podporu libovolne ulohy ?ivotniho cyklu software)
- CASE toolkits
(soubor integrovanych softwarovych nastroj?, ktery poskytuje ?aste?nou ?i komplexni podporu jen v ramci jedne faze ?ivotniho cyklu software)
- CASE workbenches
(mno?ina integrovanych CASE tools nebo CASE toolkits, ktera poskytuje ?aste?nou ?i komplexni podporu v minimaln? dvou fazich ?ivotniho cyklu software)
- I ? CASE
(p?edstavuje nejvy??i stupe? integrace; p?edstavuje propojeni n?kolika CASE tools, CASE toolkits a CASE workbenches)
Vyu?iti CASE nastroj? s sebou p?ina?i celou ?adu vyhod, nejpodstatn?j?i z nich jsou:
- vy??i produktivita prace
- ni??i chybovost
- snaz?i udr?ba a dal?i vyvoj vysledneho produktu
- kvalitn?j?i dokumentace
- umo?n?ni v?t?i participace u?ivatel? na vyvoji produktu
- modelovani chovani budouci aplikace